|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dluhová brzda jako instrument konsolidace veřejných rozpočtů v Německu
Sillmen, David ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá přijetím dluhové brzdy do německého Základního zákona coby ústavního prvku, který se Německo snaží prosazovat na úrovni evropské i úrovni národní dalších členských států EU jako prostředek proti šíření evropské dluhové krize. Cílem práce je popsat a zhodnotit proces, který vedl až k přijetí dluhové brzdy jako jednoho z možných řešení přílišného zadlužování země a který velkou měrou ovlivnila činnost II. komise pro reformu federalismu. Práce se zároveň snaží odpovědět na otázky, zda na přijetí panovala politická, odborná i společenská shoda, nakolik dluhová brzda ovlivňuje rozpočtovou suverenitu spolkových zemí a zda může být skutečně efektivním instrumentem ve snaze zastavit zadlužování země, případně zda přináší nějaký efekt, ještě předtím, než vstoupila v platnost, například ve formě přípravy rozpočtů na její počátek v roce 2016, respektive 2020. Část práce je věnována také švýcarské dluhové brzdě, která té německé - zejména co do obecné funkčnosti a možnosti realizace - sloužila jako vzor. Přestože je dluhovou brzdu obtížné hodnotit ve chvíli, kdy ještě nevstoupila v platnost, výsledek zkoumání ukázal například problematičnost vztahu dluhové brzdy v Základním zákoně a ústav jednotlivých zemí. Část z nich se pod jistým tlakem jala přijímat dluhové brzdy vlastní, zdá se však,...
|
|
|
Motivace Spolkové republiky Německo k zavedení eura
Hadravová, Tereza ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dobou mezi lety 1988 až 1990, kdy se v Evropském společenství (ES) formovala budoucí Hospodářská a měnová unie. Jako uvedení do tématu je nastíněn vývoj měnové integrace v ES až do vzniku Evropského měnového systému (EMS). Cílem práce je probrat hlavní motivační faktory, které mohly Německo, nejsilnější ekonomiku ES, vést k rozhodnutí podpořit projekt měnové integrace. Možné faktory jsou rozděleny na dvě hlavní skupiny - politické a ekonomické. Každý faktor je popsán a doplněn analýzou, zda a jak hrál v motivaci Německa roli. Část o politickém pozadí motivace Německa je uvozena faktem, že téma měnové unie inicioval ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Dále je rozebrána neudržitelnost dominantního postavení Bundesbanky v EMS a silná i symbolická pozice D-mark. Část o politických motivech zakončuje podkapitola o německém znovusjednocení, které se událo v době intenzivních jednání o HMU. V rámci ekonomické motivace analyzuje autorka čtyři různé ekonomické pohledy. Prvním je oficiální pohled skrze studii Jeden trh, jedny peníze, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Druhý koncept pojednává o tzv. nekompatibilní trojici neboli neslučitelnosti autonomní měnové politiky, fixovaných směnných kurzů a volného pohybu kapitálu. Třetí část pak představuje názory...
|
|
|
Návrat Polska a Československa a vstup Maďarska do Mezinárodního měnového fondu.
Veverka, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Návrat Polska a Československa a vstup Maďarska do Mezinárodního měnového fondu" pojednává o počátcích členství tří zemí střední Evropy - Československa, Polska a Maďarska v Mezinárodním měnovém fondu. Nejprve se mluví o podílu Československa a Polska na založení MMF a o ukončení členství obou těchto zemí počátkem 50. let, posléze o okolnostech, které vedly ke vstupu Maďarska do Mezinárodního měnového fondu v roce 1982, k obnovení členství Polska v MMF v roce 1986, a k jednáním o obnovení členství Československa v 80. letech 20. století. Hospodářské a politické poměry v Maďarsku, Československu i Polsku se po třiceti letech odděleného hospodářského vývoje západních a východních ekonomik a politického rozdělení železnou oponou výrazně změnily. Změnil se však i charakter MMF a souběh těchto změn v hospodářské a politické oblasti na obou stranách vedl k změněnému postoji všech zmíněných států samotné mezinárodní organizace k členství v MMF.
|
|
|
Rise of Renewable Energies in the Government of Gerhard Schröder 1998-2005
Lohnertová, Daniela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat příčiny vedoucí k německé "energetické revoluci". Volby do Spolkového sněmu v roce 1998 znamenaly výraznou změnu na německé politické scéně. Vytvořením vládní koalice složené ze zástupců SPD a Bündnis 90 / Die Grünen došlo k ukončení šestnáctileté vlády koaličních stran CDU/CSU a FDP. Tento zlom byl výsledkem celospolečenského vývoje a zvláště pak vlivu protiatomového hnutí, které se formovalo od počátku 70. let. Tomuto fenoménu je věnována první kapitola. S nástupem červeno-zelené vlády kancléře Gerharda Schrödera byla prosazena podpora elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů a postupné omezení atomové energie. Historický obrat v koncepci energetické politiky přinesl zákon o obnovitelných energiích, který nastavuje pevné výkupní ceny pro elektřinu z obnovitelných zdrojů. V platnost vstoupil roku 2000. Důvody vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou rozebrány ve druhé kapitole, přičemž k těm hlavním jednoznačně patří nový koncept financování sociálního systému zavedením ekologické daně (Ökosteuer) a vývoj inovativních technologií realizovaných silným německým průmyslem. I přes počáteční neshody mezi koaličními partnery se o dva roky později podařilo vyjednat se zástupci energetického průmyslu "konsens" o postupném odpojení jaderných elektráren, který byl ratifikován a platí...
