|
|
Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí znečištěných těkavými organickými kyselinami
Kouřil, Milan ; Boháčková, Tereza ; Švadlena, Jan ; Prošek, Tomáš ; Strachotová, Kristýna Charlotte ; Kreislová, Kateřina ; Fialová, Pavlína ; Majtás, Dušan
Korozní napadení kovových historických artefaktů těkavými organickými sloučeninami (VOA – volatile organic acids) je běžné ve vnitřních atmosférách, v nichž se nacházejí zdroje VOA a kde nejsou přijímána dostatečná opatření pro eliminaci agresivního působení těchto látek na kovy. Postup pro stanovení korozní agresivity vnitřních atmosfér vůči kovům definují tři části normy ČSN EN ISO 11844 „Koroze kovů a slitin - Klasifikace vnitřních atmosfér s nízkou korozní agresivitou“. Třídy korozní agresivity (IC1 až IC5) jsou založeny mimo jiné na určení hmotnostního úbytku korozních kupónů ze stříbra, mědi, oceli, zinku a olovo. Olovo bylo do první části normy ČSN EN ISO 11844-1 zařazeno v roce 2021 na základě výsledků projektu NAKI II „Metodika klasifikace korozní agresivity vnitřních prostředí pro sbírkové předměty ze slitin olova“ (DG18P02OVV050), jakožto kov specificky citlivý na přítomnost těkavých organických kyselin. Cílem metodiky je konkretizovat postupy určení korozní agresivity vnitřních atmosfér pro oblast památkové péče, zejména v objektech se zvýšeným rizikem výskytu těkavých organických látek, které mohou svou korozní agresivitou ohrožovat kovové památky. Cílovými lokalitami tedy jsou například archivy, knihovny, výstavní prostory a depozitáře muzeí a kostely a cílovými předměty olověné pečetě, varhanní píšťaly obsahující olovo, vitráže, cínoolověné nádobí apod. Zdrojem těkavých organických kyselin je celá řada materiálů tvořících běžné vybavení v daných vnitřních prostředích – dřevěné obložení a stropy, nábytek, skříně, vitríny, ale i další vystavované nebo uložené předměty.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Iron alloys outdoor corrosion and laboratory simulation - comparison
Majtás, Dušan ; Mácová, Petra ; Kreislová, Kateřina ; Příhoda, J.
Simulation of iron alloy corrosion is widespread used to predict corrosion resistance. The simulation using corrosion chambers or climatic chambers provides reasonable information on corrosion resistance, the corrosion rate however must be compared to real exposition as the corrosion in simulated environment is accelerated compared to real situation. However the composition of corrosion products and its structure is different question. The corrosion products composition is dependent on corrosion process. The phases present are most likely the same, most voluminous hydrated oxides and oxy-hydroxides on the outside where the less voluminous oxides are present in the lower layers. However this macroscopic phase structure may not fully describe the layered structure of corrosion products, thickness of corrosion products or mechanical properties. In the vicinity of crack in corrosion products the structure is more likely to be similar to the structure near the surface.
|
|
|
Cross-section analysis and mapping using Raman spectroscopy
Majtás, Dušan ; Mácová, Petra ; Kreislová, Kateřina
When dealing with corroded objects, it is necessary to identify the corrosion products to develop a proper treatment for this particular object. Using X-ray diffraction is still suitable to do the phase composition analysis of the material; however it does the analysis of the material in bulk. It is also possible to use SEM to analyze the structure of the corrosion layers on a cross-section by EBSD method; however this method is time consuming. It is more suitable to use Raman spectroscopy when studying the structure of corrosion layers. Using proper equipment, such as Raman microscope it is possible to do not only analysis of precisely given point, but it is also possible to do mapping (both 1D and 2D) of the cross-section. Taking map of surface also does need time, but is definitely less time consuming compared to EBSD method.
|
host ::
RSS.