Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika stopovacích zkoušek s fluorescentními stopovači se zaměřením na situace, kdy se počítá se zachycením stopovače ve vodárenských objektech a stopovací zkouška v Chýnovském krasu
Koutník, Jakub ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Práce se věnuje stopovacím zkouškám fluoresceinem, vč. situace kdy dochází k průniku stopovače do pitné vody. Rešeršní část práce pojednává o využití a vlastnostech sodného fluoresceinu (uraninu) a dalších fluorescentních stopovačů při stopovacích zkouškách. Zvláštní důraz je dán na toxicitu fluorescentních stopovačů a na legislativu omezující jejich použití v Česku a v zahraničí. Praktickou částí je provedení stopovací zkoušky fluoresceinem z Chýnovské jeskyně do 1260 m vzdálené Rutické vyvěračky. Stopovací zkouška potvrdila, že Rutická vyvěračka je jediným krasovým pramenem, kam přitéká voda z Chýnovské jeskyně. Výsledky se od předchozích stopovacích zkoušek, konaných na stejném úseku v letech 1962, 1965 a 1966, zásadně liší. Zatímco se v minulosti došlo k závěrům, že doba zdržení je v řádu desítek až stovek hodin, tato stopovací zkouška prokázala, že se střední doba zdržení pohybuje v řádu stovek dnů. Tato práce tak poskytla zcela nové poznatky o proudění vody v Chýnovském krasu.
Charakter proudění podzemní vody v silně propustných sedimentech v západní části České křídové pánve
Kůrková, Iva ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá prouděním vody v pískovcích a písčitých vápencích tzv. přechodní facie v západní části české křídové pánve. Oblast mezi Turnovem, Milovicemi, Úštěkem a Doksy je tvořena nejvýznamnějšími kolektory v ČR, co se týká vodovodního zásobování. Přesto však existují značné rozpory v hydrogeologických koncepcích týkajících se proudění podzemní vody v této oblasti. Převládá názor, že hlavním kolektorem jsou kvádrové pískovce, ačkoli největší prameny se z části nacházejí mimo oblast jejich výskytu. Cílem práce je tedy určit z jakých hornin vyvěrají velké prameny a kde převládají rozptýlené přírony. Dále pak charakterizovat horniny z hlediska možnosti jejich krasovění, popsat charakter kanálů a proudění v nich a zároveň jej srovnat s prouděním v okolním porézním prostředí ve vybraných oblastech. K odlišení oblastí s velkými prameny, rozptýlenými přírony a úseky bez přítoků byla provedena termometrie - zimní profilování teploty a konduktivity podél vodních toků. Náchylnost hornin ke krasovění byla stanovena pomocí kalcimetrie a převzatých loužících testů. Pro zjištění rychlostí proudění krasovými kanály a dalších parametrů byla provedena řada stopovacích zkoušek za různých vodních stavů a na základě datování vody pomocí environmentálních stopovačů byla stanovena průměrná doba zdržení podzemní...
Režim a chemizmus podzemních vod v širším okolí trasy metra A
Drábková, Jana ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zpracovat a vyhodnotit naměřená data z monitoringu podzemních vod v okolí stavby metra A (21.4.2010 - 31.8.2011). Data pocházejí ze 17 monitorovacích objektů (štoly, prameny a hydrogeologické vrty) jimající až na výjimky především cenomanskou zvodeň (1 objekt v ordovických břidlicích, 2 objekty v kvartérní zvodni). U štol a pramenů byla spočítána základní statistika těchto veličin: vydatnost, pH, konduktivita a teplota vody. Vydatnost těchto objektů je velmi vyrovnaná. Průměrné hodnoty pH spadají do rozmezí neutrálních vod a celkově hodnoty pH vykazují velmi malou míru variability. Průměrná konduktivita u objektů naznačuje nižší až střední mineralizaci vody a teplota podzemních vod výrazněji nereaguje na změnu teploty vzduchu. Výrazné poklesy výšky hladin v hydrogeologických vrtech jsou způsobeny pravděpodobně ražbou v blízkosti vrtu. Z chemických rozborů podzemních vod u všech 17-ti objektů vyplývá, že podzemní vody jsou typu Ca-HCO3. Vody z objektů se od sebe liší zvýšenými koncentracemi chloridů, dusičnanů nebo síranů.Vody jsou nenasycené vzhledem k sádrovci. Vody jsou nenasycené vzhledem k dolomitu, s vyjimkou některých objektů v cenomanské a kvartérní zvodni. Vody z vrtů jsou v rovnováze s kalcitem. Na základě odběrů vzorků na izotopové složení H a O v...
