|
|
Analýza vybraných odrůd českého česneku
Fähnrichová, Nikola ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřená na analýzu vybraných odrůd českého česneku a pro porovnání i dvou odrůd ze zahraničí. Pro určení obsahu hlavního aromatického prekurzoru alliinu a sacharidů byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie s detektorem DAD a ELSD. Hrubé bílkoviny se přepočítaly z celkového obsahu dusíku, jenž byl stanoven pomocí Kjeldahlovy metody. Pro elementární analýzu bylo využito optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). V teoretické části je popsána botanická charakteristika a pěstování česneku. Část teorie je také věnována chemickému složení česneku, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány s různými studiemi. Z výsledků je zřejmé, že mezi českými a zahraničími odrůdy je u některých parametrů statisticky významný rozdíl. Odrůdy česneku obsahují až 24,66 g/kg suché hmotnosti alliinu, Obsah hrubé bílkoviny v česneku je srovnatelný u české a čínské odrůdy. Ve španělském česneku je až o polovinu menší množství proteinů. U elementární analýzy jsou také značné rozdíly. České odrůdy obsahují vyšší množství fosforu, železa a zinku. Naopak draslík svojí hodnotou 15 g/kg suché hmotnosti u zahraničních odrůd převyšuje hodnoty odrůd z České republiky.
|
|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Studium vybraných technologických vlastností lékořicové hmoty
Gajdušek, Martin ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vybraných technologických vlastností lékořicové hmoty. Mikroskopickým pozorováním bylo zjištěno, že při obsahu více než 10 % rozvařených škrobových zrn nebo při obsahu více než 30 % nenabobtnalých zrn nedosahuje hmota požadovaných vlastností pro další zpracování. Technologický úbytek během sušení je závislý především na čase, avšak i na umístění v sušárně, a to jak výškově, tak prostorově. Nejvyššího technologického úbytku bylo dosaženo především v nejvyšších polohách v sušárně. Kapalinovou chromatografií bylo stanoveno 11,8 % glukózy, 9,2 % fruktózy, 23,3 % sacharózy v lékořicové hmotě před vařením; 11,9 % glukózy, 9,4 % fruktózy, 22,6 % sacharózy v uvařené hmotě; 12,7 % glukózy, 10,8 % fruktózy a 20,1 % sacharózy v usušených lékořicových výrobcích.
|
|
|
Chemical and sensory characterization of cider made from apple cultivars ordinarily grown in Czech republic
Strapcová, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
This master thesis deals with the investigation of selected chemical and sensory characteristics of ciders, which were made from four selected apple varieties. The theoretical part describes the chemical composition of apples, cider, the technology of production and production in the world. The next section describes the analytical methods used to determine chemical characteristics not only in ciders but also in other alcoholic beverages. The experimental part focuses on the determination of chemical characteristics such as the content of organic acids, carbohydrates, total phenolic content, alcohol antioxidant activity and elemental composition. The purpose of the work was to find out how different varieties differ in chemical composition. The produced ciders were subjected to sensory analysis to evaluate the selected cider sensory parameters, which were in the natural state and with the addition of carbon dioxide. The results show that ciders of different varieties differ in chemical composition. Malic acid was the most cider's abundant of the organic acids in the range of 2759 – 4411 mg·l-1. Another acid represented was lactic acid in the range of 166,2 – 288,1 mg·l-1. The glucose content of each cider was determined between 845,3 – 1159,8 mg·l-1and fructose 32,6 – 406,7 mg·l-1. Potassium 944,29 – 1073,98 mg·l-1 was the most represented of all elements. The total phenolic content was determined to be in the range of 164,2 – 214,1 mg of GAE·l-1and the antioxidant activity of 0,192 – 0,318 mg·l-1. These differences in chemical composition were also reflected in sensory evaluation. According to the overall assessment, the best cider was made from the Granny Smith variety, which contained the most organic acids and carbohydrates. It has been found that by adding carbon dioxide, sensory parameters such as colour, taste and smell are altered.
