|
|
Russian patronage to unrecognized states since the annexation of Crimea: A cross case study of the Republic of Abkhazia and the PMR
Koelle, Heidi ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
This Master's thesis focuses on the relationship of the Russian Federation with Post Soviet De Facto States since the annexation of Crimea in 2014. The purpose is to give a cross-case comparison of factors of the two cases:the PMR and Abkhazia. Both of the case studies have their unique sets of challenges and common obstacles towards their respective state-building. The central focus and aim will be to examine any key developments in their relationships with the Russian Federation since 2014. Russia's role as a patron state and their soft power tactics towards their compatriots will also be examined in this study.Various concepts ofthe patron state relationship are going to be point of focus as well. The issue of whether or not the patron state hinders or helps de facto states in their state- building comes into question.Key words: De facto state,PMR, Abhazia, State Patronage
|
|
|
Russian patronage to unrecognized states since the annexation of Crimea: A cross case study of the Republic of Abkhazia and the PMR
Koelle, Heidi ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Abstract: This master's thesis focuses on the obstacles of state building for the defacto states Pridnestrovian Moldavian Republic ( Tranistria) and the Republic of Abkhazia. Both of which are break-away states from former soviet republics: Moldova and Georgia. The purpose is to give a cross country comparison of factors which hinder state building. Both states have their unique sets of challenges to integrating into a fully recognized state yet share many of the same obstacles. The factors that will be analyzed are relations to their Patron states; The Russian Federation and how this patron state contributes to these de facto states inability to democratize and gain outside recognition with other member state. These challenges for integration as full dejure states and participation within international institutions are a result of ethnic tension, corruption, authorities and complete dependence on Russia as a parent state. The other factors that will be analyzed is the Foreign policy of the Russian within its near abroad and their soft power tactics towards their compatriots.
|
|
|
Gruzínsko-ruské vztahy v období let 2004 -2011 Boj za nezávislost Gruzie
Achvlediani, Ketevan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá mapováním a analýzou Rusko-gruzínských vztahů v období mezi roky 2004-2011. Zaměřuje se především na vývoj vztahů po nástupu nového gruzínského prezidenta Mikhaila Saakašviliho a po jeho transformaci gruzínské politiky. Práce je chronologický rozdělena na historické ose vývoje událostí, počínaje od historie Gruzie a vzniku gruzínského národa se autor dostává k problematice srpnové války v roce 2008. Hlavním cílem této práce je najít příčiny války mezi Ruskem a Gruzii, zmapovat jejích dlouholeté nepřátelské vztahy a pokusit se najít možnost jejich řešení. Východiskem práce je předpoklad, že Gruzie a Rusko vždy byli národy kulturně si velmi blízké a proto i jejích přátelské vztahy jsou nutností pro regulaci konfliktů na hranicích Gruzie. Rusko jako silnější soused, vždy mělo převahu nad Gruzii, proto v dalších kapitolách je zdůrazněná nutnost zásahu mezinárodních organizaci, jako je NATO, OBSE, EU atd. do otázek rusko- gruzínského konfliktu, aby se mocenské síly vyrovnaly na obou stranách. V posledních kapitolách se práce věnuje intervenci mezinárodního společenství, jestli i nadále jejich tlak na Rusko bude intenzivní a zda v budoucnu budou schopné uskutečnit jednání mezi Ruskem a Gruzii, které by schválilo řešení konfliktů mírovou cestou? Klíčová slova: Abcházie,...
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...
