|
|
Jednání o míru na konci třicetileté války
Vokřínek, Lukáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se soustředí na problematiku vestfálských mírových jednání na konci třicetileté války s cílem zjistit, do jaké míry je ovlivnila paralelně probíhající švédská vojenská tažení. V domácím prostředí jde přitom o návrat k širší analýze této významné dějinné události ústící do Vestfálského míru v roce 1648. V posledních letech ji totiž nebylo věnováno dostatek pozornosti, ačkoliv v zahraničí (typicky v Německu) její výzkum kontinuálně pokračuje s velkou intenzitou. Struktura textu je následující. Autor se nejprve obrací k hlavním vývojovým rysům třicetileté války a následně rekapituluje cestu k vestfálským mírovým jednáním od prvních návrhů na konečné urovnání stále se protahujícího konfliktu po zahájení diplomatické činnosti na kongresu ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku v (první) polovině čtyřicátých let 17. století. Následně pojednává o základních kongresových charakteristikách, mj. také o hlavních delegacích a jejich významných (či jen zajímavých) členech účastnících se jednání. Poté výklad pokračuje svou jádrovou částí, skládající se ze dvou kapitol. V první z nich jde o průběh mírových jednání v rovině analýzy jednotlivých hlavních řešených problémů ve vztahu ke konfliktu v římskoněmecké Říši a ve druhé o otázku vlivu paralelně s kongresem probíhajících švédských vojenských...
|
|
|
Filosofie výchovy v díle Jana Amose Komenského
Florianová, Eliška ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Filosofie výchovy v díle Jana Amose Komenského je zaměřena na vytyčení hlavních bodů v díle zmíněného myslitele, filosofa, teologa a velkého pedagoga. Zabývám se zde filosofií jako takovou, vlivem jednotlivých významných osobností na tvorbu Komenského. Dále celkově ovzduším doby 17. století, vlivem osobního života na tvorbu a také vědeckých objevů a vynálezů. Komenský byl velkým vychovatelem a pedagogem v praxi i v metodice, kterou se zabývám v další části práce, která je postavena na výchově a jeho vychovatelském úsilí jak přímém, tak metodickém. Komentuji zde jeho úsilí v díle a zabývám se velkým celkem spisovatelským Opera didactica omnia, a jeho vrcholným dílem, které mělo veškeré jeho snažení univerzalizovat a sjednotit. Tímto dílem je Obecná porada o nápravě věcí lidských. Poté se snažím převést jeho snažení v rámci podobného ovzduší do dnešní doby a paralelizovat jej s dnešními problémy a praktickými úkony ve vzdělávání, školství a vychovatelství.
|
|
|
Image of Foreigner in Moscovian Texts about Time of Troubles of 17th Century
Leshkova, Olga ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami obrazu cizinců v moskevských textech ze 17. století, popisujících Období zmatků (tzv. Smuty), a specifickými rysy soudobého vnímání vlivu cizinců na duchovní a politický vývoj Moskevského státu v kontextu ideje pravoslavného carství. Jelikož soudobý pohled na cizince je bezprostředně ovlivněn náboženským a historickým myšlením Moskevské Rusi, v práci se rovněž uvádí přehled geneze jeho klíčových konceptů. Pomoci diskurzivní a komparativní analýzy autorka se snažila naplnit následující cíle: 1) rekonstruovat proces geneze náboženského a historického myšlení v Moskevské Rusi do začátku 17. století; 2) pečlivě zanalyzovat různé aspekty vybraných moskevských textů o Smutě z první poloviny 17. století z hlediska pohledu na cizince; 3) zařadit problematiku vnímání cizinců na Rusi do širšího kulturního a historického kontextu, zejména s ohledem na soudobou písemnou a myšlenkovou tradici. Práce se zakládá na pramenech sepsaných během samotné Smuty a pozdějších textech (až do poloviny 17. století), reflektujících události Období zmatků s určitým časovým odstupem, což umožňuje uplatnění komparativního přístupu. Zároveň se používá relevantní sekundární literatura zaměřená na uvedenou problematiku. Klíčová slova: Smuta, Období zmatků, cizineс, literární památky, Moskevská...
|
|
|
Rekatolizační praxe v lokální perspektivě.
Zahradník, Pavel ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
Název: Rekatolizační praxe v lokální perspektivě Podtitul: Vztah rekatolizace a obnovy církevní správy v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje (vybrané otázky) Klíčová slova: církev, rekatolizace, církevní správa, barokní zbožnost, Bolelsvský kraj, Hradecký kraj, 17. století, 18. století V této disertační práci sleduji vztah mezí nižší duchovní správou, rekatolizací a postupným pronikáním barokní zbožnosti do života lidí v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje v 17. a 18. století. Tento poměr je zde sledován na základě některých vybraných otázek. Nejdříve se věnuji vymezení základních pojmů jako je konfesionalizace, rekatolizace, protireformace, katolická reforma a barokní zbožnost. Dále sleduji vývoj rekatolizace v českých zemích v kontextu střední Evropy. Následuje kapitola věnovaná rekatolizační legislativě. V další části je popsáno postupné zlepšování farní správy z pohledu zvyšování počtu farností a rovněž zlepšování podmínek pro práci duchovních. Základními ukazateli pro to jsou počet farností, jejich obvod (počet kostelů ve farnostech, počet vsí, vzdálenosti) a počet obyvatel farností. Věnuji se rovněž hospodářskému zajištění farností i jejich zázemí (vybavení a příjmy kostelů). Stěžejní část práce popisuje výsledky, které měla rekatolizace na Boleslavsku a v...
