|
|
Sovětské právní myšlení ve 20. a 30. letech 20. století a jeho kritické zhodnocení
Kolářová, Valeria ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Večeřa, Miloš (oponent) ; Cvrček, František (oponent)
Sovětské právní myšlení ve 20. a 30. letech 20. století a jeho kritické zhodnocení Záměrem předkládané práce je představit život a dílo tří předních sovětských právních teoretiků a vědců: Pēterise Ivanoviče Stučky, Jevgenije Bronislavoviče Pašukanise a Andreje Januarjeviče Vyšinského, kteří zásadní měrou formovali sovětské právní myšlení 20. a 30. let 20. století. Práce si klade za cíl představit jejich myšlenky a právní teorie, kriticky je zhodnotit z pohledu dnešní právní vědy a ukázat, že každý, kdo slouží právu, nemusí sloužit dobru. Práce je rozdělena (kromě úvodu a závěru) do tří částí, kde každá část je věnována jednomu ze zkoumaných právních teoretiků a vědců. První část je tak věnována Pēterisovi Stučkovi, druhá část Jevgeniji Pašukanisovi a třetí část Andreji Vyšinskému. Každá z těchto částí se poté dělí do dvou kapitol: životopisné kapitoly a kapitoly zkoumajících jejich právní teorie a postoje. Jednotlivé životopisné kapitoly se zaměřují na životní dráhy P. Stučky, J. Pašukanise a A. Vyšinského, jejich vědecké a akademické kariéry. Postupně jsou zmapovány jednotlivé etapy jejich života a také vyvráceny některé zažité nepravdy a mýty. Ač se může na první pohled zdát, že zkoumání životních drah jednotlivých právních vědců je nepodstatné, opak je pravdou. Jejich život a kariéra jsou naopak...
|
|
|
Teleologický výklad v soukromém právu
Anzenbacher, Vilém ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Večeřa, Miloš (oponent) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teleologický výklad v soukromém právu Abstrakt Práce pojednává o problematice teleologického výkladu v soukromém právu, který se po rekodifikaci soukromého práva v České republice stal neopominutelnou výkladovou metodou v procesu interpretace soukromoprávních norem. V práci je popsán historický vývoj v přístupu k teleologickému výkladu a jeho vztah k ostatním výkladovým metodám. Interpretace práva je komplexním procesem a k jednotlivým výkladovým metodám nelze přistupovat odděleně, ale naopak v jejich vzájemné souvislosti. K takovému postupu se snaží nabádat i interpretační ustanovení obsažené v úvodu nového občanského zákoníku. V práci jsem zvolil takzvané čtyřprvkové schéma, tedy dělení interpretačních metod na výklad teleologický, historický, jazykový a systematický, které odpovídá i členění, jež lze dovodit z dikce nového občanského zákoníku. Práce je členěna do kapitol, z nichž jsou těžištěm obsahu kapitoly dva až sedm, kapitola první je úvodem a osmá závěrem. Ve druhé kapitole se věnuji otázce dělení na soukromé a veřejné právo a samotnému pojmu interpretace. V rámci vymezení interpretace pro potřeby práce definuji rozdělení na čtyři základní interpretační metody v kontextu české a zahraniční právní vědy. Rovněž se v této kapitole zbývám obecným pojetím interpretace a jejího vztahu ke společenskému...
|
|
|
Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice
Friedel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem disertační práce s názvem Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice je přispět do prozatím ne příliš rozvinuté diskuse o profesní etice právníků, která se v České republice odehrává. V první části práce představuje čtenáři základní terminologickou výbavu oboru, čímž mu usnadňuje orientaci v navazující problematice. Ústřední náplň druhé části práce tvoří analýza rozhodovací praxe orgánů nadaných kárnou (disciplinární) pravomocí v kárných řízeních vedených se soudci, státními zástupci a advokáty. Třetí část nabízí čtenáři ukázku konkrétnějšího uvažování o profesní etice právníků. Na příkladu povolání soudce a jeho užívání sociálních médií demonstruje "klasické" zvažování určité situace, při kterém jsou sneseny argumenty ve prospěch i proti řešení a při kterém o vhodnosti vybíraného řešení rozhoduje vzájemné zvážení a porovnání argumentů.