|
|
|
Spolupráce OSN s regionální organizací při vedení operací na udržení míru: případ spolupráce operace OSN UNOMIG a operace SNS CISPKF
Fošumpaurová, Anna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce Spolupráce OSN s regionální organizací při vedení operací na udržení míru: případ spolupráce operace OSN UNOMIG a operace SNS CISPKF Anna Fošumpaurová Abstrakt Práce se zaměřuje na operace na udržení míru Organizace spojených národů (OSN). Zvláštní pozornost je věnována spolupráci OSN s regionálními organizacemi a jejím přínosům a limitům v oblasti udržování míru. V rámci případové studie práce pojednává o paralelně nasazených spolupracujících operacích Organizace spojených národů (UNOMIG) a Společenství nezávislých států (CISPKF) v Gruzii, Abcházii. Práce chronologicky mapuje období od srpna 1993 do června 2009, v němž fungovala operace OSN UNOMIG. Práce se nejprve věnuje operacím na udržení míru OSN po teoretické stránce. Tato část rozebírá právní základ pro vysílání operací, nabízí různé způsoby chápání a klasifikace mírových operací, jejich základní principy, jakož i širší procesy, které ovlivňovaly povahu operací na udržení míru po konci studené války, včetně širšího zapojení regionálních organizací. Tento teoretický rámec slouží k rozboru spolupráce mezi OSN a Společenstvím nezávislých států (SNS) při udržování míru v prostředí abchazsko- gruzínského konfliktu, který se vystupňoval po rozpadu Sovětského svazu. Práce dochází k závěru, že v případě abchazsko-gruzínského konfliktu hrálo...
|
|
|
The perpetuation of Frozen Conflicts by De Facto States to gain International Recognition: Case Studies of Transnistria and Somaliland.
Rochambeau, Mathieu ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
This thesis has for major aim to present the de facto state through another approach, by placing their intrinsic frozen conflict situation as a rational choice rather than a symptom of the lack of recognition. To do so, the case studies of Transnistria and Somaliland have been chosen since, the de facto state's academic field had, so far, focus more on the Caucasus' cases - therefore lack of similar comparisons. It appears indeed that, both these cases possess numerous similarities - such as not basing their identity on ethnicity or religion. Thus, through an empirical research, it has been possible to approach the establishment of these two de facto states and the reason behind the lack of international recognition; but also the role and influence of the frozen conflict within their internal evolution as well as their role in its perpetuation; and finally, the place of their parent state and the international community in the continuation of the status quo. It seems thus that, if it remains unlikely to find out if Somaliland and Transnistria do use the frozen conflict as a political tool to reach their political goals - namely international recognition but also identity building -, it appears that all actors involved in these conflicts do benefit from the perpetuation of such status quo.
|
|
|
Third parties' role in the frozen conflicts of the South Caucasus. The Cases of Nagorno-Karabakh, South Ossetia and Abkhazia.
Ganjaliyeva, Farahkhanim ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
The thesis aims to discuss effectiveness of the international conflict resolution in the region of the South Caucasus, analyzing the challenges to international efforts to solve the three conflict cases: the conflict over Nagorno-Karabakh is among the frozen disputes in the region, the others Abkhazia and the South Ossetia are nominally independent states, however de facto occupied by Russia. It is the fact that three regional players Russia, Turkey and Iran and global players Russia, US, EU have different type of impacts to conflict settlements in the region which directly relate to their political and economic interests. Therefore, after two decades of mediation by powerful states provided no final resolution with numerous attempts at mediation, wherein the Organization for Security and Cooperation in Europe (OSCE) has taken the lead. The complicated and interdepended relations of states make this region highly sensitive area for war and peace in the world theatrical chessboard. Author also analyzes the effectiveness of conflict management between the parties by focusing on conflicts in the South Caucasus region mentioning their historical, political, security and ethnic dimensions, where international organizations, namely OSCE, UN, EU involve.
|
|
|
Russian patronage to unrecognized states since the annexation of Crimea: A cross case study of the Republic of Abkhazia and the PMR
Koelle, Heidi ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Abstract: This master's thesis focuses on the obstacles of state building for the defacto states Pridnestrovian Moldavian Republic ( Tranistria) and the Republic of Abkhazia. Both of which are break-away states from former soviet republics: Moldova and Georgia. The purpose is to give a cross country comparison of factors which hinder state building. Both states have their unique sets of challenges to integrating into a fully recognized state yet share many of the same obstacles. The factors that will be analyzed are relations to their Patron states; The Russian Federation and how this patron state contributes to these de facto states inability to democratize and gain outside recognition with other member state. These challenges for integration as full dejure states and participation within international institutions are a result of ethnic tension, corruption, authorities and complete dependence on Russia as a parent state. The other factors that will be analyzed is the Foreign policy of the Russian within its near abroad and their soft power tactics towards their compatriots.
|
|
| |
host ::
RSS.