|
|
Vliv domnělé existence "bomber gap" na diplomacii a strategii Spojených států amerických v krizovém roce 1956 během prvního prezidentského období D. D. Eisenhowera
Krebs, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Krize "bomber gap" není příliš známá v obecném povědomí o studené válce. Navíc obecně přijímaný a z mého pohledu zjednodušený průběh vzniku "bomber gap" lze s použitím relevantních zdrojů zpochybnit, a stejné je to i datací události, s níž se zachází též velmi volně. Pokud došlo ke zpochybnění průběhu této události, je nutné hledat příčinu "bomber gap" i v jiné, než obecně přijímané rovině, odvolávající se na pozorování během letecké přehlídky. Někteří autoři tak nabízí vysvětlení "bomber gap" jak z pohledu politickoekonomického, tak z hlediska lidského faktoru v tajných službách. Druhý pohled na "bomber gap" se týká obou krizí probíhajících v závěru roku 1956, Suezské krize a Maďarského povstání. Ačkoli by se zdálo, že strategické letectvo a jaderné bomby budou klíčovým faktorem a budou hrát důležitější roli při řešení obou krizí, kdy došlo nepřímo ke střetu obou strategií a doktrín obou velmocí, doktríny osvobození východní Evropy od komunismu a sovětské doktríny o pronikání do zemí Třetího světa. Strategické letectvo zde na první pohled hrálo podružnou roli, kapacity obou zemí na jaderný úder nebyly v té době ještě dostačující a vzájemná odstrašující síla zde zabránila přímému střetu obou velmocí. Obě krize tak z hlediska vzájemného vztahu velmocí probíhaly v diplomatické rovině.
|
|
|
Východoněmecké povstání roku 1953 z pohledu USA
Šidelka, Alexandr ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu pohledu Spojených států amerických na Východoněmecké povstání v roce 1953. Události se odehrávají v rané fázi Studené války, ve které hrály Spojené státy zásadní roli jakožto jedna ze dvou hlavních světových velmocí. Hlavním obsahem této práce je především reakce americké administrativy na události v tehdejší Německé demokratické republice a následný rozbor uplatněných opatření strategie psychologické války. Nejdůležitějším prvkem této politiky byl americký program potravinové pomoci pro východoněmecké obyvatelstvo. Na začátku práce seznamuje čtenáře s historickým kontextem vztahu mezi Spojenými státy a NDR a stručně obeznamuje s problematikou zmíněného povstání. Práce využívá dostupných primárních zdrojů, kterými jsou historické novinové články, k vyobrazení tehdejší reakce amerických médií. V poslední části práce odpovídá na výzkumnou otázku, zda a jakým způsobem ovlivnilo Východoněmecké povstání v roce 1953 americkou zahraniční politiku ve východní Evropě v kontextu probíhající Studené války. Práce má převážně kompilační charakter a je vypracována na základě dostupných primárních a sekundárních zdrojů a literatury.
|
|
|
Religiózní faktor v Republikánské straně a vliv podpory evangelíků na její kandidáty
Baroš, André ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Práce se věnuje evangelicky založeným kandidátům Republikánské strany a vlivu který na ně má voličská základna křesťanských konzervativců. Zkoumány zde jsou klíčové volební kampaně a rétorika, která je uplatňována jak uchazeči o politický post, tak duchovními představiteli snažícími se o posílení vlivu po legislativní stránce. Z počátku je zkoumána politizace církve jako takové a programové body nejvíce angažovaných aktérů. Dochází zde k seznámení s předními osobnostmi Nové křesťanské pravice, která podniká přelomové taktiky v prosazení své agendy. Dále se v práci nachází výčet prostředků, kterými mohlo být politické dění ovlivňováno. Z teoretického hlediska je popsána i interní dynamika stranického aparátu, v rámci kterého je modelována i stranická platforma. Následují případové studie vybraných kandidátů GOP. Počínaje Ronaldem Reaganem v roce 1980 se kapitola dále soustředí na senátní kariéru a kampaně Jesseho Helmse v průběhu 70. a 80. let. Na něj navazuje prezidentská kampaň televangelisty Pata Robertsona v roce 1988 a kapitola je zakončena úspěšnou prezidentskou kampaní texaského guvernéra George W. Bushe. V poslední části práce se zkoumají samotné dopady zvolení daného kandidáta stejně jako konkrétní kroky, které měly být vstřícné vůči jejich nábožensky založeným voličům. Poté je k dispozici...
