Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 72 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Souhrnná výzkumná zpráva zaměřená na kumulativní efekty sociálního znevýhodnění na zdraví a kvalitu života
Hamplová, Dana ; Klusáček, Jan ; Adámková, Věra ; Kudrnáčová, Michaela ; Sládek, Martin ; Sumová, Alena ; Topinková, Renáta
Zpráva vyhodnocuje vliv socioekonomických podmínek na kvalitu života a zdraví. Vychází přitom jak ze sociologické perspektivy a sociologických indikátorů (tj. subjektivní zdraví, subjektivní kvalita života), tak z multidisciplinární perspektivy a biomedicínských indikátorů (tj. biomarkery). Zpráva podrobně dokumentuje rozdíly ve zdraví podle vzdělání a rodinného stavu, zohledňuje i pracovní situaci. Významnou pozornost věnuje rizikovému chování a spánkovým režimům.
Úloha posttranslačních modifikací v molekulárním mechanismu cirkadiánních hodin
Janáčová, Klára ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Sládek, Martin (oponent)
Načasování biologických procesů organismů je řízeno endogenními cirkadiánními hodinami. Molekulární hodiny se nacházejí téměř v každé buňce a jsou synchronizovány s vnějším prostředím. Hlavním mechanismem cirkadiánních hodin je zpětnovazebná transkripčně-translační smyčka. 24h-perioda cirkadiánního rytmu je zajištěna reverzibilními posttranslačními modifikacemi (PTM) hodinových proteinů a dalších regulátorů cirkadiánních hodin. PTM jsou dále důležité pro synchronizaci hodin s vnějším prostředím, jejich ovlivnění změnou metabolického stavu v buňce a vzájemnou regulaci cirkadiánních hodin a buněčného cyklu. Zásadní roli mají fosforylace, PTM histonů, acetylace, SUMOylace, ubikvitinace, O-vázaná N-acetylglukosaminace a polyADP-ribosylace. Molekulární mechanismus biologických hodin je evolučně konzervovaný mechanismus vyskytující se u většiny organismů. Tato práce shrnuje poznatky o roli PTM v molekulárním mechanismu cirkadiánních hodin savců a člověka. Klíčová slova: cirkadiánní hodiny, hodinové geny, hodinové proteiny, posttranslační modifikace
Synchronization of circadian clock in rat during ontogenesis and in adulthood
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Cirkadiánní systém řídí behaviorální a fyziologické procesy u většiny organismů, tak aby byly seřízeny s vnějším podmínkami s periodou přibližně 24 hodin. Tento systém vznikl jako evoluční adaptace umožňující předvídat periodické změny prostředí na Zemi. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a oscilátorů v periferních orgánech a tkáních a na molekulární úrovni je řízen mechanismem rytmické exprese tzv. hodinových genů. Ontogeneze cirkadiánního systému je postupný proces a nejdůležitějšími změnami prochází během pozdní embryonální a rané postnatální fáze života. Na synchronizaci cirkadiánních hodin během časné ontogeneze se pravděpodobně podílí mnoho behaviorálních, hormonálních a metabolických signálů zprostředkovaných matkou. Přesné mechanismy mateřské synchronizace nejsou dosud plně objasněny. Cílem této práce bylo studium vývoje cirkadiánních hodin a jejich synchronizace prostřednictvím mateřských signálů u dvou modelových kmenů potkana - Wistar a spontánně hypertenzního potkana (SHR). Popsali jsme ontogenetický vývoj cirkadiánních hodin v tlustém střevě mláďat potkana kmene Wistar od embryonálního věku až do odstavu. Naše výsledky naznačují možný molekulární mechanismus synchronizace hodin v tlustém střevě mláďat...
