|
|
Fyziologické aspekty odolnosti čiroku vůči abiotickým stresům
Kratochvíl, Jan ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Pěstování řady kulturních plodin je v současnosti komplikováno zhoršující se dostupností vody, a to jak výkyvy v úhrnu srážek, tak jejich nepříznivým rozložením během vegetačního období. Z tohoto pohledu patří mezi velmi nadějné plodiny budoucnosti čirok. Šíření pěstování této rostliny schopné tolerovat i značný nedostatek vody ovšem brání její vysoká citlivost k nízkým teplotám. Paradoxně je ovšem podstata nepříznivé reakce rostlin čiroku na působení tohoto stresu málo prozkoumána. Cílem diplomové práce bylo popsat reakci mladých rostlin čiroku na působení chladu, nižší dostupnosti vody a jejich kombinace a ověřit možnost otužení rostlin působením nižší stresové zátěže, a to zejména na úrovni sacharidového metabolismu. Dalšími sledovanými charakteristikami byly osmotický potenciál pletiva listu, změna obsahu prolinu a základní morfometrické charakteristiky. V části experimentů byly rostliny pěstovány v substrátu v klimatizovaných boxech, v druhé části experimentů byla zvolena kontrolovaná kultivace v podmínkách in vitro. Experimenty byly provedeny na dvou genotypech čiroku ("Ruzrok" a "01Z1800012"). Rostliny těchto genotypů se v míře odolnosti ani ve sledovaných metabolických reakcích na stres výrazně nelišily. U rostlin obou genotypů bylo zjištěno statisticky významné zvýšení obsahu rozpustných...
|
|
|
Adaptace rostlin rodu Plantago k abiotickému stresu: mechanismy tolerance
Dvořáková, Iveta ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rostliny jsou v průběhu životního cyklu vystaveny mnohým nepříznivým faktorům. Abiotické stresy významně omezují růst i vývoj rostlin. Mezi mechanismy obrany k abiotickému stresu patří syntéza a akumulace kompatibilních solutů (především cukrů, cukerných alkoholů, aminokyselin). Hlavním cílem diplomové práce bylo charakterizovat reakce rostlin z rodu Plantago na abiotický stres sucha, zasolení, chladu a kombinovaného stresu. Zhodnocení probíhalo na několika úrovních - nejprve na úrovni růstových parametrů, a následně i na úrovni sacharidového metabolismu, částečně také akumulace prolinu. Pro diplomovou práci byl zvolen soubor rostlin z rodu Plantago, které se liší svou tolerancí k zasolení, obsahuje tedy jak druhy halofytní (odolné) tak druh glykofytní (citlivý). Celistvé rostliny byly pěstovány v podmínkách in vitro. Rostliny z rodu Plantago produkují mimo běžné rozpustné sacharidy (sacharóza, glukóza, fruktóza) i cukerný alkohol sorbitol, proto byla testována i reakce rostlin na kvalitativní a kvantitativní změnu zdroje uhlíku a energie v médiu. Růstové parametry glykofytního druhu Plantago lanceolata byly ovlivněny při zasolení dříve než u halofytního P. maritima. Sorbitol se ukázal jako důležitá složka sacharidového spektra u Plantago maritima i Plantago lanceolata, která citlivě reaguje na...
|
|
|
Variabilita a mechanismy diferenciace exodermis v kořenech rostlin
Blascheová, Zuzana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Řada prací na různých rostlinných druzích ukázala, že nepříznivé podmínky prostředí ovlivňují diferenciaci apoplastických bariér (endodermis a exodermis) v kořeni. Exodermální vrstva vykazuje větší variabilitu v odpovědi na stresové podmínky. Vliv toxicity kadmia, podobně jako jiné druhy stresových faktorů, urychluje ukládání apoplastických bariér. Většina publikovaných informací nicméně doposud analyzovala především odpověď hlavní osy kořene. Postranní kořeny, které tvoří hlavní část absorpční plochy kořenového systému, jsou opomíjeny a existuje jen velmi málo informací o plasticitě vývoje jejich apoplastických bariér, především exodermis. Charakter ukládání apoplastických bariér byl proto zkoumán u různých typů kořenů kukuřice - hlavních i postranních různé délky a pozice na hlavní ose kořene. Byly zachyceny podstatné rozdíly, které od sebe jednotlivé typy kořenů v odpovědi na působení kadmia odlišovaly. Krátké postranní kořeny reagovaly citlivěji na přítomnost kadmia, ovlivněno bylo větvení kořene i diferenciace bariér v postranních kořenech. Tyto výsledky poskytují lepší představu o variabilitě odpovědi v rámci komplexního kořenového systému tvořeného kořeny různé velikosti. V druhé části práce byla analyzována role CASP genů ve vývoji exodermální vrstvy u kukuřice. CASP proteiny byly popsány u...
|
|
|
Apoplastické bariéry kořene v nepříznivých podmínkách prostředí.
