|
|
Evoluce brady člověka
Cvrčková, Lucie ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Brada je jedním z nejvýraznějších rysů anatomicky moderního člověka, není přítomna u archaických lidí ani u neandrtálců. Je součástí oblasti symfýzy dolní čelisti a představuje anatomickou strukturu, jejíž význam zůstává doposud ne zcela objasněný. Cílem bakalářské práce bylo především sumarizovat evoluci brady včetně nejvýznamnějších fosilních nálezů a vysvětlit různé teorie vzniku brady, které byly doposud formulovány. Mezi v současnosti nejuznávanější teorie patří koncepce funkčně dynamická a koncepce vlivu vzniku řeči na formování brady. První z nich bere v úvahu především hledisko biomechanické a vývoj brady dává do souvislosti se zvětšenou odolností celé čelisti vůči žvýkacímu stresu. Brada se během evoluce vyvíjela společně s vertikalizací oblasti symfýzy, která souvisela pravděpodobně s nefunkčními faktory, jako je gracilizace celého čelistního aparátu včetně zmenšení protruze obou čelistí a prostoru pro jazyk. Experimenty v rámci biomechaniky lidské mandibuly "in vivo" zatím nepřinesly jednoznačné výsledky, v kontextu moderních metodologií je zapotřebí nadále se jimi zabývat. Je však pravděpodobné, že brada, stejně jako ostatní struktury lidského těla, je ve svém vzniku a vývoji ovlivněna multifaktoriálně.
|
|
|
Dědičnost morfologických znaků lidského obličeje: geometricko-morfometrická analýza 3D virtuálních modelů obličeje
Suchanová, Gabriela ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
V této diplomové práci byla sledována dědičnost obličejové morfologie člověka z hlediska fenotypu v rámci rodin. Za využití faciálního skeneru Vectra byly snímány 3D virtuální faciální modely 121 jedinců z 30 rodin, které byly tvořeny rodiči a minimálně dvěma dospělými dětmi. Byly hodnoceny jak povrchové sítě obličeje metodami geometrické morfometrie (coherent point drift - dense correspondence analýza, analýza hlavních komponent, Hotellingův T2 test), tak rozměry obličeje metodami klasické morfometrie (Pearsonův a Spearmanův korelační koeficient, vícenásobná regresní analýza, kanonické korelace). Metodami geometrické morfometrie byl analyzován celý obličej, dále pak jeho orbitonasální a orbitální oblast. V této části výzkumu nebyl nalezen vztah mezi obličejovou morfologií rodičů a dětí. Rozdíl vzdáleností mezi dětmi a rodiči a dětmi a nepříbuznými jedinci nebyl statisticky významný. Byla však nalezena statisticky významná podobnost mezi sourozenci navzájem ve srovnání s nepříbuznými jedinci, která se zvětšovala od celého obličeje k orbitální oblasti. Nejnižší p-hodnoty byly nalezeny pro variabilitu tvaru v orbitální oblasti. Metodami klasické morfometrie byl zjištěn vliv pohlaví dětí a rodičů na jednotlivé znaky obličeje. Nejvyšší korelace byly nalezeny mezi dcerami a matkami pro výšku úst a výšku...
|
|
| |
|
|
Utilization of forensic dentistry in indentification of individuals
Fialková, Martina ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Forenzná identifikácia a určovanie veku má nezastupiteľný význam v prípadoch nájdenia neznámej mrtvoly, pri rozlišovaní obetí hromadných katastrof, ale aj v otázke imigrantov. A práve táto oblasť je veľmi dôležitou súčasťou forenznej odontológie, pretože dentálny vývoj ako komplexný proces, ktorý prebieha už od skorého vývoja plodu až do približne 20. roku života je menej ovplyvnený endokrinnými poruchami alebo nutričnými zmenami tak ako iné tkanivá. Odhad dentálneho veku je zásadný najmä u detí a mladých ľudí, ktorým zuby prechádzajú rôznymi vývojovými štádiami, na základe ktorých je možné dospieť k veľmi presným výsledkom.
|
|
|
Vývoj obličeje u dětí ve věku od 6 do 12 let: longitudinální studie
Tošovská, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zedníková Malá, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn obličeje v souboru dětí od 6 do 12 let. V rámci výzkumu byly v ročních intervalech snímány povrchové trojrozměrné modely obličejů 18 dívek a 15 chlapců. Tyto modely sloužily k vytvoření časových řad, díky kterým bylo možné sledovat vývoj obličeje a jeho jednotlivých struktur včetně analýzy variability. Vývojové změny byly sledovány pro každé pohlaví zvlášť a zároveň byl sledován vývoj pohlavního dimorfismu. Výsledky byly vizualizovány pomocí barevných map superprojekce průměrných obličejů jednotlivých věkových kategorií a map signifikance zachycujících statisticky významné rozdíly v jednotlivých oblastech. Ve sledovaném souboru dětí byl pozorován u obou pohlaví růst obličeje, přičemž u chlapců byly změny formy obličeje výraznější. Nejintenzivnější růst obličeje byl u dívek i chlapců pozorován ve směru do šířky a výšky celého obličeje a v oblasti nosu, především ve směru do délky. Tyto změny probíhaly po celé období růstu, intenzivnější růst byl u dívek patrný od 10 let a u chlapců od 11 let. U dívek i chlapců docházelo s věkem i k tvarovým změnám. Obličej se postupně zužoval, docházelo k oplošťování tváří a čelo bylo více ubíhající dozadu. Tyto změny byly více patrné u chlapců. Pohlavní dimorfismus se s věkem...