Navození cirkadiánního rytmu u hlodavců
Sosniyenko, Serhiy ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Šauman, Ivo (oponent)
The circadian clock located within the suprachiasmatic nuclei (SCN) of the hypothalamus responds to changes in the duration of day length, i.e. photoperiod, differently in the separate SCN parts. The aim of the study was i) to compare the effect of a long and a short photoperiod with twilight relative to that with rectangular light-to-dark transition on the daily profiles of clock gene expression and their protein levels within the rostral, middle and caudal regions of the mouse SCN; ii) to elucidate the dynamics of adjustment to a change of a long photoperiod to a short photoperiod of clock gene expression rhythms in the mouse SCN and in the peripheral clock in the liver, as well as of the locomotor activity rhythm; iii) to elucidate whether and how swiftly the immature rat fetal and neonatal molecular SCN clocks can be reset by maternal cues and iv) to reveal when and where within the rat SCN the photic sensitivity of clock gene expression develops during the early postnatal ontogenesis and to compare it with development of cfos photoinduction. Mice and rats were used for experiments; their tissues were analyzed by in situ hynridization, immunohistochemistry, RT-PCR. The data indicated that i) the twilight photoperiod provides stronger synchronization among the individual SCN cell subpopulations than the...
Vývoj světelné synchronizace cirkadiánního systému v časné postnatální ontogenezi
Matějů, Kristýna ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Höschl, Cyril (oponent) ; Langmeier, Miloš (oponent) ; Nevšímalová, Soňa (oponent)
U většiny organismů bylo pozorováno množství rytmických dějů, které běží i v prostředí bez periodických podnětů s periodou ± 24 hod (tzv. cirkadiánní rytmy). U savců jsou centrem, které řídí vznik cirkadiánních rytmů suprachiasmatická jádra hypothalamu (SCN). Světlo synchronizuje cirkadiánní rytmy s 24-hodinovým dnem. Informace o světle se dostává do SCN ze sítnice a u dospělých potkanů působí indukci exprese hodinových genů Period1 a Period2, které představují fotosensitivní část molekulárního mechanismu cirkadiánních hodin v SCN. Tato citlivost na světlo je cirkadiánními hodinami omezena (vrátkována) na dobu tzv. subjektivní noci. Rytmická exprese těchto i dalších hodinových genů v SCN je navíc u dospělých potkanů modulována délkou světlé části dne (fotoperiodou). Cílem práce bylo zmapovat jak se během prenatální a postnatální ontogeneze potkana vyvíjejí mechanismy synchronizace cirkadiánních rytmů světlem. Výsledky ukazují, že během prenatálního a časného postnatálního období dostávají cirkadiánní hodiny mláděte informaci o světle zprostředkovaně přes cirkadiánní systém matky. Cirkadiánní hodiny v SCN jsou citlivé na světlo již 1. postnatální den. Mechanismus vrátkující citlivost ke světlu je přítomen 3. postnatální den a do 10. postnatálního dne se dále vyvíjí. Výsledky rovněž naznačují, že sítnice...
Význam časového systému pro zdraví člověka
Pospíšilová, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cirkadiánní systém vznikl jako adaptace na cyklicky se opakující změny podmínek pro život na Zemi, především střídání světla a tmy s periodou solárního dne. Rytmický signál vzniká v organismu na buněčné úrovni díky rytmickému spínání hodinových genů a jejich proteinových produktů. Suprachiasmatická jádra (SCN) v hypothalamu jsou hlavním cirkadiánním oscilátorem savců a řídí denní cykly fyziologických a behaviorálních procesů. V periferních tkáních fungují lokální oscilátory, které jsou neuroendokrinními signály ze SCN synchronizovány k denní době a k sobě navzájem. Pro správnou funkci organismu je nutná vzájemná synchronizace všech složek cirkadiánního systému. Nejdůležitějším synchronizátorem systému s denní dobou je světlo působící na SCN přes retinu. U některých nevidomých je vnímání světla v retině narušeno a proto nemohou být světlem synchronizováni. SCN řídí rytmické uvolňování hormonu melatoninu z epifýzy. Tento hormon zprostředkovává informaci o denní době dalším tkáním, které nejsou na světlo citlivé. Cirkadiánní systém časově řídí řadu dalších procesů, včetně cyklu buněčného dělení. Zdá se, že jednou z příčin některých nádorových onemocnění může být narušení této časové regulace. V lidské populaci byla zjištěna různá exprese a polymorfismy hodinových genů. Na základě rozšiřujících se poznatků o...
