|
|
Charakterizace a účinek vybraných přírodních látek s antimykotickým účinkem
Plachá, Monika ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená bakalárska práca je zameraná na štúdium účinku prírodných látok s potenciálnym antimykotickým účinkom a charakterizácie ich obsahových látok. V práci bola spracovaná rešerš, ktorá je zameraná na mykózy, antimykotiká a zložky prírodných látok. Ďalej bola popísaná antimykotická citlivosť a rod Candida. V závere teoretickej časti boli popísané lipozómy a ich charakterizácia. V rámci experimentálnej časti bola vykonaná všeobecná charakteristika vybraných prírodných látok a antimykotické testy na kvasinke Candida glabrata s použitím vodných, etanolových, metanolových a DMSO extraktov. Ako najúčinnejší bol vyhodnotený klinčekový extrakt. Do lipozómov bol preto enkapsulovaný vodný extrakt z klinčeka, klinčekový olej a ich kombinácia. Boli stanovené enkaspulačné účinnosti, dlhodobá stabilita lipozómov vo vodnom prostredí a ich antimykotická účinnosť. Charakterizácia lipozómov bola vykonaná tiež pomocou DLS. Na záver boli navrhnuté možnosti využitia lipozómov na prípravu farmaceutických a kozmetických preparátov.
|
|
|
Možnosti přípravy nanočástic a nanovláken s antimikrobiální složkou
Sosková, Simona ; Veselá, Mária (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práca bola zameraná na prípravu nových materiálov s antimikrobiálnym účinkom. V práci boli pripravené lipozómové častice a nanovlákna z polyhydroxibutyrátu (PHB) s obsahom klotrimazolu a rastlinných extraktov s vysokými antioxdačnými a antifungálnymi účinkami. Teoretická časť popisuje použitia nanočastíc a nanovlákien v medicíne a kozmetike, priaznivé účinky rastlín s potenciálnym antimykotickým účinkom a metódy pre charakterizáciu častíc a vlákien. V praktickej časti boli pripravené vodné a lipidové rastlinné extrakty, spektrofotometricky charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov a antioxidačnú aktivitu. Z vybraných extraktov boli ďalej pripravené lipozómy a lipozómy s obsahom PHB. Častice boli testované z hľadiska enkapsulačnej účinnosti a ich krátkodobej a dlhodobej stability. Metódou DLS bola stanovená ich veľkosť a meraním zeta potenciálu ich koloidná stabilita. Pomocou elektrospinningu a forcespinningu boli taktiež pripravené PHB vlákna s obsahom vybraných extraktov a klotrimazolu. Vlákna boli podrobené analýze FLIM, FTIR-ATR, testom antioxidačnej aktivity a testovaniu krátkodobej i dlhodobej stability. Antimykotický účinok testovaných extraktov, častíc a vlákien bol stanovený na kultúre Candida glabrata. Na záver bola vykonaná charakterizácia účinku částic a vlákien na humánne bunky.
|
|
|
Příprava a charakterizace mikro- a nanočástic s obsahem vybraných léčiv
Sosková, Simona ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená práca je zameraná na možnosť prípravy kombinovaných mikro- a nanočastíc obsahujúcich prírodný extrakt s antioxidačným účinkom, ibuprofenom ako protizápalovou a analgetickou zložkou a klotrimazolom ako látkou s antifungálnym účinkom. V teoretickej časti bola vypracovaná rešerš zameraná na metódy prípravy lipozómov a enkapsuláciu aktívnych látok, charakterizáciu častíc a metódy stanovenia obsahu enkapsulovaných zložiek. Ďalej bol popísaný kvasinkový kmeň Candida a metódy stanovenia antimikrobiálnej aktivity. Do lipozómov, alginátových a chitosanových častíc boli enkapsulované vymenované zložky. Bola charakterizovaná antioxidačná aktivita extraktov. Ďalej boli stanovené a porovnané enkapsulačné účinnosti jednotlivých zložiek a dlhodobá stabilita týchto zložiek vo vodných roztokoch všetkých 32 typov pripravených častíc. Metódou HPLC bol určený obsah liečiv a spektrofotometricky obsah polyfenolov. Na určenie veľkosti vybraných typov častíc bola použitá metóda DLS a na stabilitu zeta potenciál. Boli vykonané antimikrobiálne testy na kmeni Candida glabrata a bol porovnaný účinok látok vo voľnom roztoku, v časticiach a rozrušených lipozómoch. Na záver bolo navrhnuté možné využitie pripravených lipozómov do kozmetického či farmaceutického prípravku.
