|
|
Analýza formy a tvaru obličeje dětí od narození do věku 2 let
Wiesnerová, Markéta ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na modelování vývojových změn obličeje u souboru dětí od 3 měsíců do 2 let věku, které nevykazují žádnou prokazatelnou patologii. Bylo provedeno sledování velikostních a tvarových rozdílů, variability a pohlavního dimorfismu formy a tvaru obličeje u 85 dívek a 81 chlapců pomocí 3D faciálních modelů. 3D skenování probíhalo u každého jedince pouze jednou, jedná se o transverzální studii. Celkem bylo použito 166 faciálních modelů. Pro analýzu byly použity celé povrchové modely obličeje, které byly před zpracováním ořezány a vyčištěny, aby obsahovaly stejné informace pro všechny jedince. V rámci metodologie byla využita metoda CPD-DCA (Coherent point drift - Dense correspondance analysis), analýza hlavních komponent. Výsledky analýz byly představeny ve formě superprojekčních barevných map průměrných obličejů. Tyto mapy vizualizují výsledky statistických analýz a umožňují nám lépe porozumět rozdílům ve formě a tvaru obličeje mezi sledovanými skupinami. Ve sledovaném období nebyly oproti očekávání nalezeny signifikantní rozdíly v celkové morfologii obličeje mezi dívkami a chlapci. Pokud se týká dílčích pohlavně dimorfních rozdílů, průměrný obličej chlapců byl ve srovnání s průměrným obličejem dívek celkově větší. U chlapců jsme pozorovali širší a větší oblast čela. V oblasti...
|
|
|
Hodnocení morfologie obličeje pacientů s orofaciálními rozštěpy v návaznosti na terapeutické postupy.
Moslerová, Veronika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Dostálová, Taťjana (oponent) ; Katina, Stanislav (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium kraniofaciální morfologie u pacientů s obličejovými rozštěpovými vadami v návaznosti na terapeutické přístupy (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2016; (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2018; Moslerová et al., 2018). Účinky terapie jedinců s patologickými odchylkami růstu není možné hodnotit bez detailních auxologických studií kontrolních jedinců, jejichž morfologie obličeje, longitudinální změny popř. projevy pohlavního dimorfismu byly hodnoceny na základě obdobné metodologie (Koudelová et al. 2015). Disertační práce tedy byla koncipována jako svazek šesti publikací s obecným syntetickým úvodem do dané problematiky. Dohromady práce zahrnuje probandy širokého věkového spektra od narození do 15 let v celkovém počtu 294 3D faciálních skenů, 36 telerentgenových snímků obličeje, 112 3D skenů sádrových odlitků patra. Při hodnocení převládají metody geometrické morfometrie a mnohorozměrné statistiky. Stěžejní klinická část disertace se zabývá vlivem dvou typů operativy na růst a vývoj obličeje pacientů s rozštěpy, konkrétně neonatální cheiloplastiky (NCH) a sekundární spongioplastiky (SS). Neonatální cheiloplastika (NCH) je operativa, jejíž vliv byl studován z...
|
|
|
Dědičnost morfologických znaků lidského obličeje: geometricko-morfometrická analýza 3D virtuálních modelů obličeje
Suchanová, Gabriela ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
V této diplomové práci byla sledována dědičnost obličejové morfologie člověka z hlediska fenotypu v rámci rodin. Za využití faciálního skeneru Vectra byly snímány 3D virtuální faciální modely 121 jedinců z 30 rodin, které byly tvořeny rodiči a minimálně dvěma dospělými dětmi. Byly hodnoceny jak povrchové sítě obličeje metodami geometrické morfometrie (coherent point drift - dense correspondence analýza, analýza hlavních komponent, Hotellingův T2 test), tak rozměry obličeje metodami klasické morfometrie (Pearsonův a Spearmanův korelační koeficient, vícenásobná regresní analýza, kanonické korelace). Metodami geometrické morfometrie byl analyzován celý obličej, dále pak jeho orbitonasální a orbitální oblast. V této části výzkumu nebyl nalezen vztah mezi obličejovou morfologií rodičů a dětí. Rozdíl vzdáleností mezi dětmi a rodiči a dětmi a nepříbuznými jedinci nebyl statisticky významný. Byla však nalezena statisticky významná podobnost mezi sourozenci navzájem ve srovnání s nepříbuznými jedinci, která se zvětšovala od celého obličeje k orbitální oblasti. Nejnižší p-hodnoty byly nalezeny pro variabilitu tvaru v orbitální oblasti. Metodami klasické morfometrie byl zjištěn vliv pohlaví dětí a rodičů na jednotlivé znaky obličeje. Nejvyšší korelace byly nalezeny mezi dcerami a matkami pro výšku úst a výšku...
