|
|
Molekulární mechanismy působení morfinu na imunitní systém
Zeťková, Anna ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Tato práce je zaměřena na molekulární účinek morfinu, který je hojně využíván pro svoje analgetické a sedativní schopnosti. To z něj činí důležitý lék pro léčení chronických a silných bolestí. Kromě svých pozitivních účinků má zejména dlouhodobé podávání morfinu i své nevýhody, jako je rychlý rozvoj tolerance a závislosti na něm. Dalšími negativními účinky jsou například zácpa, dechová stagnace nebo zvracení. Tyto účinky jsou způsobeny nejen působením morfinu na nervové buňky, ale i na další buňky těla. Tato práce se zabývá především účinkem morfinu na mikroglie, které se podílí nejen na imunitní odpovědi v centrální nervové soustavě, ale mají vliv i na vnímání bolesti či rozvoji tolerance. To patří mezi hlavní oblasti výzkumů v oblasti opioidů, proto je cílem práce shrnout poznatky o působení morfinu na mikroglie, které je zprostředkované zeména přes opioidní receptory, toll-like receptory a purinoceptory.
|
|
|
Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční péči
DUCHOŇOVÁ, Hana
Tématem této bakalářské práce je "Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční péči". Cílem této práce je zmapování povědomí zdravotnických záchranářů jihočeského kraje s podáváním analgosedace dětským pacientům. V teoretické části je čtenář seznámen s charakteristikou věkového období dítěte a s farmakokinetickými odlišnostmi. Dále jsou v práci popsány druhy bolesti, na které navazuje kapitola hodnotících nástrojů bolesti a následně její terapie pomocí třístupňového analgetického žebříčku WHO. V poslední a nejrozsáhlejší kapitole jsou blíže nastíněny jednotlivé léky, konkrétně jejich skupina, způsob podání, dávkování, jejich využití a poznámky. Praktická část je si klade za cíl zjistit, zda mají zdravotničtí záchranáři jihočeského kraje povědomí s podáváním analgosedace dětským pacientům. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou, konkrétně dotazníkovým šetřením v podobě elektronického dotazníku, který obsahoval 14 otázek, kde každá otázka měla pouze jednu správnou odpověď. Šetření se zúčastnilo celkem 40 respondentů, pracujících na postech zdravotnických záchranářů v jihočeském kraji. Výzkum ukázal orientovanost respondentů v této oblasti, protože výsledkem bylo 90 % správných odpovědí. Tím byla splněna hypotéza, kde byla předpokládána správnost odpovědí pouze na 80 %.
|
|
|
Alternativní postupy v terapii pooperační bolesti u pacientů po transplantaci ledviny od žijícího dárce
Nová, Michaela ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
K hlavním kritériím zvládnutí dobré pooperační péče patří efektivní a vhodná volba terapie bolesti. Prožívání bolesti je ryze individuální pocit každého z nás, a tak je velmi důležité v tomto období podání adekvátní a dostatečné analgezie. Moderní management terapie pooperační bolesti využívá preparáty různých farmakologických skupin, které se potencují a tím potlačují efektivněji bolest. Tímto mechanismen můžeme snížit celkovou podanou dávku analgetik, konkrétněji především redukovat dávky opioidů, které mají vyšší riziko vedlejších nežádoucích účinků. V této práci bych chtěla popsat využití tzv. analgetického katetru (dále AK) jako jednu z alternativ v algoritmu terapie pooperační bolesti. Analgetický katetr umožňuje kontinuální podání lokálních anestetik, konkrétně 0,5 % bupivacainu, které působí v operační ráně. Cílem je zjistit a ověřit, zda-li analgetický katetr je metoda, která zajišťuje kontinuální analgezii a tím, i snížuje celkovou spotřebu opioidů. Výzkumná data budu zjišťovat kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkového šetření. Nestandardizovaný dotazník vlastní tvorby bude zpracován v papírové formě a bude k dispozici nelékařskému zdravotnickému personálu, který provádí ošetřovatelskou činnost u konkrétních pacientů. Spektrum pacientů je velice specifické, jedná se o pacienty, kteří...
