Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Synchronization of circadian clock in rat during ontogenesis and in adulthood
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Cirkadiánní systém řídí behaviorální a fyziologické procesy u většiny organismů, tak aby byly seřízeny s vnějším podmínkami s periodou přibližně 24 hodin. Tento systém vznikl jako evoluční adaptace umožňující předvídat periodické změny prostředí na Zemi. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a oscilátorů v periferních orgánech a tkáních a na molekulární úrovni je řízen mechanismem rytmické exprese tzv. hodinových genů. Ontogeneze cirkadiánního systému je postupný proces a nejdůležitějšími změnami prochází během pozdní embryonální a rané postnatální fáze života. Na synchronizaci cirkadiánních hodin během časné ontogeneze se pravděpodobně podílí mnoho behaviorálních, hormonálních a metabolických signálů zprostředkovaných matkou. Přesné mechanismy mateřské synchronizace nejsou dosud plně objasněny. Cílem této práce bylo studium vývoje cirkadiánních hodin a jejich synchronizace prostřednictvím mateřských signálů u dvou modelových kmenů potkana - Wistar a spontánně hypertenzního potkana (SHR). Popsali jsme ontogenetický vývoj cirkadiánních hodin v tlustém střevě mláďat potkana kmene Wistar od embryonálního věku až do odstavu. Naše výsledky naznačují možný molekulární mechanismus synchronizace hodin v tlustém střevě mláďat...
The effect of psilocybin on memory consolidation in rats
Chona, Kembe ; Olejníková, Lucie (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Psychedelika jsou v současné době intenzivně zkoumána pro svůj dlouho trvající antidepresivní účinek, pozitivní vliv na úzkosti, náladu a neuroplasticitu. Mechanismus, kterým však tyto účinky způsobují je i nadále málo vysvětlen. V této práci jsme se zaměřili na aspekt jejich působení, který byl doposud téměř neprozkoumán. Je jím potenciální provázanost působení psilocybinu a vlivu spánku na konsolidaci paměti. Tvorba paměti je u zvířat i lidí velmi zásadně ovlivněna kvalitou spánku, což nás vedlo k tomu zhodnotit tyto účinky pomocí prostorových paměťových úloh. Naší hypotézou bylo, že dávka psilocybinu aplikovaná po učení by mohla mít pozitivní vliv na konsolidaci takto vzniklé paměti u potkana. Abychom určili, zda-li existuje nějaká interakce se spánkem, podrobili jsme potkany různým kombinacím aplikace psilocybinu a kontrolního vehiklu se spánkem a spánkovou deprivací. Výsledky behaviourálních úloh nepotvrdily, že by k takové interakci docházelo. Dále jsem se zabývali také vlivem psilocybinu a manipulace se spánkem na neuroplasticitu. Sledovali jsme expresi časného raného genu, Arc proteinu, a markeru nevyspělých neuronů doublecortinu v hippokampu. Exprese doublecortinu nebyla ovlivněna žádným z faktorů, nicméně exprese Arc proteinu měla v případě zvířat, která obdržela psilocybin a mohla v...
Využití cerebrálních organoidů jako neurovývojového modelu schizofrenie
Sovíčková, Lucie ; Weissová, Kamila (vedoucí práce) ; Olejníková, Lucie (oponent)
Na rozvinutí schizofrenie se podílí genetické i environmentální faktory, které jsou zahrnuty v tzv. neurovývojovém modelu schizofrenie. Riziko vzniku schizofrenie zvyšuje např. prenatální stres, a to zřejmě v závislosti na pohlaví. Na neurovývojových abnormalitách schizofrenie se dále podílí receptor fibroblastových faktorů 1, který ovlivňuje vývoj kortexu a dopaminergních neuronů a zřejmě také působí na dysregulované geny u schizofreniků. Pro schizofrenii jsou také charakteristické abnormality cirkadiánních rytmů, osy hypotalamus- hypofýza-nadledviny a spánku, které by mohly zvyšovat náchylnost k psychotickým stavům prostřednictvím dopaminového systému. Ukazuje se, že Disc1, který je považován za rizikový pro schizofrenii, se podílí na spánkových abnormalitách a buněčném cyklu radiálních glií. Pro další výzkum neurovývojového modelu schizofrenie se nabízí cerebrální organoidy, které jsou vytvářeny z lidských indukovaných pluripotentních buněk a napodobují vývoj lidského mozku. Tento model by v budoucnosti mohl být vylepšen vaskularizací a bioinženýrskými metodami. Klíčová slova: cerebrální organoidy, schizofrenie, cirkadiánní rytmy, stres, FGFR1, DISC1, glukokortikoidy
Synchronization of circadian clock in rat during ontogenesis and in adulthood
