|
|
Marie Anna Savojská a zámek Ploskovice
Slívková, Hana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Zamýšlená a předkládaná diplomová práce se věnuje osobě někdejší české královny a rakouské císařovny Marie Anny Savojské (1803-1884) a místu jejích častých pobytů v severočeském zámku v Ploskovicích. Marie Anna, se svým manželem Ferdinandem V. (1793-1875), si zámek zvolili jako svou letní rezidenci po císařově abdikaci v revolučním roce 1848. Aby vhodně reprezentoval a zvenčí i uvnitř zastupoval důstojenství někdejšího vladaře z habsbursko-lotrinského domu, bylo zapotřebí jej v celkem krátkém čase významně upravit českými umělci a řemeslníky v duchu soudobé druhorokokové tvorby. V jednotlivých kapitolách práce jsou přiblíženy životní osudy Marie Anny, historie a úpravy zámku, jeho vybavení a výzdoba především z pohledu dějin umění.
|
|
|
Kostel sv. Michaela na Starém Městě pražském v době baroka
Lišková, Barbora ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Štěrbová, Daniela (oponent)
Kostel sv. Michaela na Starém Městě pražském v době baroka Téma diplomové práce se zabývá objektem kostela sv. Michaela při bývalém servitském klášteru na Starém Městě pražském, jeho historickým, architektonickým vývojem a rekonstrukcí vnitřního vybavení, spojenou se jmény Jahna Quirina Jahna, Ignáce Františka Platzera a Františka Ignáce de Prée. Po zrušení v rámci josefínských reforem se pokusí zjistit další osudy jednotlivých děl, jejich současné uložení. Klíčová slova Kostel sv. Michaela - Praha - servité - baroko - Jan Quirin Jahn - Ignác František Platzer - František Ignác Prée
|
|
|
Otázka morisků v Cervantesově tvorbě
Hanusová, Martina ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Doležalová, Barbora (oponent)
Práce pojednává o otázce morisků u Miguela de Cervantese. Zasazuje autora do historicko-společenského kontextu 16. a začátku 17. století, kdy došlo k vyhnání morisků ze Španělského království Fillipem III. Zabývá se vlivy, které působily na Cervantesův život a mohly se promítnout do sledované problematiky. Dále jsou analyzovány všechny zmínky o Maurech, moriscích a arabské kultuře ve třech dílech z Cervantesovy rozsáhlé tvorby, v románu Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, v dramatu Život v Alžíru (Los Tratos de Argel) a v pastýřském románu Galatea. Zmínky jsou rozdělené do jednotlivých kapitol podle pozitivního, objektivního a negativního vyznění postoje k moriskům. Analýzy z jednotlivých kapitol vytvářejí názor Miguela de Cervantese na otázku morisků. Zjišťuje se, že v autorově literární tvorbě se výrazně reflektuje vliv soužití křesťanské a muslimské kultury ve Španělsku, jeho životní zážitky i historické události vyhnání morisků. Klíčová slova moriskové, Maurové, Don Quijote, Cervantes, baroko, Los Tratos de Árgel, La Galatea, román
|
|
| |
|
|
Život a dílo pozdně barokního malíře Josefa Hagera
Lokšová, Pavlína ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce nastiňuje uměleckou tvorbu Josefa Hagera, českého malíře pozdního baroka. Autor především nástěnného malířství se učil u Jana Karla Kováře a Antonia d'Agostiniho. Později pracoval jako pomocník Františka Karla Palka v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Jeho specializací byla iluzivní malba architektur, přičemž několikrát pracoval s Josefem Redelmayerem, jenž byl autorem figurálních kompozic. Svá díla tvořil především v oblasti Čech, ale realizoval například i výzdobu kostela ve Vranově u Brna či v Drážďanech. Práce se snaží shrnout stav dosavadního bádání o malíři, jeho životě a malířské činnosti. Podstatnou část tvoří katalog děl, který obsahuje jak velké množství dochovaných prací, tak zároveň i několik realizací, které v průběhu let zanikly.
|
|
|
Jezuitská architektura v Jižní Americe
Vopálková, Martina ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Jezuitská architektura v Jižní Americe se zaměřením na andskou oblast se snaží o přiblížení této fascinující části koloniálních dějin umění Latinské Ameriky. Téma této práce je ještě blíže specifikováno a je zaměřeno pouze na městskou jezuitskou architekturu v andské oblasti, to znamená na architekturu států Peru, Bolívie, Ekvádoru a Kolumbie. Mapuje období od příchodu prvních jezuitů do oblasti od konce XVI. století do jejich vypuzení z Nového světa v roce 1767. Má práce si klade za cíl přiblížit a prezentovat jezuitskou architekturu a její charakteristiky a dále se snaží ukázat odlišnosti od evropské barokní architektury a vyzdvihnout prvky, které jsou typické latinskoamerické. Jednotlivé stavby jsou mezi sebou porovnávány a je na nich ukazována podoba s římským vzorem jezuitské architektury, tedy s kostelem Il Gesù. Nakonec je v textu zahrnut i současný stav těchto andských městských staveb.