|
|
|
Aplikace přírodních antimykotik do hygienických gelů
Kubišová, Veronika ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci gelů s obsahem přírodní složky vykazující antimykotický účinek. Součástí této práce bylo zpracování rešerše, která byla zaměřena na popis povrchových a systémových mykotických onemocnění, antimykotických léčiv a rostlinných produktů s potenciálním antimykotickým účinkem. Dále byly popsány biologicky aktivní látky nacházející se ve vybraných rostlinách. Rovněž byly popsány a charakterizovány liposomové částice, které byly součástí experimentální části. Protože předmětem této bakalářské práce byla příprava antimykotického gelu, byla popsána základní charakteristika gelů, jakožto systémů schopných dodávání léčiva. Nebyly opomenuty popisy základních metod pro stanovení aktivních látek a antimykotické aktivity. V rámci experimentální části byly z vybraných rostlin připraveny tři druhy extraktů (vodné, ethanolové a lipidické), které byly následně charakterizovány. Také byly všechny druhy připravených extraktů enkapsulovány do liposomových částic, u kterých byla následně stanovena enkapsulační účinnost, velikost a stabilita pomocí elektrokinetického potenciálu. Připravené extrakty ve volné i enkapsulované formě byly testovány z hlediska antimykotické aktivity, kdy testování bylo provedeno na kvasince Candida glabrata. Dále byl srovnán antimykotický účinek těchto přírodních látek s komerčně dostupným antimykotickým léčivem, kdy léčivo bylo rovněž testováno ve volné i enkapsulované formě. Extrakty, u kterých byl stanoven vyšší obsah aktivních látek a vyšší procentuální inhibiční účinnost buněk kvasinky C. glabrata, byly vybrány k inkorporaci do připravených gelů. Výsledkem práce jsou tedy gely na přírodní bázi, které by mohly sloužit k léčbě infekčního mykotického onemocnění. Příkladem připraveného gelu je gel s obsahem lipidického extraktu z měsíčku lékařského nebo s obsahem liposomů připravených z lipidického extraktu z tužebníku jilmového.
|
|
|
Monogenic susceptibility to infectious pathogens
Bloomfield, Markéta ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Koziar Vašáková, Martina (oponent) ; Litzman, Jiří (oponent)
(CZ) Moderní přístupy ke studiu monogenních vrozených poruch imunity, podpořené v posledních dekádách bezprecedentním rozvojem genetických metod, odkrývají nové, dosud neprobádané funkční aspekty imunitního systému. Nemoci s nápadným klinickým fenotypem, leč víceméně normálními základními imunologickými nálezy, jako jsou poruchy vrozené či intrinsické imunity se selektivně zvýšenou náchylností k jedinému infekčnímu agens, poskytují vzácnou příležitost ke studiu interakcí imunitního systému člověka s patogeny. Tato práce se zaměřuje na imunopatologické, genetické a klinické aspekty takových onemocnění, konkrétně na chronickou mukokutánní kandidózu způsobenou hypermorfními (gain-of-function, GOF) mutacemi ve STAT1 genu, které způsobují poruchy Th17 asociovaných imunitních mechanismů, a vrozenou náchylností k mykobakteriálním onemocněním (Mendelian susceptibility to mycobacterial diseases, MSMD) způsobenou poruchami signální dráhy IL-12, IL-23/IFNy. Práce dále přispívá k objasnění role IL-6 signalizace v protistafylokokové imunitě a zabývá se novým onemocněním dětského věku PIMS-TS (Paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2), jako život ohrožujícím důsledkem imunopatologie spuštěné jediným konkrétním patogenem, který se s největší pravděpodobností vyvíjí v...