|
|
|
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...
|
|
| |
|
|
Eskalace napětí v Perském zálivu v roce 2019 v kontextu vývoje íránsko-amerických vztahů
Vítek, Kryštof ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá eskalací napětí v Perském zálivu v roce 2019 v kontextu vývoje bilaterálních vztahů v období let 2017-2019 mezi Spojenými Státy Americkými a Íránem. Cílem práce je identifikovat konkrétní důvody, které předcházeli eskalaci napětí v oblasti Perského zálivu ve období května až září roku 2019 nejen v kontextu vývoje vzájemných vztahů USA a Íránu, ale také s ohledem na geopolitickou rivalitu mezi Teherán a klíčovým blízkovýchodním partnerem Spojených Států - Saúdskou Arábií. Výzkumná otázka práce zjišťuje, zda se hlavním důvodem eskalace napětí stala sekuritizace Íránu v rámci národní bezpečnostní strategie Donalda Trumpa. K dosažení vytyčených cílů a odpovědi na výzkumnou otázku využívá práce metodu obsahové analýzy vybrané literatury. Práce je rozdělena do tří částí, ve kterých je za pomoci zmíněné metody zkoumán vedle Trumpovy praktikované politiky vůči Íránu také potenciální podíl tří hlavních geopolitických aktéru Perského zálivu, tedy Spojených států amerických, Saúdské Arábie a Íránu. Výsledkem šetření je potvrzení teze, že Trumpův sekuritizační narativ vůči Íránu vedl k eskalaci napětí, nicméně na vzniku incidentů v roce 2019 se taktéž významně podílela dlouhotrvající geopolitická rivalita mezi Íránem a Saúdskou Arábií, Trumpův islamofobní politický diskurz a...
|
|
|
Role konspiračních teorií v americké politické kultuře. Případová studie QAnon
Klofáč, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Konspirační teorie již nelze považovat za okrajovou záležitost, která by se týkala jen pár jedinců. Jejich síla byla výrazně umocněna rozvojem informačních technologií, což umožnilo neznámým jednotlivcům oslovit masy lidí v nevídaném měřítku. Konspirační teorie nejsou novým fenoménem a Americká společnost je konspiračními teoriemi ovlivňována od samotného počátku. Obava z kon- spirací a konspirační smýšlení hrají v amerických dějinách významnou roli. Podle obvyklých před- stav konspiračních teoretiků dochází k neustálému pronikání nepřátel do klíčových institucí amer- ické společnosti. Ta má vzhledem ke svým tradičním hodnotám predispozici konspiračním teoriím důvěřovat. Konspirační teorie jsou nástrojem politické propagandy a stejným způsobem zafungoval v americké společnosti i QAnon. Díky internetu a sociálním sítím, které výrazně přispěly k defor- maci sdílené reality se QAnonu podařilo ovlivnit americkou společnost a stát se vlivnou konspirační teorií, která se dostala do nejvyšších pater americké politické scény. Práce se zabývá otázkou, jaké konkrétní kvality dopomohly QAnonu stát se mainstreamovou konspirační teorií a jak k tomu přis- pěla náchylnost americké společnosti spikleneckým teoriím věřit. Analytická část případová studie zkoumá okolnosti vzniku a rozmachu QAnonu a analyzuje jej...
