|
|
Biologie nekomensálních populací myši domácí (Mus musculus sensu lato) Blízkého Východu
Slábová, Markéta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
ZÁVĚR - 114 - 6 Závěr Předložená disertační práce přispívá k poznání nejrůznějších aspektů biologie nekomensálních populací myši domácí (Mus musculus sensu lato). Ačkoliv jsou myši velmi častým modelových organismem, pozornost se téměř výhradně soustřeďuje buď na myši laboratorní, nebo na příslušníky komensálních populací. Nicméně vznik komensalismu jistě znamenal rozsáhlé změny ve způsobu života, chování, morfologii i sociálním uspořádání myší. Cílem práce bylo alespoň částečně zaplnit tuto mezeru v poznatcích o tomto jinak důkladně probádaném druhu. Práce se soustředí zejména na nekomensální populace Mus musculus domesticus obývající Blízký Východ a zjištěné poznatky porovnává s výsledky získanými studiem komensálních populací M. m. domesticus i M. m. musculus. Výsledky jsou rovněž diskutovány se znalostmi o jiných volně žijících evropských a blízkovýchodních druzích rodu Mus (M. spicilegus, M. macedonicus, M. spretus). Výsledky prezentované v této disertační práci ukazují, že se komensání a nekomensální populace jednoho druhu mohou výrazně lišit v některých aspektech své biologie. V předložené disertační práci jsou prezentované následující dílčí výsledky: ⇒ Komensální a nekomensální populace M. m. domesticus se výrazně liší v míře agonistického chování během dyadických střetů v neutrálním prostředí....
|
|
| |
|
|
Paleobiogeografie a taxonomie rodu Apodemus (Mammalia: Rodentia) v kvartéru střední Evropy
Knitlová, Markéta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Čermák, Stanislav (oponent)
Myšice rodu Apodemus představují dominantní složku současných savčích společenstev střední Evropy. Minulost jednotlivých druhů a historie jejich areálů je již z tohoto důvodu tématem velmi závažným s výraznými přesahy do sféry obecných interpretačních modelů historických kořenů současné bioty tohoto regionu. Přes výstupy současných fylogeografických analýz a početné zastoupení skupiny ve fosilním záznamu, zůstavá však řada spojených otázek nezodpovězena. Základní příčinou jsou značné komplikace s fenotypovým rozlišením jednotlivých druhů, značná proměnlivost a rozsáhlé mezidruhové přesahy ve všech morfologických znacích. Cílem předloženého projektu bylo vypracování postupů umožňujících spolehlivou druhovou identifikaci fragmentárního fosilního materiálu a zevrubné zhodnocení výpovědních možností fosilního záznamu skupiny pro rekonstrukci její areálové a fylogenetické dynamiky v nejmladší geologické minulosti. Vstupním krokem se stala podrobná morfometrická analýza dentálního fenotypu zohledňující shodnými postupy variační poměry recentních taxonů i fosilních populací a koncepce alternativní parataxonomické klasifikace fenotypového spektra rodu. Těmito postupy byl zpracován obsáhlý soubor dokladů ze souvislých vrstevných sledů z různých oblastí České republiky a Slovenska. Výsledky přinesly...
|
|
|
The impact of geography and subsistence on distribution of NRY haplogroups in Europe and Africa
Nováčková, Jana ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Chromozóm Y je v dôsledku špecifických vlastnosti ideálnym nástrojom archeogenetických štúdií. Jeho diverzita je ovplyvnená viacerými faktormi a dvom z nich (geografická poloha a spôsob života) sa venuje aj táto dizertačná práca, ktorá bola založená na analýze SNP a STR lókusov vzoriek pochádzajúcich zo Slovenska (156 vzoriek, 5 oblasti) a subsaharskej Afriky, kde boli zastúpené populácie praktikujúce usadlý farmársky (481 vzoriek, 18 oblasti) a kočovný pastiersky (405 vzoriek, 16 oblasti) spôsob života. Slovensko leží v mieste stretu dvoch migračných vĺn. Jedna sa šírila z oblasti dnešnej Ukrajiny smerom na západ a súvisí s rozšírením haploskupiny R1a v Európe a druhá šla z oblasti Pyrenejského poloostrova smerom na východ a je dávaná do súvislosti s rozšírením haploskupiny R1b. Výsledky MDS grafu kopírujú geografickú mapu Európy, kde vzorky zo Slovenska ležia medzi ruskými, balkánskymi a pyrenejskými vzorkami. Závislosť medzi genetickými a geografickými vzdialenosťami bola preukázaná aj hierarchickou AMOVOU a Mantelovými testami. V oblasti subsaharskej Afriky vedľa seba žijú populácie, ktoré sa líšia typom životnej subsistencie a tento ich odlišný spôsob života sa odráža aj v diverzite chromozómu Y. Kočovné pastierske a usadlé farmárske populácie sa líšia zastúpením haploskupín chromozómu Y,...