|
|
|
Posouzení vlivu pasterizace a filtrace na obsah vybraných chemických složek piva
Vopelková, Dominika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu pasterizace a filtrace na vybrané chemické složky piva. Konkrétně byl studován vliv na prvkové složení, obsah organických kyselin, sacharidů a fenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byla využita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Analýza organických kyselin byla provedena pomocí iontové chromatografie. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie posloužila k analýze sacharidů, při které byla použita ELSD detekce, a k analýze fenolických sloučenin, s využitím DAD detektoru. Na základě znalostí chemického složení známých vzorků piv byly z těchto dat pomocí statistických metod (analýza rozptylu, analýza hlavních komponent) získány parametry, které vykazovaly nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými skupinami piv. Byly tak nalezeny korelace mezi proměnnými a technologickými operacemi úpravy piva. Celkově bylo ovlivněno 12 z 23 analyzovaných paramterů. Dopad filtrace a pasterizace piva byl pozorován v obsahu železa, křemíku, draslíku a hořčíku, dále kyseliny jablečné, monosacharidů glukosy a fruktosy a fenolických sloučenin.
|
|
|
Sledování stability výrobního procesu piva
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou 3 šarží piva z Akciového pivovaru Dalešice a.s.. Analyzovaným vzorkem byla Dalešická jedenáctka – světlý ležák 11%, který byl odebrán přímo z ležáckých tanků v pivovaře. V jednotlivých várkách piva byl sledován celkový obsah bílkovin, celkový obsah sacharidů, obsah maltosy, celkový obsah polyfenolů a obsah ethanolu. Pro stanovení celkového obsahu bílkovin byla využita Hartree-lowryho metoda. Celkové sacharidy byly měřeny spektrofotometricky za použití anthronového činidla. Obsah maltosy byl měřen pomocí HPLC s ELSD detektorem. Celkový obsah fenolických látek byl měřen spektrofotometricky pomocí metody s Folin-Ciocaltauovým činidlem. Obsah ethanolu byl analyzován na HPLC pomocí refraktometrického detektoru. Cílem práce bylo porovnat, do jaké míry je proces výroby piva stabilní a jaké parametry se případně ve finálním výrobku mohou měnit.
|
|
|
Determination of honey authenticity and adulteration by anion exchange chromatography
Ždiniaková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
The purpose of this thesis is to determine the quality and composition of honey for the investigation of its botanical origin by analyzing a broad carbohydrate profile in honey. Honey is a natural product of high quality and due to its high consumption and market value it is also prone to adulteration. In order to facilitate the identification of fraud in honey and identify adulterants originating from sugar syrups, oligosaccharides and polysaccharides based on maltodextrins were analyzed. The theoretical part describes the chemical composition of honey and the main principles of the applied instrumental technique. It provides a literature overview of existing analytical methods for the determination of carbohydrates present in honey as well as for the detection of adulteration. The main characteristics of adulteration and authenticity are defined, including the legislative aspects and description of common type of adulterants. The experimental part includes the different steps followed in order to develop and optimize the chromatographic conditions and parameters of the electrochemical detector for the determination of carbohydrates and maltodextrins (oligosaccharides and polysaccharides) in honey samples. The analytical technique applied was high-performance anion-exchange chromatography (HPAEC) coupled with pulsed amperometric detection (PAD). The analytical methods were validated in terms of linearity, dynamic range, analytical limits, precision and trueness. The applicability of the analytical methods was successfully evaluated by the analysis of authentic and adulterated honey samples of different botanical origin collected by EU Member-States.
