|
|
Role kresby postavy v Orientačním testu školní zralosti
Michálková, Anna ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce pojednává o roli kresby mužské postavy v Orientačním testu školní zralosti. Výchozí otázkou jsou vzájemné souvislosti mezi kresbou mužské postavy a dalšími úkoly ve sféře názorného i verbálního myšlení. Empirickým materiálem jsou výkony dětí předškolního věku v Orientačním testu školní zralosti, včetně testu pro verbální myšlení a ve vybraném souboru Ravenových Barevných progresivních matic. Cílem je prozkoumat souvislosti v kresbě mužské postavy s dalšími úkoly s ohledem na verbální a neverbální myšlení a logické i infralogické vztahy. Sběr dat probíhal ve dvou fázích s odstupem 4 měsíců a umožňuje posoudit trvanlivost závěrů v čase. Přínosem práce je kvalitativní rozbor zjištěných souvislostí a rozvíjení teorie k testovaným schopnostem v tomto testu, zejména pak s ohledem na kresbu mužské postavy a prozkoumání podobností a rozdílů ve schopnostech analýzy a syntézy. KLÍČOVÁ SLOVA: školní zralost, kresba, postava, pán, písmo, body, matice, verbální myšlení, názorné myšlení, logické vztahy, infralogické vztahy, analýza a syntéza
|
|
| |
|
|
Literární a psychologická specifika pohádek jako žánru
Šimotová, Eva ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce má teoretický charakter. Zabývala jsem se pohádkami jako žánrem. Pracovala jsem pouze s pohádkami folklorními, které se od těch moderních liší svou univerzálností. V první části jsem hledala charakteristické rysy těchto vyprávění z hlediska literatury a psychologie. Zaměřila jsem se na vyjádření místa a času, na to, jak zachází pohádka s identitou postav a charakteristickým tématem dobro versus zlo. Tyto principy pohádek totiž slouží ke snadnější identifikaci dětí s hrdiny příběhů a napomáhají tak k řešení specifických vývojových krizí a k dosažení autonomie a integrity jedince. Teoretickým východiskem mi byla psychoanalýza, navazuji tak na teorii pohádek Bruno Bettelheima. Tu používám i ve druhé části práce, kde jsou uvedeny interpretace čtyř pohádek - Červená karkulka, Perníková chaloupka, Sněhurka, Hrnečku, vař! Jedná se o určení hlavního tématu a výklad jednotlivých motivů. Kromě odlišných možností výkladu jsem porovnávala i různé verze těchto příběhů. V závěru jsem se pokusila o kritický pohled na Bettelheimův přístup a snažila se nalézt chyby, které udělal jak při aplikování psychoanalýzy, tak při interpretaci pohádek.
|
|
|
Argumentace v mravním usuzování dětí školního věku
Kukal, Jiří ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce staví na teoretických východiscích švýcarského psychologa Jeana Piageta. V teoretické části je podrobněji představena Piagetova teorie v souvislosti s prací jeho následovníka Lawrence Kohlberga i pozdějších kritiků. Předmětem práce je výzkum morální argumentace dětí školního věku, konkrétně v návaznosti na Piageta, mapování přechodu od argumentace odpovědností objektivních důsledků k argumentaci odpovědností subjektivních záměrů. Jako výzkumný nástroj byla použita baterie šesti dvojic morálních příběhů. Ty byly zadány 53 dětem; nad příběhy jsem s dětmi následně vedl krátké rozhovory. Tyto příběhy byly z části přejaty od Piageta, z části doplněny nově zkonstruovanými příběhy, jež popisovaly jednání vedoucí k velmi výrazné materiální ztrátě. Hlavním předmětem výzkumu tak byla možná koordinace hledisek objektivní a subjektivní odpovědnosti v souvislosti s extrémní materiální ztrátou obsaženou v příbězích. Klíčová slova: morální vývoj, spravedlnost, morální usuzování
|
|
| |
|
|
Kresba jako kritérium školní zralosti
Mládková, Šárka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vyšínová, Pavlína (oponent)
Práce se věnuje tématu kresby postavy, coby jednoho z dílčích úkolů Jiráskova orientačního testu školní zralosti. Na základě výzkumu, který byl prováděn v mateřské škole s dětmi těsně před nástupem do první třídy základní školy, se snažím o rozšíření Jiráskova pohledu na kresbu školně zralých dětí. Dětem byl v rámci výzkumu zadáván úkol - nakreslit pána, o kterém jsem následně s každým dítětem vedla rozhovor, zaměřený zejména na pojem pán. Kresby i rozhovory jsem následně analyzovala. Takto koncipovaný výzkum mi pomohl upřesnit a rozšířit pohled na hodnocení kreseb předškolních dětí, zejména co se týká hodnocení syntetického způsobu kreslení a zohlednění všech prvků kresby, tedy nejen samotné postavy. Zároveň se tento výzkum zabýval vztahem mezi kresbou a řečí, jednak celkově, jednak také v rámci společného jmenovatele - pojmu pán. Porovnávala jsem výsledky hodnocení obou médií a zjistila jsem, že mezi nimi existuje určitá korelace. Odhalila jsem, že verbální vyjádření dítěte může velmi dobře korespondovat s jeho vyjádřením kresebným, ale také může fungovat jako určitý doplňující faktor, zejména pokud dítě nedokáže v kresbě vyjádřit svou opravdovou úroveň. Potvrdilo se tedy, že kresba sama o sobě by neměla být považována za dostačující nástroj pro zjišťování školní zralosti a vždy by měla být...