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Cirkadiánní systém řídí behaviorální a fyziologické procesy u většiny organismů, tak aby byly seřízeny s vnějším podmínkami s periodou přibližně 24 hodin. Tento systém vznikl jako evoluční adaptace umožňující předvídat periodické změny prostředí na Zemi. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a oscilátorů v periferních orgánech a tkáních a na molekulární úrovni je řízen mechanismem rytmické exprese tzv. hodinových genů. Ontogeneze cirkadiánního systému je postupný proces a nejdůležitějšími změnami prochází během pozdní embryonální a rané postnatální fáze života. Na synchronizaci cirkadiánních hodin během časné ontogeneze se pravděpodobně podílí mnoho behaviorálních, hormonálních a metabolických signálů zprostředkovaných matkou. Přesné mechanismy mateřské synchronizace nejsou dosud plně objasněny. Cílem této práce bylo studium vývoje cirkadiánních hodin a jejich synchronizace prostřednictvím mateřských signálů u dvou modelových kmenů potkana - Wistar a spontánně hypertenzního potkana (SHR). Popsali jsme ontogenetický vývoj cirkadiánních hodin v tlustém střevě mláďat potkana kmene Wistar od embryonálního věku až do odstavu. Naše výsledky naznačují možný molekulární mechanismus synchronizace hodin v tlustém střevě mláďat...
Cirkadiánní systém laboratorního potkana během ontogeneze
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Jednou z vlastností společných téměř všem živým organismům je schopnost vytvářet a udržovat endogenní rytmy, které jsou řízeny biologickými hodinami. Rytmy opakující se v neperiodickém prostředí s periodou přiblížně 24 hodin nazýváme rytmy cirkadiánní. Mezi cirkadiánní rytmy patří např. rytmus ve spánku a bdění, v pohybové aktivitě, tělesné teplotě a sekreci hormonů. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru, který je uložen v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypothalamu, a dalších oscilátorů v různých částech mozku, periferních orgánech a tkáních. Ontogenetický vývoj cirkadiánního systému probíhá postupně a prodělává největší změny během pozdně embryonálního a raně postnatálního vývoje. Cirkadiánní hodiny jsou v přirozených podmínkách seřizovány k 24 hodinovému cyklu především střídáním světla a tmy. V podmínkách, kdy je pravidelné střídání světla a tmy narušeno, a také během ontogenetického vývoje, se však uplatňují i jiné vlivy, umožňující synchronizaci centrálních hodin v SCN. Všechny mechanismy této synchronizace nejsou ještě plně známy, ale zahrnují nejrůznější behaviorální, hormonální i metabolické signály. Cílem této diplomové práce bylo sledovat synchronizaci mláďat potkana mateřskými vlivy v průběhu časné ontogeneze a srovnat vývoj rytmické exprese vybraných hodinových genů u...
Cirkadiánní hodiny během ontogeneze
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Cirkadiánní systém umožňuje organismům adaptovat se na periodicky se měnící podmínky na Zemi. U savců se skládá z centrálního pacemakeru v suprachismatických jádrech (SCN) hypotalamu a dalších oscilátorů, které se nacházejí v jiných částech mozku a v periferních orgánech a tkáních. Ontogenetický vývoj cirkadiánního systému probíhá postupně a největší změny prodělává během pozdně embryonálního a raně postnatálního vývoje. Pro jeho správnou funkci není důležitý pouze morfologický vývoj jeho jednotlivých součástí, ale také vývoj jejich synchronizace jak s vnějším prostředím, tak mezi sebou navzájem. SCN začíná vykazovat oscilace v expresi hodinových genů už před narozením, ale vzhledem k nepřítomnosti detekovatelných hladin jejich proteinových produktů, je schopnost SCN generovat tyto oscilace in vivo před narozením stále diskutována. Po narození jsou již hladiny těchto proteinů prokazatelné a rytmy v expresi hodinových genů dosahují úrovně dospělého organismu v době ukončení synaptogeneze v SCN. Pro vývoj cirkadiánních oscilací není přítomnost funkčního cirkadiánního systému matky bezpodmínečně nutná, protože na SCN mláďat má pouze synchronizační vliv a cirkadiánní oscilace se vyvíjejí i u mláďat arytmických matek. Ostatní oscilátory v těle se vyvíjejí se zpožděním vzhledem k SCN. Jejich ontogeneze je...

Viz též: podobná jména autorů
2 Olejníková, Lenka Barbora
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.