|
|
Drogová závislost a perinatální stres
Kroupová, Anna ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Úvod: Metamfetamin (MA) patří do skupiny psychostimulancií s centrálním stimulačním a anorektickým účinkem. Bylo zjištěno, že právě MA je nejčastěji zneužívanou drogou závislých těhotných žen. Zneužívání MA u matky může zapříčinit zhoršené mateřské chování a opožděný vývoj potomků. Prenatální aplikace MA může vést i k dlouhodobým změnám v chování, kognici a sociální interakci. Drogy podávané matce mají také dlouhodobý vliv na stresovou odpověď potomků. Stres a drogová závislost jsou tedy úzce spojeny. U dětí je perinatální stres spojen se změnami v učení a paměti, v chování, s fyzickými a emocionální problémy či autismem. U dospělých pak s depresí a vznikem schizofrenie. U zvířat snižuje perinatální stres sociální hru a sociální chování, zvyšuje úzkost a zhoršuje kognitivní funkce. Cíl: Cílem této disertační práce bylo zjistit vliv perinatálních faktorů, jako jsou prenatální MA/stres a/nebo časně postnatální stres, na senzomotorický vývoj mláďat, chování jejich matek v období laktace, sociální chování a hladinu oxytocinu v juvenilním období mláďat a následně na kognitivní funkce a chování exponovaných potomků v dospělosti. U potomků jsme dále sledovali možnou senzitizaci téže drogy (MA) v pozdějším období. Metodika: Samice potkanů kmene Wistar byly rozděleny do tří skupin, kterým bylo denně po...
|
|
|
Paternal methamphetamine exposure - effect on the development of offspring
Mihalčíková, Lýdia ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Cendelín, Jan (oponent) ; Riljak, Vladimír (oponent)
Úvod do problematiky: Drogová závislost a její vliv na chování a vývoj potomstva se v naší společnosti stává závažným problémem. Metamfetamin (MA) je považován za jednu z nejčastěji zneužívaných drog v České republice, jehož zneužívání roste i celosvětově. Předchozí studie prokázaly negativní účinky zneužívání drog matkami, a především jejich nepříznivý vliv na jejich potomky. Ovšem podíl otce jako rodiče a dárce poloviny genetické informace zůstává dosud neobjasněný. Cíle práce: Prvním cílem této studie je prozkoumat vliv dlouhodobého podávání MA na sexuální chování samců, jejich lokomoční aktivitu, spermatogenezi a hladinu testosteronu. Druhým cílem je prozkoumat vliv paternitní expozice MA na vývoj, chování, lokomoční aktivitu a sociální interakci u potkaních potomků. Metodika: MA byl podáván dospělým samcům denně po dobu 30 dní v dávce 5mg/kg subkutánně. Kontrolní skupině byl aplikován fyziologický roztok (SA) ve stejným objemu a ve stejný čas. Během pokusů bylo testováno 6-8 jedinců z každé skupiny. Potkaní mláďata byla testována na senzomotorický vývoj v průběhu postnatálních dnů (PD) 1-23. Adolescentní mláďata (PD 30) byla dále testována v testu sociální hry. V dospělosti byl testován vliv MA na hladinu testosteronu, spermatogenezu a sexuální chování samců. Lokomoční aktivita (Laboras test)...
|
|
|
Vliv vybraných kanabinoidů na kvantitativní EEG, chování a jejich terapeutický potenciál
Uttl, Libor ; Páleníček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Šustková, Magdaléna (oponent)
Kanabinoidy a zejména CBD jsou dnes velmi diskutované téma s obrovským přesahem do mediálního prostoru. Jejich schopnost interagovat nejen kanabinoidními receptory, ale i dalšími drahami v výrazným "hypem", vede k testování kanabinoidů ve velmi širokém spektru indikací i přes nepříliš silnou evidenci účinků v klinické praxi. Dnes máme již více než 150 izolovaných kanabinoidů, ale výzkum je zaměřen pouze na několik hlavních kanabinoidů jako jsou například THC, CBD, kanabigerol, kanabichromen, hexahydrokanabinol. My jsme pro náš výzkum zvolili dva nejznámější kanabinoidy THC a CBD a naší klíčovou otázkou bylo, jako roli mají tyto kanabinoidy nejen samostatně, ale také jak spolu interagují při společném podání, jak ovlivňují chování a jak společně interagují závislosti na způsobu podání. Toto jsme souhrnně provedli v potkaních experimentech. Částečně překvapivě, jsme nepozorovali typickou kanabinoidní tetrádu (sníženou citlivost na bolestivé podněty, hypotermii, katalepsii a celkové snížení motorické aktivity) po podání THC, a proto jsme si položili otázku, co se stane, pokud místo THC použijeme potentnější a selektivnější syntetické kanabinoidy JWH 210. Dále v průběhu řešení disertační práce došlo k registraci CBD (Epidolex) pro léčbu epilepsie, konkrétně syndromu Dravetové a Lennox_Gaustova syndromu, a my...
