|
|
Problematika pojetí autorského filmu jako pozitivně zatíženého konceptu.
Nováková, Denisa ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hadravová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl poukázat na pojetí současného autorského filmu jako pozitivně zatíženého konceptu, napříč odbornými i veřejnými diskurzy, a problematizovat autorský film ve vztahu k jeho definici. Pozornost bude věnována původu takto vymezeného konceptu od dob jeho ustanovení, které přišlo v 50. a 60. letech s francouzským filmovým magazínem Cahiers du Cinema, jehož redaktoři byli součástí Francouzské nové vlny, skupiny tvůrců stojících u počátků hnutí novovlnného autorského filmu, stále se šířícím po Evropě. Zároveň bude v bakalářské práci sledováno současné vymezování filmového autorství a pevnost jeho ukotvení v dobách prvního rozmachu autorské kinematografie. V práci budou podrobně zkoumány nároky na autora (auteura) a to v pojetí nejen jednotlivých redaktorů z Cahiers du Cinema (François Truffaut, André Bazin), ale i jejich předchůdce Alexandrea Astruca a navazujících autorů (Peter Wollen, Andrew Sarris). Následná kritika nedostatečnosti pojetí autorského filmu zmíněných filmových teoretiků a tvůrců bude podpořena kritickým článkem Pauline Kael. Práce posléze povede paralelu způsobu užívání pojmu autorství s hodnotícím způsobem užívání pojmu umění. Poukáže mimo jiné i na existenci "špatného" umění, kontrastující s neidentitou pojmu autorského filmu. Práce v návaznosti předloží...
|
|
|
Teorie kvazi-emocí Kendalla Waltona
Kotas, Klara ; Hadravová, Tereza (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této bakalářské práci se zaměřím na interpretaci teorie emocí vyvolaných fikcí Kendalla Waltona představenou primárně v knize Mimesis as Make - Believe: On the Foundations of the Representational Arts a řadě článků. Zprvu analyzuji, jak všeobecně Kendall Walton nahlíží na povahu emocí zažívaných při vnímání fiktivních příběhů. Budu se věnovat pojmu "hra na jakoby", který Walton zavádí pro popis čtenářovy či divákovy zkušenosti s fikcí. Na příkladu hry na jakoby Walton poukazuje právě na charakter emocí, které fikce vyvolává. Provedu komplexní analýzu Waltonova termínu "kvazi - emoce". Bakalářská práce bude rozdělena do dvou hlavních částí. V části první interpretuji a analyzuji Waltonovy studie. V části druhé přistoupím k tématu kriticky a konfrontuji jeho tezi s argumenty Noëla Carrolla a Richarda Morana, kteří na Waltonovu teorii kriticky reagovali. Tato kritika má za úkol poukázat na jisté problematické aspekty jak kvazi - emocí, tak teorie hry na jakoby. Ke konci představím svůj vlastní postoj k jeho studiím a shrnu celkovou argumentaci představenou v práci. KLÍČOVÁ SLOVA Kendall Walton, kvazi - emoce, hra na jakoby, fikce, emoce
|
|
|
Vztah etické a estetické hodnoty v umění performance
Moiseeva, Olga ; Hadravová, Tereza (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vztahu etické a estetické hodnoty v rámci úvah o umění performance. Dosavadní debata o etické hodnotě umění v angloamerické estetice se zaměřuje z velké části na umění jako takové, přičemž teze jednotlivých zastánců vzniklých pozic - autonomismus, moralismus, imoralismus - o vztahu etické a estetické hodnoty jsou ilustrovány výlučně pomocí literárních a filmových uměleckých děl, tj. pomocí narativní fikce. V této práci zkoumám, zda se jsou tyto teze uplatnitelné na umění performance, které se vymyká tradiční umělecké charakterizaci a kategorizaci. Umění performance jakožto relativně nový umělecký druh přibližuji a upozorňuji na sporné momenty, které představuje pro tematizaci vztahu mezi etickou a estetickou hodnotou. Následně aplikuji jednotlivé teze zastánců autonomismu, moralismu a imoralismu na umění performance a ukazuji, že je zapotřebí přezkoumat výchozí předpoklady, chceme-li do debaty o vztahu etické a estetické hodnoty zapojit také méně tradiční druhy umění, jako je právě umění performance. Klíčová slova umění performance, etická hodnota, estetická hodnota, autonomismus, moralismus, imoralismus
|
|
|
Estetická dimenze hraní počítačových her
Rubášová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Hadravová, Tereza (oponent)