Internal communication within the circadian system and its significance for our health
Honzlová, Petra ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Savčí cirkadiánní cyklus je generovaný hierarchicky organizovaným systémem vnitřních rytmických oscilací v expresi hodinových genů (Clock, Bmal1, Per, Cry, Rev-Erb, etc.), které se nachází v téměř každé živé buňce našeho těla. Hlavní pacemaker se nachází v suprachiasmatickém jádře (SCN) v hypothalamu. V závislosti na jeho synchronizaci s vnějšími světelnými a nesvětelnými stimuly SCN generuje signál pro synchronizaci periferních hodin. Synchronizace periferních hodin je zprostředkována nervovou nebo hormonální (glukokortikoidy, melatonin) dráhou, regulací tělesné teploty nebo příjmu potravy a ovlivňuje mnoho fyziologických procesů. Desynchronizace centrálních a periferních hodin může být příčinou či projevem zhoršených zdravotních podmínek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Cirkadiánní systém laboratorního potkana kmene SHR
Pačesová, Dominika ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
Suprachiasmatická jádra (SCN) jsou sídlem centrálního oscilátoru savců. Kontrolují a koordinují cirkadiánní rytmy v těle a tím zajišťují optimální chod organismu v měnících se podmínkách okolního prostředí. SCN jsou heterogenní strukturou, jak ve své morfologii, tak funkci. Předkládaná práce se zaměřuje na porovnání SCN a jejich vlastností u animálního modelu patologického stavu hypertenze, tj. u spontánně hypertenzního potkana (SHR) a zdravého normotenzního potkana Wistar. Pro sledování vybraných morfologických a funkčních markerů v SCN potkanů obou kmenů byly použity metody hybridizace in situ a imunohistochemie. Pro porovnání funkčních vlastností SCN u SHR a Wistar byl také sledován vliv aplikace světelných pulzů na expresi genů c-fos a Per1 a vliv těchto pulzů na pohybovou aktivitu obou kmenů. Výsledky naznačují morfologické odlišnosti v počtu neuronů a v expresi genů Avp a Vip v SCN s trendem vyšších hladin daných proteinů u SHR oproti Wistar. Dále ukazují na rozdílné fungování SCN mezi SHR a Wistar, na základě odlišných odpovědí na světelné pulzy v první oproti druhé polovině subjektivní noci, v rozdílné expresi c-fos a Per1 a ve změně rytmu v pohybové aktivitě. Tyto poznatky přispívají k pochopení souvislostí mezi změnami v cirkadiánním systému a patofyziologickým stavem hypertenze. Klíčová...
Synchronizace cirkadiánního systému během prenatálního a časného postnatálního vývoje
Houdek, Pavel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Novotná, Růžena (oponent)
Jednou z nemnoha vlastností společných takřka všem živým organismům je schopnost vytvářet a udržet endogenní rytmy, které jsou řízeny biologickými hodinami. Opakují-li se takové děje s periodou přibližně 24 hodin, mluvíme o rytmech cirkadiánních. Cirkadiánní hodiny řídí rytmy molekulárních, fyziologických i behaviorálních dějů a přizpůsobují jejich chod pravidelnému střídání dne a noci a změně roční doby. V případě savců je centrální oscilátor biologických hodin uložen v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a synchronizuje rytmy periferních oscilátorů uložených v buňkách ostatních tkání. Centrální oscilátor synchronizuje své rytmy s vnějším prostředím především skrze pravidelné střídání světla a tmy, ale mohou na něj působit i jiné podněty. Například, během prenatálního vývoje jsou fetální biologické hodiny v synchronizaci svých rytmů zcela odkázány na nesvětelné podněty vysílané mateřským organismem. Tato studie je zaměřena na zkoumání mechanismů komunikace mezi mateřským a fetálním centrálním oscilátorem. V práci je testována hypotéza, zda mateřský melatonin hraje významnou úlohu při zprostředkování synchronizace cirkadiánních hodin ve fetálních SCN. Navíc se práce zabývá také mechanismem, kterým by k této synchronizaci mohlo docházet na úrovni molekulárního mechanismu hodin v SCN....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 72 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.