|
|
|
Drogová závislost a perinatální stres
Kroupová, Anna ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Úvod: Metamfetamin (MA) patří do skupiny psychostimulancií s centrálním stimulačním a anorektickým účinkem. Bylo zjištěno, že právě MA je nejčastěji zneužívanou drogou závislých těhotných žen. Zneužívání MA u matky může zapříčinit zhoršené mateřské chování a opožděný vývoj potomků. Prenatální aplikace MA může vést i k dlouhodobým změnám v chování, kognici a sociální interakci. Drogy podávané matce mají také dlouhodobý vliv na stresovou odpověď potomků. Stres a drogová závislost jsou tedy úzce spojeny. U dětí je perinatální stres spojen se změnami v učení a paměti, v chování, s fyzickými a emocionální problémy či autismem. U dospělých pak s depresí a vznikem schizofrenie. U zvířat snižuje perinatální stres sociální hru a sociální chování, zvyšuje úzkost a zhoršuje kognitivní funkce. Cíl: Cílem této disertační práce bylo zjistit vliv perinatálních faktorů, jako jsou prenatální MA/stres a/nebo časně postnatální stres, na senzomotorický vývoj mláďat, chování jejich matek v období laktace, sociální chování a hladinu oxytocinu v juvenilním období mláďat a následně na kognitivní funkce a chování exponovaných potomků v dospělosti. U potomků jsme dále sledovali možnou senzitizaci téže drogy (MA) v pozdějším období. Metodika: Samice potkanů kmene Wistar byly rozděleny do tří skupin, kterým bylo denně po...
|
|
|
Synchronization of circadian clock in rat during ontogenesis and in adulthood
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Cirkadiánní systém řídí behaviorální a fyziologické procesy u většiny organismů, tak aby byly seřízeny s vnějším podmínkami s periodou přibližně 24 hodin. Tento systém vznikl jako evoluční adaptace umožňující předvídat periodické změny prostředí na Zemi. U savců se cirkadiánní systém skládá z centrálního oscilátoru v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a oscilátorů v periferních orgánech a tkáních a na molekulární úrovni je řízen mechanismem rytmické exprese tzv. hodinových genů. Ontogeneze cirkadiánního systému je postupný proces a nejdůležitějšími změnami prochází během pozdní embryonální a rané postnatální fáze života. Na synchronizaci cirkadiánních hodin během časné ontogeneze se pravděpodobně podílí mnoho behaviorálních, hormonálních a metabolických signálů zprostředkovaných matkou. Přesné mechanismy mateřské synchronizace nejsou dosud plně objasněny. Cílem této práce bylo studium vývoje cirkadiánních hodin a jejich synchronizace prostřednictvím mateřských signálů u dvou modelových kmenů potkana - Wistar a spontánně hypertenzního potkana (SHR). Popsali jsme ontogenetický vývoj cirkadiánních hodin v tlustém střevě mláďat potkana kmene Wistar od embryonálního věku až do odstavu. Naše výsledky naznačují možný molekulární mechanismus synchronizace hodin v tlustém střevě mláďat...
