|
|
Účast neuroimunitního systému v Alzheimerově onemocnění
Chaloupková, Barbora ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Alzheimerovo onemocnění trápí s rostoucím věkem dožití čím dál více lidí. Příčiny tohoto onemocnění stále nejsou zcela pochopeny a vysvětleny. Účinná léčba stále chybí. Důvodem je i to, že neexistují markery onemocnění v jeho raných stadiích ještě před propuknutím kognitivních deficitů. V současné době se výzkum zaměřuje na neuroimunitní systém. Ukazuje se, že změny v jeho funkci hrají v Alzheimerově onemocnění podstatnou roli. V této bakalářské práci je popsána interakce složek neuroimunitního systému v preklinických stádiích a progresi Alzheimerova onemocnění (AD). Jejich využití jako biomarkery v diagnóze preklinického a klinického stádia AD a následně jejich potencionální využití v terapeutické léčbě AD. Klíčová slova: Alzheimerovo onemocnění, neuroimunitní systém, neuroinflamace, terapeutická léčba, biomarkery
|
|
|
Molekulární mechanismy působení morfinu na imunitní systém
Zeťková, Anna ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Tato práce je zaměřena na molekulární účinek morfinu, který je hojně využíván pro svoje analgetické a sedativní schopnosti. To z něj činí důležitý lék pro léčení chronických a silných bolestí. Kromě svých pozitivních účinků má zejména dlouhodobé podávání morfinu i své nevýhody, jako je rychlý rozvoj tolerance a závislosti na něm. Dalšími negativními účinky jsou například zácpa, dechová stagnace nebo zvracení. Tyto účinky jsou způsobeny nejen působením morfinu na nervové buňky, ale i na další buňky těla. Tato práce se zabývá především účinkem morfinu na mikroglie, které se podílí nejen na imunitní odpovědi v centrální nervové soustavě, ale mají vliv i na vnímání bolesti či rozvoji tolerance. To patří mezi hlavní oblasti výzkumů v oblasti opioidů, proto je cílem práce shrnout poznatky o působení morfinu na mikroglie, které je zprostředkované zeména přes opioidní receptory, toll-like receptory a purinoceptory.
|
|
|
Specifika užívání opioidů jako významných imunomodulátorů v terapii bolesti
Švubová, Veronika ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Tato práce se věnuje specifikům spojeným s používáním opioidních analgetik při potlačování bolesti. Z hlediska antinociceptivních účinků zatím opioidy nebyly překonány jinými dostupnými farmaky, ale jejich užívaní přesto není bezproblémové. Již přes 30 let jsou k dispozici studie, které dokazují, že opioidy mohou nepříznivým způsobem ovlivňovat komponenty imunitního systému (IS) a tím i celkový stav pacienta. Pro pochopení vztahu mezi opioidními látkami a IS je nezbytné znát mechanismy směřující k imunomodulačním procesům. Ke kontaktu s opioidy dochází na buněčném rozhraní interakcí s opioidními receptory (OR). OR se běžně vyskytují na povrchu buněk nervových tkání, ale dnes víme, že k jejich expresi dochází také v imunocytech. V rámci IS se setkáváme se všemi třemi základními typy OR - tedy μ (MOR), δ (DOR), κ (KOR) a neklasickým nociceptinovým receptorem (NOP). Opioidní stimulace těchto OR indukuje v cílových buňkách aktivaci signalizačních kaskád, které mohou vést k dysregulaci buněčných procesů a modulovat tak imunitní odpověď. Nicméně působení opioidů na buňky IS nemusí být jen přímé. Byly nalezeny složitější regulační dráhy zahrnující části centrální nervové soustavy (CNS), sympatický nervový systém (SNS) či endokrinně aktivní tkáně. Aktivací těchto drah pak dochází k ovlivňování aktivity...
|
|
|
Role metabolismu a imunitního systemu v plicni hypertenzi
Křivonosková, Monika ; Plecitá, Lydie (vedoucí práce) ; Vašek, Daniel (oponent)
Plicní arteriální hypertenze je fatální onemocnění s nízkým výskytem, jež postihuje plicní cévy, které se remodelují, stěny cév tloustnou a postupně zmenšují svůj průsvit. Během toho dochází k výlevu některých látek z endoteliálních buněk, jež působí vazokonstrikčně a proliferativně na buňky hladkého svalstva. Taktéž dochází ke snížení produkce vazodilatačních látek, což má opět vazokonstrikční efekt. Akumulace imunitních buněk v adventicii podporuje proliferaci buněk hladkého svalstva, migraci a diferenciaci fibroblastů v myofibroblasty, jež působí změny ve složení extracelulární matrix. Změny metabolismu všech buněk plicní cévní stěny týkající se přechodu na glykolýzu a zvýšený příjem glukózy podporují proliferaci buněk a modifikují signalizaci vedoucí k postupu a aktivaci buněk imunitního systému, které provází remodelaci plicních cév.
|
|
|
Vliv chladové adaptace na imunitní systém
Vašek, Daniel ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Udržení energetické homeostázy za snížené teploty je nezbytné pro přežití organismu. V této diplomové práci jsme určili vliv chladového stresu a chladové adaptace na imunitní systém potkanů. Na procesu termoregulace se podílí řada různých faktorů, zásadní roli však hraje adrenergní signalizace. Vazba noradrenalinu na β-adrenergní receptory vede k tvorbě hnědé tukové tkáně, která je nezbytná pro netřesovou termogenezi, stejně jako i pro energetickou rovnováhu. Bioaktivní produkty adipocytů následně modulují imunitní systém, i tento proces je významně ovlivněn signalizací nervových buněk. Abychom pochopili neuroimunitní interakce během chladové aklimatizace, sledovali jsme zastoupení imunitních populací a produkci rozpustných produktů u potkanů, kterým byly podány specifické inhibitory β-adrenergních receptorů. Propojení imunitního a nervového systému se zdá být v mnoha biologických procesech velmi důležité. Pochopení základních mechanismů vlivu chladové adaptace na buňky imunitního systému může vysvětlit další klinicky relevantní témata, jako je léčba obezity. Klíčová slova: imunitní systém, chladová adaptace, noradrenalin, adrenergní receptory, cytokiny, hnědá tuková tkáň, netřesová termogeneze
|
|
|
Imunologické mechanizmy zánětlivé bolesti
Vašek, Daniel ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Bolest je jedním z pěti příznaků zánětu. Aktivaci a regulaci bolesti ovlivňuje nervový systém společně se systémem imunitním. Produkcí zánětlivých mediátorů je snížena prahová hodnota pro aktivaci iontových kanálů periferních nociceptorů, které potom mají za následek bolestivé vjemy i na jindy nebolestivé podněty. Takovými mediátory jsou cytokiny, bradykinin, prostaglandiny nebo různé neurotrofní faktory. Tato práce si klade za cíl vysvětlit funkci imunitních buněk při produkci těchto zánětlivých a bolestivých modulátorů. Studium aktivace a senzibilizace nociceptorů při zánětu je důležité pro pochopení celého mechanizmu zánětlivé bolesti, stejně tak jako pro komplexní pochopení neuroimunitního systému. Pochopení může vést k vývoji specifických léčiv proti zánětlivé bolesti. Klíčová slova: zánět, bolest, zánětlivá bolest, imunitní systém, neuroimunitní systém
|
host ::
RSS.