|
|
Problematika vysídlení občanů německé národnosti z Maďarska po druhé světové válce
Hromádková, Tereza ; Tóth, Andrej (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Problematika vysídlení občanů německé národnosti z Maďarska po druhé světové válce" se věnuje poválečnému procesu vysídlení, jakož i historii německého obyvatelstva v Maďarsku s důrazem na první polovinu dvacátého století. V první části se práce nejprve zabývá německým osidlování Uher, resp. Uherska a probouzení tamějšího německého národního uvědomění. Následující část pojednává o meziválečném období a politickém vývoji maďarských Němců, postupné radikalizaci maďarsko-německého národně socialistického hnutí a jeho aktivitách během druhé světové války. Ústředním tématem této kapitoly je vysídlení německého obyvatelstva z poválečného Maďarska, příčiny tohoto procesu jakož i následná integrace v okupačních zónách Německa a vývoj v Maďarsku do roku 2000. Závěrečná část se dotýká problematiky poválečného vysídlení v Československu, Jugoslávii a polských oblastech.
|
|
|
Repatriační politiky Polska na příkladu Karty Poláka
Mařík, Jan ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Kaleta, Petr (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá metodou historického institucionalismu repatriační politiky Polska a jejich fungování. Popisuje vývoj repatrice z oblastí bývalého Sovětského svazu od první světové války do současnosti. Analyzuje institucionální změny, které přispěli k současnému znění Repatriačního zákona a tyto změny zasazuje do hlubšího kontextu. V následující části je představena Karta Poláka, jejímž účelem je podle zákonodárců zhmotnění morálního závazku vůči Polonii. Pro správné fungování Karty Poláka bylo zapotřebí upravit i Zákon o státním občanství, jehož prvky, které jsou relevatní pro téma práce zde budou také rozebrány. Popisem vývoje instituce Karty Poláka se snažím dokázat, že prvotní záměr pomoci polské diaspoře na východě již ne úplně odpovídá skutečnosti. Díky jednoduchým podmínkám pro získání Karty Poláka a celé řadě novelizací získává navíc funkci repatriační, neboť držitelé mohou po roce zažádat o polské občanství. Přestože oba zákony míří na jinou skupinu obyvatelstva, vlivem neúspěchu Repatriačního zákona začíná postupně Karta Poláka přejímat jeho funkci. Reakce okolních států s početnou polskou diasporou reagovala odlišně v závislosti na jejich zájmech a proto jsou do práce zahrnuty i jejich reakce.
|
|
|
The Social Life of the Karaite Community of Lutsk in the Interwar Period (1919-1939)
Sulimowicz, Anna Akbike ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Gąsiorowski, Stefan (oponent)
Společenský život karaimské obce v Lucku v meziválečném období (1919-1939) Lucká obec byla nejméně početnou ze čtyř karaimských společenství, která se po první světové válce ocitla v hranicích obnoveného Polska. Kromě toho se stala významným centrem karaimské kultury. A. Mardkowicz, spisovatel a nakladatel, nebo básník S. Rudkowski za svůj cíl si kladli obrodu jazyka a posílení národního sebeuvědomění. Práce představuje pokus charakterizovat a analyzovat širší okolnosti tohoto kulturního obrození v Lucku: demografickou situaci, právní postavení obce, její duchovní život, vztahy s ne-karaimským okolím, kulturní činnost nebo konečně i materiální zázemí obce. Klíčová slova: Karaimové, polsko-litevští Karaimové, Karaimové na Volyni, Karaimové v Lucku
|
|
| |
|
|
Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období
Pochmanová, Martina ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Tóth, Andrej (oponent)
Bakalářská práce Studenti z polských území na Vysoké škole obchodní v meziválečném období si klade za cíl zmapovat přítomnost polských studentů (národnost, místo narození, náboženskou a státní příslušnost). Práce vychází z materiálů archivu Českého vysokého učení technického, kde jsme využili fondy Vysoké školy obchodní. Zaměřili jsme se na studenty, kteří se narodili na území tehdejšího Polska nebo měli v evidenci Vysoké školy obchodní uvedenou polskou národnost či státní příslušnost. Fondy, ze kterých jsme čerpali, pocházejí z akademických let 1918-1938. V průběhu bádání jsme si často všímali častých proměn polských a ukrajinských jmen a příjmení, přičemž v některých případech docházelo k popolšťování, v jiných k počešťování. Státní příslušnost se začala evidovat až po roce 1925, kdy už bylo většinou vzhledem ke geopolitickému vývoji jasné, do jaké země student patří. Zajímavou kapitolu představuje náboženství, které je doplněno grafy. Studenti z Haliče jsou ve většině případů řeckokatolického vyznání, zbytek námi zkoumaných studentů jsou katolíci nebo židé. Najdeme zde i jednotlivce z jiných náboženských skupin, jako je např. Jednota českobratrská nebo Baptistická církev.