|
|
|
Úloha hlavných excitačních a inhibičních trazmiterov v epileptických záchvatoch a efekt antiepileptík u vyvýjajúceho sa mozgu
Liptáková, Soňa ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Komárek, Vladimír (oponent) ; Šlamberová, Romana (oponent)
Epilepsií trpí více než 50 milionů lidí, přitom přibližně polovina všech epilepsií začíná v dětském věku. Existuje řada věkově vázaných epileptických syndromů, které představují terapeutický problém. Tato fakta jsou důvodem pro studium patofyziologie a farmakologie epileptických záchvatů v nezralém mozku. Podkladem většiny epileptických záchvatů je převaha excitace nad inhibicí. Testovali jsme v modelech s různými mechanismy vzniku hypotézu, že tuto rovnováhu je možno napravit na všech vývojových stadiích látkami ovlivňujícími hlavní excitační a inhibiční systém. Naše studie prokázaly, že záchvaty vyvolané oslabením GABAergní inhibice lze potlačit antagonistou NMDA receptorů MK-801 a naopak záchvaty s glutamátergní patogenezou můžeme ovlivnit látkami potencujícími GABAergní systém (valproát, ganaxolon) na všech studovaných stupních vývoje. Analýza místa účinku antagonistů NMDA receptorů ukázala reciproční úlohu přední a zadní části substanci nigra, struktury důležité pro šíření epileptické aktivity z předního mozku do spinální míchy. Speciální pozornost jsme věnovali věkově vázanému modelu flexních, emprostotonických záchvatů vyvolaných podáním N-metyl-D-aspartátu. Kyselina valproová, které zesíluje GABAergní inhibici, je schopna tyto záchvaty potlačit. Pyridoxin, který je koenzymem glutamátdekarboxylázy...
|
|
|
Výzkum mechanismů závislosti na metamfetaminu
Havlíčková, Tereza ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Souhrn Předkládaná dizertační práce se věnuje problematice závislosti na metamfetaminu. V první části se zaměřuje na nový perspektivní výzkum možností využití ghrelinového antagonismu ke snížení posilovacích účinků metamfetaminu, se záměrem přispět k hledání nového efektivnějšího přístupu/léčiva v zatím neuspokojivé terapii závislosti na metamfetaminu. Práce shrnuje dosavadní poznatky zabývající se možnostmi ovlivnění mechanismů závislosti na návykových látkách pomocí ghrelinového antagonismu, a především se dále zaměřuje na naši vlastní experimentální práci. Testovali jsme efektivitu antagonisty receptorů GHS-R1A, látky JMV2959, v experimentálních modelech závislosti na metamfetaminu. Doposud existuje jen minimum prací věnujících se této problematice. V experimentální části jsou shrnuty výsledky našich dvou studií sledujících vliv ghrelinového antagonisty na rozvoj závislostních posilovacích mechanismů, samotný příjem metamfetaminu a tendenci k relapsovému chování. S využitím metody drogou podmíněné preference místa (CPP) u potkanů jsme ve dvou experimentálních uspořádáních doložili významný vliv ghrelinového antagonismu na rozvoj utváření vazeb účinku metamfetaminu s prostředím i na již navozené vyhledávání prostředí spojeného s drogou. Prokázali jsme, že antagonista GHS-R1A má vliv na proces podmiňování...
|
|
|
Nové syntetické drogy-neurobiologie účinku, toxicita a návykový potenciál
Leca, Nikola ; Páleníček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Rečková Hroudová, Jana (oponent)
Úvod: Nové syntetické drogy (NSD) se s přelomem tisíciletí staly populární složkou drogové scény nejen v České republice, ale i po celém světě. Hlavním důvodem jejich oblíbenosti a rozšíření je jejich legálnost a záliba uživatelů vyhledávat nové zážitky. Dochází tak k neustále novému produkování substancí s nejrůznějšími chemickými modifikacemi struktury, avšak odborné informace o akutních a chronických účincích, farmakologii a toxikologii převážně chybí nebo jsou nedostačující. Cíl: Hlavním cílem disertační práce bylo studium a evaluace NSD z řad katinonů. Dílčí cíle byly následující: 1) zhodnotit míru intenzity stimulačních účinků 2) zhodnotit míru narušení senzomotorického zpracování 3) zhodnotit akutní toxicitu z hlediska rizika hypertermie 4) zhodnotit návykový potenciál. Metodika: Testované NSD v rámci této práce byly mefedron (2.5, 5, 20 mg/kg) metylon 5, 10, 20, 40 mg/kg) a nafyron (5, 10, 20 mg/kg). Všechny NSD byly aplikovány subkutánně v objemu 2 ml/kg. Dospělí samci laboratorního potkana kmene Wistar byli behaviorálně testováni v testu otevřeného pole (n = 10/skupina), testu prepulzní inhibice (n = 10/skupina) a testu podmíněné preference místa (n = 13/skupina). Pro farmakokinetické experimenty byla potkanům odebrána krev a orgány (mozek, plíce, játra) v předem stanovených intervalech,...
