|
|
Koordinace IoT na bázi MicroPythonu pomocí Node-RED
Kolář, Josef ; Peringer, Petr (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvoření prostředků pro použití nástroje Node-RED ke koordinaci fyzických uzlů v podobě čipů ESP32 ve světě Internetu věcí. To je zajištěno pomocí vlastního rozšíření tohoto nástroje umožňující nasazování různorodých aplikací na uzly simultánně vedle sebe, navrženého protokolu ve formě kanálů MQTT a vlastního firmwaru pro tyto uzly. Navržený a realizovaný firmware v jazyce MicroPython je schopen asynchronní obsluhy jednotlivých aplikací, pro které poskytuje rozhraní pro komunikaci s nástrojem Node-RED. Funkce tohoto systému je úspěšně ověřena na základě dvou praktických scénářů užití, které prokazují možnost přímého nasazení systému do praxe v oblasti automatizace - a to i díky přiloženému instalátoru firmwaru.
|
|
|
Směšovač vysokofrekvenčních signálů
Kolář, Jan ; Urbanec, Tomáš (oponent) ; Dřínovský, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je popsat hlavní paramtery směšovačů spolu s jejich principiálním měřením. Jsou zde uvedeny přístroje a metody, pomocí nichž lze parametry měřit. U vybraných parametrů jsou uvedeny i jejich typické hodnoty. Dále jsou v této práci uvedeny možnosti realizace směšovačů jak z hlediska použitých součástek, tak i z hlediska obvodového zapojení. Součástí práce je i sestavení funkčního směšovače, změření jeho parametrů a návrh laboratorní úlohy a automatizovaného měření směšovače v prostřední Agilent VEE
|
|
|
Matematické a statistické metody pro podporu vývoje softwarových aplikací
Kolář, Jan ; Doubravský, Karel (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Předmětem mojí bakalářské práce je návrh aplikace pro výpočet finanční situace firmy INKAREA s.r.o., kterou jsem si vybral. Program bude vytvořen v intuitivním prostředí MS Excel pomocí jazyku VBA. K výpočtu použiji výkazy z účetnictví za roky 2013–2017, které budou podrobněji analyzovány v praktické části práce. V teoretické části se budu věnovat popsání statistických metod a ukazatelů, stejně tak jako popisu zkoumané firmy. Závěrem chci zhodnotit zdraví firmy a možné návrhy na zlepšení strategie na trhu.
|
|
|
Přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti u reaktorů 3. generace
Pavlíček, Michal ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Hlavním úkolem této diplomové práce je posoudit jaderné reaktory generace III z hlediska jaderné bezpečnosti. Abychom mohli dobře porozumět bezpečnostním systémům jaderných reaktorů generace III, musíme se nejdříve seznámit s teorií jaderné bezpečnosti. Proto je práce rozdělena do dvou částí. V první části jsou zmíněny legislativní a technické přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti. K legislativním přístupům patří dozorné orgány, které mají za úkol mimo jiné dohlížet na jadernou bezpečnost v jaderných elektrárnách. V technických přístupech k zajištění jaderné bezpečnosti jsou vymezeny pojmy jako např. ochrana do hloubky, redundance či diverzita. Jsou uvedeny metody posuzování jaderné bezpečnosti – deterministické metody a pravděpodobnostní metody. Podrobněji jsou rozebrány pravděpodobnostní metody, u nichž je uveden i jednoduchý příklad. Jsou uvedeny aktivní a pasivní bezpečnostní systémy a jejich význam pro jadernou bezpečnost a také inherentní bezpečnost. V závěru kapitoly je uveden příklad fungování aktivních a pasivních bezpečnostních systémů na jaderné elektrárně EDU. Druhá část teze se zabývá popsáním vybraných jaderných reaktorů generace III+ s uvažováním výstavby nových bloků v Temelíně. Při uvažované dostavbě ETE 3+4 se zaměříme na jaderné reaktory od firem, které se přihlásily do výběrového řízení vypsané firmou ČEZ, a.s. V úvahu tudíž připadají jaderný reaktor MIR-1200 od ruského ATOMSTROYEXPORT, jaderný reaktor AP1000 od americké firmy WESTINGHOUSE a z Francie firma AREVA a její jaderný reaktor EPR. Nedílnou součástí diplomové práce je i srovnání těchto jaderných reaktorů s jadernými reaktory 2. generace. Tyto jaderné reaktory generace III+ jsou srovnávány s jaderným reaktorem VVER 440 (EDU) a především s jaderným reaktorem VVER 1000, který je provozován v jaderné elektrárně Temelín. Závěr pak obsahuje stručné zhodnocení celé problematiky.