|
|
|
Quid iuris? (Deskriptivní teorie právní interpretace a argumentace)
Žák Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem práce je analytické a komparativní přiblížení základních právněteoretických přístupů k problematice právní interpretace, a to se zřetelem na aplikační praxi. Zprvu je pozornost věnována explikaci samotného pojmu právní interpretace s tím, že důraz je kladen i na praktický smysl rozlišování jednotlivých designátů pojmu právní interpretace, jakož i jejich reflexi v platném právu. V dalších částech práce je nejdříve představena obecná typologie teorií právní interpretace, posléze jsou detailněji analyzovány tři základní soudobé teorie (filozofie) právní interpretace práva, a to analytický přístup (jak tzv. horse-shoe analysis, tak i soft-shoe analysis), hermeneutický směr (pozornost je věnována tradiční i moderní hermeneutice, a to jak fenomenologické, tak i metodologické větvi) a diskurzivní proud (zastoupený jednak rétoricko- topickým pojetím diskurzu, jednak procedurální koncepcí diskurzu). Práce ústí vyslovením synkretického závěru, že jednotlivé teorie interpretace práva by měly být vysvětlovány a vyučovány ve vzájemném kontextu, neboť právě tento dialogický přístup skýtá záruku, že jejich závěry a metodické pokyny budou exegety v praxi používány relevantně.
|
|
|
Právnické vzdělávání a pokusy o reformu právnického studia v českých zemích od roku 1918 do současnosti
Hochmanová, Alexandra ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Dizertační práce s názvem "Právnické vzdělávání a pokusy o reformu právnického studia v českých zemích od roku 1918 do současnosti" se věnuje obecně teoretickému a historickému pohledu na problematiku výuky práva na českých právnických fakultách v období posledního století. Ve světle historického vývoje se zobrazuje průběh reforem, které v kontextu různých vlivů na právnické studium zformovaly jeho současný stav. Tematika právnického vzdělávání je v práci pojednávána z hlediska moderního přístupu k teorii univerzitního studia práva; nejsou opomíjeny aktuální trendy a nové požadavky na výuku práva, které se rozvinuly po roce 1989. Potvrzená východiska práce předložená v jejím závěru zohledňují rovněž komparativní pohled na právnické vzdělávání a přinášejí komplexní analýzu sledované problematiky.
|
|
|
Příprava metalocenových komplexů titanu a zirkonia s pendantními nitrilovými skupinami
Večeřa, Miloš ; Štěpnička, Petr (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Příprava metalocenových komplexů titanu a zirkonia s pendantními nitrilovými skupinami Miloš Večeřa bakalářská práce Shrnutí: Byly připraveny dvě cyklopentadienidové soli s pendantními nitrilovými skupinami ve formě příslušných lithných solí a tyto soli byly dále využity pro přípravu metalocenových komplexů titanu a zirkonia. Jeden z ligandů již byl v literatuře popsán, druhý je nový, stejně jako všechny připravené metalocenové komplexy prvků 4. skupiny. Výchozími látkami uvedených syntéz byly 6,6-dimethylfulven a spiro[2.4]hepta-4,6-dien, které nukleofilním atakem 2-lithio-2- methylpropannitrilu poskytly příslušné substituované cyklopentadienidy lithné. Ty byly charakterizovány 1 H a 13 C NMR a infračervenou spektroskopií. Z těchto lithných solí byly připraveny reakcí s Cp*TiCl3 a Cp*ZrCl3 příslušné metalocen dichloridy. Rentgenostrukturní analýzou byly objasněny struktury připravených titanocen dichloridů v pevné fázi, které mohly být porovnány se známou strukturou dříve připraveného homologického derivátu. Odpovídající zirkonocen dichloridy se bohužel vykrystalizovat nepodařilo. Kromě toho byly všechny připravené metaloceny charakterizovány 1 H a 13 C NMR spektroskopií, infračervenou spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. U krystalických titanocen dichloridů byly také stanoveny body tání a provedena...