Estetická dimenze hraní počítačových her Abstrakt Diplomovou práci lze rozdělit do dvou hlavních částí. První část sleduje počátek diskuse ohledně uměleckosti počítačových her. Vybrané teorie z této diskuse jsou blíže analyzovány a kriticky nahlédnuty. Konkrétně se jedná o teorie zvažující emocionální potenciál her, narativitu nebo jejich klastrovou definici. V rámci druhé části je na počítačové hry nahlédnuto optikou estetické zkušenosti. Nejprve je v krátké odbočce poukázáno na podobnost počítačových her a sportu, v rámci které je zvážena role pravidel a výhry. Následně je pro interpretaci fenoménu využita teorie Johna Deweyho. Text je protkán příklady starých i aktuálních počítačových her. Klíčová slova: počítačové hry, estetika každodenního života, umění nových médií, zkušenost, pragmatismus, John Dewey
|
|
|
Motivace Spolkové republiky Německo k zavedení eura
Hadravová, Tereza ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dobou mezi lety 1988 až 1990, kdy se v Evropském společenství (ES) formovala budoucí Hospodářská a měnová unie. Jako uvedení do tématu je nastíněn vývoj měnové integrace v ES až do vzniku Evropského měnového systému (EMS). Cílem práce je probrat hlavní motivační faktory, které mohly Německo, nejsilnější ekonomiku ES, vést k rozhodnutí podpořit projekt měnové integrace. Možné faktory jsou rozděleny na dvě hlavní skupiny - politické a ekonomické. Každý faktor je popsán a doplněn analýzou, zda a jak hrál v motivaci Německa roli. Část o politickém pozadí motivace Německa je uvozena faktem, že téma měnové unie inicioval ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Dále je rozebrána neudržitelnost dominantního postavení Bundesbanky v EMS a silná i symbolická pozice D-mark. Část o politických motivech zakončuje podkapitola o německém znovusjednocení, které se událo v době intenzivních jednání o HMU. V rámci ekonomické motivace analyzuje autorka čtyři různé ekonomické pohledy. Prvním je oficiální pohled skrze studii Jeden trh, jedny peníze, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Druhý koncept pojednává o tzv. nekompatibilní trojici neboli neslučitelnosti autonomní měnové politiky, fixovaných směnných kurzů a volného pohybu kapitálu. Třetí část pak představuje názory...
|
|
|
Estetický soud z perspektivy filozofie, psychologie a neurovědy
Hadravová, Tereza ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Zátka, Vlastimil (oponent)
Název práce: Estetický soud z perspektivy filozofie, psychologie a neurovědy Autorka: Tereza Hadravová Katedra: Katedra estetiky Vedoucí dizertační práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt: Otázka vztahu vědy a estetiky mívá formu: Může mít věda pro estetiku nějaký přínos? Skepticismu, který často zaznívá z filosofických pozic, kontrastuje optimismus psychologů a, nověji, neurovědců. V předkládané práci argumentuji, že obě tyto odpovědi v posledku brání možnému vzájemnému obohacení vědy a estetiky. Za východisko práce slouží radikální formulace George Dickieho, podle které nemůže žádná vědecká informace být pro estetiku relevantní. Ukazuji, že tento požadavek je ukotven v myšlenkovém odkazu logického pozitivismu a souvisí se snahou estetiku zachránit před postupnou eliminací. Argumentuji, že převážná část analytické estetiky se vzdala psychologicky informovaného pojetí estetického soudu a v důsledku toho odmítla některé jemnější distinkce, které psychologická estetika vypracovala: především požadavek rozlišovat mezi soudy o příjemném a soudy o krásném. S pomocí různých autorů jak z oblasti psychologické tak filosofické estetiky se tyto rozdíly pokouším upřesnit. Na základě podrobného...
|
|
|
Kognitivní estetika: k setkání estetiky a vědy
Hadravová, Tereza ; Kulka, Tomáš (oponent) ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem mé práce je vyjádřit se k otázce možnosti setkání estetiky a vědy. V éře kognitivní vědy, jejímž zaklínadlem je interdisciplinarita, se otázka tohoto typu již neklade. Tiše se předpokládá kladná odpověď - která je ostatně, zdá se, dokázaná řadou existujících spisů, konferencí a výzkumných pracovišť, jež se deklarativně zabývají estetickými otázkami vědeckými prostředky. Nebudu zapírat, že také mou intencí bylo zodpovědět otázku kladně; tím, že jsem si ji však explicitně položila, že jsem začala přemýšlet o možnostech setkání vědy a estetiky, jsem si vytvořila prostor pro kritičtější náhled na samy skutečnosti tohoto střetu, tedy na texty, které vznikly pod hlavičkou vědecké estetiky.
|
host ::
RSS.