|
|
Postavení žen a "ženská otázka" v pozdně viktoriánské a edwardiánské společnosti
Tumis, Stanislav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Halada, Jan (oponent)
Postavení žen v britské společnosti na přelomu 19. a 20. století ovlivňovaly na jedné straně tradiční konzervativní názory, vymezující jim místo v "soukromé (domácí) sféře", jež měly na Ostrovech stále značný vliv a navíc byly nově zdůvodňovány teoriemi a ideologiemi sociálního darwinismu, sociálního maternalismu či eugenikou; na druhé straně se začali ke slovu hlásit představitelé a představitelky liberálních, demokratických myšlenkových směrů, tzv. new people, kteří (které) prosazovali (prosazovaly) ženskou emancipaci ve všech sférách života. Období sklonku viktoriánské a edwardiánské éry nelze vnímat jako dobu, kdy se nové názory na postavení žen ve společnosti podařilo plně prosadit; naopak, staré konzervativní koncepty, byť často v novém kontextu a v jiné, "mírnější" verzi, měly podporu většiny britské společnosti, včetně žen samotných. Hlavním důvodem toho, proč se na přelomu 19. a 20. století nedařilo radikální požadavky feministek prosadit ve většinové společnosti, byla skutečnost, že se toto hnutí omezovalo převážně na liberální elity středních vrstev a nezískalo masovou podporu.
|
|
|
Britové a Židé v Palestině v letech 1944-1948
Zamrazilová, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá odchodem Velké Británie z Palestiny a reakcemi sionistického hnutí na její mandátní politiku. Britové ve druhé polovině třicátých let plánovali rozdělení mandátu mezi Araby a Židy, vypovězení správy a navázání spojeneckých vztahů s nástupnickými státy. Nesouhlas arabského světa, zhoršená bezpečnost v Palestině a hrozící konflikt v Evropě donutily mandátní mocnost prodloužit správu a omezit židovské přistěhovalectví. Tato opatření vedla ke zhoršení vztahů se sionistickým hnutím. V průběhu Druhé světové války vznesla Sionistická organizace požadavek na vytvoření židovského společenství v Palestině a neomezené židovské přistěhovalectví pod sionistickou správou. Britové zanedlouho obnovili přípravy na složení mandátu. Stejně jako před vypuknutím války potřebovali vyřešit otázku trvalého územního uspořádání postmandátní Palestiny a získat nové spojence. Kvůli neutěšené geopolitické situaci a ztrátě hegemonické pozice museli mimo jiné zohledňovat postoj arabského světa a Spojených států amerických.
|
|
|
Československý zastupitelský úřad v Moskvě v letech 1945-1948
Adamů, Miloš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
1 Anotace Adamů Miloš: Československý zastupitelský úřad v Moskvě v letech 1945-1948 Praha: Fakulta filozofická Univerzity Karlovy, 2011 188 s., Diplomová práce. Práce sleduje a hodnotí činnost československého zastupitelského úřadu v Moskvě v kritických poválečných letech 1945-1948. Pokouší se zpracovat strukturu diplomatického a zčásti i personálního sboru včetně změn, které v úřadu postupně nastávaly. Úkolem práce je také sledování vlivu domácích událostí na chod velvyslanectví a jeho důležité představitele tak, jak postupně v oněch čtyřech letech přicházely. Velkou měrou sleduje únorové události roku 1948, které znamenaly přelomové situace v činnosti zastupitelského úřadu a významně zasáhly do života většiny jeho zaměstnanců. Důležité místo zde zaujímají velvyslanci, kterým je věnována značná pozornost. Práce si také všímá osudů vybraných osob po roce 1948. Klíčová slova: Velvyslanectví, diplomatický sbor, ministerstvo zahraničních věcí, Sovětský svaz, MID, Národní fronta, politické strany NF, komunismus, akční výbor.
|
|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského)
Novotná, Anna ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Anna Novotná Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského) Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá reflexí událostí tzv. období zmatků "Smuty" v Rusku přelomu 16. a 17. století v novodobé ruské historiografii 19. století a počátku 20. století. Pozornost je věnována vývoji názorů vybraných historiků (N. M. Karamzin, N. G. Ustrjalov, S. M. Solovjov, N. I. Kostomarov, D. I. Ilovajskij a V. O. Ključevskij) na tři fenomény v událostech: roli panovníka, roli církve a vztah k cizincům. Historiky je možné rozdělit do tří skupin. První generace historiků (Karamzin, Ilovajskij, Ustrjalov) představuje přechod mezi osvícenským dějepisectvím k dějepisectví obrozeneckému (Kostomarov). Historik Solovjov představuje předěl na cestě k vědecké historiografii. Vyvrcholením moderního přístupu k látce v pojednávaném období je dílo Ključevského. Sledování proměn vnímání pojednávaných fenoménů u jednotlivých autorů odráží změny ruského myšlení v průběhu 19. století. Klíčová slova: Rusko; historiografie; 16. a 17. století; Smuta; samoděržaví; samozvanectví, církev, cizinec; Boris Godunov; Lžidimitrij I.; Vasilij Šujskij; patriarcha Germogen; Nikolaj Michajlovič Karamzin; Nikolaj Gerasimovič Ustrjalov; Sergej Michajlovič Solovjov; Nikolaj Ivanovič Kostomarov; Dmitrij Ivanovič...