|
|
|
Vývoj a osobnosti pražské univerzitní polonistiky do roku 1939
Chvíla, Jakub ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Baron, Roman (oponent)
Zachycení životních epizod zkoumaných osobností, jež formovaly pražskou univerzitní polonistiku. Popisuje období od začátku osmdesátých let devatenáctého století do roku 1939, kdy byly uzavřené české vysoké školy. Německé univerzitě v Praze se věnuje až do doby jejího definitivního uzavření v roce 1945. Částečně je práce věnována formálnímu institucionálnímu vývoji na obou tehdejších pražských univerzitách a historii polonistiky a slavistiky v českých zemích před zkoumaným obdobím. Osoby, jejichž životní osudy popisuji, jsou filologové Josef Kolář, Adolf Černý, Teofil Kowalski, Bohumil Karel Vydra, Miroslav Zelenka, Iza Šaunová, Franz Spina, Gerhard Gesemann; literární historikové Lubor Niederle, Jiří Polívka, Jan Hanuš Máchal, Marian Szyjkowski a Karel Krejčí; dále historikové Jaroslav Bidlo a Josef Pfitzner. Nejznámější etnografická osobnost té doby, Edmund Schneeweis, taktéž nemohla zůstat opomenuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Lužice v plánech na vybudování nového Československa. Velké naděje a zklamání českých slavistů
Chodějovský, Jan ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
Lužice v plánech na vybudování nového Československa. Velké naděje a rychlé vystřízlivění českých slavistů. V průběhu Velké války a ještě intenzivněji pak s jejím koncem se v myslích řady představitelů českého politického i kulturního života rodila myšlenka obnovení české státnosti v historických hranicích zemí Koruny české, nebo pokud možno s dalšími územními zisky. Lužice v této hře o území měla svou specifickou roli, která se však postupem času výrazně proměňovala tak, jak se proměňovala mezinárodní politická situace, pozice lužické delegace a potřeby české strany. Postižení tohoto vývoje a faktorů, které onu proměnu zapříčinily, původních představ naší politické reprezentace o uspořádání hranic nového Československa a osudu Lužice před říjnem 1918 a jejich poválečného naplňování/nenaplňování je jedním z hlavních cílů předkládané práce. Snaží se zasadit vývoj jednání ve věci Lužice do kontextu s postupem české reprezentace ve věci prosazování nároku na jiné oblasti, například Těšínsko, Kladsko nebo Vitorazsko. Srovnává argumenty, kterých česká strana používala v konkrétních záležitostech a jednáních. Sleduje, co motivovalo české politiky a proč byly některé návrhy, přicházející od různých zájmových uskupení, již od samého počátku odsouzeny k nezdaru. Neplatila zde žádná logika. Ať již bylo na...
|
|
|
Církevní a kulturní život v srbské Lužici po roce 1945 (s přihlédnutím k česko-lužickosrbským kontaktům)
Hankovec, Václav ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent)
Církevní a kulturní život v srbské Lužici po roce 1945 (s přihlédnutím k česko-lužickosrbským kontaktům) Shrnutí Cílem této práce je přiblížit a charakterizovat poválečný stav v srbské Lužici i vývoj česko- lužickosrbských kontaktů až do současnosti. Důraz je kladen na sledování a vyhodnocení školství a církevní hierarchie bývalé NDR ve vztahu k lužickosrbské menšině se zřetelem ke snahám Lužických Srbů uchovat si mateřský jazyk až do současné doby. Zvláštní pozornost je pak věnována lužickosrbskému národnímu hnutí těsně po druhé světové válce, činnosti Společnosti přátel Lužice a Lužickému semináři, pozdějšímu Lužickému domu v Praze. Objevné bylo např. získání nových informací o vztahu Domowiny ke Společnosti přátel Lužice. Například na přelomu 40. a 50. let 20. století je překvapující, že Domowina nezastávala pozitivní postoj k SPL. Tato skutečnost zatím není zdokumentována v žádné odborné literatuře týkající se Lužických Srbů. Důležité bylo také doplnění nových informací z archivních materiálů a odborné literatury ke sledovanému tématu, především z oblasti lužickosrbského školství. Problematice Lužických Srbů je věnována celá řada studií, ať již na české či německé straně, bylo však potřeba provést ještě některé archivní výzkumy a uskutečnit rozhovory jak z rodilými lužickosrbskými mluvčími, tak...
|
|
|
Vývoj židovských institucí v Krakovĕ po roce 1989
Paulíková, Veronika ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Pejša, Robert (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou židovské instituce v Krakově, které se podílí na obnově židovské čtvrti Kazimierz a na ochraně židovského dědictví. Cílem je provést základní zmapování židovských institucí a analyzovat jejich návštěvnost. Dále bakalářská práce prostřednictvím SWOT analýzy hodnotí celkovou organizaci a nabízený program zkoumaných židovských institucí. Na základě dostupné literatury, oficiálních webových stránek dílčích institucí, rozhovorů realizovaných autorkou s jejich pracovníky a programových materiálů bylo provedeno souhrnné zmapování židovských institucí v Krakově a jejich komplexní analýza. Klíčová slova židovská instituce, Kazimierz, židovská historie, židovská kultura, židovské dědictví
|
host ::
RSS.