|
|
|
Vliv mikrobiomu na patogenezi střevních onemocnění
Galanová, Natalie ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Hudcovic, Tomáš (oponent)
Střevní mikrobiota je významným faktorem ve vývoji některých onemocnění, k nimž patří i idiopatické střevní záněty (IBD, n = 127), Ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, a kolorektální karcinom (CRC, n = 64). Součástí této práce je připravit klinický materiál různého typu (stolice, biopsie) k sekvenaci na platformě Illumina Miseq. Tohoto je dosaženo přes izolaci DNA, amplifikaci 16S a vnitřního přepisovaného mezerníku (ITS), normlaizaci a ligaci sekvenačních adaptorů. Cílem je pomcí sekvenačních dat popsat rozdíly v mikrobiomu zdravých a nemocných jedinců v případě IBD nebo zdravé a karcinomem zasažené tkáně u pacientů s CRC. Tuto práci tvoří i kultivační část, kdy jsou vzorky čerstvé stolice (n = 3) kultivovány při široké škále aplikovaných podmínek, jimiž je zjištěna ekofyziologická a druhová diverzita těchto vzorků klasickými a molekulárními metodami. Zároveň je spolehlivě taxonomicky určena diverzita kultivovatelných hub ve fekálních vzorcích amplifikací relevantních genů (ITS1, β tubulin, druhé největší podjednotky RNA polymerázy II., RPB2) a následnou oboustrannou sekvenací Sangerovou metodou. Vybrané druhy hub jsou zpracovány na lyzáty, kterými jsou stimulovány buněčné kultury myších makrofágů (RAW). Vliv hub na imunitní odpověď je tak studován in vitro a analyzován imunologickými metodami...
|
|
|
Homeostáze kationtů alkalických kovů patogenních kvasinek rodu Candida
Elicharová, Hana ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent) ; Půta, František (oponent)
Kvasinky rodu Candida jsou oportunní patogeny schopné vyvolat závažné systémové infekce u imunokompromitovaných pacientů. Virulence jednotlivých druhů kan- did závisí mimo jiné na jejich odolnosti vůči proměnlivosti vnějšího prostředí. Udržování homeostáze kationtů alkalických kovů, čili na jedné straně schopnost akumulovat dostatečné množství draselných iontů a na straně druhé úspěšně čelit jejich vysoké extracelulární koncentraci, je nezbytné pro růst a virulenci kandid. V rámci této práce jsme popsali souvislost mezi tolerancí k solím a rezistencí k flukonazolu u šesti druhů kandid a možný mechanismus této interakce. Flu- konazol hyperpolarizuje plasmatickou membránu buněk kandid a zvyšuje tak nespecifický vstup kationtů alkalických kovů do buňky, čímž výrazně narůstá citli- vost kandid k solím těchto kationtů. Popsaný mechanismus má obecnou platnost, nebot' flukonazol zvyšuje senzitivitu kandid i k dalším kladně nabitým látkám, které vstupují do buňky v závislosti na velikosti membránového potenciálu. Účinek flukonazolu na membránový potenciál a tedy i na vstup kationtů alkalických kovů do buňky obrátil naši pozornost k homeostázi draselných kationtů, jejichž relativně vysoká...
|
|
|
The effect of antimicrobial peptides on Saccharomyces cerevisiae and other yeast species
Makarova, Anna-Marie ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Malcová, Ivana (oponent)
Z důvodu nadměrného užívání antibiotik, antimykotik a dezinfekčních prostředků v posledních desetiletích, byla u patogenních mikroorganismů vyvinuta značná rezistence vůči těmto látkám. Kvasinky rodu Candida představují čtvrtého nejčastějšího původce kvasinkových infekcí u hospitalizovaných pacientů a pro 40% z nich jsou letální. Díky mechanismu účinku rozdílným od zmíněných současně užívaných antimykotik a antibiotik se antimikrobiální peptidy stávají slibnými kandidáty pro vývoj nových léčiv proti kvasinkovým a bakteriálním infekcím. Tato práce se zabývá peptidy izolovanými z divokých včel a jejich syntetickými analogy a identifikuje ty nejefektivnější v boji proti nejčastějším druhům kvasinek Candida a modelové kvasince Saccharomyces cerevisiae. Byl testován a porovnáván antifungální efekt osmi peptidů v různých definovaných podmínkách. Za účelem identifikace případného synergistického působení antimikrobiálních peptidů a současně užívaných antimykotik byla zjišťována citlivost patogenních kvasinek k těmto konvenčním antifungálním látkám, peptidům, a k jejich kombinacím. Odpověď kvasinkových buněk na úrovni plasmatické membrány byla studována měřením relativního membránového potenciálu pomocí fluorescenční sondy (diS-C3(3)). Hyperpolarizační efekt byl pozorován pro každý jednotlivý peptid. Dále...
