|
|
Mlčet
Chvojková, Stela ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem diplomové práce je mlčení jakožto mezní fenomén řeči. Tento problém si klade za úkol vyložit v dialogu s Ludwigem Wittgensteinem, pro nějž je tento aspekt mlčení stěžejní. Nejprve je předložena interpretace Traktátu ve světle jeho závěrečné věty "O čem se nedá mluvit, k tomu se musí mlčet". Důraz je přitom kladen na paradox, v nějž text ústí, a který se tradiční interpretace snaží oslabit. V druhé části práce je cílem za pomoci Wittgensteinových pozdějších úvah, především z Filosofických zkoumání, zpochybnit binární rozlišení mezi mlčením a řečí a popsat mlčení jako pozitivní fenomén, který je úzce spjatý s možností něco ukázat. Práce se tak snaží z různých stran zkoumat fenomén mlčení v jeho ambivalenci a vyzdvihnout jeho filosofický význam.
|
|
|
Rozum, dějiny, tradice. Ke Gadamerově teorii rozumění
Raška, Štěpán ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
V diplomové práci nabídnu interpretaci Gadamerovy teorie rozumění. Ve svém výkladu položím důraz zaprvé na motiv dějinnosti rozumění a tím zároveň jeho bytostné předsudečnosti (rozumění má vždy nějaké předpoklady a je kruhové). Zadruhé na Gadamerův pojem tradice. Tradici vyložím právě jako imanentní strukturu dějinného rozumění. V druhé části práce následně zformuluji dva problémy, které podle mě s Gadamerovou teorií rozumění úzce souvisejí a které považuji za relevantní a zároveň Gadamerem samotným nedořešené. Půjde zaprvé o problém svobody, zadruhé o problém odpovědnosti. V těchto pasážích práce využiji také některé námitky (například Jürgena Habermase) vůči Gadamerově teorii rozumění a závěrem se pokusím ke zformulovaným problémům zaujmout vlastní stanovisko.
|
|
|
Vliv zrodu kinematografie na filosofické pojetí času
Renotière, Gina Agatha ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Čas byl a zůstává jedním z nejstěžejnějších témat filosofie. Myslitelé všech dob i národností přicházeli s novými definicemi. Ale ať už je čas pohybem, rozpětím duše nebo vědomým plynutím, příchod filmu těmito definicemi otřásl. Film nám představuje situac jiném světě, v němž postavy najednou skáčou ze současnosti do minulosti během zlomku sekundy, kde se události několika let vejdou do několika desítek minut a kde se čas podle všeho nepodřizuje žádným pravidlům. Je tomu ale skutečně t této práci bude mým cílem prozkoumat, jak přistupuje k problému času v čem se její pojetí kinematografického času liší od pojetí času obecně. Budu se opírat převážně o pojetí času Henriho Bergsona a jeho ap Klíčová slova: Čas, Filosofie filmu, Kinematografie, Filmový čas, Trvání, Krystal času, Štěpení času
|
|
|
Deleuze: Virtual Differential Fields and their Actualization
Tůma, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou částí, z nichž každá odpovídá specifické linii tázání. První se zabývá obecným charakterem Deleuzovy filosofie. Jaký typ filosofa je Deleuze? Jaké jsou hlavní definiční rysy jeho filosofie? Jak zapadá jeho práce do širšího kontextu historie idejí? Postupujeme tak, že vykládáme Deleuzovy vztahy k některých z jeho hlavních vlivů, konkrétně k Platónovi, Nietzschemu, Kantovi, ale také k jistým oblastem matematiky, a při tom postupně zpřesňujeme naše chápání Deleuzových vlastních postojů. Ve druhé části pak využíváme tohoto obecného shrnutí k výkladu konkrétní podoby Deleuzovy ontologie. Jak deleuzovský svět vypadá? Jaké jsou jeho konstitutivní momenty? Jaké jsou vztahy mezi těmito momenty? Začínáme od hrubého náčrtu, který pak postupně komplikujeme přidáváním dalších pojmů Deleuzovy terminologie. Obzvlášť nás v této druhé části bude zajímat Deleuzův koncept virtuálna a jeho mechanismus imanentní geneze skrz kterou jsou psychické, biologické, sociální, materiální, stejně jako všechny další formy konstituovány, tedy proces indi-diferent/ciace. K těmto účelům spoléháme na matematiku k uzemnění našeho tázání, a také na Deleuzův vztah ke Kantovi, který nám dovoluje zarámovat Deleuzův ontologický projekt. Práce končí krátkým uvážením vlivu těchto ontologických úvah na etické otázky,...
|
|
|
Normalized social distance
Šlerka, Josef ; Souček, Jiří (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Macek, Jakub (oponent)
V této disertační práci se zabýváme aplikací koncepce informační vzdálenosti na analýzu dat ze sociálních sítí. Tato data chápeme jako zaznamenané akty sociálního jednání. Jako taková jsou výrazem určitých postojů, hodnot a záměrů. V práci zavádíme vzorec pro výpočet normalizované sociální vzdálenosti a na základě série případových studií dokazujeme užitečnost a validitu toho přístupu. Možnost aplikovat formální matematické a informatické postupy na masivní datové záznamy jednání lidí v prostředí sociálních sítí je umožněna změnou, kterou přinášejí nová média a s nimi spojená technologická změna. Tato změna je provázena postupnou proměnou v metodách výzkumu v humanitních vědách označovanou jako nástup tzv. digital humanities. Pro tento přístup je charakteristické aplikování kvantitativních metod v oblasti humanitních věd a objevování nových datových oblastí využitelných pro analýzy. Specificky v případě dat ze sociálních médií pak dochází k setření kvantitativních a kvalitativních metod. Příkladem může být i výsledek této disertace, kdy informační teorie specificky spojuje metody klasické social network analysis a goffmanovského rámce analýzy konkrétního lidského jednání. Klíčová slova: informační vzdálenost, normalized social distance, Kolmogorova komplexita, data mining, social media, digital...
