|
| |
|
|
Truchlení jako interakce: Odraz reality v seriálu After Life
Čermáková, Ester ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce ,,Truchlení jako interakce: Odraz reality v seriálu After Life '' se v nuje prožívání ztráty blízké osoby ve spole nosti v kontextu um leckého díla, které v tomto p ípad p edstavuje seriál After Life, jenž napsal a režíroval Ricky Gervais. Tato práce vychází z propojení dvou dimenzí, které p edstavují sm r symbolického interakcionismu a teorie ztráty založené na reálných výzkumech ve spole nosti. Cílem této práce je prost ednictvím vybraných scén a obsažených interakcí interpretovat prožívání ztráty hlavní postavy s odkazem na jejich realisti nost, a následn diskutovat možnosti identifikace diváka s protagonistou. S využitím p ístupu symbolického interakcionismu, konkrétn teorie Georga Herberta Meada a jeho díla Mysl, já a spole nost jsou zde interpretovány st žejní interakce, které jsou následn diskutovány v mezích výzkumných otázek v kontextu studií mapujících procesy truchlení ve spole nosti, p evážn se jedná o práci Vereny Kast Truchlení: Fáze a šance psychického procesu.
|
|
|
Vědomé tělo na Hraně: Formování adršpašského lezeckého těla
Růžičková, Johana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá způsobem, jakým lezení v Adršpachu a riziko s ním spojené formuje adršpašské lezecké tělo. Jejím cílem je přispět touto cestou k poznání člověka dobrovolně podstupujícího riziko pohledem antropologie těla. Vychází tak z teoretického směru sociologie rizika Stephena Lynga - edgework a navazujících výzkumů dalších autorů (West a Allin, Brymer, Laurendeau) a propůjčuje si pojem hrany jako klíčový koncept formování těla vystavovaného riziku. Toto tělo je potom utvářeno na antropologických základech konceptů vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, tělesných způsobů pozornosti Thomase Csordase a habitu Marcela Mausse. Významně se také opírá o již popsané lezecké tělo britských "adventure climbers" Neilem Lewisem. Záměrem tohoto přístupu je propojení zmíněných teoretických směrů za účelem rozšíření vědění o lidském vnímání rizika a s ním spojené emoce strachu a představení těla čelícího nebezpečí ve vztahu k individualitě i sociálním vazbám. Poznatky o adršpašském lezeckém těle vychází z několikatýdenního etnografického a autoetnografického výzkumu v Adršpachu doplněného o devět hloubkových rozhovorů s místními lezci.
|
|
|
"Léčba není výzva, výzvou je pochopení." Etnografická studie Ájurvédy
Wolfová, Alžběta ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Cílem diplomové práce je sledovat, uchopit a popsat Ájurvédu tak, jak se vyjevuje ve specifických situacích a kontextech. Na základě teorie sítí aktérů a symetrické antropologie Ájurvédu nahlížím jako entitu, jež je konstruována v procesu vzájemného vztahování množství aktérů různých povah (sociální, materiální, diskursivní). Prostřednictvím identifikace významných prvků, které se na tomto procesu podílí, sleduji, zda a jakým způsobem jsou ustanovovány a redefinovány hranice Ájurvédy. Jako klíčové aktéry v procesu uskutečňování Ájurvédy jsem definovala Učitele, Nauku, Ájurvédskou Instituci, způsoby zacházení s tělem prostřednictvím stravy, jógy a dechových cvičení a Ájurvédská léčiva. V jednotlivých kapitolách diskutuji prvky a praktiky, které se podílí na tvorbě podoby těchto klíčových aktérů, stejně jako se zde zabývám různými způsoby, prostřednictvím kterých jsou praktikovány. Do konkrétní podoby jednotlivých rovin uskutečňování Ájurvédy zde zasahují jak členové komunity, kanonické Ájurvédské texty, biomedicína, státní legislativa a legislativa Evropské unie, klima, politika Instituce, ale také individuální každodennosti a kolektivně sdílené interpretační rámce. 1
|
|
|
Husitská oikonomie
Šenovský, Jakub ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Tato práce pojednává o tom, jakým způsobem se spravují sbory Církve československé husitské. A také o tom, z jakých "kořenů" tato správa "vyvěrá". Práce je založena na vlastním výzkumu ve dvou sborech této církve, který probíhal po dobu jednoho roku. Církve československá husitská (CČSH) je jednou z tzv. "lidových" církví, avšak v poslední době se potýká s velkým úbytkem členské základny a také se stářím církve. Toto všechno jsou věci, na které musí husitští správci odpovědně reagovat. Ovšem v práci se ukáže, že odpověď správců je do značné míry ovlivněna vírou, tedy specificky pojatou věroukou, která je biblicky založená. A tato věrouka zasahuje obdobně do všech oblastí správy. Hlavním cílem práce je tak poukázat, že jednotlivé sféry husitského správního rozhodování nejsou oddělené, ale všechny jsou odvozeny z jednoho zdroje. Tímto zdrojem je tedy ideologie, tj. specifická věrouka CČSH. Toto platí i o ekonomickém chování sborů, kde lze pozorovat stejné principy či postoje, které byly uplatňovány i v oblastech jako každodenní fungování sborů či při kázání. A tak ekonomické chování nelze brát odděleně od ostatních oblastí husitského spravování. Klíčová slova: Církev československá husitská, CČSH, správa církve, hospodaření církve, oikonomie
|
|
|
Veřejný prostor - místo, kde žijeme?
