|
|
Britové a Židé v Palestině v letech 1944-1948
Zamrazilová, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá odchodem Velké Británie z Palestiny a reakcemi sionistického hnutí na její mandátní politiku. Britové ve druhé polovině třicátých let plánovali rozdělení mandátu mezi Araby a Židy, vypovězení správy a navázání spojeneckých vztahů s nástupnickými státy. Nesouhlas arabského světa, zhoršená bezpečnost v Palestině a hrozící konflikt v Evropě donutily mandátní mocnost prodloužit správu a omezit židovské přistěhovalectví. Tato opatření vedla ke zhoršení vztahů se sionistickým hnutím. V průběhu Druhé světové války vznesla Sionistická organizace požadavek na vytvoření židovského společenství v Palestině a neomezené židovské přistěhovalectví pod sionistickou správou. Britové zanedlouho obnovili přípravy na složení mandátu. Stejně jako před vypuknutím války potřebovali vyřešit otázku trvalého územního uspořádání postmandátní Palestiny a získat nové spojence. Kvůli neutěšené geopolitické situaci a ztrátě hegemonické pozice museli mimo jiné zohledňovat postoj arabského světa a Spojených států amerických.
|
|
|
Britové a Židé v Palestině v letech 1944-1948
Zamrazilová, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá odchodem Velké Británie z Palestiny a reakcemi sionistického hnutí na její mandátní politiku. Britové ve druhé polovině třicátých let plánovali rozdělení mandátu mezi Araby a Židy, vypovězení správy a navázání spojeneckých vztahů s nástupnickými státy. Nesouhlas arabského světa, zhoršená bezpečnost v Palestině a hrozící konflikt v Evropě donutily mandátní mocnost prodloužit správu a omezit židovské přistěhovalectví. Tato opatření vedla ke zhoršení vztahů se sionistickým hnutím. V průběhu Druhé světové války vznesla Sionistická organizace požadavek na vytvoření židovského společenství v Palestině a neomezené židovské přistěhovalectví pod sionistickou správou. Britové zanedlouho obnovili přípravy na složení mandátu. Stejně jako před vypuknutím války potřebovali vyřešit otázku trvalého územního uspořádání postmandátní Palestiny a získat nové spojence. Kvůli neutěšené geopolitické situaci a ztrátě hegemonické pozice museli mimo jiné zohledňovat postoj arabského světa a Spojených států amerických.
|
|
|
Arabská revolta v Palestině (1936-1939). Příspěvek k dějinám židovsko-arabského konfliktu na Blízkém východě.
Zamrazilová, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tento příspěvek se zabývá arabskou revoltou v Palestině v letech 1936-1939. Povstání znamenalo přelom v židovsko-arabském soužití a jeho důsledky ovlivnily vývoj celého britského mandátu. Jedním z cílů příspěvku je nastínit proměny postoje židovské přistěhovalecké komunity vůči palestinským Arabům. Revolta vyústila z mnoha let přetrvávající arabské frustrace způsobené strachem z postupné židovské dominance a touhy po suverenitě. Politika Velké Británie coby mandátní mocnosti závisela na mnoha aspektech tehdejší situace na Blízkém východě a v Evropě. Sousedící arabské země, jež své nezávislosti již dosáhly, nebo o ní také bojovaly, nezastávaly ohledně povstání palestinských Arabů jednotný a neměnný názor. Jejich odezva byla pro Brity, hledající východisko, důležitá. Země jako Egypt, Transjordánsko nebo Irák nezůstávaly vůči revoltě lhostejné. Již od počátku se diplomaticky angažovaly, přičemž si střežily vlastní zájmy. Události související s revoltou měly rovněž dopad na ideologie sionismu a panarabismu. Pojednání se tedy zabývá příčinami povstání a reakcemi jednotlivých zúčastněných stran, jež přispěly k povstání.
|
host ::
RSS.