Blascheová, Zuzana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Nepříznivé podmínky prostředí (např. toxicita těžkých kovů, zasolení či zaplavení) mohou výrazně ovlivnit průběh diferenciace apoplastických bariér v kořeni. Apoplastické bariéry, exodermis a endodermis, se svou odpovědí na okolní podmínky prostředí liší. Výskyt exodermis je variabilnější a při svém vývoji výrazněji reaguje na okolní podmínky. Přítomnost již diferencovaných bariér má vliv na funkční vlastnosti jako je příjem, akumulace a vstup látek do kořene. Klíčová slova: apoplastické bariéry, těžké kovy, diferenciace, kořen, Casparyho proužky, suberinové lamely
|
|
|
Buněčné mechanismy diferenciace apoplastických bariér v kořeni
Namyslov, Jiří ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Apoplastické bariéry (exodermis a endodermis) slouží především k regulaci volného pohybu látek apoplastem, čehož dosahují modifikacemi buněčných stěn. Zatímco na anatomické úrovni jsou bariéry studovány již dlouho, teprve v poslední době začínají být postupně identifikovány molekulární mechanismy, které jsou za vznik těchto modifikací zodpovědné. Nejdůležitější modifikací jsou Casparyho proužky, ligninové útvary, které se ukládají za pomoci CASP proteinů v ekvatoriální oblasti tzv. CSD domény na plazmalemě a tím překlenují místa dotyku sousedních buněk v exodermis a endodermis. Na jejich vzniku se kromě proteinů CASP podílí také místně specifické enzymy syntézy ligninu (peroxidáza PER64, NADPH oxidáza RBOHF). V těchto buněčných vrstvách se krátce po diferenciaci proužků, mezi plazmalemou a buněčnou stěnou, ukládají vrstvy tzv. suberinové lamely sloužící také k blokaci apoplastu. Po lamelách mohou v buňkách vznikat terciární ztlustliny buněčných stěn (U-ztlustliny), které vznikají ukládáním sekundární buněčné stěny, o jejichž mechanismech tvorby v kořenové endodermis se zatím mnoho neví. Procesy vzniku apoplastických bariér tedy souvisejí se syntézou a ukládáním ligninu, suberinu a sekundární buněčné stěny. V souvislosti s významem apoplastických bariér v regulaci příjmu látek je významná také...
|
|
|
Role sorbitolu při reakci rostlin na abiotický stres
Dvořáková, Iveta ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Janská, Anna (oponent)
Na rostliny během jejich životního cyklu působí řada nepříznivých faktorů. Tato bakalářská práce je zaměřena na vliv abiotického stresu na rostliny. Důraz je kladen na stresy sucha a zasolení jakožto hlavní příčiny vzniku osmotického stresu, a na mechanismy, kterými rostliny na tyto nepříznivé podmínky reagují. Na osmotický stres obvykle rostliny odpovídají syntézou a akumulací látek, které pomáhají udržet buněčnou integritu - kompatibilních solutů. Mezi tyto látky patří i cukerný alkohol sorbitol, kterému se věnuje tato práce. Rostlinám, které jej přirozeně produkují, poskytuje sorbitol při působení abiotického stresu významné výhody, neboť plní funkci osmotika, osmoprotektantu a též zmírňuje oxidativní stres. Závěrem jsou nastíněny možné směry vedoucí k zvýšení odolnosti kulturních plodin k abiotickému stresu využívající znalosti o účasti cukerných alkoholů při stresové reakci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fyziologické mechanismy adaptace čiroku na abiotické stresy
Kratochvíl, Jan ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Čirok je zemědělská plodina tradičně využívaná zejména v zemích Afriky a Asie jako potravina, krmivo, zdroj vlákna a k výrobě energie. Odolnost k působení různých druhů abiotického stresu, zejména sucha, mu získala označení "velbloud mezi plodinami" a činí ho předmětem zájmu mnoha studií. V dnešní době se uvažuje o zavedení nebo rozšíření pěstování vhodných genotypů čiroku i v dalších částech světa (Severní a Střední Amerika, Evropa). První část této rešerše shrnuje výsledky současných studií zaměřených především na fyziologická přizpůsobení čiroku k suchu, zasolení, extrémním teplotám, přítomnosti hlinitých iontů v půdě a různým kombinacím těchto stresových faktorů. Druhá část práce se věnuje způsobům umožňujícím zmírnit působení stresu na rostliny. Mezi ty patří aplikace různých látek a genetické úpravy organismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Alokace uhlíku u stálezelených a opadavých temperátních dřevin při zvýšené koncentraci CO2 a O3
