Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
O svobodě v nesvobodě: Setkávání studentů U Bílého koníčka.
Mejstříková, Dorotea ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce "O svobodě v nesvobodě: Setkávání studentů U Bílého koníčka před rokem 1989." pojednává o vývoji událostí ve studentských redakcích časopisů a novin, které předcházely 17. listopadu 1989 z pohledu začínajících novinářů, editorů a grafiků, kteří se v těchto redakcích sdružovali a kteří se díky síti kontaktů na fakultách dokázali rychle zorganizovat, informovat o zásahu na Národní třídě i sestavit stávkové výbory. Práce reflektuje vyprávění narátorů a narátorek o cenzuře, autocenzuře i o odvaze psát o jinak zapovězených tématech. Zabývá se rolí Svazu socialistické mládeže v možnosti vydávat časopisy i rolí samotných studentů a studentek. Ti svoji historickou úlohu komentují s odstupem několika desítek let. Diplomová práce kromě svědectví narátorů a narátorek, kteří se setkávali ve Studentském tiskovém a informačním středisku v klubu U Bílého koníčka, využívá rovněž i jejich deníkových záznamů a analýzy dobového tisku.
Výročí 17. listopadu 1989 ve výuce ZŠ
Nejedlý, Ondřej ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou výročí 17. listopadu, a to konkrétně z pohledu výuky na základní škole v Kunraticích. V první části se čtenář stručně seznámí se školním kurikulem a jeho vývojem, se zakotvením projektového vyučování a podpory tohoto způsobu výuky na ZŠ Kunratice. V další části práce je uvedena analýza událostí 17. listopadu roku 1939 a roku 1989, nahlížení na tyto události z pohledu současnosti a generalizace, vymezení klíčových pojmů a faktů z didaktického pohledu. Hlavní část práce se zabývá následnou přípravou projektového vyučování na toto téma s aplikací ve vlastní výuce a vyhodnocením dopadů realizované výuky. Výsledkem této práce jsou dva případy projektové výuky, včetně postupu při přípravách a tvorbě metodiky z pohledu člena přípravného týmu, vedoucího týmu a následně i z pohledu třídního učitele, který samotnou výuku realizuje ve své třídě. Oba případy projektové výuky byly realizovány po sobě jdoucích školních rocích 2020 a 2021, přičemž v prvním případě se jedná o realizaci formou on-line projektového vyučování za jeden den a v případě druhém pak dvoudenní projektové vyučování. KLÍČOVÁ SLOVA 17. listopad 1989, demokracie, metodika, občanská společnost, projektová výuka, Sametová revoluce, totalita, základní škola, školní vzdělávací plán, hnízda gramotností, Padlet,...
Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)
Vávra, Martin ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)" se zabývá mediálním obrazem Státní bezpečnosti (StB) v období několika měsíců po událostech 17. listopadu 1989, kdy v Československu probíhala změna vládnoucího režimu. Analyzovanými deníky jsou Rudé právo a Svobodné slovo. Výběr periodik jsem podřídil jejich politické orientaci. Rudé právo "list Ústředního výboru Komunistické strany Československa" je deníkem oficiálně zastupujícím vládnoucí režim. Svobodné slovo, které začalo v listopadu 1989 otiskovat první necenzurované informace a je označováno za "hlavní deník" Sametové revoluce, jsem vybral jako jeho protipól. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá Státní bezpečností, její historií, organizační strukturou, metodami a způsoby její práce v roce 1989. Druhá kapitola představuje vybrané deníky Rudé právo a Svobodné slovo. Třetí kapitola se věnuje metodologii celé práce a závěrečná kapitola obsahuje vlastní výzkum vybraných deníků provedený formou kvantitativní obsahové analýzy.
Studenti dělají revoluci: Role studentských časopisů a novin během sametové revoluce.
Mejstříková, Dorotea ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Dorotea Mejstříková d.mejstrikova@gmail.com Studenti dělají revoluci: Role studentských časopisů a novin během sametové revoluce. Abstrakt Bakalářská práce "Studenti dělají revoluci: Role studentských časopisů a novin během sametové revoluce." se zaměřuje na studentské časopisy a noviny, vydávané pražskými vysokoškoláky v letech 1988 a 1989, přičemž osvětluje význam jejich redakcí a organizace Studentského tiskového a informačního střediska pro manifestaci 17. listopadu 1989 a následnou okupační stávku. Nastiňuje nejdůležitější milníky studentského hnutí i historické souvislosti konce 80. let. Záměrem práce je prozkoumat, jakým způsobem redakce časopisů přispěly k událostem sametové revoluce.
Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990
Peš, Stanislav ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Čmejrek, Jaroslav (oponent)
(abstrakt) Předložená disertační práce Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990 se zaměřuje na popis a analýzu událostí souvisejících s rozpadem posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR a přechodem k demokracii v podmínkách středně velkého severomoravského města Kopřivnice. Cílem je nejen zachytit průběh politických změn následujících po 17. listopadu 1989, ale také společenských a hospodářských, které následovaly. Svým obsahem tedy práce zahrnuje časově události od počátku roku 1986 do listopadových komunálních voleb v roce 1990. V první kapitole je popsána metoda orální historie, její pozice v moderní vědě, ale také v praxi předložené práce. Druhá kapitola se zaměřuje na obecné rysy posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR před rokem 1989 a předpoklady pro změnu, které se začínaly postupně objevovat v rámci samotného Československa a jeho společnosti. Třetí kapitola analyzuje problematiku "Sametové revoluce" z hlediska teorie revoluce, klade si otázku, zda je možné změnu, ke které dochází v listopadu 1989, nazvat revolucí a události zkoumá z pohledu teorie tranzice. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na vysvětlení základních milníků v historii města, které ovlivnily jeho rozvoj, skladbu obyvatelstva a význam v rámci regionu. V páté kapitole Kopřivnice před 17. listopadem 1989 je popsán...
Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990
Peš, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Buben, Radek (oponent)
(abstrakt) Předložená disertační práce Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990 se zaměřuje na popis a analýzu událostí souvisejících s rozpadem posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR a přechodem k demokracii v podmínkách středně velkého severomoravského města Kopřivnice. Cílem je nejen zachytit průběh politických změn následujících po 17. listopadu 1989, ale také společenských a hospodářských, které následovaly. Svým obsahem tedy práce zahrnuje časově události od počátku roku 1986 do listopadových komunálních voleb v roce 1990. V první kapitole jsou popsány obecné rysy posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR před rokem 1989 a předpoklady pro změnu, které se začínaly postupně objevovat v rámci samotného Československa a jeho společnosti. Druhá kapitola se zaměřuje na vysvětlení základních milníků v historii města, které ovlivnily jeho rozvoj, skladbu obyvatelstva a význam v rámci regionu. Ve třetí kapitole Reflexe Kopřivnice před 17. listopadem 1989 je popsán systém fungování národních výborů, jejich orgánů a význam ve státní správě. Analyzuji aktuální situaci ve městě těsně před 17. listopadem 1989 z pohledu vedení města řízeného městským národním výborem. Čtvrtá kapitola popisuje průběh dní těsně po 17. listopadu. Zaměřuji se na popis událostí, jak za sebou následovaly,...
Být svědkem: Zlomové okamžiky našich dějin očima Pavla Kouteckého
Strachotová, Alžběta ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dílem českého dokumentaristy Pavla Kouteckého a zaměřuje se na několik jeho filmů o novodobé historii naší země. První část práce načrtává celkový obraz jeho tvorby a poukazuje na různorodost zvolených témat i přístupů. Stěžejní část se zabývá filmy, v nichž se režisér zaměřil na naše dějiny, přičemž tato díla jsou vnímána v kontextu dokumentárního a historického filmu. Teoretická kapitola se proto věnuje vymezení pojmů z oblasti dokumentárního filmu i historického filmu a zmiňuje hlavní teoretické otázky věnované oběma problematikám. Vybrané filmy jsou poté analyzovány nejen jako samostatná díla, ale jsou zařazeny do kontextu jiné dokumentárně-historické tvorby. U všech filmů si práce všímá nejen konkrétně vybíraných témat a způsobu jejich pojetí, ale také vizuální stránky a především animačních technik a koláží, které při tvorbě Pavel Koutecký využíval. Je tak prozkoumán specifický přístup Pavla Kouteckého k zaznamenávání historie státu a k lidem prožívajícím zlomové dějinné okamžiky. Závěrečná kapitola shrnuje všechny poznatky, pojmenovává společné jmenovatele děl a charakterizuje hlavní rysy jeho dokumentárního stylu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.