|
|
Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Baron, Roman (oponent)
Hlavním výzkumným tématem této studie je problematika formování vzorců raně novověkého politického myšlení, jež jsou analyzovány v předpokládané úloze proto-moderních základů kolektivní identifikace v rámci procesu utváření národní identity. Předložená práce v tomto ohledu vychází z předpokladu, že politický diskurz polské šlechty ve sledovaném období lze považovat za specifickou součást evropského republikánského myšlení, jehož principy tvořily esenciální jádro dobové politické kultury, akceptované napříč politickým spektrem ze strany navzájem antagonistických autorů. Z toho důvodu se studie snaží prokázat, že základy polské "národní" sebe-identifikace není možné hledat v etnických, ale ani ve stavovských atributech kolektivní příslušnosti, neboť klíčový princip představovala idea republiky, spjatá se svébytným pojetím stěžejních hodnot svobody, rovnosti a obecného dobra. V tomto směru tedy práce polemizuje jak se zavedenými etnizujícími kategoriemi tzv. sarmatismu, tak s tradiční intepretací polského politického prostředí jako Sonderweg, neboť ústřední ideu studie představuje hypotéza o úzké provázanosti mezi dobovým politickým myšlením a šlechtickým obrazem vlastní identity, jež je prezentována prostřednictvím koncepce tzv. republikánského trojúhelníku. Z metodologického hlediska se studie opírá...
|
|
|
Vývoj a osobnosti pražské univerzitní polonistiky do roku 1939
Chvíla, Jakub ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Baron, Roman (oponent)
Zachycení životních epizod zkoumaných osobností, jež formovaly pražskou univerzitní polonistiku. Popisuje období od začátku osmdesátých let devatenáctého století do roku 1939, kdy byly uzavřené české vysoké školy. Německé univerzitě v Praze se věnuje až do doby jejího definitivního uzavření v roce 1945. Částečně je práce věnována formálnímu institucionálnímu vývoji na obou tehdejších pražských univerzitách a historii polonistiky a slavistiky v českých zemích před zkoumaným obdobím. Osoby, jejichž životní osudy popisuji, jsou filologové Josef Kolář, Adolf Černý, Teofil Kowalski, Bohumil Karel Vydra, Miroslav Zelenka, Iza Šaunová, Franz Spina, Gerhard Gesemann; literární historikové Lubor Niederle, Jiří Polívka, Jan Hanuš Máchal, Marian Szyjkowski a Karel Krejčí; dále historikové Jaroslav Bidlo a Josef Pfitzner. Nejznámější etnografická osobnost té doby, Edmund Schneeweis, taktéž nemohla zůstat opomenuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Baron, Roman (oponent)
Hlavním výzkumným tématem této studie je problematika formování vzorců raně novověkého politického myšlení, jež jsou analyzovány v předpokládané úloze proto-moderních základů kolektivní identifikace v rámci procesu utváření národní identity. Předložená práce v tomto ohledu vychází z předpokladu, že politický diskurz polské šlechty ve sledovaném období lze považovat za specifickou součást evropského republikánského myšlení, jehož principy tvořily esenciální jádro dobové politické kultury, akceptované napříč politickým spektrem ze strany navzájem antagonistických autorů. Z toho důvodu se studie snaží prokázat, že základy polské "národní" sebe-identifikace není možné hledat v etnických, ale ani ve stavovských atributech kolektivní příslušnosti, neboť klíčový princip představovala idea republiky, spjatá se svébytným pojetím stěžejních hodnot svobody, rovnosti a obecného dobra. V tomto směru tedy práce polemizuje jak se zavedenými etnizujícími kategoriemi tzv. sarmatismu, tak s tradiční intepretací polského politického prostředí jako Sonderweg, neboť ústřední ideu studie představuje hypotéza o úzké provázanosti mezi dobovým politickým myšlením a šlechtickým obrazem vlastní identity, jež je prezentována prostřednictvím koncepce tzv. republikánského trojúhelníku. Z metodologického hlediska se studie opírá...
|
|
|
Vývoj a osobnosti pražské univerzitní polonistiky do roku 1939
Chvíla, Jakub ; Kaleta, Petr (vedoucí práce) ; Baron, Roman (oponent)
Zachycení životních epizod zkoumaných osobností, jež formovaly pražskou univerzitní polonistiku. Popisuje období od začátku osmdesátých let devatenáctého století do roku 1939, kdy byly uzavřené české vysoké školy. Německé univerzitě v Praze se věnuje až do doby jejího definitivního uzavření v roce 1945. Částečně je práce věnována formálnímu institucionálnímu vývoji na obou tehdejších pražských univerzitách a historii polonistiky a slavistiky v českých zemích před zkoumaným obdobím. Osoby, jejichž životní osudy popisuji, jsou filologové Josef Kolář, Adolf Černý, Teofil Kowalski, Bohumil Karel Vydra, Miroslav Zelenka, Iza Šaunová, Franz Spina, Gerhard Gesemann; literární historikové Lubor Niederle, Jiří Polívka, Jan Hanuš Máchal, Marian Szyjkowski a Karel Krejčí; dále historikové Jaroslav Bidlo a Josef Pfitzner. Nejznámější etnografická osobnost té doby, Edmund Schneeweis, taktéž nemohla zůstat opomenuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.