|
|
|
Rusko-řecké vztahy v 19. století. Osobnost Ioannise Kapodistriase
Palečková, Kateřina ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
(česky): Bakalářská práce se zaměřuje na rusko-řecké vztahy v 19. století s důrazem na osobnost Ioannise Kapodistriase. Je rozdělena do čtyř tematických celků. V prvním je nastíněn vznik prvního řeckého státu v novodobých dějinách. Kapodistriasově je věnována další část, kde je představen jeho život do období, kdy působil v Rusku. Dále je zobrazena řecká válka za nezávislost a epocha, kdy se Ioannis Kapodistrias stal prvním prezidentem Řecka. Práce zdůrazňuje Ioannise Kapodistriase jako velmi málo známou osobnost v českém prostředí a zaměřuje se na jeho působení v ruských diplomatických službách. Klíčová slova (česky): Ioannis Kapodistrias, rusko-řecké vztahy, ruská diplomacie, vznik novodobého řeckého státu
|
|
|
Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války.
Semera, David ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce Balfourova deklarace a McMahonovy listy. Velká Británie a Blízký východ za první světové války analyzuje sliby Spojeného království Arabům a Židům z období první světové války obsažené v McMahonových listech a Balfourově deklaraci a týkající se zejména území na Blízkém východě. Zaměřuje se na okolnosti vzniku těchto dokumentů, a to jak na soudobé podmínky, tak na cíle, kterých jimi mělo být dosaženo. Zabývá se také zněním těchto dokumentů a obsahem britských slibů, přičemž si klade otázku, zda je bylo možné realizovat současně, nebo se vzájemně vylučovaly. Úvodní kapitola představuje situaci Osmanské říše, arabského nacionalismu, sionismu a impéria Spojeného království do počátku první světové války. Druhá kapitola vykládá britské zájmy, jež ovlivnily formulaci zmíněných dokumentů. Třetí kapitola tematizuje vznik McMahonových listů a Balfourovy deklarace a zkoumá jejich obsah.
|
|
|
Bolševická vláda a pravoslaví. Postavení církve v bolševickém Rusku od říjnové revoluce (1917-1929)
Tajčová, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vztahu bolševického režimu a pravoslavné církve v desetiletí po bolševické revoluci v roce 1917. První část práce pojedná o názorech Karla Marxe a Vladimíra I. Lenina na náboženství obecně. Druhá část se zaměří na uplatnění těchto názorů v Rusku, a to v době od převzetí moci bolševiky až do konce 20. let. Bude analyzovat politiku bolševické vlády a její boj proti církvi, kterou považovala za nositele nepřátelské ideologie, již je nutno zničit. Součástí práce bude též rozbor prostředků, jimiž se snažila dosáhnout svého cíle (zákazy, konfiskace, vraždy, vyhnání atd.) Zvláštní pozornost bude věnována patriarchovi Tichonovi, dalším církevním osobám, ateistické výchově obyvatel a vzniku tzv. Živé církve. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Perzekuce katolické církve v zemích sovětského bloku v letech 1945-1956: případ politický okres Frýdlant v Čechách
Heinzl, Jan ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená rigorózní práce se zabývá církevně politickou situací ve střední Evropě mezi léty 1945-1956. Popisuje postavení Vatikánu v období po II. světové válce i vývoj přístupu Svatého stolce k levicové ideologii. Dále přibližuje postavení katolické církve v Polsku, NDR, Maďarsku a Československu, perzekuci biskupů, duchovních, řeholníků a řeholnic i cílené omezování církevního vlivu na praktikující katolíky. Zvláštní část tvoří analýza historických pramenů, která přehledně informuje o době nejtěžší perzekuce katolické církve v Československu, přímo v pohraničním okrese Frýdlant v Čechách. Popsány jsou důležité prvky tehdejšího totalitního systému: Státní úřad pro věci církevní, význam činnosti církevního tajemníka, Katolická akce, perzekuce katolických duchovních a zejména činnost centralizačního a internačního kláštera v Hejnicích. Součástí práce je také studie k problematice svozů klášterních knihoven v ČSR. Pro doplnění tématu, jsou připojeny čtyři rozhovory s oběťmi perzekuce a jmenné seznamy řeholníků a řeholnic z postižených řádů a kongregací centralizovaných a internovaných v hejnickém klášteře mezi léty 1950-1956.
|
|
| |
host ::
RSS.