|
| |
|
|
Comparison of the "integration plans for refugees" of the Ministry of Education in the Czech and German language areas using the example of the Prague Spring, the Civil War in Syria, and the Russian-Ukrainian War
Peřinová, Anna Magdaléna ; Kafka, Clemens (vedoucí práce) ; Botlík Nuc, Tomáš (oponent)
Poté, co byla v roce 2022 Ukrajina napadena Ruskem, následovala jedna z největších humanitárních krizí za posledních pár let. Vlna ukrajinských uprchlíků našla své útočiště a ochranu především v okolních zemích, které se je od té doby pokouší začlenit do společnosti, dokud válka neskončí. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké důsledky má ukrajinská uprchlická vlna na školství jednotlivých států. Důraz je přitom kladen na adaptaci základních škol a začleňování ukrajinských uprchlických dětí do kolektivu. K tomuto účelu byla zvolena metoda analýzy integračních plánů ministerstev školství České republiky, Spolkové republiky Německo a Rakouské republiky. Tato analýza byla poté doplněna metodou interview s učiteli a hospitacemi na české a rakouské základní škole. Výsledky průzkumu ukazují na dalekosáhlé problémy, kterým školy musí při integraci uprchlíků čelit. I přes dlouhodobé zkušenosti některých států s integrací uprchlíků neodpovídají vždy integrační plány skutečnosti, která převládá na školách. Přesto bylo provedeným výzkumem stanoveno, že pedagogové vzniklou situaci dobře zvládají a jsou materiálně dobře podporováni. Hlavním zjištěním ovšem bylo, že se některé státy, hlavně Rakousko a Německo, často orientují na předchozí integrační plány, které mohou směřovat až k vyčlenění samotných...
|
|
|
Obnova Československé sociální demokracie v roce 1968: Dialog dvou názorových proudů
Sommer, Patrik ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Broučková, Kristina (oponent)
Cílem bakalářské práce je představit průběh formování Československé sociální demokracie během tzv. pražského jara. Pokus o její obnovení v roce 1968 se odehrával v atmosféře značné liberalizace a demokratizace tehdejšího režimu, během které vznikala velká řada nezávislých organizací, mezi něž se sociálně demokratická strana řadila. Nejprve bude uvedeno, o jaké nároky se snahy o obnovu strany opíraly a jaká měla být podoba nově vzniklého uskupení. Práce se pokusí analyzovat vztah Komunistické strany k tomuto nezávislému hnutí a jeho vývoj na pozadí proměn politického i společenského klimatu během několika měsíců roku 1968. V textu bude představeno, jakými mocenskými nástroji se snažila vládnoucí strana této aktivitě zamezit a jak v tomto počínání byla úspěšná. Bude také nastíněno, jakou roli v tomto pokusu o pluralizaci politického systému sehrál tisk, a to jak stranický, tak opoziční. Práce bude ohraničena invazí vojsk Varšavské smlouvy, tedy aktu, na který mělo i obnovování sociálně demokratické strany vliv. Zároveň také aktu, který pokus o obnovu sociálně demokratické strany zmařil. Klíčová slova: pražské jaro, komunismus, Československá strana sociálně demokratická
|
|
| |
|
|
Reflection of Czechoslovak events of 1968 in Finnish literature
Deverová, Petra ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Michal (oponent)
Táto bakalárska práca skúma odozvu udalostí československého roku 1968 vo fínskej literatúre. Práca sa skladá z dvoch častí. Prvá sa venuje historickému kontextu udalostí známych ako pražská jar. Druhá a zároveň hlavná časť práce predstavuje autorov a ich diela, v ktorých tematizovali okupáciu Československa v roku 1968 a jej následky. Metodika práce je založená na skúmaní a následnej interpretácii symbolov a motívov v týchto dielach, odkazujúcim na udalosti augusta 1968. Cieľom práce je rozbor a porovnanie rôznych pohľadov fínskych autorov na túto historickú udalosť. Kľúčové slová: Československo, august 1968, okupácia Československa, pražská jar, fínska literatúra, Fínsko, Bengt Ahlfors, Eeva-Liisa Manner, Matti Rossi, Katri Lipson
|
|
|
Milan Weiner a jeho postavení v médiích. Životopisná studie
Ivasková, Jarmila ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce s názvem Milan Weiner a jeho postavení v médiích. Životopisná studie mapuje život a profesní kariéru novináře Milana Weinera, zejména pak vyzdvihuje jeho přínos pro Československý rozhlas. Odborná studie je řazena chronologicky a pokrývá časový úsek 45 let - od roku 1924 až do roku 1969 (tj. od Weinerova narození až po jeho úmrtí). Většina kapitol je uvozena dobovým politicko-společenským kontextem, který měl na Weinerovu existenci vzhledem k jeho židovskému původu výrazný vliv. Hlavní část práce pojednává o činnosti Weinera v Československém rozhlase, kam nastoupil v roce 1963 jako vedoucí Redakce mezinárodního života. V textu je dále popsáno i Weinerovo rodinné zázemí, pobyt v koncentračních táborech a jeho působení na pozici zahraničního zpravodaje Rudého práva a ČTK v Pekingu. Při zpracování této diplomové práce bylo využito metody komparace získaných materiálů a také orální historie založené na osobním rozhovoru s dcerou Milana Weinera, Janou Šmídovou.
|
|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako integrální předpoklad své politiky, ale zároveň se jejím prostřednictvím pokouší rekonstituovat společnost znovu jako autonomní dějinný subjekt. Práce...
|
|
|
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
|
|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
host ::
RSS.