|
|
|
Růst českých pacientů s achondroplázií a možnosti predikce růstu jednotlivých tělesných segmentů
Anýžová, Tereza ; Zemková, Daniela (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Úvod: Achondroplázie je nejčastěji se vyskytující kostní dysplazií. Je způsobena mutací v genu FGFR3, který se účastní regulace proliferace a zrání chondrocytů na růstové ploténce. Aktivující mutace má pak za následek poruchu enchondrální osifikace a celou škálu příznaků: těžkou poruchu růstu s výrazným zkrácením končetin, makrocefalii s rizikem vzniku hydrocefalu, dysplazii střední části obličeje, spánkovou apnoe, zúžení páteřního kanálu, zvýšené riziko respiračních komplikací a zánětů dýchacích cest. Současný rychlý technologický vývoj vedl k lepšímu pochopení procesů na epifyzální růstové chrupavce a umožnil tak vývoj nových prostředků pro léčbu této poruchy (modifikovaný CNP, rozpustný FGFR3, meclozine). Přesto je současná léčba především symptomatická. U tohoto onemocnění je velmi důležité znát růstový vzorec pacientů, kteří nebyli ovlivnění žádnou růst ovlivňující léčbou (prolongační operace, růstový hormon). Cíle: Cílem práce je zhodnotit růst českých pacientů s achondroplázií, porovnat naše data s celosvětově používanými grafy dle Hortona et al. (1978) a současnými daty dle del Pino et al. (2018). Dalším cílem bylo ověřit přesnost multiplierové metody predikce dle Paley et al. (2005) u českých pacientů s achondroplázií. Materiál a metody: Náš soubor tvoří 79 pacientů (49 chlapců, 30dívek),...
|
|
|
Hodnocení morfologie obličeje pacientů s orofaciálními rozštěpy v návaznosti na terapeutické postupy.
Moslerová, Veronika
Předkládaná dizertační práce shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium kraniofaciální morfologie u pacientů s obličejovými rozštěpovými vadami v návaznosti na terapeutické přístupy (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2016; (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2018; Moslerová et al., 2018). Účinky terapie jedinců s patologickými odchylkami růstu není možné hodnotit bez detailních auxologických studií kontrolních jedinců, jejichž morfologie obličeje, longitudinální změny popř. projevy pohlavního dimorfismu byly hodnoceny na základě obdobné metodologie (Koudelová et al. 2015). Disertační práce tedy byla koncipována jako svazek šesti publikací s obecným syntetickým úvodem do dané problematiky. Dohromady práce zahrnuje probandy širokého věkového spektra od narození do 15 let v celkovém počtu 294 3D faciálních skenů, 36 telerentgenových snímků obličeje, 112 3D skenů sádrových odlitků patra. Při hodnocení převládají metody geometrické morfometrie a mnohorozměrné statistiky. Stěžejní klinická část disertace se zabývá vlivem dvou typů operativy na růst a vývoj obličeje pacientů s rozštěpy, konkrétně neonatální cheiloplastiky (NCH) a sekundární spongioplastiky (SS). Neonatální cheiloplastika (NCH) je operativa, jejíž vliv byl studován z...
|
|
|
Vývoj oronasální oblasti u dětí ve věku od 7 do 17 let: longitudinální studie
Jungvirtová, Tereza ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn oronasální oblasti v souboru dětí od 7 do 17 let. Byly sledovány růstové a tvarové změny, variabilita a pohlavní dimorfismus za použití 492 3D faciálních modelů 40 chlapců a 47 dívek. Tyto modely byly získávány každoročním skenováním dětí od 7 do 12 let a od 12 do 17 let. K získání modelů byl použit optický skener Vectra 3D a data byla vyhodnocována pomocí metod klasické a geometrické morfometrie (T-test, DCA, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). Výsledky analýz byly vizualizovány pomocí superprojekčních barevných map průměrných obličejů a map signifikance, které zobrazují statisticky signifikantní oblasti změn oronasální oblasti. Během sledovaného období je patrný růst oronasální oblasti u dívek i u chlapců. Nejintenzivnější růst probíhal v oblasti nosního hřbetu u obou pohlaví, docházelo tedy k prodlužování nosu. Celkově se oronasální oblast prodlužovala a rozšiřovala a získávala konvexnější tvar. Intenzita růstu se u dívek zvyšovala od 10 let a u chlapců od 11 let. Pohlavní dimorfismus byl výrazný do 11 let, mezi 12. a 13. rokem nebyly rozdíly tak výrazné, jako u předchozích věkových kategorií a tyto změny se začaly opět zvyšovat od 14 let. Oronasální oblast chlapců byla delší, nos, dolní ret i brada byli u...
