|
|
Grafické projevy u ohrožených žáků mladšího školního věku
Járka, Štěpán ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato práce se zabývá specifickou oblastí poruch učení, která souvisí s hrubou a jemnou motorikou. Proto se zaměřuje především na projevy dysgrafie. Jejím cílem je totiž postihnout zvláštnosti této poruchy v závislosti na kresbě a výtvarných schopnostech žáků. V práci je použita Rey-Osterriethova komplexní figura a doplňující úkoly, které jsou s touto figurou srovnávány. Rey-Osterriethova komplexní figura je známý a používaný diagnostický nástroj v oblasti poruch učení a v této práci slouží k porovnání výkonů žáků. Důležitá je výtvarná schopnost žáka, jeho vnímání perspektivy, prostorové kompozice a práce s linií. Výkon každého žáka je v práci podrobně popsán, jak pomocí kvantifikace, tak pomocí písemného popisu. V práci se také nachází kazuistiky a porovnání výsledků žáků, kteří se odlišují od průměrných hodnot.
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Kucharská, Anna (oponent)
Rigorózní práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Vývoj a struktura fonologických dovedností v raném předškolním věku
Kulhánková, Eliška ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Vývoj a struktura fonologických dovedností byly semi-longitudinálně posuzovány u intaktních dětí raného předškolního věku (n=127; průměrný věk v T1 46 měsíců, v T2 52,5 měsíců). Děti podstoupily tři zkoušky fonologického uvědomování (Rozpoznávání slabik, Skládání slabik, Rozpoznávání fonémů) a dva testy fonologických procesů (Opakování pseudoslov, Rychlé jmenování). Neparametrické statistické metody neukázaly na hladině významnosti 5% statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami v úrovni fonologických dovedností, jedinou výjimkou byl v mladším věku test Rozpoznávání hlásek, kdy byly dívky lepší. Struktura fonologických dovedností byla posuzována explorační faktorovou analýzou. Výsledkem pro mladší věk jsou dva faktory: (a) Rozpoznávání (Rozpoznávání slabik a Rozpoznávání fonémů) a (b) Syntéza a krátkodobá fonologická paměť (Skládání slabik a Opakování pseudoslov). Nicméně vlastní hodnota druhého faktoru leží na hranici akceptovatelnosti. Rychlé jmenování se ukázalo jako nezávislá dovednost. Pro starší věk přinesla faktorová analýza jeden faktor, pojmenovaný jako Fonologické uvědomování a krátkodobá fonologická paměť (obsahoval všechny zkoušky fonologického uvědomování i Opakování pseudoslov). Rychlé jmenování bylo opět nezávislé. Výsledky podporují dvojdimenzionální model fonologických...
|
|
|
Percepce a zvládání dopadů specifických poruch učení na každodenní život dětí s touto diagnoózou
Vilímová, Zuzana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce)
NÁZEV: Percepce a zvládání dopadů specifických poruch učení na každodenní život dětí s touto diagnózou ABSTRAKT Text se zaměřuje na rozpoznání dopadů specifických poruch učení na každodenní život, jak je vnímají samy děti s touto diagnózou, a strategií, které tyto děti užívají pro vyrovnání se s nimi. Teoretická část práce shrnuje potřebné poznatky o vývojovém stádiu mladší školní věk, fungování dítěte v rodině a krátce o zátěži a jejím zvládání. Dále jsou prezentovány výsledky předešlého výzkumu s matkami dětí s SPU. Empirická část je založena na semistrukturovaných rozhovorech se šesti dětmi s SPU navštěvujícími čtvrtou nebo pátou třídu běžných základních škol. Na základě jejich kvalitativní analýzy se práce pokouší objasnit, jak děti vnímají a prožívají dopady SPU a jak se s nimi vyrovnávají. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení (SPU), dítě, rodina, škola, neúspěchy, strategie zvládání (coping)
|
|
|
