|
|
Průkaz rezistence na echinokandinová antimykotika u Candida sp. pomocí molekulárně biologických metod
Vitáčková, Petra ; Chrenková, Vanda (vedoucí práce) ; Nyč, Otakar (oponent)
Invazivní infekce vyvolané rodem Candida, zvláště pak jeho nejvýznamnějším zástupcem C. albicans, patří mezi vážné komplikace, zejména u imunokompromitovaných pacientů. Případný výskyt rezistence k jednotlivým antimykotikům značně komplikuje terapii invazivních mykóz a zvyšuje morbiditu a mortalitu u těchto pacientů. Cílem této práce bylo zavedení rychlé metody detekce rezistence na kaspofungin prostřednictvím hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF. Testování bylo prováděno na referenčním kmenu C. albicans CCM8261 a kmenu C. albicans M30 s prokázanou rezistencí na echinokandiny. K měření bylo použito dvou různých nastavení přístroje a pro následné vyhodnocení získaných spekter byla využita korelační a shluková analýza (dendrogram). V průběhu analýzy bylo zjištěno, že publikované nastavení měření nelze aplikovat, neboť pro každý hmotnostní spektrometr je vždy nutno pracovat s nastavením od výrobce. Pomocí shlukové analýzy se podařilo odlišit citlivý a rezistentní kmen. Kvalita získaných spekter byla relativně nízká, což mohlo být způsobeno použitím nevhodného kultivačního média. Shluková analýza prokázala možnost stanovení citlivosti pomocí hmotnostní spektrometrie, nicméně další pokusy zohledňující poznatky získané v této studii budou nutné pro případné zavedení metody do rutinní praxe. Powered by TCPDF...
|
|
|
Ramanova mikrospektroskopie a mapování jednotlivých buněk
Gregorová, Šárka ; Mojzeš, Peter (vedoucí práce) ; Plášek, Jaromír (oponent)
Ramanova mikrospektroskopie umožňuje měřit spektra Ramanova rozptylu s prostorovým rozlišením v řádu μm3 a studovat tak neinvazivním způsobem přirozené složení biologických objektů jako jsou tkáně, jednotlivé buňky a buněčné organely. V předkládané práci byly pomocí Ramanovy mikrospektroskopie studovány vakuoly oportunisticky patogenní kvasinky druhu Candida albicans. Byly naměřeny rozsáhlé série Ramanových spekter vakuol při různých způsobech kultivace buněk. K vyhodnocení souborů Ramanových spekter byla využita vícerozměrná statistická metoda rozkladu do singulárních hodnot (singular value decomposition). Spektrální analýza umožnila charakterizaci chemického složení vakuol. Bylo zjištěno, že vakuoly buněk kultivovaných různým způsobem či v různých kultivačních médiích se mezi sebou liší zejména obsahem polyfosfátu, reprezentovaného ve spektru úzkým pásem s maximem okolo 1155 cm-1 . Až o několik cm-1 se může překvapivě lišit též poloha maxima tohoto pásu na vlnočtové škále. Na základě experimentů provedených in vitro s hexametafosfátem sodným coby modelem vakuolárního polyfosfátu bylo navrženo, že poloha maxima tohoto pásu je významně ovlivněna koncentrací dvojmocných kationtů.
