|
|
Proveditelnost dříve vyslovených přání v praxi zdravotnické záchranné služby
Fajferová, Kristýna ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proveditelností dříve vyslovených přání (DVP) v praxi zdravotnické záchranné služby. Zkoumá, jak na vzrůstající zájem o téma reagují dvě organizace - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Jejím cílem je zjistit, za jakých podmínek se mohou ZZS stát funkčními aktéry v praxi při rozhodování na konci života pacientů a při situacích obsahujících DVP. Klade si za cíl také vytvořit soubor doporučení pro organizace, které by mohly pomoct při práci s dříve vyslovenými přáními v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Empirická část této práce je tvořena formou případové studie, analyzuje organizační prostředky, dokumentaci a vnitřní předpisy. Dále je tvořena polostrukturovanými rozhovory s pracovníky organizace. Tyto informace jsou poté zařazeny do kategorií podstatných pro tento výzkum. Přínosem práce je analýza připravenosti organizací na práci s pacienty s DVP a definování oblastí střetu názorů - touchpoints. Významnými faktory, které byly identifikovány na základě zjištěných informací, které ovlivňují proveditelnost DVP v praxi zdravotnických záchranných služeb, jsou znalosti zdravotníků, jejich důvěra a vztah k organizaci, nástroje pro práci s DVP a zkušenosti. Na základě zjištěných informací byla popsána...
|
|
|
Sociální izolace v průběhu pandemie Covid -19 z pohledu osaměle žijících seniorů
Picková, Šárka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sociální izolace osaměle žijících seniorů. Autenticky zachycuje jedinečnou zkušenost seniorů z období pandemie Covid-19. Cílem diplomové práce je porozumět, zda si senioři myslí, že se proměnily jejich potřeby v období pandemie Covid-19 ve srovnání s obdobím před pandemií a dílčím cílem je dle výsledků výzkumu formulovat doporučení pro terénní poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, praktické lékaře a samosprávy obcí s rozšířenou působností. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část představuje pohled na sociální izolaci seniorů, rizikové faktory jejího vzniku a možnosti prevence na různých společenských úrovních. Zaměřuje se nejen na období pandemie Covid-19, kdy riziko vzniku sociální izolace výrazně ovlivnila přijímaná mimořádná opatření proti šíření nemoci, ale i na období před jejím vypuknutím. Empirická část prezentuje problematiku sociální izolace seniorů v období pandemie Covid-19 z pohledu seniorů samotných. Výzkumné šetření je navíc doplněno o zkušenost odborníků pracujících s cílovou skupinou seniorů. Z reálné zkušenosti účastníků výzkumného šetření vyplynulo, že se sociální izolace v oblasti potřeb seniorů interpretovaných prostřednictvím Maslowovy pyramidy v průběhu pandemie Covid-19...
|
|
|
Aspekty ovlivňující participaci doprovodů dětských pacientů a členů multidisciplinárního týmu nelékařských zdravotnických pracovníků průběhu hospitalizace ve FN Motol
Otáhalová, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce pojednává o asketech ovlivňující spolupráci rodičů hospitalizovaných dětí a členů multidisciplinárního týmu nelékařských zdravotnických pracovníků v průběhu hospitalizace na Klinice dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Motol. Cílem práce je zmapování těchto aspektů z pohledu zdravotníků i samotných rodičů hospitalizovaných dětí. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V části teoretické se věnuji teoretickým poznatkům, které se k tématu vztahují. Empirická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu, konkrétně pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Zjištěná data jsou v diskusi propojena s teoretickým rámcem tématu. Aspekty ovlivňující spolupráci rodičů pacientů a zdravotnických pracovníků zjištěné výzkumným šetřením se navzájem prolínají a ovlivňují, většina z nich souvisí komunikací mezi zdravotníky a rodiči. Klíčová slova: hospitalizace dítěte, participace, multidisciplinární tým, Fakultní nemocnice Motol
|
|
| |
|
|
Péče zaměřená na člověka v domově pro seniory
Hrdá, Karolína ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je určení a popis překážek v dosahování péče zaměřené na člověka v konkrétním domově pro seniory. Za účelem jeho naplnění se autorka práce nejprve zabývá konceptualizací pojmu péče zaměřená na člověka, vzniklý rámec následně využívá pro provedení výzkumu v předmětné organizaci. Teoretická část je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se věnuje úvodu do konceptu péče zaměřené na člověka, vlastnímu vymezení pojmu a vztahu konceptu individualizace k péči zaměřené na člověka. Závěr kapitoly představuje schéma konceptu, které následně tvoří opěrnou strukturu pro kapitoly dva až pět. V nich autorka sleduje jednotlivé systémy, a to: příjemce péče, účastníky přímé péče a zajišťovatele služby, konec první části práce se pak věnuje odpovídající kultuře organizace. Empirická část nabízí nejprve shrnutí teoretických východisek, tedy rámce pro následnou analýzu a interpretaci dat, představuje relevantní aspekty zkoumané organizace, zejména pak v současnosti implementovaný psychobiografický model péče, který je přístupem v dosažení péče zaměřené na člověka. Empirická část dále pojednává o metodologii výzkumu. Pro dosažení cíle práce byly provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky zapojenými do přímé péče v rozsahu multidisciplinárního týmu. Rozhovory byly následně...
