|
|
Myšlenková cesta filosofa - disidenta Bohumíra Janáta
Zemanová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce "Myšlenková cesta filozofa-disidenta Bohumíra Janáta" pojednává o životě a díle křesťanského filozofa a mluvčího Charty 77. Není však rozdělena na dvě části, ale v jednotlivých kapitolách je zahrnut jak život osobní a profesní, tak i rozbor Janátových textů. Práce začíná kapitolou o Janátově dětství a studiu na Filozofické fakultě UK, pokračuje obdobím od ukončení studia do roku 1989, kdy se v Janátových textech již objevují motivy, které pak rozvíjel po zbytek života. V tomto období byl důležitý především rok 1988, protože byl mluvčím Charty 77. Třetím oddílem je doba od roku 1989 do Janátovy smrti v listopadu 1998, v tomto období byl textově nejplodnější. V práci je poukázáno především na to, že Bohumír Janát byl vždy kritikem současnosti, stál proti duchu doby - za totality i po listopadu 1989. Listopadový převrat chápal jako revelaci, zjevení Boží moci, nikoli revoluci. Doufal ve změnu smýšlení celého národa, v obrat ke sféře etiky a v duchovní prohloubení. Porevolučním vývojem byl však hluboce zklamán. Jeho inspirátory byli myslitelé J. S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk i F. Nietzsche, jehož filozofie Janátovi sloužila jako podklad pro kritiku moderního a postmoderního myšlení. Základními Janátovými tématy, kromě kritických prací, pak byly naděje, pravda, domov, faustovské téma....
|
|
|
Lenka Procházková, její literární kariéra, život a dílo - monografická studie
Zídková, Lea ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá průběhem literární kariéry a podobami díla Lenky Procházkové, spisovatelky, jež do neoficiální literatury vstoupila koncem sedmdesátých let a je literárně činná do dnešních dnů. V Úvodu jsou představeny důvody, které nás vedou k zájmu o Lenku Procházkovou; dále jsou zde formulovány základní cíle, které práce sleduje. V části nazvané Východiska zkoumání jsou uvedeny hypotézy, s nimiž přistupujeme k následujícím rozborům, a jejichž platnost má práce podpořit. V části Zdroje informací jsou představeny prameny, které využíváme - prameny již zpracované (literární přehledy, slovníky a studie) i zdroje dosud nevyužité, resp. nezpracované (archivní materiály, vzpomínky pamětníků apod.). V kapitole nazvané Životní okolnosti provázející a spoluurčující literární kariéru Lenky Procházkové představujeme podrobnou spisovatelčinu biografii. Důraz je kladen na dětství, které autorka prožila v Olomouci a v odloučení od rodičů, a především pak na studentská léta (základní až vysokoškolská studia) již strávená v Praze. Formativní léta prožila budoucí autorka po boku inspirativní babičky, maminky, ale hlavně otce - spisovatele Jana Procházky, k němuž od útlého dětství vzhlížela, a jenž ji v životě i psaní ovlivnil nejvíce. Období dospívání jsme věnovali přiměřeně (tj. v tomto případě hodně) prostoru,...
|
|
|
Státní bezpečnost a rok 1989
Procházka, Libor ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce se snaží ukázat, jak dobře a hluboce byla československá Státní bezpečnost informovaná o aktivitách, záměrech a taktice politické opozice zejména v roce 1989. Hlavním pramenem jsou autentické záznamy Státní bezpečnosti, ať už pravidelné situační zprávy, informace o bezpečnostní situaci v zemi, vnitřní směrnice StB, ale i dokumenty vedení komunistické strany. Text vybírá to, co bylo v činnosti nezávislých iniciativ podle Státní bezpečnosti podstatné a dokládá, že bezpečnostní složky režimu měly o opozici (možná až překvapivě) dobré informace. Věnuje se také některým funkčním aspektům Státní bezpečnosti, která neexistovala v politickém vakuu, ale naopak byla přímo podřízena komunistické straně. V neposlední řadě popisuje i změny v organizačních strukturách StB, zejména v souvislosti s reformou v roce 1988. Klíčová slova: Státní bezpečnost, rok 1989, opozice v Československu, Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu, Obroda, Demokratická iniciativa
|
|
|
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
|
|
|
Podpora československé opozice ze strany Francie v 80. letech 20.st.
