|
|
The Bush Administration and Pakistan: Utilitarian Partnership?
Zábranský, Richard ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Pákistán je chudý stát závislý na mezinárodní pomoci. Ovšem Pákistán je jediná muslimská země, která je vyzbrojená atomovými zbraněmi. V druhé polovině 90. let se Pákistán musel vypořádat se sankcemi, které na něj uvalily Spojené státy. Ekonomické a technologické sankce měly potrestat Islámábád za vývoj nukleárních zbraní a vojenský puč, jenž proběhl na podzim 1999. Soupeření mezi Indií a Pákistánem má zásadní vliv na kooperaci mezi USA a Pákistánem. Po jedenáctém září se Musharraf obával toho, že Američani by mohli obrátit svoji pozornost na Indii, což by Indii poskytlo další výhodu vedle větší populace, ekonomiky a armády. Teroristické útoky z 11. září změnily prostředí národní bezpečnosti a Washington byl nucen se adaptovat, aby mohl efektivně reagovat na nové hrozby. Nárůst strategického významu Pákistánu byl výsledkem amerického honu na Al-Káidu a následné invaze do Afghánistánu. Američané potřebovali přístup do Afghánistánu, logistickou podporu pro své vojáky a informace o situaci v Afghánistánu a pákistánském pohraničí. Nicméně spolupráce mezi Pákistánem a USA byla ovlivněna značně rozdílnými prioritami v oblasti národní bezpečnosti. Klíčová slova Pákistán, USA, Musharraf, Bush, americká podpora, strategie, Taliban, Al-Qaeda, asistence, 11. září
|
|
|
Komparace postupu americké administrativy vůči Íránu v otázce proliferace jaderných zbraní za vlád prezidentů Bushe a Obamy
Čermák, Michal ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tématem diplomové práce je komparace amerických aktivit za vlád prezidentů Bushe a Obamy směrem k Íránu s ohledem na hrozbu proliferace jaderných zbraní. Sleduje diplomatické kroky Spojených států vůči Íránu a ostatním aktérům, kteří v této problematice hrají důležitou roli a rovněž některé jiné metody, kterými se nejsilnější světová velmoc snaží znemožnit Íránu vývoj jaderných zbraní. Zmíněné téma je zasazeno do širšího kontextu kontinuity a změny v americké bezpečnostní a zahraniční politice. Cílem diplomové práce je zhodnotit, v čem se americké kroky vůči Íránu za vlády prezidenta Obamy lišily od kroků jeho předchůdce, v čem na ní naopak navazovaly a jaká byla jejich efektivita.
|
|
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
|
|
Americká bezpečnostní politika vůči Pákistánu během války proti terorismu v letech 2001 - 2008
Krauzová, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Ulík, Karel (oponent)
Prezident Bush v reakci na teroristické útoky 11. září 2001 vyhlásil globální válku proti terorismu. USA si byly vědomy, že klíčem pro úspěch operace v Afghánistánu bylo získání podpory Pákistánu. Pákistán, jediná nukleární mocnost muslimského světa, sdílející s Afghánistánem dlouhou a strategicky významnou hranici, byl ovládán vojenským diktátorem Parvízem Mušarafem. USA zrušily sankce uvalené na zemi v devadesátých letech a předložily Islámábádu seznam požadavků, které Mušaraf přijal. Obnovené spojenectví Washingtonu a Islámábádu však nebylo zdaleka bezproblémové. Práce vysvětluje vývoj a analyzuje kauzální souvislosti jednotlivých aspektů americko-pákistánské bezpečnostní spolupráce v letech 2001-2008. Klade si rovněž otázku, co vedlo Pákistán k porušování spojeneckých závazků a proč USA, vědomy si ambivalentnosti pákistánského nasazení, sledovaly nadále vytyčenou linii politiky vůči Islámábádu. Klíčová slova: USA, Pákistán, Afghánistán, Bush, válka proti terorismu, Tálibán, Mušaraf
|
|
|
Venezuela v zahraniční politice G.W.Bushe: prosazování demokracie jako adekvátní reakce na ohrožení národních zájmů?
Bartoňová, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Za vlády George W. Bushe došlo k rapidnímu zhoršení vztahů USA s tradičně proamericky orientovanou Venezuelou. V reakci na značně radikálního Venezuelského prezidenta Hugo Cháveze Bushova administrativa výrazně zvýšila finanční podporu opozičních skupin ve Venezuele v rámci tzv. prosazování demokracie a tiše podporovala neúspěšný převrat v roce 2002. Historie intervencí Spojených států v Latinské Americe za dob studené války vede mnohé autory ke kritice těchto nedávných kroků jako snahy odstranit demokraticky zvoleného prezidenta jen proto, že odporuje americkým představám o politickém a ekonomickém uspořádání v regionu. Tato práce se věnuje prosazování demokracie jako nástroji zahraniční politiky USA, který je sice do určité míry spojen s identitou Spojených států jako jedinečného historického demokratického experimentu, ale zároveň reaguje i na ohrožení amerických národních zájmů jinými státy. Zabývá se druhy hrozeb, které mohl Hugo Chávez pro USA představovat, a tím dovoluje zhodnotit, do jaké míry využívala Bushova administrativa prosazování demokracie pragmaticky. Díky analýze dopadů Chávezova jednání v oblasti ropné politiky, ekonomické integrace a bezpečnostních otázek v souvislosti s vývojem prosazování demokracie ve Venezuele je patrné, že ačkoli s postupem času bylo zvyšování objemu...