|
|
|
Drogová senzitizace u potkanů prenatálně exponovaných metanfeteminu
Schutová, Barbora ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Šulcová, Alexandra (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Metamfetamin (MA) je syntetická droga, která se řadí do skupiny amfetaminů - drog s psychostimulačními účinky. Zvláštností behaviorální odpovědi na účinky psychostimulancií je vznik behaviorální senzitizace, neboli zesílení účinků po jejich opakovaném podání. Jelikož polovina uživatelů MA jsou ženy v reproduktivním věku, jejich děti jsou ohroženy riziky spojenými s užíváním MA. Cílem mojí disertační práce bylo otestovat vliv prenatální expozice MA na citlivost ke stejné droze v dospělosti u laboratorních potkanů. Dospělým samicím laboratorního potkana byl po celou dobu gestace aplikován subkutánně (s.c.) MA 5 mg/kg/den, fyziologický roztok (FR) nebo žádná látka (K). Abychom otestovali citlivost potomků k MA v dospělosti, polovině zvířat z každé prenatálně exponované skupiny (MA, FR, K) jsme s.c. aplikovali MA v dávce 1 mg/kg nebo FR. K otestování senzitizujícího účinku prenatální MA expozice jsme použili otevřenou arénu, vyvýšené křížové bludiště, Laboras (Metris B.V., Holandsko), Morrisovo vodní bludiště, "tail-flick" test a testy pohotovosti k epileptickým záchvatům. Naše výsledky ukázaly, že zvířata prenatálně exponovaná MA byla náchylnější ke křečím vyvolaných flurotylem a měla lepší výkon v testu paměti. Akutní aplikace MA v dospělosti zvýšila motorickou aktivitu, snížila anxietu k neznámému prostředí...
|
|
|
Does prenatal methamphetamine exposure induce cross-sensitisation to drugs in adult male and female rats?
Macúchová, Eva ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Šulcová, Alexandra (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Na drogách závislé těhotné ženy vystavují negativním účinkům drog nejen sebe, ale i své vyvíjející se potomky, což je může dlouhodobě negativně ovlivnit. Už několik let dominuje metamfetamin (MA) drogovému trhu jak v České republice, tak na Slovensku, avšak stále rostoucí je i jeho spotřeba celosvětově. Je stále jednou z nejvíce dostupných drog, a v mnohých případech drogou první volby pro těhotné ženy závislé na drogách, kvůli jeho anorexigennímu a únavu potlačujícímu účinku. Tyto ženy jsou si zřídkakdy vědomy důsledků svého chování, a jejich těhotenství je pro ně málokdy důvodem k ukončení užívání drog. Tato zjištění byla potvrzena celou řadou experimentálních studií sledujících vliv mateřské aplikace MA na potomstvo. Stále rostoucí počet studií poukazuje na fakt, že vystavení MA in utero nezpůsobuje jenom vývojové vady a poruchy ve vývoji centrálního nervového systému, ale může vést k takovým změnám ve vyvíjejícím se systému odměny mozku, které zvýší pravděpodobnost k rozvoji drogové závislosti později v životě. Dostupné studie na animálních modelech poukázaly na fakt, že potomci matek, kteří byli vystaveni prenatálně účinkům MA, jsou citlivější k aplikaci MA v dospělosti. Pro zvýšenou sensitivitu na účinky drogy byl zaveden termín behaviorální senzitizace (BS). BS je definována jako zvýšená...
|
host ::
RSS.