Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
Detekce oxidačního stresu pomocí elektrochemických DNA biosenzorů
Jurečková, Zuzana ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Fischer, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na vývoj, charakterizaci a využití jednoduchého a levného elektrochemického DNA biosenzoru pro detekci poškození DNA způsobeného oxidačním stresem. První část práce je věnována přípravě a charakterizaci velkoplošné uhlíkové filmové elektrody (ls-CFE) modifikované uhlíkovými nanotrubičkami (CNT/ls-CFE). Uhlíkové nanotrubičky zlepšují elektrochemické vlastnosti převodníku a zvyšují množství naadsorbované DNA na povrchu elektrody. Testování elektrodového povrchu modifikovaného vícestěnnými uhlíkovými nanotrubičkami (MWCNT) bylo provedeno pomocí cyklické voltametrie (CV) a elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS) s použitím redoxního systému [Fe(CN)6]4-/3- a square wave voltametrie (SVW) bez použití redoxního indikátoru. Uhlíkové nanotrubičky se ukázaly jako nevhodný materiál pro náš typ biosenzoru, ale je možné je využít v analytické chemii pro stanovování elektroaktivních látek. Druhá část práce se zabývá aplikací DNA biosenzoru při detekci poškození DNA oxidačním stresem. Byl zvolen biosenzor na bázi ls-CFE, jehož hlavní výhody jsou rychlá příprava, jednoduchá mechanická obnova elektrodového povrchu, dobrá reprodukovatelnost měření, absence problémů spojených s "historií elektrody". Oxidační stres vyvolaný galvanostaticky generovanými hydroxylovými...
Nový elektrochemický biosenzor pro detekci poškození DNA založený na velkoplošné uhlíkové filmové elektrodě
Jurečková, Zuzana ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na vývoj a využití jednoduchého a levného elektrochemického DNA biosenzoru pro detekci poškození DNA způsobeného chemickými karcinogeny. K jeho přípravě byla použita velkoplošná uhlíková filmová elektroda (ls-CFE), jejíž hlavní výhody jsou rychlá příprava, jednoduchá mechanická obnova elektrodového povrchu, dobrá reprodukovatelnost měření, absence problémů spojených s "historií elektrody" a jednoduchá chemická modifikace. První část práce je věnována výzkumu složení suspenze uhlíkového inkoustu, které bylo optimalizováno a testováno pomocí redoxního systému [Fe(CN)6]4-/3- užitím cyklické voltametrie (CV), dále pak optimalizaci přípravy DNA biosenzoru (DNA/ls-CFE) a jeho charakterizaci, která byla provedena za použití dvou elektrochemických technik - CV a elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS). Druhá část práce se zabývá aplikací nově připraveného DNA biosenzoru při detekci poškození DNA modelovými chemickými karcinogeny. Přímá interakce DNA s fluorenem a 2-aminofluorenem (2-AF) byla zkoumána za použití CV a EIS na DNA/ls-CFE. Získané výsledky potvrdily, že interakce DNA s fluorenem a 2-AF způsobuje poškození DNA, což vede ke vzniku zlomu vláken, která odpadávají z povrchu elektrody. Tím byla také ověřena aplikovatelnost tohoto nového...
Stanovení základních fyzikálně chemických parametrů ovocných šťáv z aronie
Zídková, Anežka ; Jurečková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
V teoretické části bakalářské práce jsou uvedeny základní informace o aronii (Aronia melanocarpa) a možnosti jejího využití. Dále jsou popsány analyzované látky obsažené v plodech aronie a jejich význam pro lidský organismus. Experimentální část práce se zabývá stanovením obsahu vybraných minerálním látek, sacharidů a vitaminu C v aroniových šťávách, sirupech, nektaru a aroniovém vínu. Minerální látky byly stanoveny pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Pro analýzu sacharidů a vitaminu C byla zvolena kapalinová chromatografie. Všechny analyzované produkty byly významným zdrojem makroelementů. Nejvyšší koncentrace minerálních látek byly stanoveny v Aroniovém skorosirupu, který byl doslazen odpařenou jablečnou šťávou. Fruktóza a glukóza byly obsažené ve všech výrobcích, sacharózu obsahovaly pouze výrobky doslazované cukrem. Množství vitaminu C v analyzovaných šťávách bylo nižší v důsledku pasterace a skladování.
