|
|
Udržování RhD polymorfismu v lidské populaci selekcí ve prospěch heterozygotů
Pokorný, Daniel ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaňková, Šárka (oponent)
RhD polymorfismus je evoluční záhadou od svého objevení. Nositelé vzácnější alely by teoreticky měli být z populace eliminováni negativní selekcí proti RhD pozitivním dětem narozeným RhD negativním matkám. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda RhD pozitivní heterozygotní genotyp je spojen s eliminací negativních vlivů latentní toxoplasmózy či dokonce je spojen s lepšími výkony svých nositelů v oblasti psychomotorických výkonů, paměti, či s vyšším skóre sebevědomí, kognitivních výkonů či intuice. Dále bylo cílem zjistit, jestli RhD negativní homozygoti ve stejných parametrech nevykazují zhoršené výkony a tímto prostřednictvím zhodnotit, zda RhD polymorfismus mohl vzniknout a může být udržován v lidských populacích prostřednictvím selekce ve prospěch heterozygotů. Byla provedena analýza pomocí obecných lineárních modelů zahrnující sledované proměnné a informaci o RhD genotypu a fenotypu probandů, přítomnosti či absenci nákazy prvokem Toxoplasma gondii a věku coby matoucí proměnné. Formulované hypotézy byly podpořeny výsledky získanými analýzou dat týkající se pracovní paměti a v případě žen také psychomotorického výkonu. Role samotného RhD genotypu ani v interakci s nákazou prvokem Toxoplasma gondii nepodporovala formulované hypotézy v případě krátkodobé paměti, sebevědomí, kognitivního výkonu...
|
|
|
Vliv latentní toxoplazmózy na plodnost člověka
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Calda, Pavel (oponent)
Toxoplasma gondii je u lidí v rozvinutých zemích jedním z nejrozšířenějších parazitických prvoků. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. Současné studie naznačují, že by mohla ovlivňovat plodnost člověka. Cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence toxoplazmózy ve skupinách žen a mužů s problémy s plodností, a také zda má Toxoplasma gondii vliv na konkrétní parametry plodnosti. U žen byla zjištěna signifikantní pozitivní korelace mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem nalezených oocytů ve folikulech. U mužů s diagnostikovanou patologií ve spermatu byla odhalena statisticky významná negativní závislost mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem morfologicky normálních spermií. Zdá se, že latentní toxoplazmóza u mužů navíc prohlubuje negativní vliv kouření tabáku na plodnost. Zhoršení plodnosti u mužů by mohlo být výsledkem manipulační aktivity Toxoplasma gondii, která vede v důsledku snížené schopnosti otěhotnět k častějšímu pohlavnímu styku. Mohlo by tím častěji docházet k případnému pohlavnímu přenosu, který je v současné době navrhovaný jako jeden z možných způsobů přenosu toxoplazmózy.
|
|
|
Vliv věku rodičů na život potomka
Poneszová, Viktorie ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Kaňková, Šárka (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku rodičovství a zabývá se vlivem rodičovského věku na život potomka se zaměřením na europoidní etnikum. V posledních letech dochází k významnému nárůstu věku rodičů při narození prvního dítěte, ale početná jsou také mateřství a otcovství v raném věku. Rodičovství v neoptimálním věku však může život potomka významně ovlivnit, a to např. jak po zdravotní, tak kognitivní stránce. Nejprve jsem shromáždila literaturu odpovídajících témat, podrobně jsem ji prostudovala a výsledky jednotlivých studií jsem shrnula do podoby objektivní literární rešerše. Práce sumarizuje pozitiva a negativa spojená s neoptimálním věkem založení rodiny včetně charakteristiky rodičů podle věku a následného vlivu na potomka. Text může najít využití nejen pro ty, kteří mají o tuto problematiku zájem z osobních či studijních důvodů, ale rovněž může tvořit teoretický základ pro navazující výzkumy. Může také rozšířit informovanost o tom, jak velký význam věk rodičů na potomka může mít, a to i se stručnou úvahou o ideálním věku rodičů pro založení rodiny.
|
|
|
Možnosti pohlavního přenosu toxoplasmózy
Forejtková, Zita ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplazmóza je onemocnění, které způsobuje kokcidie Toxoplasma gondii. Toto onemocnění se vyskytuje u lidí i teplokrevných zvířat po celém světě a má velký ekonomický i lékařský význam. Předložená bakalářská práce obsahuje souhrn dosavadních informací o možnosti pohlavního přenosu T. gondii. Byly potvrzeny sexuální přenosy u teplokrevných živočichů. Byla zjištěna vyšší prevalence toxoplazmózy u lidí, kteří jsou nakaženi některými pohlavními chorobami. Existují i další nepřímé důkazy podporující hypotézu pohlavního přenosu T. gondii. Tento způsob přenosu by mohl hrát významnou roli zejména během těhotenství a u osob se sníženou schopností imunitní odpovědi.
|
|
|
Faktory ovlivňující přírůstky váhy v těhotenství
Vodrážková, Nicole ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
V této bakalářské práci jsem popsala faktory ovlivňující přibývání váhy v jednotlivých trimestrech těhotenství. Jsou to faktory ovlivňované životosprávou, mezi které patří například strava, fyzická aktivita, kouření a BMI před těhotenstvím. Dále jsou to i faktory, které jsou dané individuálními dispozicemi, změnou v metabolismu a hormonálním stavem organismu. Na základě toho se v této práci věnuji i následkům, které má nadměrný či nedostatečný hmotnostní zisk v těhotenství pro matku a její plod.
