|
| |
|
|
Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí znečištěných těkavými organickými kyselinami
Kouřil, M. ; Boháčková, T. ; Švadlena, J. ; Prošek, T. ; Strachotová, K. Ch. ; Kreislová, K. ; Fialová, P. ; Majtás, Dušan
Cílem metodiky je konkretizovat postupy určení korozní agresivity vnitřních atmosfér pro oblast památkové péče, zejména v objektech se zvýšeným rizikem výskytu těkavých organických látek, které mohou svou korozní agresivitou ohrožovat kovové i další objekty s kulturní a historickou hodnotou. Cílovými lokalitami tedy jsou například archivy, knihovny, výstavní prostory a depozitáře muzeí a kostely a cílovými předměty olověné pečetě, varhanní píšťaly obsahující olovo, vitráže, cínoolověné nádobí, technické památky s olověnými pájkami, liteřina, apod.
|
|
|
Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí znečištěných těkavými organickými kyselinami
Kouřil, Milan ; Boháčková, Tereza ; Švadlena, Jan ; Prošek, Tomáš ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Kreislová, Kateřina ; Fialová, Pavlína ; Majtás, Dušan
Korozní napadení kovových historických artefaktů těkavými organickými sloučeninami (VOA – volatile organic acids) je běžné ve vnitřních atmosférách, v nichž se nacházejí zdroje VOA a kde nejsou přijímána dostatečná opatření pro eliminaci agresivního působení těchto látek na kovy. Postup pro stanovení korozní agresivity vnitřních atmosfér vůči kovům definují tři části normy ČSN EN ISO 11844 „Koroze kovů a slitin - Klasifikace vnitřních atmosfér s nízkou korozní agresivitou“. Třídy korozní agresivity (IC1 až IC5) jsou založeny mimo jiné na určení hmotnostního úbytku korozních kupónů ze stříbra, mědi, oceli, zinku a olovo. Olovo bylo do první části normy ČSN EN ISO 11844-1 zařazeno v roce 2021 na základě výsledků projektu NAKI II „Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí pro sbírkové předměty ze slitin olova“ (DG18P02OVV050), jakožto kov specificky citlivý na přítomnost těkavých organických kyselin. Cílem metodiky je konkretizovat postupy určení korozní agresivity vnitřních atmosfér pro oblast památkové péče, zejména v objektech se zvýšeným rizikem výskytu těkavých organických látek, které mohou svou korozní agresivitou ohrožovat kovové památky. Cílovými lokalitami tedy jsou například archivy, knihovny, výstavní prostory a depozitáře muzeí a kostely a cílovými předměty olověné pečetě, varhanní píšťaly obsahující olovo, vitráže, cínoolověné nádobí apod. Zdrojem těkavých organických kyselin je celá řada materiálů tvořících běžné vybavení v daných vnitřních prostředích – dřevěné obložení a stropy, nábytek, skříně, vitríny, ale i další vystavované nebo uložené předměty.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Klasifikace korozního poškození historického olova a systém prostředků pro jeho konzervaci
Kouřil, Milan ; Ďurovič, Michal ; Bartl, Benjamin ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Msallamová, Šárka
Mnohé muzejní a archivní instituce se v současnosti potkávají s problematikou koroze olověných sbírkových předmětů, uložených v depozitářích, způsobenou citlivostí olova vůči těkavým organickým sloučeninám (VOC), zejména vůči kyselině octové. Zvláštní skupinou těchto olověných předmětů jsou olověné buly (kovové pečeti), které bývají obvykle připojeny k pergamenovým listinám pomocí textilního závěsného materiálu. Metodika zavádí systém kategorizace korozního poškození olověných pečetí a hodnocení podmínek jejich uložení a navrhuje postupy konzervačních opatření vhodné pro možné varianty výsledky průzkumu stavu pečetí a expozičních podmínek. Navržené konzervační postupy jsou založeny především na eliminaci agresivních složek prostředí volbou vhodných obalových materiálů a použitím sorbentů.
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Rotační bleskové kalení s pomocí elektronového svazku a laserového paprsku
Klusáček, Martin ; Jan, Vít (oponent) ; Kouřil, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aplikací ohřevu elektronovým svazkem a laserovým paprskem pro bleskové (jednorázové) povrchové kalení ocelí za rychlé rotace. Při tomto způsobu kalení dochází k velmi rychlému homogennímu ohřevu definované části povrchu. Jako experimentální materiál byla zvolena ocel 42CrMo4 (WNr 1.3563, ČSN 15142). Literární část rozebírá nejčastější metody povrchového kalení, zejména pak technologii laserového paprsku a elektronového svazku a cituje některé předchozí práce na podobné téma. V rámci experimentální části byly pro daný účel sestrojeny rotační přípravky. Bylo provedeno kalení při různých nastaveních zdroje záření, rychlosti otáčení vzorku a posuvu laserového nebo elektronového paprsku. Rotačním jednorázovým kalením pomocí laserového paprsku bylo dosaženo maximální hloubky zakalení 0,7 mm a šířky stopy 5,6 mm. V případě elektronového svazku byla provedena modulace rozložení výkonu svazku podél šířky stopy za účelem zlepšení poměru mezi hloubkou a šířkou vrstvy. Výsledkem pokusů bylo dosažení maximální hloubky 1,4 mm a šířky stopy 13,4 mm.