Chromatografické stanovení jednoduchých sacharidů ve vybraných nápojích
Jurečková, Zuzana ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Důležitou součástí nápojů jsou jednoduché sacharidy, proto se tato diplomová práce zaměřuje na tuto problematiku. Teoretická část se věnuje popisu vlastností, výrobě, metabolismu a využití jednoduchých sacharidů jako je glukosa, fruktosa a sacharosa. Je zde také uvedena definice nápojů a jejich hlavních dělení. Z literární rešerše vychází experimentální část zabývající se analýzou vybraných nápojů vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s refraktometrickou detekcí na kolonách s vázanou alkylovou nebo ionexovou fází. V závěru byly výsledky stanovení porovnány a komentovány. V dnešní době je kladen důraz na správnou funkci zažívacího traktu. Významným faktorem, který podporuje střevní mikroflóru, je prebiotický sacharid - tagatosa. Její vlastnosti, výroba, metabolizace v těle a případné využití jsou taktéž popsány v části rešeršní. V experimentální části je uvedena možná optimalizace analýzy vzorků s obsahem tagatosy na obou typech kolon v systému HPLC. Výsledek je opět komentován v závěru práce.
Základní chemická charakteristika šťáv vybraných odrůd červeného rybízu
Rucká, Markéta ; Jurečková, Zuzana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení základní chemické charakteristiky plodů vybraných odrůd červeného rybízu, které byly vypěstovány ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy s.r.o. Teoretická část se zaměřuje na obecné informace týkající se červeného rybízu, jako je historie pěstování, původ a rozšíření. Dále je zde zmínka o botanické charakteristice rybízu, stavbě a významu jeho pěstování. Kapitola „Jednotlivé odrůdy“ se zabývá popisem vlastností jednotlivých analyzovaných odrůd červeného rybízu. Následuje přehled hlavních látek obsažených v červeném rybízu a jejich krátký popis. Bakalářská práce rovněž uvádí příklady zpracování a využití červeného rybízu v potravinářském průmyslu. Poslední kapitola teoretické části pak podává informace o jednotlivých stanoveních chemických charakteristik červeného rybízu, které zahrnují výtěžnost šťávy, obsah rozpustné sušiny, obsah celkové sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo a obsah redukujících cukrů. Experimentální část popisuje konkrétní podmínky a metody jednotlivých stanovení. Následuje vlastní stanovení výše uvedených charakteristik a jejich diskuse. Odrůda Jesan vykazovala nejvyšší výtěžnost šťávy (63 ml na 100 g) a nejvyšší hodnotu pH (3,16). Nejvyšší obsah rozpustné sušiny (13,94 %) a zároveň nejvyšší hodnota formolového čísla (22,83 ml 0,1 M NaOH na 100 g) byla naměřena u odrůdy Jonkheer van Tets. Nejvyšší hodnota celkové sušiny byla zjištěna u odrůdy Rovada (14,48 %). Obsah titrovatelných kyselin byl nejvyšší u odrůdy NŠLS 11/6 (403,88 mmol•kg-1). Nejvíce redukujících cukrů bylo obsaženo v odrůdě Tatran (8,17 %).
Amount of selected biologically active compounds in Stevia rebaudiana
Porubčanová, Vladimíra ; Jurečková, Zuzana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with plant, called stevia rebaudiana and analysis of phenolic compounds in the extracts from it. The theoretical part describes its botanical characteristics, chemical constitution and effect on humans health. This thesis is interested in sweetener, produced from stevia, comercionally used as E 960: steviol-glykosides, too. There is listed register of companies producing this sweetener and food products, where stevia is used in. The experimental part of thesis is focused to analysis of total phenolic content in stevia extracts, because leaves of stevia are primary used for sweetening of tea. The main aim of the thesis was find out, how is total phenolic content changed during extraction of leaves in time, in water with different temperature and in different samples.
Prebiotické sladidlo tagatosa
Jurečková, Zuzana ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Toto sladidlo D-tagatosa, má četné výhody, které by se časem i u nás mohly využívat v potravinovém průmysle. Jsou zde shrnuty vlastnosti D-tagatosy, fyzikální také chemické a možnosti výroby D-tagatosy. V základních informacích o vlastnostech se také pojednává o samotném metabolismu D-tagatosy a jejich prebiotických vlastnostech v trávicím traktu. D-tagatosa je nově navržené náhradní sladidlo, také proto nesmí chybět možnost aplikace D-tagatosy v potravinách jako jsou např. cukrovinky. Vlastnosti D-tagatosy jsou porovnány se sladivostí klasického cukru. Nedílnou součástí je také možnost stanovení D-tagatosy v potravinách různými metodami a technikami.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.