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Jaderná energetika v programu strany Zelených před a po prvním odklonu od jaderné energie SRN
Šestáková, Gita ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německá spolková rudo-zelená vláda v říjnu 1998 podepsala koaliční smlouvu o postupném odstupování od využívání atomové energie, o což strana Zelených usilovala od počátku svého působení na politické scéně. Dohoda byla završením vývoje názorů na jadernou energii a s ní spojené problematické souvislosti jako převoz, ukládání, či recyklace vyhořelého paliva. Předmětem stěžejní části práce je analýza jednání a působení strany Zelených ohledně prosazení odklonu od jaderné energetiky i v interakci s dalšími aktéry. Práce má pomocí teorie o nastolování agendy do veřejné politiky s využitím teorie o koalicích aktérů zjistit, jak přesvědčivě se Zeleným dařilo (s přispěním environmentálních hnutí i médií) realizovat svou vizi o odklonu od jaderné energetiky. Práce se také v krátkosti zabývá otázkou, jakým způsobem prosazení odklonu od jádra dlouhodobě ovlivnilo veřejné mínění a jaká je v této souvislosti perspektiva strany Zelených ke spolkovým volbám v roce 2013.
|
|
|
Německá energetická politika a obnovitelné zdroje energie - od nacionalizace k pragmatizaci?
Pánková, Barbora ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá německou energetickou politikou a obnovitelnými zdroji energie v období 1990-2012. Zajištění stabilních, pravidelných a nepřerušovaných dodávek energie je jednou z nejdůležitější částí bezpečnosti každého moderního státu. Hlavním cílem této práce je zasazení německé energetické politiky a především politiky obnovitelných zdrojů do určitého rámce využitím teorie Pavlíny Springerové. Tato teorie se týká nacionalizačního a pragmatického přístupu k energetické politice a Springerová tuto teorii formulovala na základě výzkumu energetických politik v Latinské Americe. Na začátku jsou představeny oba přístupy. Dále je prostor věnován energetickému mixu Německa, výhodám a nevýhodám obnovitelných zdrojů pro Německo, energetickým programům a zákonům v letech 1990-2012 a současnému stavu Německa. Poslední kapitola se pokouší objasnit německou energetickou politiku na základě Springerové teorie přístupů k energetické politice.
|
|
|
Opatření německé vlády v boji se světovou krizí 2008/2009: podstata, kritika, dopady
Nikšová, Petra ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německo představovalo ve světové finanční a hospodářské krizi 2008/2009 jednu z nejpostiženějších zemí. Hospodářství se propadalo, banky se ocitaly ve finančních problémech. Včasná a správná reakce německé vlády byla tedy nezbytná. Ke stabilizaci situace využila vláda možná opatření konjunkturální a růstové politiky. Na jejich základě následně prosadila ve Spolkovém sněmu zákon o stabilizaci finančních trhů, první a druhý konjunkturální balíček či zákon o urychlení růstu, v nichž se zaměřila na opatření na podporu stran nabídky i poptávky. Přitom se musela potýkat s četnou kritikou přicházející od odborné veřejnosti, politických stran či odborů. Ani změna vlády v důsledku voleb roku 2009 nenarušila ozdravné kroky. Vládě se podařilo prosadit navrhovaná opatření. Přes veškeré pochybnosti, které snad vládní kroky vyvolávaly, došlo v Německu k stabilizaci hospodářské a finanční situaci, a tak rok 2010 znamenal opětovný ekonomický růst. Klíčová slova: banka, hospodářství, investice, krize, Německo
|
|
|
Financování politických stran - právní úprava, kontrola, transparentnost
Valenta, Jakub ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza stávajícího modelu financování politických stran v České republice. Cílem práce bylo kriticky zhodnotit právní úpravu a poukázat na její potenciální nedostatky a na možnosti jejího vylepšení. V době, kdy se důvěra občanů v politické strany vyznačuje soustavnou a dlouhodobě klesající tendencí se jedná o aktuální a hojně diskutované téma. Je na místě se ptát, zda právní regulace této materie neskýtá prostor pro zlepšení a inovaci. Práce k rozsáhlé problematice přistupuje za prvé z pohledu finančních zdrojů politických stran, za druhé z pohledu transparentnosti a kontroly jejich hospodaření. Práce je rozdělená do pěti kapitol. Kapitola první se zabývá politickými stranami a právem politických stran, především pak ústavním zakotvením těchto institucí. Druhá kapitola je věnována samotnému financování politických stran, jeho základním principům, modelům a dělení. Stručně se dotýká i vývoje financování politických stran. Předmětem kapitoly třetí je popis konkrétní podoby financování politických stran v České republice. Ve čtvrté kapitole se práce zabývá problematikou kontroly, transparentnosti a vynutitelnosti, a to jak v poloze obecné, tak konkrétní, když je opět rozebírána úprava v České republice. Kapitola pátá je nejobsáhlejší a její snahou je zhodnotit poznatky...
|
host ::
RSS.