|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
|
|
Johann Anton Koželuch (1738-1814) - Život a dílo
Mikulášová, Ludmila ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Freemanová, Michaela (oponent) ; Kapsa, Václav (oponent)
Cílem disertační práce je vytvořit monografii o životě, působení a díle pražského hudebního skladatele Johanna Antona Koželucha (1738-1814). První díl práce nejprve sleduje skladatelovu životní a profesní dráhu, všímá si zázemí a postavení, které ovlivňovalo jeho tvorbu či kompoziční odkaz. Závěr prvního dílu je věnován vybraným aspektům jeho tvorby, která je hodnocena na základě srovnání s dobovým hudebním kontextem. Druhý díl disertační práce obsahuje tematický katalog skladeb Johanna Antona Koželucha. Na základě muzikologického bádání je nesporné, že Johann Anton Koželuch patří k nejvýznamnějším osobnostem českého hudebního života druhé poloviny osmnáctého a počátku devatenáctého století a jeho odkaz jistě přesahuje i hranice této země. Tato disertační práce přináší nové poznatky k hudební historii nejen české, ale i středoevropské.
|
|
|
Pozdní paleolit v Čechách a na Moravě
Moník, Martin ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Oliva, Martin (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
disertační práce Mgr. Martin Moník Abstrakt V disertační části se věnuji závěru pleistocénu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v rámci období známém v archeologii jako pozdní paleolit. Kromě shrnutí výsledků dosavadního bádání bylo podrobeno tzv. techno-typologické analýze šest souborů převážně pozdně paleolitických štípaných artefaktů z lokalit na pomezí Čech a Moravy. Ty byly následně začleněny do kontextu českých a moravských lokalit stejného stáří a společně vyneseny do mapy. U většiny známých lokalit byla kvantifikována škála kamenných surovin, využívaných pozdně paleolitickými skupinami k výrobě nástrojů, což mj. umožnilo vyčlenit tři až pět surovinových provincií, tj. oblastí zásobovaných v pozdním paleolitu přednostně určitým typem materiálu. Tyto oblasti lze pravděpodobně ztotožnit s loveckými teritorii pozdně paleolitických lovců Čech, Moravy a Slezska.
|
|
|
Čechy, Korutany a Tyroly pod vládou Jindřicha Korutanského
Razim, Jakub ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
ČECHY, KORUTANY A TYROLY POD VLÁDOU JINDŘICHA KORUTANSKÉHO (JAKUB RAZIM) ABSTRAKT Disertační práce si vytkla za cíl popsat vladařskou praxi (Herrschaftspraxis) Jindřicha Korutanského v Čechách, Korutanech a hlavně pak v Tyrolsku, v jehož jižním cípu se rozkládala mocenská základna rodu Menhartovců. Pozornost se soustředila na čtyři klíčové aspekty Jindřichova panství, které lze charakterizovat jako konsensuální, lenní, zástavní a inscenované. Analýza dílčích mocenských technik je vyčleněna do samostatných kapitol, jež čerpají převážnou většinu látky z dokumentů dosud nevydaných, anebo dostatečně nevytěžených. Do první skupiny náležejí tyrolská kancelářská registra (Tiroler Kanzleiregister) a knihy počtů (Tiroler Rechnungsbücher, resp. Raitbücher), do druhé skupiny rakouská dvorská poesie. Po úvodním seznámení s pramennou situací, dostupnou literaturou a metodou zpracování tématu je představen konsensuální rámec, ve kterém se odbývala vláda Jindřicha Korutanského od neformálních porad po rokování v zeměpanské radě. Připojeny jsou seznam a stručné biogramy rádců. Třetí a čtvrtá kapitola se pokoušejí nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrály lenní a zástavní právo v Jindřichově vládní každodennosti. V páté kapitole se pojednává o inscenaci panovnického majestátu. Přicházejí zde ke slovu kulturní investice...
|
|
|
Knihovna Jana Mikuláše Dobromila Arbeitera (1794-1870)
Vlasáková, Monika ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Petruželková, Alena (oponent)
Předmětem diplomové práce je vznik, vývoj a analýza knihovny jihočeského rodáka, pražského měšťana a vlastence Jana Dobromila Arbeitera (1794-1870) v kontextu dobových kulturních, společenských a politických souvislostí. Pomocí archivních pramenů a doložených proveniencí bylo možné sledovat cestu knihovny od jejího zakladatele přes knihovní fond reálného gymnázia v Táboře a následně táborského archivu až do rukou současného správce, jímž je Husitské muzeum v Táboře. Na základě studia jednotlivých exemplářů byla provedena analýza z hlediska jazykové struktury, země a místa tisku i jednotlivých tiskařů či nakladatelů reprezentovaných ve fondu. Jednoznačně dominují jazykově české knihy vydané v českých zemích, a to nejčastěji v Praze. Mezi tiskaři je nejsilněji zastoupena rodina Pospíšilů, působící především v Praze a Hradci Králové. Hlavní částí práce je obsahový rozbor Arbeiterovy knihovny, který ukazuje na rozvrstvení oborů ve fondu. Zároveň představuje díla typická pro tehdejší tiskařskou produkci nebo naopak jednotlivé knihy výjimečné dobou vzniku, obsahem či formou (například ilustračním doprovodem). Mezi četnými obory dominují krásná literatura, divadelní hry a náboženství, z vědeckých oborů je nejčastěji zastoupena historie. Nejstarším z 1 220 svazků fondu je latinský tisk Consilia montagnane...