|
|
|
Analýza vlivu tepelných jevů na termofotovoltaický systém
Kolář, Jakub ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Šimonová, Lucie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na popis konkrétních obnovitelných zdrojů ve formě termofotovoltaických článků využívajících selektivní radiátory s mikro/nano strukturami. Práce se zabývá uvedením do problematiky obnovitelných zdrojů a konkrétně se poté zaměřuje na termofotovoltaiku. Jsou zde uvedeny základní principy, ale i vlivy ovlivňující správnou funkci těchto systémů. Dále se zaměřuje velice specificky na samotné selektivní radiátory využívající mikro/nano struktury a faktory ovlivňující jejich realizaci či simulaci. Součástí práce jsou také příklady výpočtů základních parametrů struktur, které budou dále použity při simulacích. Následují samotné simulace analyzující tepelné vlivy termofotovoltaického systému. Je zde uvedena analýza ale i částečně navrhnutá optimalizace řešící některé nežádoucí tepelné vlivy.
|
|
|
Bezpečnost operačních systémů pro mobilní zařízení
Kolář, Jakub ; Babnič, Patrik (oponent) ; Rosenberg, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce vysvětluje pojmy týkající se bezpečnosti mobilních zařízení. První kapitoly seznamuji s tím, jak se vyvinuli mobilní operační systémy a jaké typy se na dnešním trhu nacházejí. Jsou zde vysvětleny typy základních útoků a bezpečnostních trhlin. Dále jsou v práci rozebrány nejznámější a nejrozšířenější operační systémy, počínaje jejich základními popisy, architekturou a následně bezpečností. Následující kapitola obsahuje porovnání z hlediska bezpečnosti mezi jednotlivými operačními systémy. V osmé kapitole této práce je základní popis a vysvětlení funkcí samotného kódu vytvořené škodlivé aplikace. Kapitola obsahuje aplikací využité slabiny operačního systému Android, možnosti šíření škodlivých aplikací a také případnou ochranu před napadením. V poslední kapitole je uvedena laboratorní úloha, která seznamuje studenty s operačním systémem Android a zaměřuje se na poznání nevhodně použitých protokolů při komunikaci aplikací s internetem.
|
|
|
Technologie PLC v systémech sběru dat
Kolář, Jan ; Mlýnek, Petr (oponent) ; Mišurec, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na použití technologie PLC ve sběru dat. V první části jsou zpracované informace o PLC komunikaci a je proveden rozbor druhů PLC komunikace se zaměřením na úzkopásmovou, její vlastnosti a~druhy modulací. Jsou zde popsány používané modemy od firmy Yitran. Pozornost je věnována tvorbě softwaru pro vlastní aplikaci zaměřenou na sběr dat z jednoduchých senzorů. Bakalářská práce obsahuje popis dvou vytvořených aplikací, nezbytných pro realizaci systému sběru dat. V poslední části je popsáno měření závislosti ztrátovosti paketů v závislosti na vzdálenosti. Z tohoto měření vyplývá, že modemy fungují spolehlivě i se zvyšující se vzdáleností.
|
|
|
Jeřábová kočka
Kolář, Jiří ; Jonák, Martin (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje základní výpočty pro navržení základních rozměrů zdvihového mechanismu jeřábové kočky pro nosnost 30 000 kg, pevnostní výpočet součástí kladnice, jako jsou například čep kladek, příčník a boční táhlo, dále pak návrh pohonu. Poslední částí je výkresová dokumentace sestavy kladnice a detailní výkresy vybraných součástí.
|
|
|
Podnikatelský záměr - bioplynová stanice
Michalica, Miroslav ; Kolář, Jan (oponent) ; Veselý, Josef (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh podnikatelského plánu na výstavbu bioplynové stanice v obci Bulhary. Samotná práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část je věnována teoretickým východiscím podnikatelského záměru a teorii související s bioplynovou stanicí. Praktická část diplomové práce aplikuje teoretické poznatky za účelem vytvoření reálného podnikatelského plánu.
|
|
|
Vstupní část přijímače pro pásmo L
Kolář, Jan ; Špaček, Jiří (oponent) ; Kasal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem vstupní části přijímače pro pásmo L. Konkrétně se jedná o přijímač signálů nacházejících v pásmu 1,3 GHz. V této práci jsou detailně rozebrány, navrženy a v programu Ansoft odsimulovány jednotlivé bloky přijímače od vstupního nízkošumového zesilovače až po mezifrekvenční zesilovač a zdvojovač kmitočtu na LO vstupu. Součástí diplomové práce je i výroba navrženého vstupního dílu přijímače a proměření jeho základních parametrů.
|
host ::
RSS.