|
|
|
Alternative media and political activism: Crooked Media's involvement in Georgia elections
Bártová, Patricie ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Alternativní média jsou různorodou kategorií médií, obsahující několik různých typů mediálních organizací, které se různými způsoby staví proti mainstreamovým médiím. Tato studie si klade za cíl prozkoumat, jak by měla být alternativní média definována. Konkrétně poskytuje komplexní rámec pro jejich odlišení nejen od mainstreamových médií, ale také od extremistických publikací, propagandistických publikací či publikací záměrně obsahujících zavádějící a nepravdivé informace. V této souvislosti je také zkoumána možnost využití alternativních médií jako nástrojů politického aktivismu. Pro efektivní ilustraci využití alternativních médií jako aktivistického nástroje používá tato práce jako příklad americkou mediální společnost Crooked Media. K analýze postojů publika k stranickému obsahu, byl mezi publikum společnosti distribuován online průzkum. Dále byla provedena obsahová analýza epizod podcastů vydaných společností, aby poskytla přehled o specifikách politicky angažovaného obsahu. Nakonec tato studie zkoumá konkrétní výsledky aktivistických iniciativ uskutečněných touto společností. Výsledky ukazují, že alternativní média jsou užitečným nástrojem k politickému aktivismu, zvláště když mediální organizace dokáže efektivně vytvořit pocit sounáležitosti se svým publikem. I když však diváci mohou...
|
|
|
Tichá revoluce a následný politicko-společenský vývoj v Quebecu
Sluková, Kristýna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Tichou revolucí a jejími následky týkajících se především politické a společenské oblasti v Quebecu. "Révolution tranquille" byla významnou součástí historického vývoje kanadské provincie Quebec. Díky tomuto "velkému átorskému skoku" se Quebecu povedlo osvobodit od dlouholeté konzervativní vlády, která držela celou provincii pod dohledem římsko katolické církve a odmítala jakékoliv progresivní myšlenky, které se mezitím rozvíjely všude jinde v západním světě. Období od konce 40. let, kdy se stal Maurice Duplessis quebeckým premiérem, až do konce jeho vlády roce 1959, se někdy sarkasticky označuje jako období temna, tzv. Grande Noirceur, doslovně přeloženo jako "Velká temnota". Součástí následků revoluce nebyla pouze změna v politické sféře, ale také značná vlna sekularizace, reformy vzdělávaní, zdravotnictví, hospodářství, dále také změna vztahů mezi frankofonním a anglofonním obyvatelstvem v neposlední řadě počátek quebeckého nacionalistického hnutí a jeho touhy o nezávislý Quebec, jež se stala otázkou číslo jedno na několik dalších desetiletí v celé Kanadě. Práce je složena ze čtyře základních kapitol. První kapitola stručně zmiňuje historický vývoj v Quebecu až do počátku 50. let 20. století pro porozumění historického postavení provincie a frankofonních obyvatel ní. Druhá...
|
|
|
Proměna Detroit Police Department v kontextu socio-ekonomické situace města Detroit od 60. do 80. let
Moucha, František ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Reforma policejních složek ve městě Detroit amerického státu Michigan, je fenomén sahající zhruba do počátku 60. let 20. století. Jedná se o fenomén charakterizující organizování a fungování policejních složek alternativními způsoby, kdy se policie odklání od komunitního policejního dozoru k různým programům, které mají za cíl rychlé snížení kriminální aktivity. K tomu jsou často využívány federální prostředky, ať už finančních, nebo zákonných rámců. Tyto legislativní rámce umožnují například spolufinancování lokálních policejních složek s pomocí federální vlády nebo převedení vojenského vybavení v rukou civilních bezpečnostních složek, a jejich nakládaní s těmito prostředky. Avšak dojem veřejnosti z tohoto fenoménu může být ale různý. Policie jakožto civilní bezpečnostní složka se díky tomto fenoménu dostává nebezpečně blízko k definici a fungování vojenských ozbrojených složek. Toto může vést k dojmu splynutí těchto dvou složek. Fenomén se tedy věnuje tomu, zda se jedná o policii užívající vojenské postupy, či se z policie naopak stává další ozbrojená složka s represivním fungováním.
|
host ::
RSS.