|
|
|
Use of adrenergic receptor alpha2-agonists in pain treatment
Soláriková, Ivana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
α2-agonistov adrenergných receptorov radíme do skupiny adjuvantných analgetík, ktoré sa podieľajú na modulácii a liečbe bolesti. Pôsobia v noradrenergnom systéme, kde väzbou na receptor spúšťajú kaskádu dejov, vedúcu okrem iného k antinocicepcii. Klinicky najpoužívanejšími predstaviteľmi tejto skupiny sú klonidín a dexmedetomidín, vo veterinárnom lekárstve je tiež používaný xylazín. Veľkou výhodou je ich schopnosť potenciovať účinok opoidných aj neopoidných analgetík a anestetík a znižovať ich dávky. To zmierňuje nepríjemné vedľajšie efekty, spojené najmä s užívaním opoidov, a tiež rozvoj tolerancie. Sú efektívne aj v lokálnej anestézii, kedy vďaka periférnemu miestu účinku nespôsobujú charakteristické, centrálne sprostredkované vedľajšie efekty hemodynamického charakteru. Podieľajú sa na potlačovaní zápalovej reakcie organizmu inhibíciou produkcie prozápalových cytokinínov. Napriek širokej sfére účinku sa zdajú byť bezpečné pri rade rôznych kontraindikácií, ako je sepsa, diabetes alebo tehotenstvo. Kľúčové slová: α2-adrenergné receptory, agonisti, bolesť, analgézia, klonidín, dexmedetomidín, potenciácia, adjuvans
|
|
|
Srovnání pooperační analgézie na jednotkách intenzivní péče
Trojanová, Eva ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Bohumil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou srovnávání pooperační analgezie na jednotkách intenzivní péče se zaměřením na pacienty po operacích v oblasti kyčelního kloubu. Tato kvantitativní studie byla uskutečněna ve Fakultní nemocnici Motol a v Nemocnici Třebíč, v období mezi listopadem 2012 a dubnem 2013. Cílem teoretické části je zmapování součastných trendů v oblasti pooperační analgezie u pacientů po operacích v oblasti kyčelního kloubu, vysvětlení základních pojmů této problematiky a orientace v mezinárodních názorech na léčbu pooperační bolesti. Cílem praktické části je objektivní srovnání pooperační analgezie u vybraných pacientů ve FN Motol a v Nemocnici Třebíč pomocí stanoveného dotazníku. Výsledky dotazníku jsou zpracovány do grafického znázornění a následně vyhodnoceny. Práce slouží k celkovému zpřehlednění problematiky pooperační analgezie. Zaměřuji se především na kvalitu zajištění pooperační analgezie, finanční náročnost podávaných analgetik a na možné komplikace spojené s podáváním analgetické terapie. Klíčová slova: analgézie, bolest, operace kyčelního kloubu, vizuální analogová škála, analgetika
|
|
|
Hodnocení kvality pooperační analgetické péče
Rákosová, Andrea ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Úvod: Léčba akutní pooperační bolesti se dostává do popředí zájmu řady odborných společností. Zvýšený zájem o danou problematiku dokládá doporučení Americké algeziologické společnosti sledovat bolest jako pátou vitální funkci s cílem poukázat na význam její léčby. Logickým vyústěním tohoto trendu bylo vydání doporučení pro léčbu akutní pooperační bolesti mezi doporučenými postupy Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Předložená práce je orientována na kvalitu pooperační analgetické péče po náhradách kolenního a kyčelního kloubu na vybraném pracovišti. Metody: Cílem empirického šetření bylo zjistit úroveň pooperační péče a analgezie na daném pracovišti. Zabývá se zejména otázkou bagatelizace intenzity bolesti ze strany sester, vlastním přístupem sester k pacientům s bolestí a mírou informovanosti pacientů o způsobu hodnocení intenzity a léčby bolesti. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu sleduje rozdíly ve vnímání kvality léčby pooperační bolesti z pohledu pacienta a pohledu sestry. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím analýzy vizuální analogové škály v daném časovém úseku a vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření, které bylo realizováno na vybraném pracovišti v období od 4. 1. do 31. 3. 2016. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami vybraného...