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – lokalita Horka
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Uhlík, J. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Baier, J. ; Buriánek, D. ; Černý, M. ; Dudková, I. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Hokr, M. ; Holeček, J. ; Jankovec, J. ; Jelének, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Kouřil, M. ; Královcová, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Pacherová, P. ; Polák, M. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Steinová, J. ; Svoboda, J. ; Šír, P. ; Švagera, O. ; Vašíček, R. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Zeman, J. ; Zeman, O.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Horka a hodnotí lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb. o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP22 v3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1. Geologické charakteristiky lokality\n2. Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3. Transportní charakteristiky lokality\n4. Stabilita lokality\n5. Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6. Slučitelnost vlastností horninového masivu s inženýrskými bariérami
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – lokalita Dukovany – západ \n(EDU-Z).
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Jankovec, J. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Černý, M. ; Dudková, A. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Gvoždík, L. ; Hokr, M. ; Holeček, J. ; Hrdličková, K. ; Jelének, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Královcová, J. ; Kouřil, M. ; Kryštofová, E. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Pacherová, P. ; Polák, M. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Sedláčková, I. ; Vašíček, R. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Uhlík, J. ; Zeman, J. ; Zeman, O.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Dukovany-západ a hodnotí lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP 22 verze 3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1. Geologické charakteristiky lokality\n2. Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3. Transportní charakteristiky lokality\n4. Stabilita lokality\n5. Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6. Slučitelnost vlastností horninového masivu s inženýrskými bariérami
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – lokalita Čihadlo
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Polák, M. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Černý, M. ; Dudíková Schulmannová, B. ; Dudková, A. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Gvoždík, L. ; Hokr, M. ; Holeček, J. ; Jankovec, J. ; Jelének, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Klomínský, J. ; Kolomá, K. ; Kouřil, M. ; Královcová, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Lednická, Markéta ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Steinová, J. ; Svoboda, J. ; Šír, P. ; Švagera, O. ; Uhlík, J. ; Vašíček, R. ; Vavro, Martin ; Verner, K. ; Vopálka, D. ; Zeman, J. ; Zeman, O.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Čihadlo a hodnotí lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb., o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP 22 verze 3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1) Geologické charakteristiky lokality\n2) Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3) Transportní charakteristiky lokality\n4) Stabilita lokality\n5) Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6) Slučitelnost horninového prostředí se systémem inženýrských bariér
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti – lokalita Čertovka.
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Černý, M. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Baier, J. ; Dudková, I. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Gvoždík, L. ; Holeček, J. ; Hokr, M. ; Jankovec, J. ; Jelének, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Kouřil, M. ; Královcová, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Kůrková, I. ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Pacherová, P. ; Polák, M. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Steinová, J. ; Svoboda, J. ; Šír, P. ; Švagera, O. ; Vašíček, R. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Uhlík, J. ; Zeman, J. ; Zeman, O. ; Žáček, V.
Tato zpráva shrnuje je shrnout dostupná data z lokality Čertovka a hodnotit lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb. o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP22 v3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1) Geologické charakteristiky lokality\n2) Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3) Transportní charakteristiky lokality\n4) Stabilita lokality\n5) Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6) Slučitelnost vlastností horninového masivu s inženýrskými bariérami
|
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska \ndlouhodobé bezpečnosti – lokalita Březový Potok
Havlová, V. ; Pertoldová, J. ; Bukovská, Z. ; Hroch, T. ; Štědrá, V. ; Baier, J. ; Říha, J. ; Červinka, R. ; Černý, M. ; Dudková, I. ; Dušek, K. ; Franěk, J. ; Gondolli, J. ; Gvoždík, L. ; Hokr, M. ; Holeček, J. ; Jankovec, J. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, R. ; Kaláb, Zdeněk ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Kouřil, M. ; Královcová, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Maryška, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Polák, M. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Soejono, I. ; Steinová, J. ; Svoboda, J. ; Šír, P. ; Švagera, O. ; Uhlík, J. ; Vašíček, R. ; Vopálka, D. ; Zeman, J. ; Zeman, O.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Březový potok a hodnotí lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (vyhláška č. 378/2016 Sb. o umístění jaderného zařízení) a IAEA (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, IAEA 2016; SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, IAEA 2011b) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (MP 22 verze 3, Vokál et al. 2017). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1) Geologické charakteristiky lokality\n2) Hydrogeologické charakteristiky lokality\n3) Transportní charakteristiky lokality\n4) Stabilita lokality\n5) Faktory zvyšující pravděpodobnost intruze člověka do lokality\n6) Slučitelnost vlastností horninového masivu s inženýrskými bariérami.
|
host ::
RSS.