|
|
Dědičnost morfologických znaků lidského obličeje: geometricko-morfometrická analýza 3D virtuálních modelů obličeje
Suchanová, Gabriela ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
V této diplomové práci byla sledována dědičnost obličejové morfologie člověka z hlediska fenotypu v rámci rodin. Za využití faciálního skeneru Vectra byly snímány 3D virtuální faciální modely 121 jedinců z 30 rodin, které byly tvořeny rodiči a minimálně dvěma dospělými dětmi. Byly hodnoceny jak povrchové sítě obličeje metodami geometrické morfometrie (coherent point drift - dense correspondence analýza, analýza hlavních komponent, Hotellingův T2 test), tak rozměry obličeje metodami klasické morfometrie (Pearsonův a Spearmanův korelační koeficient, vícenásobná regresní analýza, kanonické korelace). Metodami geometrické morfometrie byl analyzován celý obličej, dále pak jeho orbitonasální a orbitální oblast. V této části výzkumu nebyl nalezen vztah mezi obličejovou morfologií rodičů a dětí. Rozdíl vzdáleností mezi dětmi a rodiči a dětmi a nepříbuznými jedinci nebyl statisticky významný. Byla však nalezena statisticky významná podobnost mezi sourozenci navzájem ve srovnání s nepříbuznými jedinci, která se zvětšovala od celého obličeje k orbitální oblasti. Nejnižší p-hodnoty byly nalezeny pro variabilitu tvaru v orbitální oblasti. Metodami klasické morfometrie byl zjištěn vliv pohlaví dětí a rodičů na jednotlivé znaky obličeje. Nejvyšší korelace byly nalezeny mezi dcerami a matkami pro výšku úst a výšku...
|
|
|
Dědičnost morfologických znaků lidského obličeje: geometricko-morfometrická analýza 3D virtuálních modelů obličeje
Suchanová, Gabriela ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
V této diplomové práci byla sledována dědičnost obličejové morfologie člověka z hlediska fenotypu v rámci rodin. Za využití faciálního skeneru Vectra byly snímány 3D virtuální faciální modely 121 jedinců z 30 rodin, které byly tvořeny rodiči a minimálně dvěma dospělými dětmi. Byly hodnoceny jak povrchové sítě obličeje metodami geometrické morfometrie (coherent point drift - dense correspondence analýza, analýza hlavních komponent, Hotellingův T2 test), tak rozměry obličeje metodami klasické morfometrie (Pearsonův a Spearmanův korelační koeficient, vícenásobná regresní analýza, kanonické korelace). Metodami geometrické morfometrie byl analyzován celý obličej, dále pak jeho orbitonasální a orbitální oblast. V této části výzkumu nebyl nalezen vztah mezi obličejovou morfologií rodičů a dětí. Rozdíl vzdáleností mezi dětmi a rodiči a dětmi a nepříbuznými jedinci nebyl statisticky významný. Byla však nalezena statisticky významná podobnost mezi sourozenci navzájem ve srovnání s nepříbuznými jedinci, která se zvětšovala od celého obličeje k orbitální oblasti. Nejnižší p-hodnoty byly nalezeny pro variabilitu tvaru v orbitální oblasti. Metodami klasické morfometrie byl zjištěn vliv pohlaví dětí a rodičů na jednotlivé znaky obličeje. Nejvyšší korelace byly nalezeny mezi dcerami a matkami pro výšku úst a výšku...
|
|
|
Moznosti a limity auxologickych studii minulych populaci
Suchanová, Gabriela ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Sedlak, Petr (oponent)
Růstové studie v oblasti bioarcheologie poskytují cenné informace o zdravotním stavu dětí v minulých populacích. Ukazují, jaký vliv může mít expozice různým faktorům vnějšího prostředí, nespecifickému stresu nebo onemocnění během růstu. Pro nedospělé jedince, kteří přežijí až do dospělosti, stres vyplývající ze zpomalení růstu bude mít vliv na funkci a celkový zdravotní stav celé této populace. Přes všechny dosažené výsledky v tomto oboru, růstové studie představují řadu problémů. Je zapotřebí mít na mysli, že se porovnávají moderní růstové standardy současné populace s archeologickými vzorky dětí, které zemřely z neznámých důvodů, navíc je zapotřebí zohlednit sekulární trend současné populace. Otázka je, zda růst dětí, které předčasně zemřely, přesně odráží růst těch, které se dočkaly dosažení dospělosti. Důležitý je samozřejmě přesný odhad věku studovaných nedospělých koster. Abychom minimalizovali chyby spojené s paleoauxologickými studiemi v bioarcheologii, je zapotřebí srovnávat pokud možno vzorky příbuzných populací a za použití stejných technik odhadu věku dožití, vzít v úvahu migrace a podobně.
|
host ::
RSS.