|
|
|
Mineral nutrients dynamics of hemiparasite Viscum album L. and its host Tilia cordata Mill
Nikitina, Tatiana
Přítomnost poloparazitických rostlin může potenciálně poškodit městské stromy, důležité svou významnou estetickou a environmentální funkci. Z toho důvodu zkoumá tato studie dynamiku živin jmelí bílého (Viscum album L. subsp. album) a jeho hostitelského stromu lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) během vegetačního období. Koncentrace všech makroživin byla vyšší u jmelí ve srovnání s hostitelským stromem, s výjimkou vápníku. Nedostatky fosforu a draslíku byly pozorovány v listech Tilia během vegetačního období. Koncentrace rozpustných nestrukturálních sacharidů v listech Tilia byla významně vyšší než koncentrace u Viscum. Spektrální odrazivost listů ukázala odlišné výsledky pro oba druhy, přičemž Tilia vykazovala rychlejší rychlost senescence než letošní listy Viscum, zatímco letošní listy Viscum vykazovaly pozvolnější a delší vývoj. Významným výsledkem studie je akumulace živin jmelím na úkor zdrojů hostitelské dřeviny
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v čerstvých ovocných šťávách
Františová, Gabriela
Ovoce je cenným zdrojem biologicky aktivních látek. Tyto látky jsou často obsaženy v minoritním množství. Velký podíl v ovoci tvoří sacharidy. V rámci této práce byly stanovovány obsahy vitaminu C, polyfenolů, flavonoidů, glukózy, fruktózy a sacharózy v čerstvých ovocných šťávách. Aronie, jahody, josta, maliny, ostružiny, hrozny bílé a modré, rybíz bílý a červený pocházely ze soukromé zahrady, borůvky byly sbírány ve volné přírodě. Ke stanovení koncentrací vitaminu C a sacharidů byla využita metoda HPLC. Celkové obsahy polyfenolů a flavonoidů byly stanoveny pomocí spektrofotometrie. Z biologicky aktivních látek byly v ovocných šťávách nejvíce zastoupeny polyfenoly. Nejvyšší obsahy polyfenolů a flavonoidů byly zaznamenány u aronie (7905,81 ± 622,65 mg/l a 4714,82 ± 667,37 mg/l). Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu C byla josta (721,90 ± 1,79 mg/l). Nejvyšších koncentrací dosahovala fruktóza v bílých hroznech (93,81 ± 3,74 g/l). Nejvyšší obsah glukózy byl zaznamenán v aronii (83,95 ± 4,80 g/l) a bílých hroznech (90,94 ± 3,48 g/l). Sacharóza byla detekována v jahodách, jostě a malinách.
|
|
|
Posouzení trvanlivosti vybraných druhů dřev pro obchodovatelný výrobek
Sion, Matěj
V této diplomové práci je řešena problematika odolnosti terasových prken vůči biologické degradaci. Pro experiment byly vybrány tyto dřeva: 1) Garapa (Apuleia leiocarpa Vog.) → zástupce tropických dřev a zákazníky žádaná varianta. 2) Morušovník (Morus) → možná alternativa v budoucích letech. 3) Acetylované dřevo olše lepkavé (Alnus glutinosa) → možná alternativa, kdy se tato metoda modifikace jeví jako velice účinná. Vybraná dřeva byla otestována dle ČSN EN 350 na odolnost vůči dřevokazným houbám bílého tlení outkovkou pestrou (Trametes versicolor) a hnědého tlení trámovky trámové (Gloeophyllum trabeum) a koniofory sklepní (Coniophora puteana). Druhou částí práce bylo zjištění celkového obsahu látek, které by mohly souviset s přirozenou trvanlivostí: extraktivní látky (EL), fenolické látky (FL), sacharidy (S) a hodnoty pH vodného výluhu vybraných druhů dřev. Veškeré vzorky byly otestovány a vzájemně porovnány mezi sebou. Dřevo morušovníku bylo hodnoceno i jak se tyto vlastnosti mění po poloměru kmene. Bylo zjištěno, že vybraná dřeva jsou vhodná pro terasová prkna. Hmotnostní úbytky (Δm) (bílého i hnědého tlení) se nacházely v záporných hodnotách, houby tedy nedokázaly dřeva napadnout a byly zařazeny do třídy trvanlivosti 1 „velmi trvanlivé“. Z hlediska chemického složení bylo zjištěno, že nejvíce chemických látek obsahuje dřevo morušovníku, dále garapy a nejméně acetylovaná olše. U morušovníku bylo zjištěno, že množství chemických látek je různé v zavilosti na pozici po poloměru kmene. U garapy a morušovníku byla vysoká odolnost vůči dřevokazným houbám zapříčiněna zejména obsahem chemických látek. Naopak odolnost acetylované olše byla způsobena zejména procesem acetylace.
|
host ::
RSS.