Janská, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem veřejného prostoru jako konstruktu, který je utvářen v čase a odpovídá dobovým společenským normám. První část práce mapuje historický vývoj tohoto konstruktu a popisuje, jak se proměňoval obsah pojmů, které byly v různých dobách používány v tom smyslu, kterému dnes rozumíme jako veřejný prostor. Představuje dobová teoretická východiska, jejich reflexe ve společnosti a zároveň jejich odraz v žité skutečnosti, a popisuje klíčové vlivy, které formovaly dnešní "modus vivendi" veřejného prostoru. Kromě antické agory se zaměřuje výhradně na české prostředí od 19. století do současnosti. Druhá, výzkumná část práce popisuje v rámci tří případových studií, jakým způsobem se aktuální diskurs veřejného prostoru, reprezentovaný Nadací Via a jejím programem Místo, kde žijeme, přepsal do společenské struktury tří českých obcí, jak se v těchto obcích proměnil veřejný prostor a které prvky z minulosti v této struktuře přetrvaly.
|
|
|
Sociální sítě a církevní společenství
Vondra, Radek ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Cílem této práce je popsat podoby a potenciál sociálních sítí v církevním společenství z pohledu začleňování. Práce vymezuje, co jsou sociální sítě, jak souvisejí s komunitou a jak je lze zkoumat. Zabývá se sborovým společenstvím jako jednotkou církve a jeho vymezením v Českobratrské církvi evangelické. Popisuje různé pohledy na začlenění. Výzkumná část zachycuje proces vstupu do konkrétního sboru Českobratrské církve evangelické. Na tomto příkladu mapuje různé podoby začleňování včetně biblického přikázání lásky a zaznamenává v čase se proměňující způsoby a síly, jimiž mohou sociální sítě sboru jedince vtahovat a nést. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Polyamorní identity: Biografie praktikujících
Svobodová, Michaela ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá novým společenským fenoménem polyamory, alternativní formou vztahového uspořádání, ve kterém jedinci udržují několik partnerských vztahů zároveň. Biografická studie je zaměřena na konstruování polyamorní identity v rámci biografického rozhovoru s participujícími jedinci v České republice. Cílem práce je objasnit, jak je polyamory praktikujícími inpterpetována ve společenském a kulturním prostředí, ve kterém monogamní vztah představuje společenskou normu. Na základě analýzy jsou v práci představeny společné rysy biografií polyamoriků (předešlé nemonogamní vztahové zkušenosti, motivy, pravidla). Polyamory je dále interpretována teoretickým konceptem čistého vztahu Anthonyho Giddense. Klíčová část práce se zaměřuje na aplikaci triangulární teorie lásky R.Sternberga na polyamory a podobu jednotlivých komponent intimity vášně a závazku v polyamorním vztahu respondentů. Práce zahrnuje návrh kompetenčního modelu pro praktikování vycházející z výsledné hypotézy, že polyamory představuje dovednost/schopnost.
|
|
|
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...
|
|
|
"Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo" Etnografie českého mesiánsko-židovského společenství
Soukupová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá některými aspekty religiozity členů českého společenství, které se hlásí k hnutí mesiánského judaismu. Text je založen na terénním výzkumu, který jsem v dané kongregaci uskutečnila. V úvodu se pokouším předložit definice tohoto typu zbožnosti, popsat historický vývoj hnutí, jeho sepětí s evangelikální religiozitou, nastínit jeho základní věroučné pilíře, objasnit roli nežidovských věřících v tomto hnutí a konečně předestřít možné podoby bohoslužeb. V metodologické části práce se věnuji jednak své pozici v terénu - vývoji svého vztahu s informátory, zhodnocení své insidersko-outsiderského postavení ve společenství a dále problematizuji sdílení náboženských zážitků, přičemž se hlásím k Palečkově a Konopáskově konceptu "věřícného přístupu". V praktické části práce se pokouším poodhalit cestu jednotlivých členů sboru k tomuto typu zbožnosti, přičemž se opírám o Kaellin koncept "born-again seeking". Na základě výpovědí jednotlivých věřících se snažím rozkrýt, proč daná kongregace nepřijímá více prvků letniční religiozity, které lze spatřit u mnohých mesiánských společenství, zejména ve Spojených státech amerických či Anglii. Směřování sboru se mi naopak jeví jako určitá protiváha emocionální pentekostální religiozitě. Na fenoménech slavení židovských svátků, svěcení...
|
host ::
RSS.