|
|
Psychologické aspekty pěstounské péče na přechodnou dobu
Holyanska, Marie ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Morávková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce je věnována otázce psychologických aspektů souvisejících s fungováním pěstounské péče na přechodnou dobu. Tento typ péče je zpočátku zasazen do kontextu náhradní rodinné péče v České republice a následně podrobně charakterizován. Dále jsou v práci představeny podstatné psychologické souvislosti, mezi něž patří především rozpor mezi profesionalitou a rodičovstvím, téma dočasnosti péče, ale také otázka psychických potřeb svěřeného dítěte, především otevřené budoucnosti a pozitivní identity. Důraz je kladen také na otázku citového přilnutí a v neposlední řadě i na další specifika na straně pěstouna na přechodnou dobu. Cílem práce je zmapovat psychologické aspekty pěstounské péče na přechodnou dobu a propojit fakta a výzkumná zjištění s vlastním návrhem kvalitativního výzkumu. Výzkumným cílem je následně zjistit, zdali existují konkrétní aspekty či projevy, ve kterých se budou lišit děti, které první rok svého života strávily v PPPD, od dětí, které první rok svého života strávily v odlišném prostředí. Klíčová slova pěstounská péče na přechodnou dobu, psychologické aspekty, psychické potřeby dítěte, raná pěstounská péče
|
|
|
Role společného rodinného stolování ve vývoji dítěte a dospívajícího
Celarová, Marta ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Morávková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na to, jakou roli hraje v životě dítěte, dospívajícího, ale následně i dospělého jedince stolování za aktivní přítomnosti ostatních členů rodiny. Pravidelné rodinné stolování ovlivňuje nejen celkovou atmosféru a náladu v domácnosti, ale hraje důležitou úlohu i ve vývoji, chování a prožívání jedince. Děti, které pravidelně stolují se svou rodinou jsou - obecně řečeno - intelektuálně schopnější, méně problematičtí v adolescenci, udržují lepší stravovací návyky. Jsou také sociálně a kariérně úspěšnější a celkově spokojenější než ty děti, které se takových stolování neúčastní. Rodinám společné stolování napomáhá k stálejším a trvalejším vztahům a obecně k lepší komunikaci, ale i k rozšíření společného času na další volnočasové aktivity a společně stráveného času obecně. Druhá část práce obsahuje návrh výzkumu, jehož cílem je zjistit, zda pravidelné rodinné stolování souvisí s vývojem sociálních dovedností u žáků českých škol, neboť dostupné studie pokrývají pouze některé zahraniční respondenty. Klíčová slova: rodinné stolování, komunikace, sociální dovednosti...
|
|
|
Vliv sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi na prevenci rizikového chování dětí a mládeže
Morávková, Kateřina ; Klusáček, Jan (vedoucí práce) ; Bícová, Tereza Ráchel (oponent)
Práce se zabývá rolí terénní sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi v prevenci rizikového chování dětí a mládeže. Cílem je prozkoumat, zda mají sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi vliv na prevenci rizikového chování dětí a mládeže. V teoretické části jsou rozebrány faktory ovlivňující výskyt rizikového chování u mladistvých. Nejvíce pozornosti je věnováno rodině. Praktickou část tvoří informace získané od zaměstnanců různých sociálních služeb v Litomyšli a Ústí nad Orlicí. Je souhrnem jejich myšlenek a zkušeností při práci s rodinami. Zároveň podává odpověď na výzkumnou otázku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnotové orientace u adolescentů a v rané dospělosti
Morávková, Kateřina ; Uhlář, Pavel (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem hodnot a hodnotových orientací. Hodnoty jsou zde zpracovány jako jedno z dílčích témat širšího obsahového celku motivace. V této souvislosti jsou hodnoty zařazeny do struktury spolu s dalšími motivačními systémy. V podobě účelné pro pochopení problematiky hodnot se práce zabývá obecnějšími charakteristikami motivace. Hodnoty a hodnotové orientace jsou rozpracovány pomocí nástinu některých vybraných teorií. Pozornost je věnována také vývojové komponentě hodnot, a to se zvláštním zřetelem na vývojová období adolescence a mladé dospělosti Z tohoto teoretického základu přímo vychází empirická část, která obsahuje návrh kombinovaného výzkumného projektu. Tento projekt se zaměřuje na získání základního vhledu do problematiky hodnotových orientací adolescentů a mladých dospělých a v tomto kontextu nastiňuje téma morální motivace. Klíčová slova: hodnoty, hodnotové orientace, adolescence, raná dospělost
