|
| |
|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Recepce a prosazování moderní architektury mimo centrum na příkladu Benešova a okolí
Chýlová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce je pojata jako monografie věnující se architektuře Benešova v první polovině dvacátého století. Důraz je kladen na recepci modernity a otázky spojené se vztahem centra a periferie. Po shrnutí vývoje architektury v Benešově jsou nastíněny dějiny české moderní architektury na příkladech z Benešova. Práce se dále soustředí na prosazování jednotlivých stylových vrstev moderní architektury v místním prostředí a pojednává monograficky přínos dvou vybraných osobností, Otakara Novotného a Aloise Mezery. Diplomantka se tímto pokouší rekonstruovat, jak jejich realizace ovlivnily místní stavební kulturu. V závěrečném shrnutí pak stanovuje specifika benešovské moderní architektury, které vyúsťují v obecnější odpovědi na otázky exponované v úvodu. Klíčová slova architektura 20. století, Benešov, regionální architektura, Otakar Novotný, Alois Mezera, Marcel Dusil, František Scharf
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Vývoj městské zástavby a městské infrastruktury v Benešově v letech 1918-1939
Roubík, Michal ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Sejk, Michal (oponent)
Ve své diplomové práci "Vývoj městské zástavby a městské infrastruktury v Benešově v letech 1918 - 1939" jsem zpracoval jednu z kapitol vývoje zemědělského maloměsta v době první republiky. Tato práce je příspěvkem k dějinám českých měst v meziválečném období a zpracovávaným tématem koresponduje s výzkumným záměrem, řešeným na Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v jehož rámci jsem na ní pracoval. Práce byla napsána zejména na základě studia pramenů Státního okresního archivu Benešov (pobočky Státního oblastního archivu Praha) a řady děl relevantní odborné literatury. Úvod tvoří kapitola, která komplexním způsobem shrnuje nejdůležitější okamžiky a změny ve vývoji Benešova ve sledovaném období. Neomezuje se však jen pouze na jeho dějiny, ale ukazuje i roli města v rámci svého regionu, tak jeho vývojové souvislosti s dalšími českými městy. Těžiště práce tkví v několika kapitolách, které obsáhlým, avšak přehledným, způsobem rozebírají stavební vývoj města (jeho hlavní momenty, souvislosti, ale jsou zmíněny i konkrétní zajímavé stavby) a vývoj jeho infrastruktury (kanalizace, úprava ulic, vodovod a elektrifikace). Práci doplňují kapitoly, které zpracovávají problematiku napojení Benešova na dopravní síť (železnice a silnice). V jednotlivých kapitolách je...
|
|
|
Změny ve vývoji prostorové struktury vybraných měst po roce 1990
Kopecká, Zuzana ; Ilík, Jan (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Práce se věnuje proměnám prostorové struktury měst v kontextu postsocialistické transformace. Na základě studia odborné literatury byly určeny nejvýznamnější jevy ovlivňující charakter postsocialistických měst v posledních dvaceti letech. Vývoj těchto jevů byl následně sledován na příkladě pěti českých měst. Konkrétně se jedná o města Benešov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek a Tábor. Výzkum změn prostorové zaměřen na následující oblasti: na novou rezidenční výstavbu, na stav sídlišť a jejich regeneraci, na změny území související s proměnou průmyslové produkce a revitalizací nevyužitých ploch, dále na změny v rozmístění maloobchodu a proměny funkční náplně v centrálních částech měst. Záměrem práce je posouzení vlivu procesů šířících se z hlavního města na vývoj zmíněných jevů. Výsledky provedeného výzkumu naznačily jisté vývojové trendy sledovaných jevů. Intenzita probíhajících změn však byla poměrně nízká, nebylo tedy možné stanovit jednoznačné závěry.
|
|
|
Výtvarné ztvárněný vývoje města Benešov
Klabíková, Pavla ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Bakalářská práce zpracovává téma vývoje urbanismu se zaměřením na město Benešov, rozdílnosti města v minulosti a dnes a zobrazování urbanismu v současném výtvarném umění. Dále řeší způsoby, jak urbanismus představit a přiblížit dětem v předškolní, mimoškolní či školní pedagogice - následné vyzkoušení v praxi. Praktickou částí je řešení a popis zpracované sady kreseb urbanistického vývoje města. KLÍČOVÁ SLOVA urbanismus, Benešov, vývoj, území, historie, současnost, mapy, pedagogika, umění, město
|
|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
|
| |
|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
host ::
RSS.