|
|
|
Studium vzájemných interakcí patogennich kvasinek rodu Candida a bakterie Pseudomonas aeruginosa v průběhu kokultivací
Mynářová, Lenka ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Papoušková, Klára (oponent)
Oportunisticky patogenní druhy kvasinek rodu Candida jsou častým původcem kvasinkových infekcí člověka. Ačkoli se pozornost dnešní medicíny soustředí spíše na vývoj léku proti rakovině, AIDS nebo Alzheimerově chorobě, není možné opominout ani hrozbu systémových kandidóz. Ty představují velké nebezpečí pro jedince se sníženou imunitou a jsou spojeny s vysokou mortalitou, přičemž terapie je finančně náročná a ne vždy účinná. Bakterie Pseudomonas aeruginosa by mohla být jistou inspirací v boji proti patogenním kvasinkám, protože dokáže inhibovat růst nejrozšířenějšího původce rodu Candida, C. albicans. P. aeruginosa jednak produkuje řadu toxických nízkomolekulárních látek a zároveň ne zcela známým mechanismem interaguje s buněčnou stěnou C. albicans a tak podporuje její lyzi. Nicméně, koexistence těchto mikroorganismů je také možná a jejich vzájemný vztah záleží na různých faktorech. Tato skutečnost byla zjištěna díky tomu, že některé nemoci a patologické stavy se vyznačují koinfekcí pacienta vyvolanou jak původcem P. aeruginosa, tak C. albicans. V této práci jsem studovala mechanismy interakce mezi patogenní kvasinkou C. albicans a bakterií P. aeruginosa pomocí a) sledování genové exprese C. albicans v kokultuře C. albicans + P. aeruginosa b) analýzy filtrovaných médií obou mikroorganismů a jejich...
|
|
|
Klinicky významné druhy kvasinek a jejich interakce s hostitelem
Novosadová, Zuzana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Patogenní kvasinky představují v současnosti vážnou hrozbu pro člověka. Mohou způsobovat závažná onemocnění v některých případech končící smrtí hostitele. Patogeny mohou pomocí mnoha mechanismů virulence zvýšit riziko vzniku systémového onemocnění. Pro eliminaci infekce v lidském těle jsou velmi důležité experimenty zabývající se interakcemi patogenů a hostitele. Interakce mezi hostitelem a patogeny jsou velmi komplexní a zahrnují všechny součásti mnohobuněčného organismu hostitele. Vědci se detailněji zabývají interakcemi buněk imunitního systému a patogenních kvasinek. Tato práce shrnuje interakce patogenů s vybranými buňkami hostitele, především s makrofágy. Kvasinky, zejména Candida albicans, jsou schopné ovlivňovat genovou expresi interagujících buněk. Tyto patogeny jsou schopni modulovat expresi genů makrofágů, uvnitř nichž jsou pohlceni, a dalších buněk imunitního systému. Patogenní kvasinky mohou také měnit vnější podmínky ve svém bezprostředním okolí. C. albicans dokáže například vnímat a ovlivňovat okolní hodnotu pH. Změnou pH pak může zvyšovat svou virulenci indukcí buněčné morfogeneze. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu patogenních kvasinek na své okolí a jejich interakcích s hostitelským organismem. Hlubší pochopení těchto otázek by mohlo pomoci nalézt nové efektivnější metody pro...
|
|
|
Malé signální molekuly u kvasinek
Putalová, Tereza ; Váchová, Libuše (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Kvasinky vylučují do prostředí metabolity, z nichž některé mohou mít signální funkci. Mezi malé signální molekuly patří kromě jiných molekul amoniak, alkoholy, estery, kyseliny a CO2. Tyto látky mohou vznikat jako odpadní produkty metabolismu, např. některé alkoholy při katabolismu aminokyselin. Po vyloučení ovlivňují další/okolní buňky vazbou na receptory nebo působí na svůj cíl přímo v buňce a nebo mohou vytvářet koncentrační gradient případně gradient pH. Nové poznatky ukazují, že pomocí amoniaku se mohou kvasinky dorozumívat a diferenciovat v rámci kolonií. Farnesol, tyrosol a další molekuly používají kvasinky ke quorum sensing. Kvasinky rovněž sekretují vonné estery a mastné kyseliny. Vysoké koncentrace CO2 spouštějí přepnutí z kvasinkových buněk na hyfální formu. Tato práce shrnuje dosavadní informace o vzniku a působení vybraných molekul (amoniak, alkoholy, estery, kyseliny a CO2) v signalizaci kvasinek Saccharomyces cerevisiae a Candida albicans.