Hrachová, Alena ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalá ská práce pojednává o podpo e eskoslovenské opozice ze strany Francie v 80. letech 20. století. Autorka koumá podporu a kontakty z oficiální úrovn francouzské reprezentace a také podporu od r zných iniciativ z francouzské ob anské spole nosti. Pozornost je v nována p sobení Francouzského velvyslanectví v Praze, Francouzského institutu v Praze, Výboru 5. ledna a dal ím výbor m na podporu Charty 77 ve Francii, Spole nosti Jana Husa, asopisu Sv dectví, socialist m, jiným levicovým iniciativám a církevním kontakt m. Do kontextu nového konceptu zahrani ní politicky Francie v i Východu je zasazena náv t va francouzského prezidenta Francoise Mitterranda v Praze v roce 1988, b hem ní se jako první západní prezident setkal s disidenty. Autorka koumá také rekce eskoslovenské reprezentace na náv t vu francouzského prezidenta a na povolené setkání ob anských iniciativ na výro í Dne lidských práv 10. prosince 1988 v Praze. Studiem dobového francouzského a eského tisku (oficiálního i samizdatového) a rozhovory s pam tníky jsou zhodnoceny reakce na jednotlivé události a jejich interpretace v dané dob .
|
|
|
Mediální kampaň Proti Chartě 77 jako vrcholný příklad komplexní komunistické propagandy období tzv. normalizace
Železný, Jakub ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie "Československá žurnalistika v období normalizace" a z dalších kapitol, sumarizujících hlavní momenty této kampaně. Práce se zaměřuje na mediální kampaň československého komunistického režimu proti občanské iniciativě Charta 77 v období ledna - února 1977. Práce sestává z úvodní studie...
|
|
|
Diskreditační texty na osobnosti československého disentu v letech 1977-1979 a 1985-1988
Vaculíková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zabývá diskreditačními texty na osobnosti československého disentu v letech 1977 - 1979 a 1985 - 1988. Věnuje se historickému pozadí těchto dvou období a popisuje konkrétní události. Praktická část je zaměřena na konkrétní analýzu textů pomocí kritické diskurzivní analýzy. Diskreditační texty jsou z trojice dobových deníků, a to Rudé právo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Cílem práce je shromáždit co nejvíce diskreditačních textů na konkrétní osobnosti v daných periodikách ve dvou daných obdobích a určit, jak vypadal typický diskreditační text. Speciální pozornost diplomová práce věnuje soudnímu sporu Václava Havla a Tomáše Řezáče, který představuje v socialistické justici ojedinělý případ, kdy disident použil oficiálních zákonů na svou vlastní obranu. Výsledky analýzy diskreditačních textů definují konkrétní společné znaky, které články mají. Cílem diplomové práce je určit, jak tyto texty vládnoucí ideologie využívala, jakým způsobem disidenty diskreditovala a čeho tím chtěla konkrétně dosáhnout.
|
|
|
OBRAZ DISIDENTA V ČESKÉ DOKUMENTÁRNÍ TVORBĚ PO ROCE 1989
Kohout, Martin ; VACHEK, Karel (vedoucí práce) ; HENDRICH, Vladimír (oponent)
Práce se snaží popsat mentální obraz disidenta tak, jak byl předkládán v porevoluční době u nás nejčastěji - tedy ve filmech veřejnosti známých, nebo běžně se objevující na televizních obrazovkách. Pro tento účel bylo vybráno 53 filmů, které byly rozděleny podle jejich celkové interpretace a vyznění. Následně byly analyzovány střihové postupy a stavební prvky, které se používají v těchto společnosti nejčastěji předkládaných filmech. Interpretace a obsahy filmů byly srovnány s výsledky společensko-vědního bádání o povaze normalizace a disentu, a také byly srovnány s díly, stojícími mimo hlavní proud dokumentární tvorby o disidentech či o minulém režimu obecně.
Práce se tedy dotýká problémů interpretace minulého režimu, normalizace a role disentu v české společnosti.
|
|
|
Hudba undergroundu jako subkultura pražské mládeže v letech 1968-1989
KAŠŤÁK, Roman
Práce se zabývá zmapováním fenoménu kulturního undergroundu v československém normalizačním prostředí. Především pak subkultury vzniklé v okruhu kapely The Plastic People of the Universe. Popsána je stručná historie kapely, její inspirační zdroje, texty a hudba. V další části se zaměřuje na perzekuce ze strany režimu a následnou vlny solidarity z řad českých intelektuálů a disidentů, která podstatně přispěla k formování Charty 77.
|
|
|
Názory na Chartu 77
Kunštát, Daniel
Součástí únorového výzkumu CVVM bylo zjišťování názorů veřejnosti na Chartu 77. Sledováno bylo současné hodnocení charakteru Charty 77 a názory na to, z jakého důvodu se signatáři k tomuto dokumentu připojovali.
|
host ::
RSS.