|
|
|
Analýza telerengenografických snímků obličeje dospělých jedinců
Štubňová, Mária ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Velemínská, Jana (oponent)
Analýza telerentgenografických snímků se stala široce využívanou diagnostickou a analytickou metodou v klinické ortodoncii. Je založena na přesném zadávání bodů na měkkých a tvrdých tkáních. V této diplomové práci bylo analyzováno 82 telerentgenografických snímků, z toho 28 bylo mužů a 54 bylo žen. Snímky pacientů byly proměřeny v programu Dolphin Imaging. Následně byl soubor pacientů rozdělen podle pohlaví a dentálních tříd. Získané hodnoty byly vyhodnoceny pomocí Steinerovy analýzy a následně statisticky zpracovány. Hodnoty jednotlivých rozměrů byly porovnány mezi jednotlivými dentálními třídami a byly zjišťovány také mezipohlavní rozdíly. Testování rozdílností dentálních tříd bylo kvůli neparametrickému rozdělení dat provedeno Kruskal - Walisovým testem. Následně byly naměřené a zjištěné rozdíly porovnány s dostupnými publikacemi na dané téma. Klíčová slova: dentální třídy, ortodoncie, Steinerova analýza,telerentgenografický snímek
|
|
|
Rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky: kritické zhodnocení principů metody a analýza vybraných kraniofaciálních vztahů
Zedníková Malá, Pavla ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Tato disertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací spolu s teoretickým úvodem. V teoretickém úvodu je prezentován aktuální stav poznání problematiky faciální rekonstrukce. Stručně jsou popsány oblasti využití, principy metody a typy metod dle použitého média. Dále jsou popisovány spolehlivosti a omezení metod, které jsou zároveň východisky výzkumné části disertační práce. Pro metodu rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky je typická paralelní existence mnohonásobných predikčních pravidel, jejichž spolehlivost není známa nebo nebyla publikována. Cílem práce bylo otestovat spolehlivosti vybraných vodítek pro odhad polohy a velikosti částí obličeje (očí, nosu a rtů) a na základě výsledků doporučit, která vodítka přednostně používat. V druhé části výzkumu bylo cílem kvantifikovat těsnost vztahu mezi tvarem lebky a tvarem obličeje, tj. určit, do jaké míry a jakým způsobem tvar kostěného podkladu určuje (predikuje) tvar měkkých tkání, a to pomocí geometrické morfometrie. Materiál pro tuto disertační práci tvořil soubor laterálních telerentgenových snímků 87 dospělých jedinců pořízený v letech 1977-1992. Soubor sestával z 52 mužů (21-43 let, průměrný věk: 30 let) a 35 žen (19-39 let, průměrný věk: 21 let) středoevropské populace. Jedinci ve zkoumaném vzorku nevykazovali...
|
|
|
Asymetrie obličeje dítěte a její změny od 3 do 15 let: transverzální studie
Korbelová, Tereza ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Obličej člověka není dokonale symetrický, lehká asymetrie je běžná u každého jedince již v raném dětství. Diplomová práce se zabývá hodnocením obličejové asymetrie u dětí ve věku od 3 do 15 let na transverzálním souboru dat. Materiálem byly trojrozměrné virtuální modely obličeje dětí z Prahy a Středočeského kraje. Databáze obsahovala 442 3D faciálních skenů dívek a 396 3D faciálních skenů chlapců, které byly rozděleny do následujících věkových kategorií: 3 - 5 let (116 dívek, 98 chlapců), 6 - 8 let (117 dívek, 100 chlapců), 9 - 11 let (80 dívek, 80 chlapců) a 12 - 15 let (129 dívek, 118 chlapců). Pro analýzu dat byly využity metody geometrické morfometrie, která umožňuje srovnání morfometrických dat odpovídajících párových struktur na levé a pravé straně originálního snímku s jeho zrcadlovým obrazem. Výsledky byly vizualizovány pomocí superprojekčních barevných map a map signifikancí. U obou pohlaví byla zaznamenána pravostranná protruze obličejových struktur ve všech věkových kategoriích, což bylo předpokladem první hypotézy. Výjimku tvořila pouze oblast nosu u chlapců ve věku 12 - 15 let. U nejmladších dětí byla pozorována výrazná asymetrie v oblasti čela, která se s přibývajícím věkem zmírňovala a ustupovala laterálně. Naopak u starších dětí se objevila asymetrie v oblasti tváří, v pozdějším...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.