|
|
|
Dobrovolnictví jako nástroj sociální pedagogiky
Morávková, Kateřina ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Diplomová práce má povahu teoretické studie s významnou vazbou na praktické aktivity při práci s profesionálním vedením dobrovolníků v Dobrovolnickém centru Kladno, o. s. Práce je rozdělena do 7 kapitol. První kapitola je zaměřena na vymezení základních pojmů jako dobrovolník, dobrovolnictví. V dané kapitole je také předestřena problematika oceňování dobrovolníků. Druhá kapitola je věnována vymezení základní terminologii sociální pedagogiky, včetně vymezení volného času, který je pro dobrovolnictví i sociální pedagogiku významným fenoménem. Třetí kapitola pojednává o historii sociální pedagogiky a dobrovolnictví, přičemž jsou zde zachyceny významné průsečíky pro vývoj obou sledovaných jevů. Čtvrtá kapitola představuje dobrovolnictví jako společenský jev. Jednotlivé podkapitoly jsou následně věnovány postojům společnosti k dobrovolnictví, mýtům, které dobrovolnictví obklopují, ale i motivům k výkonu dobrovolnické činnosti. V páté kapitole jsem se snažila zachytit dobrovolnictví jako nástroj sociální pedagogiky, přičemž jsem se v podkapitolách snažila vycházet jednak ze studie odborných publikací, tak z vlastních praktických zkušeností. Šestá kapitola se zaměřuje na rozbor konkrétního a praktického případu - programu Pět P. Závěrečná, sedmá kapitola, je věnována malému empirickému šetření. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Životní cíle v mezigeneračním srovnání
Morávková, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem životních cílů. Představuje vybrané teorie životních cílů a možnosti jejich klasifikace. Pozornost věnuje také vývojovému aspektu životních cílů, a to v kontextu teorií celoživotního vývoje. Dále práce rozvíjí téma životní smysluplnosti, které s konceptem životních cílů úzce souvisí. Nastiňuje filozofické kořeny zájmu o téma životního smyslu a některá psychologická pojetí a blízké koncepty. Dalším tématem, zpracovaným v části teoretické, je koncept osobní pohody. Ten je představen prostřednictvím vybraných teorií, akcentujících různé aspekty tohoto konceptu. V části empirické je ověřována hypotéza o existenci rozdílu v obsahu individuálně významných cílů mezi skupinou mladých a starších dospělých. Dále je zkoumána souvislost preference cílů intrinsických a extrinsických a úrovně spokojenosti se životem. Za účelem získání relevantních dat byly použity dva dotazníky, Aspiration Index (AI) a Škála spokojenosti se životem (SWLS). Výzkumný soubor tvoří 962 respondentů dospělé české populace, kteří vyplnili testovou baterii online. Byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi skupinou mladých a starších dospělých v důležitosti přikládané cílům ze skupin: vztahy, smysl pro komunitu, zdraví, finanční úspěch, image, popularita, konformita, spiritualita a...
|
|
|
Posouzení způsobů ustájení koní z hlediska welfare
Morávková, Kateřina ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
V dnešní době jsou podmínky chovu zvířat lepší, než byly minulosti a je kladen větší důraz na jejich dodržování a zlepšování. Zajistit dobré welfare je pro chovatele nesnadný úkol. Není přesně dáno jakými způsoby welfare zlepšit. Obecně víme, jak by dobrý welfare měl vypadat, ale zda je dodržován a zda pocit spokojenosti má i zvíře, nevíme. Objevují se různé studie a experimenty na dobré a špatné životní podmínky, na druhou stranu je stále plno věcí okolo tématu welfare, které se mohou objevovat a zkoumat. Je také otázkou, zda špatný welfare hraničí s týráním zvířat, nebo ne.