|
|
| |
|
|
The Town Vimperk and Its Surroundings in Regard to the German Written Documents by the Princely Family of Eggenberg from the Second Half of the 17th Century. On the German Language in Bohemia.
Kříž, Václav ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá textologickou analýzou pěti vybraných německy psaných listin vydaných eggenberskou kanceláří v Českém Krumlově mezi lety 1652-1695. V souvislosti s tím se také snaží doplnit i poznatky k historii šumavského města Vimperka a jeho blízkého okolí v době jeho eggenberské správy ve druhé polovině 17. století. Strukturu práce představují dvě její hlavní části, a to část historická a část jazykovědná. V první části práce je přiblížen samotný štýrský rod Eggenberků a jeho knížecí větev působící od roku 1622 i na území jihočeské provenience. Zároveň jsou představeni samotní vystavovatelé analyzovaných listin, Anna Maria (1609-1680) a její syn Johann Christian von Eggenberg (1641-1710), popsána je situace ve městě Vimperku a jeho okolí v rozmezí let 1630-1719 a činnost a produkce kanceláří daného období. Druhá část práce se pak zabývá samotnou textologickou analýzou externích a interních rysů listin. Na základě tohoto textologického rozboru se tak snaží přispět k poznatkům o německém jazyku v Čechách v kontextu šlechtických dvorských kanceláří ve druhé polovině 17. století.
|
|
|
Válečnictví Tarahumarů v koloniálních pramenech
Černý, Martin ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Účelem této práce je analýza válečných zvyků tarahumarského etnika v severním Mexiku během koloniální éry. Práce se zaměřuje jak na technologické aspekty války, jako jsou zbraně, strategie a taktika, tak i na společenské jevy s válečnictvím spojené, jako braní zajatců, užívání magie ke zničení protivníka a roli násilí v tarahumarské kultuře. Střety, ke kterým docházelo v průběhu 17. století mezi Tarahumary a Španěly chápe autor jako proces, během kterého docházelo v tarahumarském vnímání války a její roli ve společnosti k závažným změnám. Analýza tohoto popisu je také cílem práce. Autor se dále zaměřuje na konflikty s ostatními nativními skupinami a vliv ozbrojeného odporu Tarahumarů na proměnu vztahu koloniálních institucí k jejich komunitám. Práce čerpá především z pramenů církevního původu - zpráv, dopisů a kronik misionářů, a taktéž z korespondence místokrálovských úředníků a záznamů vojenských velitelů působících na tarahumarském území. Klíčová slova: Tarahumarové, Severní Mexiko, Válečnictví, 17. století, Místokrálovství Nové Španělsko, Presidio Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Oratorium Antonia Draghiho Santa Cecilia (1680)
Czerninová, Anna ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza oratoria Santa Cecilia Antonia Draghiho (1634 - 1700). Text shrnuje dosavadní poznatky o Draghiho životu a díle. Historicko-popisná část pojednává o vzniku oratoria v Itálii a převzetí a vývoji této tradice ve Vídni v 17. století. Prostor je věnován také legendě o Svaté Cecílii a jejímu zpracování v hudbě. Součást bakalářské práce tvoří spartace několika árií a jednoho ansámblu z tohoto díla. Klíčová slova Antonio Draghi, Santa Cecilia, oratorium, císařský dvůr, Leopold I., Vídeň, 17. století, hudební analýza
|
|
|
Příspěvek ke studiu dějin anglických kolonií v Severní Americe se zvláštním přihlédnutím ke způsobu jejich správy v 17. století
Přívozník, František ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce klade důraz na vznik a uplatňování anglické koloniální politiky a autority ve Virginii v průběhu 17. století. Zabývá se vytvářením politické a administrativní struktury. Primárně se zaměřuje na charakter, činnost, důvody konfliktů a jejich následné řešení. Soustřeďuje se na vztahy mezi vedoucími institucemi; guvernér, guvernérská rada, shromáždění a Tajná rada, ale také na vztahy mezi Virginií a Anglií. Dále se zaměřuje na způsoby jmenování guvernérů, členů guvernérské rady a volbu členů shromáždění. Popisuje počátky a vývoj hrabského a místního uspořádání. Klíčová slova: Anglie, kolonie, koloniální administrativa, Severní Amerika, Stuartovci, 17. století,
|
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
host ::
RSS.