|
|
Mentality of the Oppressed: An Analysis of Czech Inferiority Complex Towards the West
Ertin, Sinan ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
V této práci se zaměříme na pocit méněcennosti Čechů vůči západním národům. Přestože populárním vysvětlením negativního sebe-vnímání Čechů bývá tzv. post-komunistický syndrom, my budeme argumentovat, že tento fenomén vychází z traumatu, které Češi zažili při přechodu z komunismu do globalizovaného kapitalistického trhu. Věříme, že toto trauma bylo způsobeno rétorikou ,,navrácení do Evropy'', která je založená na dědictví orientalismu v Evropě, v kombinaci s obecnou mentalitou utlačovaných, jak byla tématizována post-koloniálními teoretiky jako jsou Franz Fanon nebo Paulo Freire. Abychom svou hypotézu ověřili, provedli jsme průzkum s účastí 189 respondentů ze všech krajů České republiky.
|
|
|
Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945 - 1946.
Gročková, Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma: Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945-1946. V úvodní části práce se zaměřím na metodologii a zvolený typ analýzy. Poté v teoretickém podložení práce budu interpretovat vývoj vztahu mezi Čechy a Němci, pokusím se zevrubně popsat, kdy začaly první konflikty mezi oběma národy. Dále se budu zabývat odsunem Němců jako takovým, fázemi odsunu s přihlédnutím ke vzniku soustavy internačních táborů, dekrety prezidenta republiky i pohledy obou národů na danou problematiku. V poslední kapitole se budu věnovat analýze tisku z let 1945-1946. Mým cílem bude poté popsat diskurs poválečného Československa co se odsunu Němců, postoje mocností, ale i vize budoucí republiky Československé, jak ji ustavila tehdejší politická reprezentace.
|
|
|
Czech Immigrants in Minnesota; History and Critical Bibliography
Škopek, Jakub ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl objasnit důvody českého vystěhovalectví do Spojených států a s tím související způsoby majoritního rozvoje emigrace po roce 1848. V textu jsou taktéž zohledněny kroky a procesy, které byly nutné k uskutečnění cesty za oceán. Hlavním předmětem této práce jsou čeští vystěhovalci, kteří se usadili v Minnesotě, nicméně úvodní část se zabývá problematikou, která je společná pro české vystěhovalectví do Ameriky obecně a zároveň kritickým zhodnocením použitých zdrojů. První část této práce zmiňuje konkrétní politické a společenské okolnosti, které stojí za vzestupem vystěhovalectví z Čech (obdobně jako z většiny evropských zemí) probíhající v druhé polovině 19. století. Dále ozřejmuje způsoby, jakými se lidé dozvídali o životě v Americe a také o tom, jak by se tam mohli dostat. První část poté nastiňuje cestu z Čech do německých přístavů a stejně tak i nebezpečí, které vystěhovalce v těchto místech očekávalo. Kapitola Emigration after 1848 vysvětluje jak obrovský vliv měl technický pokrok v lodní dopravě (přechod k parnímu pohonu od plachetnic) na prudký vzestup přistěhovalců přicházejících do Spojených států. Tato kapitola se dále zaměřuje na obecné těžkosti, kterým museli čelit všichni noví přistěhovalci, jakmile se ocitli na americké pevnině. Jsou zde nastíněny komplikace,...
|
|
|
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
|
|
|
Czechs and Germans in Ústí nad Labem in the 20th century. History and historiographical reflexion.
Audiová, Kristýna ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o soužití Čechů a Němců v Ústí nad Labem ve 20. století. V první části práce je pozornost věnována především sociálním a kulturním aspektům česko-německého soužití, tedy spolkům, organizacím a zařízením, jež jsou líčeny na pozadí historických událostí ve zmiňovaném období. Stranou nezůstává ani politický vývoj města a proměny ve složení jeho obyvatelstva od počátků německé kolonizace až do roku 1950. Druhá část se zabývá současnou reflexí česko-německého soužití v regionu, a to zejména na pracovištích místní Univerzity Jana Evangelisty Purkyně či v projektech společnosti Collegium Bohemicum. Je zde také nastíněno, jakým směrem se v tomto městě uchylují česko-německé vztahy.