Opakované stopovací zkoušky za různých hydraulických podmínek
Paděra, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o stopovacích zkouškách provedených opakovaně za odlišných vodních stavů na několika světových lokalitách. V závislosti na průtoku se mění celá řada parametrů, jako střední doba zdržení, koncentrace a návratnost stopovače, charakter průnikové křivky a mnoho dalších. Výsledky z jednotlivých lokalit včetně výsledků z mých vlastních měření jsem vzájemně porovnal, abych zjistil, jestli je možné je nějakým způsobem generalizovat. Jak se ukázalo, generalizace není možná. Střední doba zdržení se v jednom jeskynním systému s rostoucím průtokem snižuje, zatímco v jiném se prodlužuje. Stejné je možné říci i o návratnosti stopovače. Je to ovlivněno rozdílnou geometrií jednotlivých krasových systémů, zejména různými objemy freatických a vadózních prostor v jednotlivých úrovních nad a pod nejnižší hladinou vody v systému. Zásadní roli v popsání krasového systému hraje průniková křivka, která mění v závislosti na průtoku svůj charakter a umožňuje velmi dobře systém charakterizovat. Její interpretací je možné odhalit, případně lokalizovat rozdvojení nedostupných částí podzemních kanálů a detailněji popsat distribuci vody do jednotlivých kanálů.
Charakterizace hydrogeologického masivu na základě archivních vrtných prací a konceptuální model
Vacková, Alena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou hydrogeologického masivu v okolí řeky Sázavy na základě archivních dat o hladinách ve vrtech a výsledcích čerpacích zkoušek z Geofondu a topografických údajů (DMR, vodní toky apod). Pro zpracování dat jsem použila programy ArcMap 10.1 a Excel. Studovala jsem vzájemné vztahy mezi hloubkou hladiny pod terénem, sklonem hladiny, specifickou vydatností, transmisivitou s řadou topografických parametrů (vzdálenost od vodního toku, nadmořská výška, relativní výška nad nejbližším vodním tokem, spád terénu atd.) V zájmovém území existuje těsná lineární závislost mezi spádem terénu a spádem hladiny (rxy 0,96). Spád hladiny dosahuje v průměru 88% spádu terénu. Střední spád hladiny podzemní vody v zájmovém území je 10% (6). Průměrná hodnota transmisivity v zájmovém území je 1,27x 10-4 m2 /s, specifická vydatnost se obvykle pohybuje mezi 0,01 a 0,1 l/s m což odpovídá zařazení do nízké až velmi nízké třídy transmisivity s velkou variabilitou hodnot. V oblasti se nepotvrdil běžně očekávaný předpoklad, že by hodnoty transmisivity a specifické vydatnosti měly být v průměru vyšší v oblastech drenáže, než v oblastech infiltrace. Aplikace metody Krásného a Kněžka (1977) pro určení specifického podzemního (základního) odtoku ze středních hodnot transmisivity, spádu terénu nebo...