|
|
|
Analýza evropské politiky jako evropské identity v čase
Plešr, Dominik ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Honová, Petra Alexandra (oponent)
Cílem této práce bylo pomocí systematického hledání projevů evropské identity v evropské politice zodpovědět, zda Lze v evropské politice spatřovat stopy po něčem, co je evropskou identitou?. Na základě prostudované literatury a posledních mezinárodních výzkumů v oblasti tohoto téma, stanovil autor způsob, jakým bude zkoumat toto téma - tedy hledat evropskou identitu v politice samotné, než popisovat dějiny sousloví "evropské identita". Díky charakteristice vymezených pojmů politika a identita autor prostřednictvím historické analýzy, analýzy dokumentů, především smluv Evropské unie a jí předcházejících organizací a analýzy přehledu statistických dat, tedy dotazníkového šetření Eurobarometr, analyzuje, zda a jak se projevuje evropská identita v evropské politice. Historická analýza přinesla rozdílné koncepty evropské identity - křesťanství, spor s islámem, kolonialismus, věda (jako ideologie), smysl pro právo (zejména občanské a mezinárodní), člověk - sofista, než analýza dokumentů Unie - zastupitelská demokracie, svoboda, mír, bezpečí, lidská práva, smysl pro právo a hodnoty, z kterých jmenované hodnoty vzešly. Nicméně, obě skupiny konceptů si neodporují, neboť koncepty z historické analýzy se snadno schovají do sousloví uvedeném ve smlouvách Evropské unie "… a hodnoty, z kterých tyto hodnoty...
|
|
| |
|
|
Sídliště kultury nálevkovitých pohárů v Líbeznicích
Sosnová, Anežka ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Polykulturní sídelní areál v Líbeznicích (okr. Praha-východ) představuje poměrně rozsáhlý komplex sídlištních objektů kultury nálevkovitých pohárů a doby halštatské, rovněž jako tři hroby únětické kultury a kostrový pohřeb pravděpodobně z mladší doby železné. Archeologický výzkum, který byl vyvolán stavbou silničního obchvatu, probíhal v letech 2008-2009 a odhalil na zkoumané ploše několik desítek sídlištních objektů náležející kultuře nálevkovitých pohárů. Jedná se o nehrazené sídliště v otevřené poloze s pozůstatky několika dlouhých domů a jiných staveb. Tato studie navazuje na předchozí bakalářskou práci, ve které byl zpracován keramický materiál vybrané skupiny šestnácti objektů. V předložené práci je analyzováno zbylých 19 objektů KNP a jejich keramický materiál, včetně štípané, broušené a kostěné industrie. Na základě příslušných morfologických znaků shodných s výsledky analýzy předchozí skupiny objektů, byla potvrzena datace zdejšího sídliště do mladšího období kultury nálevkovitých pohárů, tj. jejího salzmündského stupně s výskytem menší kolekce keramického materiálu s charakterem nejstaršího, bolerázského stupně badenské kultury střední eneolit - kultura nálevkovitých pohárů - salzmündský stupeň - obytný areál - Čechy
|
|
| |
|
|
Kostěné jehlice starší doby bronzové v Čechách a na Moravě
Čihák, Martin ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Langová, Michaela (oponent)
Kostěné jehlice starší doby bronzové jsou zajímavým, ne příliš častým a dodnes řádně nezpracovaným druhem nálezu. Vycházejí pravděpodobně ze starší tradice, byly však brzy vytlačeny jehlicemi kovovými. Hlavním cílem práce je vypracování co nejpodrobnějšího katalogu nálezů, sledování nálezového kontextu a chronologického postavení kostěných jehlic ve starší době bronzové na území Čech. Předmětem práce je rovněž otázka technologie výroby kostěné a parohové industrie a její doklady ze starší doby bronzové se zaměřením na technologie a postupy používané při výrobě kostěných jehlic. Dalším faktorem, který práce sleduje, je pak sociální postavení nositelů kostěných jehlic ve starší době bronzové.
|
host ::
RSS.