|
|
|
Postavení Pražského denníku ve skladbě českého tisku v druhé polovině šedesátých let 19. století
Tůma, Ondřej ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je určit pozici Pražského denníku v kontextu ostatního českého tisku druhé poloviny šedesátých let 19.století. Jde o období, ve kterém se odehrávají zásadní změny důležité pro rozvoj moderní společnosti a ústavního politického života v Rakousku a českých zemích. Zároveň se v této době začíná formovat politická žurnalistika a novinářské řemeslo směrem k modernímu pojetí specializované redakční práce a názorovému vymezování veřejné diskuse. Působení Pražského denníku se až do současnosti přímo nevěnovala žádná odborná studie. Toto periodikum bylo totiž považováno za neobjektivní a úpadkové, protože patřilo k staré vývojové linii úředního novinářství. K takovému zařazení však starší historiografie dochází bez jakékoliv hlubší analýzy a obsahového rozboru tohoto listu. Ve výkladu české žurnalistiky, který se zaměřuje takřka výhradně na působení opozičních deníků (např. Národních listů), jež měly na české národní hnutí největší vliv, mu není věnováno žádné místo. Vzhledem k tomu, že každé číslo Pražského denníku vycházelo v nákladu přes 20 tisíc kusů, neměli bychom při hodnocení vlivu tehdejších novin na čtenáře tento deník vynechávat. Ve své práci se proto zaměřuji na obsahový rozbor Pražského denníku, ve kterém budu analyzovat tematickou skladbu a teritoriální zaměření...
|
|
|
Český periodický tisk na Chebsku v roce 1945
Dlouhá, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachytit budování českého periodického tisku v Chebu po konci druhé světové války. Jedná se o období, které pro Československo a především jeho pohraniční oblasti znamenalo rozsáhlé demografické a socioekonomické změny. Proto je důležité zasadit téma do širšího kontextu. Na začátku práce popisuji historii Chebska, které mělo v naší zemi již od počátku svých dějin zvláštní postavení. Obecně se také věnuji problematice česko-německých vztahů od vzniku samostatné Československé republiky. Diplomová práce obsahuje také kapitolu, která popisuje průběh druhé světové války v Chebu. Největší prostor je však věnován prvním poválečným měsícům na Chebsku. Tehdy totiž v Chebu došlo k zásadnímu zvratu. Vše německé se náhle mělo změnit na české. Pro nově příchozí obyvatele bylo samozřejmě velice důležité dostávat informace v mateřském jazyce. Jádrem práce je právě budování českého regionální tisku na Chebsku. V roce 1945 bylo v Chebu vydáváno jediné místní periodikum - Chebsko. V rámci práce představím periodikum Chebsko, které začalo v Chebu vycházet hned po konci války. Provedu také kvantitativní analýzu prvního období jeho vydávání, které trvalo od 16. května 1945 do 30. října 1945. Periodikum zároveň využiji jako jeden ze zdrojů informací o poválečné situaci v Chebu a okolí.
|
|
|
Mediální stereotypizace Čechů v období kauzy Národní knihovny
Kára, Jan ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mediální stereotypizace Čechů v období kauzy Národní knihovny" se zabývá stereotypy české národní identity/češství v obsazích českých tištěných médií. Zvolenými médii jsou týdeníky Respekt a Reflex. Zkoumané období je od 2. března 2007 do 2. června 2007, tedy 3 měsíce po vyhlášení vítěze mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny na Letné. K definování stereotypů, vycházejících ze zkoumaného materiálu, je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Ta je pojata jako interpretace mediálního textu. Rozbor provádí analýzu a současně interpretuje nalezené zmínky o Češích/národu/společnosti. Zkoumá, jakou identitu a charakter vybrané tituly českému národu přisuzují. Práce následně zkoumá shody a rozdíly mezi oběma tituly. Výzkumné části práce předchází část teoretická a metodologická. Teoretická část poskytuje výklad pojmů národní identita a národní charakter, stereotypizace a popisuje kauzu Národní knihovny z pohledu popisující historickou problematiku jejích prostor, průběh architektonické soutěže a výslednou podobu návrhu od Jana Kaplického. Metodologická část popisuje techniku kvalitativního výzkumu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
30 let poté - analýza metafor vývoje a proměny české společnosti v období mezi lety 1989-2019
Barták, Tomáš ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze metafor konstruovaných významnými aktéry sametové revoluce a následného období politické a společenské transformace mezi lety 1989- 2019 z rozhovorů dvou pořadů České televize (Interview ČT24 a Události, komentáře). Cíli bakalářské práce je popis existující variability diskursu a argumentací ke sledovanému období pohledem významných aktérů ve vztahu k metaforám jako diskursivnímu prostředku a zjistit, k jakým významným událostem sledovaného období mluvčí vztahují své argumentace. Bakalářská práce má interpretativní charakter, a proto netestuje hypotézu. Teoretická část práce se věnuje výkladu teorie společenské transformace a konceptu tzv. dohánějících revolucí podle Jürgena Habermase a také na výklad společenských a politických štěpení v demokratické společnosti. V práci je následně uveden přehled dosavadního výzkumného poznání o výkladu diskursu o událostech roku 1989 a transformačním období a o jejich interpretaci. V analytické části textu je prostřednictvím analýzy metafor a tematické analýzy vyloženo 10 kategorií metafor, které sledované výpovědi mluvčích rámují do jednotlivých kategorií dle společného tématu metafor či typu argumentace. Účelem je zachytit variabilitu využívaných diskursivních prostředků a reflektovat různé úhly pohledu mluvčích...
|
host ::
RSS.