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V následujících letech se očekává nadále zvyšování atmosférické koncentrace CO2 a přízemního, troposférického ozonu O3. Tyto změny jsou z velké části zapříčiněny antropogenní činností a mají značný vliv nejen na rostliny, ale i na celkové klima na Zemi. Při změně koncentrací těchto plynů v prostředí se mění i fyziologické procesy v rostlinách, které se účastní asimilace uhlíku a předcházejí jeho alokaci v rostlinných orgánech. Lesní dřeviny představují významné zásobníky uhlíku a změny v alokaci uhlíku mohou ovlivnit jejich schopnost sinků v celkovém koloběhu uhlíku.Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře má vliv na celou řadu fyziologických procesů: zvyšuje se obvykle rychlost fotosyntézy, snižuje rychlost fotorespirace - tím může nastat i zvýšené ukládání uhlíku do rostlinné biomasy. Ukládání uhlíku do sinků je zprostředkováno přes asimilační orgány, které jsou vyšší koncentrací přízemního O3 narušovány. Ozon je pro rostliny toxický a dřeviny díky jejich dlouhověkosti jsou vystaveny dlouhodobému opakovanému působení O3. Jak budou rostliny na zvýšené koncentrace plynů CO2 a O3 reagovat, je nejčastěji zjišťováno na zástupcích typických evropských temperátních dřevin, což je listnatý buk (Fagus sylvatica) a jehličnatý smrk (Picea abies). Cílem práce bylo shrnout poznatků o činnosti zvýšené koncentrace plynů CO2...
|
|
|
Možnosti a využití objektivních testů osobnosti Vienna Test Systemu při zjišťování individuální tendence riskovat
Konrádová, Hana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Teoretická část práce se zabývá klíčovými tématy spojenými s individuální tendencí riskovat - představuje její zasazení v systému osobnosti, hlavní teoretické otázky týkající se rizika a tendence riskovat, dále nejdůležitější související pojmy, výzkumy, teorie a autory v této oblasti. Klíčovou otázkou jsou metody zjišťující tendenci riskovat se zaměřením na aktuální trendy v oblasti psychodiagnostiky, dále jsou tedy v hlavních obrysech představeny otázky přístrojové (počítačové) psychodiagnostiky a objektivních testů osobnosti. Empirická část je zaměřena na využití Vienna Test Systemu (VTS) v této oblasti. Objektivní testy VTS zjišťující tendenci riskovat byly podrobeny analýze a validizaci s využitím empiricky ověřené metody SPARO a dat získaných rozhovorem, přičemž získané výsledky naznačují, že validita těchto metod je nejednoznačná. Hlavním závěrem této práce je, že možnosti využití VTS při zjišťování individuální tendence riskovat se zdají být spíše omezené a měly by být podrobeny dalšímu výzkumu. Klíčová slova: riziko, tendence riskovat, osobnost, objektivní testy osobnosti, počítačové testování, Vienna Test System
|
|
|
Somatická embryogeneze jehličnanů: popis strukturálního vývoje
Kadlecová, Marie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Somatická embryogeneze je velmi důležitým nástrojem kultivace rostlin in vitro, proto se jí v poslední době zaslouženě věnuje náležité pozornosti. Celý proces somatické embryogeneze zahrnuje několik po sobě jdoucích kroků: indukce embryogenní kultury a její proliferace, zrání embryí (maturace), desikace, klíčení a následná přeměna embryí v mladé rostliny. Všechny tyto kroky bezprostředně ovlivňuje mnoho faktorů, jakými jsou například: výběr použitého explantátu, doba kultivace, fyzikální podmínky a z velké části hlavně složení média, na kterém jsou somatická embrya kultivována. Stále se objevují nové studie popisující možnosti zlepšení kultivačních podmínek, a tím posléze i kvalitu embryí. Důležitým předpokladem dalšího zlepšení kvality somatických embryí je znalost přesného kultivačního protokolu, tj. jaké koncentrace jsou látky obsažené v médiu, doba trvání jednotlivých kroků, použití nevhodnějšího výchozího explantátu atd. Další neméně důležitou věcí je dobrá znalost vývoje všech anatomických struktur vznikajících během embryogeneze. Jen tak bude možné se přiblížit bodu, kdy somatická embrya nebudou vznikat pouze v laboratoři, ale budou úspěšně využívána i v praxi. Předmětem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o vývoji anatomických struktur vznikajících během somatické embryogeneze. V...
|
host ::
RSS.