Jednou z kategorií, na které se welfare zaměřuje je ustájení. Při chovu a ustájení koní by člověk měl brát ohled na jejich původní životní styl a chování. Toho bychom se měli držet, pokud chceme zajistit dobré welfare. Ve většině případů je to problém, protože jak již bylo naznačeno, není ve skutečnosti dáno, kdy je dobrý a kdy špatný welfare. Někteří koně mohou být spokojeni v boxu a naopak jiní v boxu budou trpět depresemi a při pastevním ustájení s ostatními koňmi jim bude nejlépe. Každý systém a styl ustájení má své klady a zápory. Některé systémy se mohou zdát pro koně méně vhodné a naopak jiná jsou vhodnější. Kůň si ale způsob svého ustájení nevybere, vždy ho určí člověk. Ustájení koní museli řešit lidé v minulosti a je řešeno po dlouhá staletí. Člověk přichází se stále novými a zlepšenými způsoby, jak koně ustájit. Moderní člověk si neumí představit, že by kůň bydlel s ním tak, jak tomu v minulosti běžně bylo a také to byl způsob ustájení. Dnes už nevíme, zda tento způsob ustájení byl považován za dobrý welfare a zda koním vyhovoval. Je otázkou, zda bude mít kůň poskytnut lepší welfare v boxovém nebo na pastevním ustájení. Pro pracovní koně je stále nejlepší ustájení vazné, kdy koně pracující v lese si chtějí co nejvíce odpočinout a tento způsob ustájení jim možnost nerušeného odpočinku poskytuje. Naopak je zákonem dáno, že hříbata se uvazovat nesmí. Ustájit na vazné ustájení koně, který bude 22 hodin v kuse stát je pak také považováno za porušení welfare. Musíme tedy vždy brát ohled na to, k jakým účelům koně máme a zda přehnaná péče o ustájení nehraničí s koňskou nespokojeností. Podle chování a díky naslouchání koním by člověk měl být schopný rozeznat, zda koni poskytuje vše potřebné a vytváří mu tak dobré welfare, díky němuž je kůň spokojený. Měla by to být odměna pro člověka, že zajistil koni dobrý a kvalitní styl života.
|
|
|
Dobrovolnictví jako nástroj pedagogiky volného času
MORÁVKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce má povahu teoretické studie s významnou vazbou na praktické aktivity při práci s profesionálním vedením dobrovolníků v Dobrovolnickém centru Kladno, o. s. Mým cílem je zjisti, jak je dobrovolnictví spojeno s pedagogikou volného času, a to jednak v rovině teoretické, tak v rovině praktické. Práce je rozdělena do 7 kapitol. První kapitola je zaměřena na vymezení základních pojmů jako dobrovolník, dobrovolnictví. V dané kapitole je také předestřena problematika oceňování dobrovolníků. Druhá kapitola je věnována vymezení základní terminologii pedagogiky volného času, včetně vymezení volného času, který je i pro dobrovolnictví významným fenoménem. Třetí kapitola pojednává o historii pedagogiky volného času a dobrovolnictví, přičemž jsou zde zachyceny významné průsečíky pro vývoj obou sledovaných jevů. Čtvrtá kapitola představuje dobrovolnictví jako společenský jev. Jednotlivé podkapitoly jsou následně věnovány postojům společnosti k dobrovolnictví, mýtům, které dobrovolnictví obklopují, ale i motivům k výkonu dobrovolnické činnosti. V páté kapitole jsem se snažila zachytit dobrovolnictví jako nástroj pedagogiky volného času, přičemž jsem se v podkapitolách snažila vycházet jednak ze studie odborných publikací, tak z vlastních praktických zkušeností. Šestá kapitola se zaměřuje na rozbor konkrétního a praktického případu ? programu Pět P. Závěrečná, sedmá kapitola, je věnována malému empirickému šetření.
|
host ::
RSS.