Kresba rodiny u dětí z rodiny s rozchodovou zkušeností
Saksunová, Aneta ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem rozchodové zkušenosti na dítě předškolního věku. Jejím cílem je zjistit, zda se tento vliv projeví i na kresbě rodiny. Podkladem pro realizaci výzkumu je teoretická část, která je tvořena dvěma velkými oblastmi. Těmito oblastmi jsou předškolní věk a rodina. Z nich jsou pak vyzdviženy aspekty, které nejvíce korelují s praktickou částí. Z předškolního věku se jedná o myšlení, komunikaci, emoce, sociální vývoj a o kresbu, která tvoří nejdůležitější složku. Oblast rodiny je uvedena aktuální situací, po které přichází podstatné informace o funkcích a druzích rodiny. Finální a zároveň nejpodstatnější částí je podkapitola vztahující se k rozchodům a rozvodům. Výzkumná data jsou získána pomocí kresby rodiny a polostrukturovaného interview. Interview je použito z důvodu upřesnění informací z kresby rodiny a doplnění popisu dítěte jako takového. Vrcholem praktické části jsou výsledky výzkumu. Ukázalo se, že nejmarkantnější rozdíly jsou přítomny u parametrů: přítomnost otce/matky/dítěte na kresbě, nejbližší osoba či věc od dítěte na kresbě, vzdálenost dítěte od otce a od matky na kresbě, dokreslené osoby předměty či zvířata na kresbě a mluvení o rodičích v rámci rozhovoru. Z těchto parametrů stojí za vyzdvihnutí dokreslené objekty, kterých se vyskytuje u dětí z rodiny s...
|
|
| |
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
|
|
Vedení lidí v podmínkách malé školy z hlediska pedagogického procesu
Kicková, Pavla ; Kucharská, Anna (oponent)
Cílem této práce je zmapovat problematiku vedení lidí z hlediska pedagogického procesu v mateřské škole s nejvýše patnácti zaměstnanci. Tento cíl byl vybrán jednak proto, že autorka prováděla před dvěma lety výzkumné šetření na téma: Vedení lidí v podmínkách malé mateřské školy z hlediska managementu. A při něm se jí rozkryly i otázky týkající se pedagogického procesu.. A jednak proto, že autorka sama působí v řídící funkci na malé škole. Výstupem by měl být souhrn poznatků o problémech současných ředitelů mateřských škol ve středočeském kraji. Práce se týká způsobů a metod jaké používají ředitelé škol při vedení lidí v pedagogickém procesu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Copingové strategie osobních asistentek
Bučková, Aneta ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce osobních asistentů patří mezi pomáhající profese s vysokou mírou stresu a při jeho dlouhodobém působení v nevhodných pracovních podmínkách se u asistentů může rozvinout syndrom vyhoření. V teoretické části práce vymezuji osobní asistenci, stres, copingové strategie, odolnost a syndrom vyhoření. Praktická část vychází z devíti rozhovorů s osobními asistenty zaměřených na stresory, copingové strategie a podmínky jejich práce v organizaci, kde jsou zaměstnáni. Zjistila jsem, že osobní asistenti považovali za nejvýznamnější zdroje stresu problémové chování dítěte, komunikaci s pedagogy a s rodiči. Osobní asistenti se ve své profesi potýkají s pocity bezmoci, s frustrací ze stagnace dítěte, z neúspěchu, s pocity viny za problémové chování dítěte. Ve své práci jsou v každodenním kontaktu s rodiči v psychické nepohodě a s pedagogy, kteří nebývají vždy vůči asistentům vstřícní. Mezi nástroje zvládání stresu osobních asistentů patří nejčastěji pocit užitečnosti a smyslu práce, sociální opora (informace a podpora rodiči dětí, podpora sociálními pracovníky služby a supervize), odreagování jinou aktivitou, zájmy, relaxace, optimismus, akceptace situace, nastavení hranic, seberozvoj. Organizaci považují asistenti ve své práci jako podpůrnou instituci, cení si možnosti supervize, školení a zájmu řešit...
|
host ::
RSS.