Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diferenciace exodermis v podmínkách nedostatku živin, vliv fytohormonů.
Namyslov, Jiří ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Martinka, Michal (oponent)
Apoplastické bariéry (exodermis a endodermis) slouží především k regulaci volného pohybu látek apoplastem, čehož je dosaženo modifikacemi buněčných stěn. Diferenciace těchto bariér je do jisté míry variabilní. Bylo mnohokrát dokázáno, že diferenciace apoplastických bariér v kořeni je silně ovlivněna nepříznivými podmínkami prostředí. Řada stresových faktorů urychluje ukládání apoplastických bariér. Tato práce se zabývá vztahem mezi dostupností živin a vývojem bariér v kořeni a také mechanismy koordinace vývojových procesů v kořenech, včetně zapojení auxinu a dalších fytohormonů v koordinaci těchto procesů. Zkoumá se zde plasticita vývoje exodermis u kukuřice seté (Zea mays L.) rostoucí v podmínkách deficientních na různé prvky. Kořeny rostoucí v podmínkách deficience vykazují morfologické rozdíly na úrovni délky hlavních kořenů i větvení. Nejdůležitější výsledky přináší anatomická analýza, která ukazuje výrazné urychlení diferenciace exodermis i endodermis při deficienci N a P na naopak zpomalení diferenciace při nedostatku Fe a K. Tento efekt je zřejmě výsledkem systémové nikoli lokální reakce kořenového systému, protože nebyl pozorován při lokalizovaném působení deficience. Práce také sleduje vliv některých přidaných fytohormonů na vývoj apoplastických bariér, kdy ABA nejvíce urychlila...
Buněčné mechanismy diferenciace apoplastických bariér v kořeni
Namyslov, Jiří ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Apoplastické bariéry (exodermis a endodermis) slouží především k regulaci volného pohybu látek apoplastem, čehož dosahují modifikacemi buněčných stěn. Zatímco na anatomické úrovni jsou bariéry studovány již dlouho, teprve v poslední době začínají být postupně identifikovány molekulární mechanismy, které jsou za vznik těchto modifikací zodpovědné. Nejdůležitější modifikací jsou Casparyho proužky, ligninové útvary, které se ukládají za pomoci CASP proteinů v ekvatoriální oblasti tzv. CSD domény na plazmalemě a tím překlenují místa dotyku sousedních buněk v exodermis a endodermis. Na jejich vzniku se kromě proteinů CASP podílí také místně specifické enzymy syntézy ligninu (peroxidáza PER64, NADPH oxidáza RBOHF). V těchto buněčných vrstvách se krátce po diferenciaci proužků, mezi plazmalemou a buněčnou stěnou, ukládají vrstvy tzv. suberinové lamely sloužící také k blokaci apoplastu. Po lamelách mohou v buňkách vznikat terciární ztlustliny buněčných stěn (U-ztlustliny), které vznikají ukládáním sekundární buněčné stěny, o jejichž mechanismech tvorby v kořenové endodermis se zatím mnoho neví. Procesy vzniku apoplastických bariér tedy souvisejí se syntézou a ukládáním ligninu, suberinu a sekundární buněčné stěny. V souvislosti s významem apoplastických bariér v regulaci příjmu látek je významná také...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.