|
|
|
Evropské federace a Evropská unie
Uhlova, Diana ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Večeřa, Miloš (oponent) ; Hofmannová, Helena (oponent)
V předložené disertační práci byla provedena komparativní analýza Evropské unie a evropských federativních států, především Spolkové republiky Německo, Švýcarské konfederace, Rakouské republiky, a v základních rysech taktéž Spojených států amerických s cílem zjistit, jestli je EU již nyní federací, anebo nakolik se přiblížila federativnímu typu státního uspořádání. V této práci se pokusím postupně rozebrat, které charakteristiky federativního státu už v současné době Evropská unie splňuje a podle jakých znaků můžeme EU zařadit spíše do kategorie federací, mezinárodních organizací nebo konfederací. Pro lepší pochopení všech souvislostí bude srovnávací analýza evropských federací provedena nejen z pohledu práva zachyceného v právních normách jednotlivých států, ale také z pohledu historického sociologického a politologického, i když hlavní důraz je soustředěn na rozbor ústavní a právní úpravy. Z toho důvodu v první části této práce zkoumám vznik a rozvoj teorie federalismu v dějinném vývoji. Dále se zabývám pojmem federalismu a federace ze státoprávního hlediska. Následně jsou vymezeny typy a druhy federativních států a důvody jejich vzniku a zániku. Druhá část práce je zaměřena na empirickou komparativní analýzu Evropské unie a evropských federací na základě obecné charakteristiky federálního státu...
|
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva:diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Válková, Helena (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Dizertace se na příkladu tří konkrétních právních institutů zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických ...
|
|
|
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení
Kříž, Jakub ; Holländer, Pavol (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení Jakub Kříž Abstrakt Název mé disertační práce - Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení - odkazuje na neutuchající spor mezi dvěma přístupy k právu: (i) přirozenoprávní tradicí, která zabývá nutnou kontinuitovou mezi právem a požadavky praktické racionality a která popisuje právo jako "rozumné pravidlo jednání" "1 a (ii) tradicí právního pozitivismu, která chápe právo pouze jako sociální fakt. Ve skutečnosti neexistuje ve světě teorie práva jediná přirozenoprávní teorie na straně jedné2 a jediný právní pozitivismus na straně druhé.3 Je 1 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, s. 244, MURPHY, Mark C. Natural Law Theory. In: GOLDING , Martin P., EDMUNSON, William A. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory. s.l. : Blackwell Publishing, 2006, s. 15. 2 Za mnohé zmiňme například klasickou přirozenoprávní teorii tomistické filosofie, novou teorii přirozeného práva G, Griseze a J. Finnise, právní realismus J. Hervady, "moderní" přirozenoprávní teorie jako například Fullerův koncept vlády práva a vnitřní morálky práva nebo Dworkinovu teorii jediné správné odpovědi založenou na právních pricipech. Srov. FINNIS, John. Natural Law : The Classical...
|
|
|
Efektivní strategie formování právního vědomí u studentů středních škol
Urban, Michal ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá právní vědomí studentů středních škol, zejména gymnazistů, a způsoby, jakými je možné ho kultivovat. Jedná se o téma, které se nachází ve stínu pozornosti právních vědců, byť mnozí právní odborníci opakovaně upozorňují na jeho význam i na skutečnost, že přesnější znalost právního vědomí občanů a způsobů, jak jej ovlivňovat, nám pomáhá lépe rozumět fungování práva ve společnosti. Práce se skládá z teoretické části, ve které vymezujeme pojem právního vědomí, mapujeme s pomocí empirických výzkumů jeho úroveň a popisujeme efektivní strategie, kterými je možné ho kultivovat. V praktické části potom na základě studentských dotazníků, rozhovorů s učiteli a pozorování jejich výuky ověřujeme, se kterými výukovými strategiemi lze účinněji právní vědomí formovat. V teoretické části je nejprve představen základní právně-teoretický pojem celé práce, tj. pojem právního vědomí. Práce v první kapitole představuje právní vědomí jako jeden ze stěžejních pojmů každého právního řádu, protože spojuje svět objektivního práva se světem práva, které ve společnosti skutečně působí a se kterým se lidé každodenně potkávají. Právní vědomí obsahuje jak znalosti platného práva (právní vědomí de lege lata) tak mínění o právu, tj. naše subjektivní hodnocení pozitivního práva (právní vědomí de...
|
host ::
RSS.