Krasovění karbonáto-silikátových hornin: rešerše literatury a loužící experimenty
Vojtíšek, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Proces krasovění není vázán jen na dobře rozpustné horniny, jako jsou vápence a evapority, ale projevuje se i v jiných horninách, jako jsou křemence nebo siliciklastické horniny s karbonátovým tmelem. "Ghost rock" krasovění je, na rozdíl od vzniku klasického krasu, dvoustupňový proces, kdy jsou nejdříve v hornině odstraněny rozpustné složky a následně jsou erodovány a vyplaveny složky nerozpustné. Tyto procesy se uplatňují i v České republice, například v České křídové pánvi (dále ČKP). Součástí této práce byly loužící experimenty se vzorky, které byly odebrány z ČKP. Loužení v kyselině chlorovodíkové je zrychlenou simulací přírodních procesů rozpouštění kyselými roztoky. Loužením vzorků v kyselině došlo ke snížení jejich pevnosti, někdy až k jejich rozpadu. Horniny, které se rozpadly jsou pravděpodobně náchylné ke vzniku krasových kanálů. Loužící experimenty ukázaly, že obsah karbonátů je důležitým, ne však jediným, řídícím faktorem v procesu krasovění.
Hydrologie a hydrogeologie Bubovického potoka
Herza, Tomáš ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Bubovický potok je charakteristický ztrátami vody v některých úsecích. Zejména během posledních několika let jsou ztráty tak velké, že koryto potoka je z větší části zcela bez vody. Jaké jsou příčiny ztráty vody v Bubovickém potoce je tak velmi aktuální otázkou. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit příčiny zvýšených ztrát vody a určit, zda je možné obnovit alespoň minimální průtok Bubovického potoka. Řešení těchto otázek bylo velmi komplexní, jelikož povodí Bubovického potoka se nachází v krasové oblasti Český Kras, která se vyznačuje velmi složitým prouděním vody v nehomogenním krasovém prostředí. Z archivních materiálů vyplynulo, že ztráty byly pozorovatelné již před téměř 80 lety, tedy ještě před začátkem současné klimatické změny. Na základě měření průtoků na profilech jsem zjistil, že ztráty se v horní části povodí od 90. let až dvojnásobně zvýšily a že jsou způsobeny především vsakem z koryta do vápenců. Vliv evapotranspirace na velikost ztrát je oproti vlivu vsaku minimální. Ve 2 z 5 částí povodí Bubovického potoka dochází vždy pouze ke ztrátám. Z velmi rozdílných koncentrací sodných a chloridových iontů ztrácející se vody a vody objevující se v řečišti nad Bubovickými vodopády je zřejmé, že vsakující se voda odtéká mimo orografické povodí Bubovického potoka a vodopády mají jiný zdroj...
Podnikatelský záměr - založení půjčovny profesionálního nářadí
Kůrková, Ivana ; Pilch, Přemysl (oponent) ; Heralecký, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vypracováním podnikatelského plánu k založení půjčovny profesionálního nářadí. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část vymezuje základní pojmy a jejich definice související s podnikatelským plánem a praktická část aplikaci těchto pojmů. Výstupem bude zpracování podnikatelského plánu pro otevření nové provozovny.
Metody pro měření intenzity vcezování říční vody v důsledku jímání podzemní vody v okolí řeky
Bašus, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
CZ Mezi prostředím kvartérních fluviálních sedimentů a říčními toky dochází k významné výměně vody. Na našem území neprobíhá žádné systematické měření této výměny nebo propustnosti říčního dna i přes to, že se jedná o důležitý parametr pro hydrogeologické modelování a výpočty. Tato práce popisuje 4 metody, které lze využít pro měření intenzity této výměny. Jedná se o manuální a automatický průsakoměr, které izolují část dna a měří množství vody, které jím proteče. Liší se od sebe četností měření. Dále je to měření rozložení teploty v podloží říčního dna bodovými teplotními čidly a nebo teploty měřené na základě rozptylu světla v optickém vlákně, které z naměřených dat modelují proudění vody a přenos tepla v podloží. U každé z těchto metod je v práci popsán princip na kterém fungují, aparatura, která je k měření potřeba, metodika měření a příklad již provedeného měření ze zahraničí. Diskuze v závěrečné části práce obsahuje jejich porovnání v rámci praktického využití. Klíčová slova : Průsak, Průsakoměr, Břehová infiltrace, vcezování skrze říční dno

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Kůrková, Iva
2 Kůrková, Ivana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.