|
|
| |
|
|
Metody hodnocení hloubky analgosedace u pacientů v intenzivní a resuscitační péči a jejich využití v praxi
Machačová, Jana ; Jaroměřský, Dušan (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Úvod: Prevence a léčba bolesti či nepohodlí je neodmyslitelnou součástí moderní intenzivní péče. Nedostatečná nebo naopak nadbytečně hluboká sedace nebo analgezie je spojena s řadou rizik, např. prodloužením hospitalizace. Z tohoto důvodu je v současné době doporučováno používání skórovacích systémů pro sledování agitovanosti a bolesti. Cíle a metodologie: Cílem práce bylo získat údaje o využívání skórovacích systémů k hodnocení bolesti a hloubky sedace na pracovištích intenzivní a resuscitační péče v České republice a vyhodnotit spokojenost sester s jejich používáním. Výzkumné šetření bylo provedeno prostřednictvím kvantitativní metody formou polostrukturovaného dotazníku vlastní tvorby. Výzkumný vzorek tvořily staniční a vrchní sestry z anesteziologicko-resuscitačních oddělení a jednotek intenzivní péče. Výsledky: Výzkumného šetření se účastnilo 62 pracovišť intenzivní a resuscitační péče v ČR. Existenci protokolu sedace uvedlo 26 pracovišť (42 %), používání standardizovaných škál k hodnocení hloubky sedace uvedlo 46 pracovišť (74 %). Bolest u ventilovaných pacientů hodnotí všech 62 pracovišť (100 %). Nejčastěji používanou škálou k hodnocení hloubky sedace je RSS, kterou uvedlo 28 pracovišť (44 %). Nejvíce používanou škálou hodnocení bolesti u komunikujících pacientů na umělé plicní ventilaci je...
|
|
|
Alternativní postupy v terapii pooperační bolesti u pacientů po transplantaci ledviny od žijícího dárce
Nová, Michaela ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
K hlavním kritériím zvládnutí dobré pooperační péče patří efektivní a vhodná volba terapie bolesti. Prožívání bolesti je ryze individuální pocit každého z nás, a tak je velmi důležité v tomto období podání adekvátní a dostatečné analgezie. Moderní management terapie pooperační bolesti využívá preparáty různých farmakologických skupin, které se potencují a tím potlačují efektivněji bolest. Tímto mechanismen můžeme snížit celkovou podanou dávku analgetik, konkrétněji především redukovat dávky opioidů, které mají vyšší riziko vedlejších nežádoucích účinků. V této práci bych chtěla popsat využití tzv. analgetického katetru (dále AK) jako jednu z alternativ v algoritmu terapie pooperační bolesti. Analgetický katetr umožňuje kontinuální podání lokálních anestetik, konkrétně 0,5 % bupivacainu, které působí v operační ráně. Cílem je zjistit a ověřit, zda-li analgetický katetr je metoda, která zajišťuje kontinuální analgezii a tím, i snížuje celkovou spotřebu opioidů. Výzkumná data budu zjišťovat kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkového šetření. Nestandardizovaný dotazník vlastní tvorby bude zpracován v papírové formě a bude k dispozici nelékařskému zdravotnickému personálu, který provádí ošetřovatelskou činnost u konkrétních pacientů. Spektrum pacientů je velice specifické, jedná se o pacienty, kteří...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče při analgezii u pacientů po kardiochirurgických operačních výkonech
ZAJÍČKOVÁ, Tereza
Bolest je fenomén, který vnímáme jako nežádoucí prožitek tělesného i psychického utrpení a kterému se snažíme vyhýbat. Je vcelku pochopitelné, že v rámci chirurgických výkonů kvůli vzniku operační rány a narušení integrity kůže a podkoží pociťuje pacient bolest. Mluvíme-li o rozsáhlých kardiochirurgických operačních výkonech, které trvají i 3-4 hodiny a při kterých vzniká velká operační rána, je namístě i efektivní analgetická léčba, která zajistí, že pacient nebude v pooperačním období příliš trpět. Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče při analgezii u pacientů po kardiochirurgických operačních výkonech. V teoretické části zmiňuje všeobecné poznatky o bolesti, způsobech jejího hodnocení, specifikách pooperační bolesti, představuje nejčastější kardiochirurgické výkony a farmakologické i nefarmakologické postupy v léčbě bolesti. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, pomocí polostrukturovaných rozhovorů s deseti zdravotními sestrami a deseti pacienty kardiochirurgického oddělení. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že sestry jsou schopné vysledovat určitá specifika v ošetřovatelské praxi při tišení bolesti u pacientů po operaci srdce. Nejedná se tak pouze o tlumení bolesti z operační rány, ale i přidružené bolesti zad při vynucené poloze pacienta na lůžku, tišení bolesti při kašli nebo z důvodu zavedených hrudních drénů. Sestry i pacienti v rozhovorech podobně identifikovali zdroje pooperační bolesti, shodně popisovali zhodnocení bolesti sestrou a poskytovanou analgetickou léčbu hodnotili jako plně dostačující. Bakalářská práce by mohla být zdrojem informací pro studenty a studentky oboru ošetřovatelství nebo vhodným manuálem pro sestry, které začínají pracovat na kardiochirurgickém oddělení.
|
host ::
RSS.