|
|
|
Význam komunikace ve vztahu k porovnání očekávání rodinných příslušníků klientů Domova pro seniory od poskytované péče s reálnou praxí
Šindelářová, Eva ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Kubejová, Elena (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice očekávání rodinných příslušníků od péče poskytované v konkrétním Domově pro seniory a současně se také zabývá komunikací mezi pracovníky daného zařízení a příbuznými tamních klientů. Práce nejprve popisuje teoretická východiska dané problematiky, kdy je pozornost věnována jak období stáří, tak možnostem podpory seniorů. Dále je rozpracován proces umístění seniora do pobytového zařízení a prostor je věnován i možnostem spolupráce mezi rodinnými příslušníky klientů a pracovníky v tomto typu sociální služby. Cílem práce je pak pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjistit, jakým způsobem mají příbuzní klientů v konkrétním Domově pro seniory možnost dozvědět se o tom, jak reálně probíhá péče v daném zařízení a zda se shoduje s jejich očekáváními. Pozornost je věnována také hodnocení stávajícího systému komunikace mezi těmito aktéry. Z výzkumu vyplývá, že rodinní příslušníci neměli konkrétní očekávání od dané sociální služby. Byla identifikována i rozdílná vnímání frekvence komunikace v rámci obou skupin informátorů, kdy se rodinní příslušníci ve vztahu k získávání informací o probíhající péči nejčastěji spoléhají na svůj vlastní úsudek. Výsledky výzkumu odhalují 3 vyskytující se roviny vzájemného nastavení vztahů mezi pracovníky a příbuznými klientů. První dimenzí...
|
|
|
Řízení lidských zdrojů v nestátních neziskových organizacích
Venclová, Lenka ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá řízením lidských zdrojů v neziskových organizacích, které získaly v průběhu let 2013 - 2015 ocenění Neziskovka roku, které organizuje Nadace rozvoje občanské společnosti, která sama patří mezi stabilní neziskové organizace v České republice a jejímž cílem je rozvíjet právě český neziskový sektor. Teoretickým východiskem je zachycení skutečnosti, že nejcennějším zdrojem organizací jsou lidé. První část teoretické části pojednává o obecném vstupu do občanského sektoru, poukazuje na základní stavební kámen úspěšné neziskové organizace a zaměřuje se na specifika řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích, především na péči o zaměstnance a dobrovolníky. V praktické části je snaha zodpovědět na otázku, jak kvalitní, špičkové neziskové organizace pečují o zaměstnance a dobrovolníky a jaký styl vedení uplatňují. Hlavními metodami, které byly použity, jsou analýza dokumentů a polostrukturované rozhovory. V závěru jsou prezentovány výstupy popisující poslání a vize vybraných neziskových organizací, proces výběru a adaptace nového pracovníka, péče o pracovníky a dobrovolníky. Klíčová slova: Nezisková organizace, vize, poslání, úspěšná nezisková organizace, řízení lidských zdrojů, péče o zaměstnance, dobrovolník, vedení lidských zdrojů, styly vedení.
|
|
|
Stárneme doma - stárneme v obci.