|
|
|
Populace afrického sahelu pohledem fylogeografie euroasijských mtDNA haploskupin
Kulichová, Iva ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dvě mtDNA haploskupiny eurasijského původu, jež se vyskytují v převážné míře u Fulbů, pastevců afrického sahelu. Na prvotní analýzu bylo využito 544 vzorků nepříbuzných fulbských jedinců. Tyto vzorky byly klasifikovány na základě hypervariabilního segmentu I (HVS-I) mtDNA do haploskupin a následně byly pro celogenomové sekvenování mtDNA vybrány konkrétní eurasijské haplotypy. Obdržené mito- genomy byly zařazeny do fylogenetických stromů a datovány. Ukázalo se, že patří do haploskupin U5b1b1b a H1ca1a s pravděpodobným původem na Pyrenejském poloostrově, zřejmě ve frankokantaberském refugiu, kde vznikli jejich předkové v pozdním glaciálu až v první polovině holocénu. Ti následně migrovali přes Gibraltarskou úžinu do severní Afriky a na Saharu, kde se utvářela proto-fulbská pastevecká populace. Lze také předpokládat, že jedna její část přišla do Afriky z Blízkého východu společně s hovězím dobytkem. V druhé polovině holocénu migrovala tato pastevecká populace z vysychající Sahary do sahelu. Patrně kvůli malému počtu migrujících žen byly do ní přijaty i ženy z lokálních subsaharských populací, což vysvětluje majoritní zastoupení západoafrických mtDNA haploskupin u dnešních Fulbů. Haploskupiny U5b1b1b a H1ca1a ale již zůstaly izolovány v jejich populaci.
|
|
|
Chování tří populací myši domácí ( Mus musculus sensu lato) v baterii pěti behaviorálních testů: vliv poddruhové příslušnosti a komensálního způsobu života
Voráčková, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Pojempersonalitase dnesobjevujestále častějivpsychologickýchstudiíchlidí,ale také zvířat. Studiumpersonalitynámpomáhádefinovatjednotlitvérysychování,které se mohoulišitvrámci věku,pohlaví,druhůneboprostředí.Behaviorálnítestysloužíkodhalenítěchtoprvkůchovánía dokážourozdělitzvířatadorůzných variabilníchskupin. Předmětemnašehobádáníse stalytři populace myši domácí(Mus musculussensulato),které jsme otestovali vtestechvolnéexplorace,nucené explorace,hole-boardtestu,testuvertikálníaktivityave vyvýšenémkřížovémbludišti.Testymělyodhalit,zdase tytomyši budoulišitve svémchovánív rámci pohlaví,komenzalismunebopoddruhu. Zjistili jsme(svýjimkoujednohotestu),že ve vnitropopulačnívariabilitějsourozdílyvelmimalé,avšak mezipopulačnírozdílyjsouvlivemkomenzalismuapoddruhovépříslušnosti velkéajasně zřetelné. Klíčováslova:Mus musculus,komenzalismus,openfieldtest,Elevatedplus-maze,Principal ComponentAnanlysis(PCA)
|
|
|
Tvarová variabilita proximální a distální části lidské kosti holenní
Brzobohatá, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Cílem disertační práce bylo zachytit a popsat tvarovou variabilitu proximální a distální části lidské kosti holenní ve vztahu k pohlaví, dožitému věku, sociálnímu statusu a pozici na časové ose. Dílčí cíle lze řešit pouze v širším časovém intervalu, a tak byla variabilita tvaru a formy zkoumána nejprve v rámci populace historické (raný středověk), dvou novověkých (první polovina 20. století a současnost) a posléze i v tomto časovém rozpětí. Vstupní data byla získána metodou optického skenování a výpočetní tomografie (CT), u souboru současné populace byly CT řezy použity pro vytvoření trojrozměrných povrchových modelů kostí. Pro kvantitativní analýzu tvaru, formy a velikostní složky jsme zvolili přístupy geometrické morfometrie v kombinaci s mnoharozměrnými statistickými metodami. Postupně jsme testovali vliv pohlaví, věku a pozice na časové ose odděleně pro proximální a distální konfiguraci význačných bodů. U raně středověkého souboru bylo přihlédnuto k možné interakci biologických a sociálních jevů a byl testován i vliv sociálního postavení jedince na základě lokalizace hrobu v rámci mikulčické aglomerace. Pohlavní dimorfismus proximální a distální tibie byl prokázán u vnějších lineárních rozměrů metodami tradičně morfometrickými (např. Steyn a Işcan, 1997; Šlaus et al., 2013), které vytvořily...
