|
| |
|
| |
|
|
Televizní seriálová tvorba v kontextu současné ČR a seriál Devadesátky jako příklad
Hřebejk, Pavel ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu televizní seriálové tvorby v kontextu současné ČR a bere si seriál Devadesátky jako příklad úspěšného seriálu. Teoretická část obecně popisuje televizní seriálovou tvorbu v ČR a stručně nastiňuje jeho obsahové proměny a faktory určující popularitu seriálu. Dále je v teoretické části stručně popsán vývoj žánru českého kriminálního seriálu od roku 1993 po současnost, přičemž je pozornost věnována především seriálu Devadesátky. Praktická část pak v rámci dotazníkového šetření zkoumá návyky seriálových diváků a za pomoci osobních rozhovorů s odbornicí na zkoumanou problematiku scenáristou seriálu Devadesátky pokouší otestovat vytyčené hypotézy a získat vhled do zkoumané problematiky. Klíčová slova: televizní seriály, Česká republika, Devadesátky, 90. léta, kriminální seriály, návyky seriálových diváků, trendy, Česká televize
|
|
|
Dynamic of Turkish-Azerbaijan relations in the 1990s
Jafarli, Faig ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Vznikem multipolarity a formováním nových entit v eurasijském prostoru po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století, hledalo Turecko nové cesty pro ekonomické, kulturní a politické spojenectví. Turecko kvůli tomu odmítlo roli v napjaté situaci mezi Západem a Východem a bylo nuceno se obrátit na Východ. Z tohoto důvodu bylo optimálním východiskem sblížení se s Ázerbájdžánem, ať už z národního či etnického hlediska. Diplomová práce si tedy klade za cíl analyzovat turecko-ázerbájdžánské vztahy v 90. letech 20. století. Za tímto účelem byly stanoveny následující úkoly. Analyzovat trendy sbližování vztahů mezi Ázerbájdžánem a Tureckem po získání nezávislosti, udělat rozbor rolí vnitřních a vnějších faktorů v této oblasti a rovněž provést rozbor role právního rámce při budování těchto vztahů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Časopis Raut, proč nemají graficky výjimečné časopisy na růžích ustláno?
Korábková, Kateřina ; Slanec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
(abstrakt) Práce Časopis Raut, proč nemají graficky výjimečné časopisy na růžích ustláno? podrobně popisuje časopis, který vycházel počátkem 90. let. Detailním způsobem se věnuje jednotlivým prvkům jeho mimořádné grafické úpravy. Její výjimečnost vychází nejen z nezvyklého formátu Rautu, ale i z velkorysé práce s obrazovým materiálem a typografií, která se vymyká běžným pravidlům pro časopiseckou produkci. Neobvyklost Rautu se týká i obsahového zaměření časopisu, které má přesah směrem k národnostnímu podtónu. Pro hlubší pochopení Rautu je nezbytné zasazení časopisu do kontextu 90. let, který byl pro jeho vznik klíčový. Vzhledem k výlučnosti Rautu na časopis reagoval tisk, odlišně český a zahraniční, přičemž tato práce sestavuje mediální obraz Rautu. Součástí práce je i rozhovor se šéfredaktorem a art direktorem Rautu Alešem Najbrtem. Rautu vyšlo pouze pět čísel a na jeho zániku se podílelo několik faktorů. Z nich vychází závěr práce, který lze zobecněné podobě aplikovat na jiné časopisy s výjimečnou nebo nezvyklou grafickou úpravou.
|
|
|
Dynamic of Turkish-Azerbaijan relations in the 1990s
Jafarli, Faig ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století se vznikem multipolarity a formováním nových entit v eurasijském prostoru Turecko hledalo nové cesty kvůli klesající roli v napětí mezi Západem a Východem muselo se obrátit na Východ. V této oblasti je optimálním východiskem sblížení s Ázerbájdžánem z národnostního a etnického hlediska.. Tímto způsobem si diplomová práce klade za cíl analyzovat turecko-ázerbájdžánské vztahy v 90. letech 20. století. Za tímto účelem byly stanoveny následující úkoly. Analýza trendů sbližování ve vztazích mezi Ázerbájdžánem a Tureckem po získání nezávislosti, analýza role vnitřních a vnějších faktorů v této oblasti a také role právního rámce při budování vztahů.
|
|
|
Mediální obraz proměny elit po roce 1989: morální Havel a technokrat Klaus
Loudová, Barbora ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Československá společnost prošla v roce 1989 zásadní změnou. Podílela se na ní také určitá skupina společnosti, která za předchozího režimu nemohla do politického dění oficiálně zasahovat. Činila tak proto podle tehdejší legislativy nezákonnými cestami a často kvůli tomu byla perzekuována. Tato skupina disidentů se podílela také na revolučních změnách. Z toho pramení jistá mytizace těchto osob. Během devadesátých let však začal jejich vliv postupně upadat. Politickou elitu z řad disentu postupně nahrazovala nová pravicová elita, slibující ekonomickou reformu a rychlou transformaci. Idealistické pojetí politiky nahradilo to pragmatické. Do popředí se dostávaly zcela odlišné dravé osobnosti, které neměly s bojem proti totalitě nic společného, zato se však velmi rychle naučily politické dovednosti. Tuto proměnu elit v české společnosti vystihuje srovnání Václava Havla a Václava Klause. Oba patřili k hlavním hybatelům tuzemské politiky. Tato diplomová práce se proto zaměřila právě na ně a jejich mediální zobrazení. Média reflektují každodenní realitu, jsou prostředníkem mezi veřejností a politikou, proto právě skrze ně práce mapuje vývoj elit pro roce 1989. Především zkoumá demytizaci elit z řad disidentu a jejich náhradu novou politickou reprezentací v první polovině devadesátých let a posléze také na...
|
|
|
"Dazlak - Skinhead" a "Oi! Warning" - Skinheadi jako hrozba pro německou společnost?
Koryntová, Eva ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Práce se zabývá německou skinheadskou subkulturou v 90. letech a její prezentací v dobových filmech Dazlak - Skinhead a Oi! Warning. Nejdříve v teoretické části popisuje vznik a vlastnosti skinheadské subkultury ve Velké Británii a její vývoj v Německu. Poté se zaměřuje na zmíněné dva filmy, zařazuje je do kontextu historie hnutí skinheadů v Německu a uvádí jejich děj a charakteristiku. Dále analyzuje prezentaci skinheadů v těchto filmech na základě čtyř tezí, které dle odborné literatury skinheady definují. Literatura udává, že skinheadi inklinují k pravicovému extremismu, násilí a agresi, pocházejí z dělnické třídy a mají specifický životní styl, který se vyznačuje poslechem skinheadské hudby, návštěvami večírků a koncertů a konzumací alkoholu. Většinu těchto tezí tyto dva filmy potvrzují, přesto ale oba filmy subkulturu prezentují jiným způsobem. Černobílý film Oi! Warning svoji pozornost nekoncentruje na problematiku pravicového extremismu, nýbrž na násilí, agresi a skinheadský životní styl. Vzhledem k jeho celkové estetice, tragickému konci a záporné postavě "pravého" skinheada Komy, lze tvrdit, že tento film subkulturu prezentuje negativně. Snímek Dazlak - Skinhead se snaží předsudky o skinheadech vyvrátit. U skinheadského hlavního hrdiny se zaměřuje nejen na jeho násilí, nýbrž i na jeho politické...
|
host ::
RSS.