|
|
|
Korelace kresby postavy a kresby stromu
Matoušková, Tereza ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kresbou stromu a kresbou postavy z projektivního hlediska. Vycházím z knih Zdeňka Altmana a věnuji se vzájemnému vztahu kreseb. Práce obsahuje základní charakteristiku metod a diskuzi o jejich vědeckosti. Popisuji postup při zpracování knih a následně jsou uvedeny jednotlivé interpretace autorů kreseb. Kresby jsem sesbírala od patnácti adolescentů žijících v dětském domově. Na závěr popisuji korelaci kreseb.
|
|
|
Srovnání interpretací pohádky o Jeníčkovi a Mařence
Pohlová, Aneta ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce na téma "Srovnání interpretací pohádky Jeníček a Mařenka" má teoretický charakter. Nejdříve se práce zaměřuje na možnou příčinu vzniku původní orální verze pohádky Jeníček a Mařenka, posléze se věnuje komparaci verzí z italského, francouzského, anglického, německého, portugalského, polského a nakonec českého folklorního prostředí. Na základě představení jednotlivých verzích se naleznou hlavní variace pohádky, které se prostřednictvím zástupců psychoanalytických a jiných výkladů zanalyzují. Jednotlivé výklady se opět komparují a nalezne se nový prvek ve zmíněných interpretací, který je nejen charakteristický pro pohádku Jeníček a Mařenka. Na závěr se čtenář a čtenářka seznámí s moderními adaptacemi, jež ještě jednou potvrzují mnohotvárnost této klasické pohádky. Klíčová slova: pohádky, verze, Jeníček a Mařenka, psychologické interpretace, psychoanalýza a srovnání
|
|
|
Školní a mimoškolní četba žáků středního odborného učiliště a nástavbového studia
Andrlová, Lenka ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem čtenářství. Formou kvalitativního výzkumu mapuje četbu žáků středního odborného učiliště a nástavbového studia, tedy mladých lidí ve věku 1 5 - 3 2 let. Zabývá se především dvěma tématy, a to procesem četby (výběrem knihy, četbou knihy a dozníváním knihy) a čtenářským vývojem. Formou individuálních rozhovorů pak zachycuje jemné aspekty čtenářství a prožitků, zněj plynoucích. Dále charakterizuje jednotlivá čtenářská stadia v závislosti na íyzickém věku čtenáře.
|
|
|
Vyprávění a jeho grafický doprovod v předškolním věku
Bartošová, Magda ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá různými podobami zpracování pohádkového příběhu dětmi. Děti pracují s pohádkou ve třech odlišných reprezentacích. Nejprve příběhu naslouchají, následně pohádku kreslí a nakonec je s dětmi veden rozhovor. Rozhovor má dvě podoby. Zpočátku je středobodem kresba dětí. Postupně navazuje také rozhovor o obrázku z pohádkové knížky. Obrázek je doplněn textem, přičemž mě zajímá, jak děti s těmito reprezentacemi naloží. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část je členěna do tří kapitol. První kapitola vymezuje předškolní období z hlediska vývoje jedince. Zaměřuje se na důležité vývojové úkoly tohoto období. Druhá kapitola proniká do světa pohádek. Třetí kapitola si klade za cíl seznámit s tématem počáteční dětské komunikace. Empirická část práce je zaměřena na výzkum, který probíhal v mateřské škole. Snahou bylo vzniklé tři podoby reprezentace pohádky propojit. Každá z těchto podob má na dítě různé nároky. Pokouším se najít a popsat možné způsoby využití získaných informací.
|
host ::
RSS.