|
|
|
Myšlení obrazu
Řebíková, Barbora ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Text se pokouší o prozkoumání klasické teorie mimésis, která obsahuje motivy, jež naše rozumění obrazu ovlivňují dodnes. Klasickému vymezení mimésis je věnována pozornost především v dílech Platóna a Aristotela. Práce se pokouší prozkoumat nejen klasickou podobu této teorie, ale také její proměnu v moderním filosofickém prostředí. Nejprve zkoumá proměnu pojmovou a to vymezením mimésis jako zobrazení a reprezentace. Poukazuje také na proměnlivé akcentování podobnosti ve zkoumané teorii. Poté se věnuje analýze myšlenkových pozic Nelsona Goodmana, který roli podobnosti pro vymezení teorie umění jako nápodoby odmítá a realismus staví na zcela jiných základech. V závěru práce jsou popsány dva modely vidění, které korespondují s navrženým vymezením mimésis. Práce tvoří základ myšlení obrazu, které by mohlo pokračovat prozkoumáním současného umění z pohledu teorie, kterou práce zkoumá.
|
|
|
Přirozené právo
Bulušek, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Práce je zaměřena na průzkum problémů, ke kterým vede dělení práva na právo pozitivní a právo přirozené, a jejichž stručným shrnutím je otázka, zda lze někde objevit měřítko správnosti pozitivního práva, či zda je jeho tvorba ničím neomezenou libovůlí. Práce předkládá tezi, že možné východisko z tohoto dilematu by mohlo být vytěženo z ontologické reinterpretace pojmů subjektu, morálky, moci a spravedlnosti, kterou provedl Friedrich Nietzsche. Výsledkem by měl být náhled, že odmítnutím metafyzicky pochopeného přirozeného práva se nezbavujeme možnosti hodnocení práva jako takového. Nástrojem nového hodnocení by se měla stát spravedlnost, která ovšem není pochopena staticky, jako faktum, ale jako určitá neustále nacházená a ztrácená kvalita právního řádu. Právní řád sám je totiž pochopen jako výsledek boje perspektiv, který vede k neustále novému určování hodnot (interpretaci) svých prvků, a tím i k neustále novým podobám spravedlnosti, z nichž žádná nemůže být spravedlivá "o sobě", jelikož takové ustrnutí by vedlo ke zrušení pole práva jako takového.
|
|
|
Obraz jako nový typ reality
Aimová, Irena ; Bystřický, Jiří (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku obrazu, zejména s ohledem na vývoj zobrazovacích technik a proměňujících se forem vizuálních reprezentací. Obrazy mají na jednotlivce i společnost jako celek poměrně zásadní vliv, neboť mohou ovlivňovat myšlení a jednání a zároveň plní roli určitých vzorů či schémat pro vizuální percepci, na jejich základě tedy také vzniká náš "obraz" reálného. Klíčovým tématem práce je současná proměna povahy a funkce obrazů i odlišné nároky kladené na jejich recepci, vyplývající z rozvoje nových komunikačních technologií.
|
|
|
Mythic structures and religious motives in the universe of StarCraft computer game series.
Michalič, Robert ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Cieľom tejto práce je poskytnúť čitateľovi religionistický výklad rás, frakcií a príbehu univerza hernej série Starcraft a zasadenie získaných poznatkov do kontextu predstáv populárnych prúdov modernej spirituality, skupinovo nazývaných New Age. V prvej časti práca analyzuje naratívne prvky, ktoré nachádza v rasách a frakciách Starcraft univerza a dochádza k záveru, že hra ich prostredníctvom pracuje s nábožensky relevantnými klasifikačnými kategóriami čistoty a nečistoty, řádu a chaosu. V druhej časti sú tieto závery aplikované na analýzu naratívnych štruktúr, spočívajúcich vo vzťahoch a interakciách medzi jednotlivými rasami a frakciami, ktorá ukazuje, že kategórie řádu a chaosu/čistoty a nečistoty sú funkčne analogické ku kategóriam štruktúry a anti-štruktúry Victora Turnera. Záverom tejto analýzy je tvrdenie, že dej Starcraftu tématizuje problém prevládania jedného z protikladov na úkor druhého. Tretia časť práce zhrňuje závery oboch predchádzajúcich častí, podáva príklady vzťahu řádu a chaosu v historických náboženských systémoch a ukazuje, ako naratívne štruktúry Starcraftu prezentujú tieto predstavy ako problematické. Následne práca poukazuje na identické predstavy o vzťahu dualít a oslavujúce ideál rovnováhy v hnutí New Age, snaží sa ozrejmiť pôvod tohto ideálu a jeho význam v kontexte New...
|
|
|
Architektonický prostor
Sedláková, Martina ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Architektonický prostor" se zabývá problematikou prostoru v architektuře. Cílem práce je vymezení ontologického statutu architektonického prostoru na pozadí rozlišení polarity vnitřku a vnějšku. Této části předchází přiblížení diskursu o prostoru v rámci architektury. Práce se zabývá jednak vztahem prostoru a architektury (architektonického strukturování) a jednak vztahem lidské prostorovosti a architektonického prostoru.
|
host ::
RSS.