|
|
|
Metabolismus mědi u patogenních eukaryotických mikroorganismů
Doležalová, Taťána ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent)
Měď je esenciální prvek pro takřka všechny živé organismy. Její zásadní role v metabolismu je dána především redoxními vlastnostmi tohoto kovu. Díky tomu je to cenný kofaktor mnoha enzymů, které se podílejí na energetickém metabolismu buňky, ale také na detoxifikaci reaktivních forem kyslíku. Přesto měď může při příliš vysoké koncentraci buňkám spíše uškodit. Její toxické působení se projevuje především tvorbou hydroxylových radikálů, které narušují buněčné struktury. Dochází i k poškozování Fe-S center, která jsou nepostradatelná pro mnoho enzymů. Aby nedošlo k projevům toxicity, musí každá buňka balancovat na hraně mezi přiměřeným příjmem a regulovaným výdejem mědi. Řada specializovaných přenašečů a ATPáz slouží výhradně pro transport mědi. Stejně tak najdeme metallochaperony, které vážou potenciálně toxické kovy a transportují je k cílovému proteinu. Případně je zajímavý úděl metallothioneinů, které vyvazují cytosolickou měď. Pochopení udržování homeostázy mědi u patogenních organismů přináší mnoho zajímavých možností pro lepší cílenou léčbu onemocnění. Například nemoci způsobené oportunistickými houbami jako je Candida albicans, Aspergillus fumigatus nebo Cryptococcus neoformans mají významný podíl na úmrtích imunodeficientních pacientů. Jelikož jsou některé dráhy metabolismu mědi u eukaryot...
|
|
|
Aplikace přírodních antimykotik do hygienických gelů
Kubišová, Veronika ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci gelů s obsahem přírodní složky vykazující antimykotický účinek. Součástí této práce bylo zpracování rešerše, která byla zaměřena na popis povrchových a systémových mykotických onemocnění, antimykotických léčiv a rostlinných produktů s potenciálním antimykotickým účinkem. Dále byly popsány biologicky aktivní látky nacházející se ve vybraných rostlinách. Rovněž byly popsány a charakterizovány liposomové částice, které byly součástí experimentální části. Protože předmětem této bakalářské práce byla příprava antimykotického gelu, byla popsána základní charakteristika gelů, jakožto systémů schopných dodávání léčiva. Nebyly opomenuty popisy základních metod pro stanovení aktivních látek a antimykotické aktivity. V rámci experimentální části byly z vybraných rostlin připraveny tři druhy extraktů (vodné, ethanolové a lipidické), které byly následně charakterizovány. Také byly všechny druhy připravených extraktů enkapsulovány do liposomových částic, u kterých byla následně stanovena enkapsulační účinnost, velikost a stabilita pomocí elektrokinetického potenciálu. Připravené extrakty ve volné i enkapsulované formě byly testovány z hlediska antimykotické aktivity, kdy testování bylo provedeno na kvasince Candida glabrata. Dále byl srovnán antimykotický účinek těchto přírodních látek s komerčně dostupným antimykotickým léčivem, kdy léčivo bylo rovněž testováno ve volné i enkapsulované formě. Extrakty, u kterých byl stanoven vyšší obsah aktivních látek a vyšší procentuální inhibiční účinnost buněk kvasinky C. glabrata, byly vybrány k inkorporaci do připravených gelů. Výsledkem práce jsou tedy gely na přírodní bázi, které by mohly sloužit k léčbě infekčního mykotického onemocnění. Příkladem připraveného gelu je gel s obsahem lipidického extraktu z měsíčku lékařského nebo s obsahem liposomů připravených z lipidického extraktu z tužebníku jilmového.
|
host ::
RSS.