|
|
| |
|
|
Návrat baroka v hispanoamerickém románu 20. století - Asturias, Carpentier, Roa Bastos
Doležalová, Barbora ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce "Návrat baroka v hispanoamerickém románu 20. století - Asturias, Carpentier, Roa Bastos" interpretuje barokní motivy a principy v moderním hispanoamerickém románu 20. století. Snaží se rovněž vyložit, jak se tyto prvky oproti historickému baroku mění, přetváří, popřípadě jakou jinou funkci získávají. Východiskem práce byla snaha přehodnotit a kriticky nahlédnout literární teorie, které návrat baroka v Hispánské Americe popisují, protože jejich přístup je často zobecňující a reduktivní. V interpretaci jsme postupovali obdobným způsobem jako Josef Vojvodík ve své publikaci Povrch, skrytost a ambivalence v případě vztahu baroka, manýrismu a avantgardy. Na začátku práce jsme charakterizovali americké baroko jako takové a snažili jsme se zachytit jeho odlišnosti od baroka evropského. Dále jsme se věnovali esejistice Aleja Carpentiera a pojednali jsme vztah (neo)baroka a zázračného reálna. Alejo Carpentier mylně přisuzuje kontinentu to, co si do něj svou vlastní optikou dosazuje, aniž by si ale byl vědom, že i samotný tento přístup lze označit za barokní. V interpretační části jsme ve vybraných románech (Ztracených krocích Aleja Carpentiera, Panu presidentovi Miguela Ángela Asturiase a Já nejvyšším Augusta Roy Bastose) na jazykové, tematické a motivické úrovni interpretovali barokní...
|
|
|
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce na Novém Městě v Praze
Kučerová, Mariana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Jana Nepomuckého na Skalce. První část se věnuje osobě sv. Jana Nepomuckého pro pochopení jeho kultu, který se velice rozvinul v době baroka. Dále přechází pozornost na barokní náboženská bratrstva jakožto fenomén doby se zaměřením na nejstarší svatojánskou konfraternitu, která se stala fundátorem kostela Na Skalce. Následuje kapitola pojednávající o historii jeho výstavby. Nejpodstatnější část práce se věnuje architektuře kostela s jejím detailním popisem, s cílem poukázat na její nebývalé kvality. Napomoci tomu má také stať, která se snaží zasadit kostel Na Skalce do tvorby K. I. Dientzenhofera a upozornit na významné zahraniční svatyně, u kterých se formálně inspiroval. Poslední neméně podstatná kapitola se zaměřuje na vnitřní zařízení kostela. Pozornost je věnována sochařské a malířské výzdobě jednotlivých oltářů, v čele se sochou sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa na hlavním retáblu. Opomenuty nejsou ani nástropní fresky od F. A. Müllera. Klíčová slova kostel sv. Jana Nepomuckého, Praha, baroko, K. I. Dientzenhofer, Jan Brokoff, J. A. Quitainer, F. I. Platzer, F. A. Müller
|
|
|
Obrazy kostela Všech svatých na Pražském hradě
Trunkátová, Monika ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malířská výzdoba kolegiátního kostela P. Marie a Všech svatých na Pražském hradě (dále jen kaple Všech svatých). Úvod je věnován samotné kapli. Následuje popis a umělecko-historické zhodnocení jednotlivých, zde zavěšených, obrazů. V rámci této části práce jsou sledovány okolnosti a doba vzniku, osoby umělců i objednavatelů, ikonografie ale také úpravy a restaurování popřípadě změny umístění obrazů. Ačkoliv se v kapli nachází malby od významných domácích i zahraničních umělců renesance a baroka; jmenovitě od Hanse von Aachena (1551/52-1615), Charlese Dorignyho (1534-1551), Václava Vavřince Reinera (1689-1743) a Kristiana Šebestiána Dittmanna z Lavensteinu (1639-1701), přesto zdejší malby doposud nebyly náležitě zhodnoceny. To je cílem této práce, která si nečiní nároky na přesahy v oblasti architektury a kulturní historie ale zaměřuje téměř výhradně na malířství. Klíčová slova kaple Všech svatých, Pražský hrad, malířství, renesance, baroko, sv. Prokop, Hans von Aachen, Charles Dorigny, Václav Vavřinec Reiner, Kristian Šebestian Dittmann z Lavensteinu aj.
|
host ::
RSS.