|
|
|
Vliv parazitů na pohlavní index
Benešová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Změny pohlavního indexu ve prospěch jednoho či druhého pohlaví mohou být vyvolány různými faktory. Tyto změny mají proximátní příčiny a některé mohou mít i příčiny ultimátní. Jedním z faktorů ovlivňujících pohlavní index je parazitace. Parazit manipuluje s pohlavím potomků svých hostitelů záměrně, nebo může jít pouze o tzv. vedlejší efekt jeho činnosti. Hlavní roli při vzniku odchylek v poměru pohlaví často hraje endokrinní a imunitní systém. Mnoho studií je také v souladu s Trivers-Willardovou hypotézou o nižším pohlavním indexu při snížené kondici samic. Klíčová slova: pohlavní index, parazit, Trivers-Willardova hypotéza, manipulační hypotéza, pohlavní hormony, imunita
|
|
|
Faktory ovlivňující přírůstky váhy v těhotenství
Vodrážková, Nicole ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Flegr, Jaroslav (oponent)
V této bakalářské práci jsem popsala faktory ovlivňující přibývání váhy v jednotlivých trimestrech těhotenství. Jsou to faktory ovlivňované životosprávou, mezi které patří například strava, fyzická aktivita, kouření a BMI před těhotenstvím. Dále jsou to i faktory, které jsou dané individuálními dispozicemi, změnou v metabolismu a hormonálním stavem organismu. Na základě toho se v této práci věnuji i následkům, které má nadměrný či nedostatečný hmotnostní zisk v těhotenství pro matku a její plod.
|
|
|
Toxoplasma a reprodukční funkce hostitele
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplasma gondii (Apicomplexa) je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitů u lidí. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. V této bakalářské práci naleznete literární přehled zaměřený na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Toxoplazmóza je doprovázená hormonálními změnami, což může být jednou z příčin negativního vlivu na plodnost hostitele. Celou prací se prolíná s Toxoplasmou spojená imunosuprese a snížená kontrola kvality embryí. Oba tyto jevy mají patrně vliv na těhotenství, vývoj plodu a postnatální vývoj dětí matek s latentní toxoplazmózou. Mimo jiné hrají také roli v posunu poměru pohlaví u infikovaných hostitelů.
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy v těhotenství
Procházková, Lucie ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Springer, Drahomíra (oponent)
V posledních několika letech bylo v naší laboratoři zjištěno, že latentní toxoplazmóza matky ovlivňuje průběh těhotenství a prenatální vývoj plodu. Již v minulosti se několik prací zabývalo problematikou vlivu latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy, výsledky těchto studií jsou ovšem rozdílné. Jelikož autoimunitní onemocnění štítné žlázy mohou významným způsobem nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství a psychomotorický vývoj dítěte, cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplazmóza ovlivňuje hladinu protilátek proti tyreoidální peroxidáze v prvním trimestru těhotenství, analyzovat vliv toxoplazmózy na hladinu tyreotropního hormonu a zjistit, zda má interakce latentní toxoplazmózy a autoimunitních tyreopatií vliv na způsob otěhotnění, na prenatální vývoj plodu, na délku těhotenství a způsob porodu. Tato práce navazuje na screening autoimunitních tyreopatií u těhotných žen, který probíhal v letech 2006-2009 ve VFN. Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 1434 těhotných žen, které podstoupily serologické vyšetření v rámci screeningu v prvním trimestru a jejich séra byla dodatečně vyšetřena na toxoplzamózu. Soubor dat, který byl získán z lékařských databází, obsahoval údaje o výsledcích serologických vyšetření matek, ultrazvukovém vyšetření plodu, způsobu otěhotnění, průběhu...
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmózy na pohlavní index a průběh gravidity - hledání proximátní příčiny
Kaňková, Šárka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent) ; Calda, Pavel (oponent)
Poměr chlapců a dívek při narození (sekundární poměr pohlaví) je u většiny populací okolo 1,06. Poměr pohlaví může být ovlivněn mnoha faktory, jako je například stres, imunosuprese, věk rodičů, počet těhotenství a počet předešlých sourozenců. Toxoplasma gondii je nejrozšířenějším lidským parazitickým prvokem v rozvinutých zemích (prevalence 20% - 80%). Je známo, že mění chování infikovaných mezihostitelů, čímž zvyšuje pravděpodobnost přenosu do definitivního hostitele prostřednictvím predace. Výsledky naší retrospektivní kohortové studie ukazují, že latentní infekce prvokem Toxoplasma gondii může ovlivnit sekundární pohlavní index u lidí. V závislosti na koncentraci protilátek může vzrůst pravděpodobnost narození syna až k hodnotě 0,72 u žen s nejvyššími titry anti-toxoplasmických protilátek, což znamená, že na každých 260 narozených synů zde připadá pouze 100 narozených dcer. V souladu s výsledky na lidech, také laboratorní myši s toxoplasmózou vykazovaly v rané fázi latentní infekce vyšší poměr pohlaví než myši kontrolní. Naše další výsledky ukázaly, že myši v rané fázi latentní infekce produkovaly více interleukinu (IL)-12 a současně méně IL-10. Dále jsme u myší zaznamenali sníženou produkci IL-2, oxidu dusnatého a sníženou proliferaci (syntéza DNA) ve smíšené lymfocytární kultuře v časné a také...
|
host ::
RSS.