|
|
|
Populační struktura a migrace v africkém sahelu z pohledu variability kontrolního úseku mtDNA
Mašek, Jan ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Přestože je západní Afrika regionem bohatým na kulturní a jazykovou diverzitu, rozložení genetické diverzity nebyly ještě plně objasněny. Většina dosavadních studií populačních vztahů vycházela z variability prvního hyper variabilního segmentu (HVS-1) kontrolního úseku mitochondriální DNA. V této diplomové práci jsem se zaměřil na celý kontrolní úsek s cílem odhadnout příspěvek HVS-2 k haploskupinové klasifikaci a objasnit genetické vztahy v africkém sahelu. Za těmito účely bylo zpracováno 1075 sekvencí kompletního kontrolního úseku mitochondriální DNA, pocházejících z 24 afrických populací (104 sekvencí bylo nově analyzováno v rámci této práce, ostatní byly publikovány již dříve jinými autory). Výsledky naznačují, že HVS-2 má při určování haploskupin zpřesňující význam za předpokladu, že je referenční databáze dostatečně obsáhlá. V populační úrovni jsou z hlediska mitochondriální DNA populace západoafrického sahelu poměrně homogenní a vykazují signifikantní odlišnosti od populací saharských. Zdá se, že na rozložení genetické diverzity mají geografické faktory větší vliv než jazykové. Genetická blízkost subsaharských populací a jejich odlišnost od saharských, naznačuje větší význam migračního koridoru vedoucího podél sahelského pásma.
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhů letounů Afriky na základě cytogenetického a molekulárního přístupu
Koubínová, Darina ; Zima, Jan (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Martínková, Natália (oponent)
Fylogenetické vztahy byly zkoumány ve vzorku obsahujícím 248 netopýrů patřících do 19 druhů a čtyř čeledí (Hipposideridae, Rhinolophidae, Molossidae a Vespertilionidae) ze Senegalu (západní Afriky) s použitím multilokusových sekvenčních dat a nediferenciálně obarvených chromosomů. Karyotypy Hipposideros ruber, H. tephrus, H. jonesi a H. cyclops byly popsány poprvé. Standardní formule rodu Hipposideros byla zaznamenána u H. tephrus, H. jonesi a H. ruber (2n = 32, FNa = 60, FN = 64). Karyotypy H. cyclops (2n = 36, FN = 66) a H. gigas (2n = 52, FN = 64) se nápadně lišily od této typické chromosomální sady. Rhinolophus landeri a R. fumigatus měli shodný diploidní počet chromosomů (2n = 58), ale lišili se jejich morfologií (R. fumigatus - FNa = 60, FN = 64; R. landeri - FNa = 64, FN = 68). Rhinolophus landeri se karyotypově odlišoval od ostatních afrických populací, což může signalizovat přítomnost kryptických forem v rámci tohoto druhu. Karyotypy Chaerephon pumilus a Mops condylurus obsahovaly 48 chromosomů (FN = 54), což odpovídá standardní sadě nalézané u příslušníků této čeledi. Chromosomy, Bayesiánské metody, maximální pravděpodobnost a analýza genetických distancí naznačily existenci kryptických forem u pěti z deseti vyšetřených druhů západoafrických vespertilionidních netopýrů - Pipistrellus...
|
|
|
Genetics and Genomics of Hybrid Sterility
Bhattacharyya, Tanmoy ; Forejt, Jiří (vedoucí práce) ; Pravenec, Michal (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Doktorský studijní program: Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie Abstrakt Genetika a genomika hybridní sterility Mgr. Tanmoy Bhattacharyya Školitel: Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc. Praha 2013 Abstrakt Samčí hybridní sterilita je překážkou v přenosu genů mezi příbuznými druhy, což je významným předpokladem pro vznik nových druhů. F1 hybridní samci vzniklí křížením samice PWD/Ph (poddruhu Mus m. musculus) a samce C57BL/6J nebo B6 (Mus m. domesticus) mají azoospermii a jsou sterilní (PB6F1), zatímco hybridi z recipročního (B6PF1) křížení jsou částečně fertilní. Nadměrně převládající vliv chromosomu (Chr) X na sterilitu samčích hybridů představuje jev, který je při vzniku nových druhů široce zastoupen. V této studii jsme mapovali dva fenotypově odlišné lokusy pro hybridní sterilitu Hstx1 a Hstx2 do společné oblasti o délce 4,7 Mb na Chr X. Analýza meiotické profáze I odhalila u sterilních samců PB6F1 meiotický blok ve střední fázi pozdního pachytenu a testem TUNEL byla prokázána apoptóza blokovaných spermatocytů. U sterilních samců byla v 95 % pachytenních spermatocytů vizualizací protilátkami anti SYCP1, HORMAD2 a SYCP3 zjistěna asynapse jednoho či více autosomů. Fosforylovaná forma histonu H2AFX, normálně pozorovaná pouze v pohlavním tělísku...
|
host ::
RSS.