|
|
|
Růst českých pacientů s achondroplázií a možnosti predikce růstu jednotlivých tělesných segmentů
Anýžová, Tereza ; Zemková, Daniela (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Úvod: Achondroplázie je nejčastěji se vyskytující kostní dysplazií. Je způsobena mutací v genu FGFR3, který se účastní regulace proliferace a zrání chondrocytů na růstové ploténce. Aktivující mutace má pak za následek poruchu enchondrální osifikace a celou škálu příznaků: těžkou poruchu růstu s výrazným zkrácením končetin, makrocefalii s rizikem vzniku hydrocefalu, dysplazii střední části obličeje, spánkovou apnoe, zúžení páteřního kanálu, zvýšené riziko respiračních komplikací a zánětů dýchacích cest. Současný rychlý technologický vývoj vedl k lepšímu pochopení procesů na epifyzální růstové chrupavce a umožnil tak vývoj nových prostředků pro léčbu této poruchy (modifikovaný CNP, rozpustný FGFR3, meclozine). Přesto je současná léčba především symptomatická. U tohoto onemocnění je velmi důležité znát růstový vzorec pacientů, kteří nebyli ovlivnění žádnou růst ovlivňující léčbou (prolongační operace, růstový hormon). Cíle: Cílem práce je zhodnotit růst českých pacientů s achondroplázií, porovnat naše data s celosvětově používanými grafy dle Hortona et al. (1978) a současnými daty dle del Pino et al. (2018). Dalším cílem bylo ověřit přesnost multiplierové metody predikce dle Paley et al. (2005) u českých pacientů s achondroplázií. Materiál a metody: Náš soubor tvoří 79 pacientů (49 chlapců, 30dívek),...
|
|
|
Hodnocení morfologie obličeje pacientů s orofaciálními rozštěpy v návaznosti na terapeutické postupy.
Moslerová, Veronika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Dostálová, Taťjana (oponent) ; Katina, Stanislav (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium kraniofaciální morfologie u pacientů s obličejovými rozštěpovými vadami v návaznosti na terapeutické přístupy (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2016; (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2018; Moslerová et al., 2018). Účinky terapie jedinců s patologickými odchylkami růstu není možné hodnotit bez detailních auxologických studií kontrolních jedinců, jejichž morfologie obličeje, longitudinální změny popř. projevy pohlavního dimorfismu byly hodnoceny na základě obdobné metodologie (Koudelová et al. 2015). Disertační práce tedy byla koncipována jako svazek šesti publikací s obecným syntetickým úvodem do dané problematiky. Dohromady práce zahrnuje probandy širokého věkového spektra od narození do 15 let v celkovém počtu 294 3D faciálních skenů, 36 telerentgenových snímků obličeje, 112 3D skenů sádrových odlitků patra. Při hodnocení převládají metody geometrické morfometrie a mnohorozměrné statistiky. Stěžejní klinická část disertace se zabývá vlivem dvou typů operativy na růst a vývoj obličeje pacientů s rozštěpy, konkrétně neonatální cheiloplastiky (NCH) a sekundární spongioplastiky (SS). Neonatální cheiloplastika (NCH) je operativa, jejíž vliv byl studován z...
|
|
|
Dědičnost morfologických znaků lidského obličeje: geometricko-morfometrická analýza 3D virtuálních modelů obličeje
Suchanová, Gabriela ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
V této diplomové práci byla sledována dědičnost obličejové morfologie člověka z hlediska fenotypu v rámci rodin. Za využití faciálního skeneru Vectra byly snímány 3D virtuální faciální modely 121 jedinců z 30 rodin, které byly tvořeny rodiči a minimálně dvěma dospělými dětmi. Byly hodnoceny jak povrchové sítě obličeje metodami geometrické morfometrie (coherent point drift - dense correspondence analýza, analýza hlavních komponent, Hotellingův T2 test), tak rozměry obličeje metodami klasické morfometrie (Pearsonův a Spearmanův korelační koeficient, vícenásobná regresní analýza, kanonické korelace). Metodami geometrické morfometrie byl analyzován celý obličej, dále pak jeho orbitonasální a orbitální oblast. V této části výzkumu nebyl nalezen vztah mezi obličejovou morfologií rodičů a dětí. Rozdíl vzdáleností mezi dětmi a rodiči a dětmi a nepříbuznými jedinci nebyl statisticky významný. Byla však nalezena statisticky významná podobnost mezi sourozenci navzájem ve srovnání s nepříbuznými jedinci, která se zvětšovala od celého obličeje k orbitální oblasti. Nejnižší p-hodnoty byly nalezeny pro variabilitu tvaru v orbitální oblasti. Metodami klasické morfometrie byl zjištěn vliv pohlaví dětí a rodičů na jednotlivé znaky obličeje. Nejvyšší korelace byly nalezeny mezi dcerami a matkami pro výšku úst a výšku...
|
|
| |
host ::
RSS.