|
|
|
Role MDR transporterů v resistenci biofilmů u kvasinek
Urbanová, Daniela ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Tato práce je zaměřena na transportéry mnohočetné lékové rezistence (MDR) a jejich roli v rezistenci biofilmů kvasinek k toxickým látkám. Biofilmy jsou strukturovaná mikrobiální společenstva produkující extracelulární matrix a projevující odlišné vlastnosti ve srovnání s individuálními buňkami, mimo jiné z hlediska odolnosti k antimikrobiálním látkám. MDR pumpy přispívají k vyšší rezistenci biofilmů pouze v počátečních fázích jejich vývoje, později jsou nahrazeny mnoha jinými mechanismy. Nejvýznamnějšími MDR přenašeči kvasinky Candida albicans jsou Cdr1p, Cdr2p a Mdr1p. Cdr1p a Cdr2p způsobují rezistenci k azolům - flukonazolu, ketokonazolu a itrakonazolu, které byly dříve hojně používané jako léčiva proti kvasinkovým onemocněním. Mdr1p rovněž přispívá k rezistenci k flukonazolu. Rezistence k léčivům působí značné problémy v terapii kvasinkových onemocnění, proto je porozumění mechanismům, které odolnost kvasinkových společenstev způsobují, velmi důležité. Klíčová slova: rezistence, MDR transportéry, Candida albicans, biofilmy
|
|
|
CUG kodon u patogenních kvasinek rodu Candida
Marečková, Lucie ; Půta, František (oponent) ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce)
1. Abstrakt Mnoho druhů kvasinek rodu Candida překládá standardní leucinový kodon CUG jako serin, ovšem ne v 100% případů. Ukázalo se, že dvojí specifita CUG kodonu se vyvíjela pomocí mechanismu zahrnujícího dvojznačné kódování zprostředkované unikátní tRNACAG, která je in vitro častěji aminoacylována serinem než leucinem. Tato dvojznačnost byla tolerována některými kandidami více jak 170 miliónů let. Prozatím nejlepším možným vysvětlením této tolerance je, že nestandardní překlad CUG způsobil vznik genové diverzity a umožnil produkci nového fenotypu odolnějšího vůči stresovým podmínkám. Důležitým krokem byla zároveň redukce negativního vlivu dvojznačné translace pomocí klíčových mutací ve struktuře ser-tRNACAG. Kandidy se staly cenným experimentálním modelem pro objasnění změn v genetickém kódu. Zatímco byly důsledky dvojího překladu CUG kodonu studovány hlavně u druhu Candida albicans, ve spojitosti s kvasinkou Candida parapsilosis nebylo toto téma prozatím diskutováno. Vyřešení struktury sekretované aspartátové proteázy Sapp1p z C. parapsilosis nám poskytlo nástroj ke studiu případů možného vlivu dvojznačného překladu CUG kodonu. Gen SAPP1 obsahuje jeden CUG kodon a na jeho místo dosazovaný serin se ve struktuře proteinu nachází ve smyčce v těsné blízkosti aktivního místa.
|
|
|
Exprese a charakterizace proteinu Phr2 z Candida albicans
Vlčková, Zuzana ; Ing.Zuzana Firáková (oponent) ; Kováčová, Kristína (vedoucí práce)
Transglykozylázy mají významnou funkci v buněčné stěně kvasinek. Tyto enzymy štěpí molekulu donoru s následným přenesením nově vytvořeného redukujícího konce na neredukující konec molekuly akceptoru. Tím je umožněn růst, rozpínání a tvarování buněčné stěny kvasinek během jejich života. Tato bakalářská práce se zaměřuje na charakteristiku rekombinantního Phr2 proteinu z Candida albicans na úrovni její transglykozylační aktivity. Fluorescenční papírovou metodou byly zjištěny optimální podmínky transglykozylační aktivity Phr2 proteinu, tedy pH optimum a teplotní optimum. Stejná metoda byla využita ke stanovení substrátové a donorové specifity Phr2p která potvrdila výsledky experimentů na úrovni genetiky, tj. vysokou donorovou a i akceptorovou specifitu k -1,3-glukanu. Substrátová specifita byla také měřena pomocí HPLC. Produkty transglykozylační reakce katalyzované Phr2p s laminarinem jako donorem a L5-SR jako akceptorem obsahující fluorescenční značku, byly detekovány pomocí TLC a MALDI-TOF.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.