Název:
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Překlad názvu:
The monastery in Žďár nad Sázavou in the first > years after its renewal (1676-1705)
Autoři:
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2015
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...This thesis deals with the history of the Cistercian monastery of Žďár nad Sázavou in the second half of the 17th century, specifically from 1676 till 1705. In 1676, after almost four decades since the Cistercian Order had regained control of the seigniory in Žďár and the convent had been re-established, the monks were allowed to elect their own Abbot. Benedikt Zaunmüller, the prior of the monastery of Vyšší Brod, was elected and remained Abbot of Žďár till 1691 when he was forced to resign on health grounds. He was succeeded by Edmund Bagner, the first of the Abbots of the re-established monastery who was elected from the members of the Žďár convent and remained in office till his death in 1705. The scope of this thesis corresponds with the terms of office of these two Abbots who significantly contributed to the improvement in the economic situation of the monastery and the expansion of the personnel of the convent in Žďár and who are indisputably among the significant personalities of the Žďár Abbey. The outset of the thesis provides an overview of the available archival sources and existing literature on the topic. The first chapter outlines the history of the Žďár monastery from its establishment in the middle of the 13th century. The second chapter captures the transformation of the...
Klíčová slova:
17. století; Benedikt Zaunmüller; chropyňský plat; cisterciáci; Edmund Bagner; obnova řeholního života; Ondřej Trojer; Vavřinec Scipio; vikariátní kapitula; vizitace; vizitační protokol (charta charitatis); volba opata; česko-moravsko-lužický vikariát; žďárský klášter; "Chropyně" rent; 17th century; Andreas Troyer; Benedikt Zaunmüller; Bohemian; Cistercians; Edmund Bagner; election of abbot; Laurentius Scipio; Moravian and Lusatian vicarate; Renaissance of the religious life; vicarate chapter; visitation; visitation protocol (charta charitatis); Žďár Monastery