Dušková, Eva ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Bareš, Pavel (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice podpory důstojnosti stárnoucích občanů na úrovni obce venkovského typu. Důstojnost je označena za nejvýznamnější a univerzální potřebu života nejen ve stáří. Její důležitost a ochrana je zakotvena v mezinárodních a národních dokumentech právní povahy. Povinnost dodržovat přijaté úmluvy se vztahuje i na nižší stupně řízení státní správy jako jsou obecní zřízení. Obec je veřejnoprávní instituce s povinností vytvářet sociální politiku na svém území. Participace veřejnosti na tvorbě této politiky se jeví jako nutné minimum, které odráží potřeby občanů potažmo skupiny občanů, které nazýváme seniory. Analytická část práce je zaměřena na popis současné situace v konkrétní obci použitím několika metod. Metoda sociálně-demografické analýzy čerpá z dostupných statistických zdrojů a literatury. Vlastní zúčastněné pozorování mezi respondenty a studium dokumentů doplňuje sekundární analýzu o další zdroj informací. Výsledky prezentují současný stav věkové struktury a soužití v obci. Podle způsobu zapojení občanů do politiky obce lze usuzovat, že blízké vztahy mezi aktéry jsou hybnou silou rozvoje území ve smyslu řešení potřeb stárnoucích občanů. Závěr práce je návrh opatření, která mohou být implementována s ohledem na předpokládaný demografický vývoj území a současný...
|
|
|
Management znalostí všeobecných sester uvnitř učící se organizace
Bendová, Šárka ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Čajko Eibicht, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem učení, managementem znalostí a konceptem učící se organizace jakožto strategickými směry v oblasti vzdělávání, učení a rozvoje zaměstnanců. Teoretická část popisuje znalostní management jako nezbytnou součást řízení úspěšně fungující a kontinuálně rozvíjející se organizace, která je vystavena stále většímu tlaku konkurence, náročnosti klienta a ekonomické zátěži. Neméně důležité je v tomto případě nastavení firemní kultury směrem k učící se organizaci. Jelikož v takto smýšlející organizaci je vytvořeno vhodné prostředí pro efektivní rozvoj znalostí, dovedností a zkušeností. A to nejen v klasické formě celoživotního vzdělávání, které je u všeobecných sester dáno legislativou, ale především je kladen důraz na vznik, rozvoj a přenos znalostí mezi jednotlivci a v týmu. V praktické části zkoumám vybranou organizaci z pohledu konceptu učící se organizace s cílem identifikovat méně rozvinuté oblasti a navrhnout konkrétní opatření pro jejich posílení a rozvoj. K tomu využívám analytický nástroj Learning Organization Survey, analýzu organizačního systému, procesů vzdělávání a rozvoje zaměstnanců a mapuji individuální postoje zdravotních sester vybraného oddělení. Na základě informací a zjištění formuluji výsledná doporučení. Klíčová slova: Management znalostí, znalost,...
|
|
|
Domácí hospicová péče - možnost využití australských standardů při příjmu pacienta
Adámková, Naděžda ; Růžička, Michal (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Domácí hospicová péče - možnost využití australských standardů při příjmu pacienta Diplomová práce se zabývá problematikou domácí hospicové péče dostupné v podmínkách České republiky. Cílem této práce je předložit čtenáři ucelený přehled informací o domácí hospicové péči v konkrétní organizaci. Zorientovat se v problematice. Přinést informace o systému a využití v praxi. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část seznamuje s tématem hospicové a paliativní péče. Mapuje historický vývoj vzniku hospicové myšlenky až po současný stav lůžkových a domácích hospiců. Vymezuje pojmy použité v empirické části práce. Druhou část tvoří výzkumná část, která se zaměřuje na zkoumání průběhu příjmu pacienta do domácí hospicové péče. V dané problematice nejdříve analyzuje výchozí stav příjmu pacienta v organizaci poskytující péči o nevyléčitelně nemocné pacienty v terminální fázi života. Na základě zjištěného stavu a tříměsíční implementace vybraných australských standardů reflektuje zkušenosti týmu. Závěr práce obsahuje doporučení, ze kterých mohou čerpat i jiné týmy domácí hospicové péče inspiraci ke zlepšení systému práce a tím i kvality poskytovaných služeb. Práce je určena dospělé populaci. Klíčová slova: Domácí hospic. Paliativní péče. Příjem pacienta. Standardy. Implementace australských...
|
host ::
RSS.