|
|
Založení zahraniční pobočky podniku
Novák, Ladislav ; Sedlář, Roman (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování uceleného návrhu založení zahraniční pobočky podniku v Pobaltí s distribuční sítí napříč zeměmi tohoto regionu. Teoretická část je zaměřena na základní informace o legislativních požadavcích v daných zemích. Návrhová část je pak aplikována na konkrétní založení dceřiné společnosti a její uvedení do provozu.
|
|
| |
|
|
Analýza volebních výsledků proruských politických stran v Estonsku a Lotyšsku
Škodák, Josef ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Miškovský, Josef (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se věnuje volebním výsledkům proruských politických stran ve dvou státech bývalého SSSR - Estonsku a Lotyšsku. Napětí mezi početnou rusky mluvící menšinou a většinovým obyvatelstvem vytváří silnou etnickou štěpnou linii. Na jejím základě vznikly proruské politické strany, na které se zaměří tato práce. Jejím cílem je vyhodnocení volebních výsledků a nalezení geografické podmíněnosti volební podpory těchto stran v posledních dvou parlamentních volbách. Práce zároveň představuje jednotlivé proruské strany a přibližuje koncept identity rusky mluvící menšiny. V analytické části jsou z volebních výsledků vytvořeny mapy volební podpory a nalezena jádra volební podpory. Práce dále popisuje vývoj volební podpory a zkoumá závislost mezi výsledky proruských stran a národnostním složením. Klíčová slova Proruské strany, Pobaltí, Rusové, volební podpora
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Estonia in the Shadow of Russian Threat: Is NATO Doing Enough to Assure Its Member?
Štěpánek, Nikos ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pomocí opomíjeného konceptu ujištění (assurance) vyhodnocuje snahy NATO o ujištění Estonska před ruskou hrozbou. Estonci se obávají možného konfliktu s Ruskou federací, ve kterém by sami neměli šanci zvítězit. Autor se snaží zjistit, jestli je snaha NATO o ujištění Estonců, že by nezůstali v případě konfliktu sami, úspěšná a co by případně mohlo NATO zlepšit. Práce využívá rozhovory s Estonci, které autor pořídil přímo v Tallinnu. Mezi respondenty jsou zastoupeni úředníci z ministerstev, vojáci, akademici, experti z think- tanků či novinář. Kromě rozhovorů práce využívá i průzkum veřejného mínění. Diplomová práce využívá definici konceptu assurance podle Jeffreyho W. Knopfa. Koncept není v praxi příliš používaný a téměř nikdo se mu nevěnuje ani z teoretického hlediska. Ujištění spojenců přitom v současném světě nabývá na důležitosti. Tato diplomová práce se snaží přispět k rozvoji konceptu, naznačit další možný vývoj empirického výzkumu a v neposlední řadě přispět do debaty ohledně obrany Pobaltí.
|
|
| |
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Západní reakce a sovětská argumentace v případě anexe Pobaltí Sovětským svazem roku 1940
Prokopová, Zuzana ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce pojednává o reakci mezinárodní komunity na okupaci a následné připojení pobaltských států k Sovětskému svazu roku 1940. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, jak se k anexi postavily dvě západní mocnosti, Spojené státy americké a Velká Británie. Práce se věnuje zahraničním politikám USA a Velké Británie vůči Sovětskému svazu během druhé světové války, kdy se obě západní země rozhodly odmítnout legitimitu anexe. Práce vysvětluje, za jakých okolností se vlády a jejich čelní představitelé museli rozhodovat. Při analýze americké zahraniční politiky se práce zabývá i Stimsonovou doktrínou z roku 1932, která byla důležitá pro formulování politiky neuznávání silových zabrání území a byla použitá i na situaci v Pobaltí. Práce se dále věnuje budování protihitlerovské koalice, tzv. Velké trojky, a konferencím tří státníků. Pobaltská otázka byla sporným bodem při jednáních, avšak na Teheránské konferenci byla vyřešena tichým přijetím faktu, že pobaltské státy byly součástí Sovětského svazu. Uznání de iure však nikdy nebylo uděleno. Práce také nastiňuje vývoj událostí v Pobaltí v období od srpna 1939 do anexe v létě 1940. Dalším tématy, o kterých tato práce stručně pojednává, je sovětská argumentace pro ospravedlnění anexe, otázka mezinárodního práva a legitimity pobaltské anexe. Práce vznikla...
|
|
| |
|
|
Institutional Determinants of Investment Inflows into Transitional Economies
Donu, Victoria ; Mertlík, Pavel (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá vztahem mezi kvalitou institucionálního prostředí a přílivem přímých zahraničních investic v postkomunistických zemích. Hlavním cílem je empiricky potvrdit tvrzení, že institucionální proměnné mají zásadní vliv na variabilitu přílivu investic do tzv. tranzitivních ekonomik v období po všeobecném pádu socialismu na začátku devadesátých let 20. století. Role institucionálních proměnných je hodnocena pomocí indikátorů ekonomické svobody sledovaných Heritage Foundation. Zároveň jsou pro potřeby analýzy výoje kvality institucionálního prostředí v tranzitivních ekonomikách použity indikátory Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Za použití panelových dat pro 11 tranzitivních ekonomik, a to pro období 1993 až 2013, dospívá práce k závěru, že dopad institucionálních proměnných je sice ne zcela zanedbatelný, nicméně podstatně nižší, než bychom se mohli domnívat na základě existující literatury. Za použití metody fixních efektů v kontextu obou množin indikátorů z Heritage Foundation a Evropské banky pro obnovu a rozvoj je patrné, že dopad institucionálních proměnných na příliv zahraničních investic je poměrně slabý. Naopak fundamentální makroekonomické proměnné hrají ve všech ohledech podstatně důležitější roli. KLÍČOVÁ SLOVA: přímé zahraniční investice; institucionální vlivy; fundamentální...
|
host ::
RSS.