|
|
|
Comparison of Nuclear Policy: Administrations of George W. Bush and Barack Obama
Svitková, Katarína ; Ulík, Karel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bibliografický záznam SVITKOVÁ, Katarína. Porovnanie jadrovej politiky posledných dvoch amerických administratív. George W. Bush a Barack Obama. Praha, 2011. 57 s. Bakalárska práca (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. 2011. Vedúci bakalárskej práce Mgr. Karel Ulík. Abstrakt Témou bakalárskej práce je porovnanie prístupov Georgea W. Busha a Baracka Obamu k otázkam jadrovej politiky. Hlavná téza je založená na predpoklade, že hoci sa čiastočne líšia v rétorike a použitých prostriedkoch, primárne ciele oboch administratív sú totožné, rovnako ako bezpečnostné hrozby, ktorým sa musia prispôsobovať. Po stručnom popise nového bezpečnostného prostredia nasleduje kapitola venovaná prezidentovi Georgeovi W. Bushovi, v ktorej sú hodnotené jeho kroky v oblasti jadrovej politiky ako medzinárodné zmluvy a prístup k štátom odmietajúcim medzinárodné normy. Pozornosť je tiež venovaná otázke zbraní hromadného ničenia spojenej s vojenskými intervenciami v zahraničí. V nasledujúcej kapitole sú rozobrané kroky súčasného prezidenta Baracka Obamu v jadrovej oblasti ako zmluva New START, snaha o zabránenie šíreniu jadrového materiálu a, rovnako ako v prechádzajúcej kapitole, prístup k Severnej Kórei a Iránu. Nasledujúca časť je venovaná porovnaniu dvoch prezidentov v spomínaných...
|
|
|
Zmapování dřevin rostoucí mimo les ve vybraném území a návrh výsadby
ŠEBEK, Roman
Cílem bakalářské práce bylo zmapování jednotlivých prvků rozptýlené zeleně, které se nacházejí v katastrálním území obce Třebějice, jejich zanesení do mapy a vytvoření návrhu jejich dosadby. Rozptýlená zeleň má krajinotvorné funkce jako je např. harmonická funkce a půdoochranná funkce. Zvyšuje druhovou rozmanitost, je důležitým útočištěm a zdrojem potravy pro volně žijící živočichy. V práci jsou jednotlivé prvky rozptýlené zeleně popsány. Je zhodnocen jejich zdravotní stav, druhové složení a funkčnost. Jednotlivé prvky jsou zaneseny do mapy, v druhé mapě je vyznačen i návrh dosadby.
|
|
|
Mexická migrace do Spojených států amerických: Srovnání migračních politik Clintonovy, Bushovy a Obamovy administrativy
Böhm, Matěj
Diplomová práce se zabývá problematikou mexické migrace do Spojených států americ-kých. První část práce poskytuje teoretický rámec migrace a migračních politik a v souvislosti s USA rozebírá národní identitu a přistěhovalecký charakter země. V návaznosti na to je zkoumán historický vývoj přistěhovalectví do Spojených států s důrazem na imigrační politiku. Praktická část práce se věnuje analýze mexického přistě-hovalectví do USA, přibližuje jeho specifika a porovnává imigrační politiky Clintonovy, Bushovy a Obamovy administrativy.
|
|
| |
|
|
Výroba pouzdra protlačováním za studena.
Šimeček, Tomáš ; Šlais, Miroslav (oponent) ; Forejt, Milan (vedoucí práce)
ŠIMEČEK Tomáš: Výroba pouzdra protlačováním za studena. Projekt vypracovaný v rámci bakalářského studia předkládá návrh postupu výroby „pouzdra“ objemovým tvářením za studena. Polotovarem je kruhová tyč ČSN 42 6510 z oceli 12 050.3. Na základě literární studie problematiky objemového tváření a výpočtu byl navržen postup výroby v pěti operacích sestávajících se ze stříhání, pěchování a protlačování. Jako tvářecí stroj byl zvolen automat TPZK 25 tuzemského výrobce ŠMERAL Brno a.s. s jmenovitou tvářecí silou 5MN. Polotovar je do pracovního prostoru stroje založen manipulátorem, vyjmutí protlačku je zajištěno vyhazovačem integrovaným ve stroji. Nástroje jsou zhotoveny z nástrojové oceli, pro průtlačník byla zvolena ocel 19 550.4, pro průtlačnici 19 436.4 a objímka z oceli 19 733.4. Jako tepelné zpracování bylo tedy navrženo kalení a následné popouštění.
|
host ::
RSS.