|
|
Pojem vůdcovství v Aristotelově díle Politika a Platónově díle Ústava
Adamcová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
V bakalářské práci s názvem "Pojem vůdcovství v Platónově Ústavě a Aristotelově Politice" se zabývám komparací relevantních pasáží z Ústavy a Politiky s cílem porozumět postavě vládce. Kromě primárního záměru lépe porozumět vládnoucí osobě, jejím motivům a funkci v obci, jsem se zabývala také obcí a jejími občany. Přestože jsou oba spisy rozsáhlé a obsahově velmi bohaté, otázka vládce jako takového se ani v jednom z nich explicitně ani samostatně neřeší. Z tohoto důvodu jsem se postupně zabývala ústředními tématy a pojmy, které texty nabízí, a vybírala z nich to podstatné pro svou práci. Jednotlivá témata jako obsahy postupně seřazených kapitol lze proto vnímat jako přechod od obecného a zakládajícího k jasnému a zužujícímu se tématu vládcovství. K lepšímu pochopení primárních textů jsem využívala interpretace renomovaných a uznávaných akademiků, především na doporučení vedoucího této práce. Výsledkem této bakalářské práce je strukturovaná komparace aristotelského a platónského pohledu na pojem vládcovství prizmatem jejich dvou stěžejních filosofických spisů.
|
|
|
Jednota Platónova dialogu Faidros
Stránecký, Michal ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Platónův dialog Faidrus se skládá ze tří řečí o lásce (230e- 257b) a diskuze o rétorice (257b-279c). Zdá se, že se tyto dvě poloviny k sobě nehodí, ačkoli Sókratés v tomtéž dialogu prohlašuje, že má být každá řeč jednotná jako živá bytost. Předkládaná práce se pokouší tento problém řešit hledáním vzájemné provázanosti především mezi těmito tématy: duše a její vedení, kosmos, rétorika, krása, láska a filosofie. Na toto zkoumání navazuje úvaha o tom, nakolik Platón obhajuje v dialogu Faidros svou vlastní psanou tvorbu. Výsledky této úvahy slouží k podpoření názoru autora předkládané práce, že Platón vkládá do tohoto dialogu předěl záměrně, aby podnítil čtenáře k filosofické interpretaci.
|
|
|
Principle of fairness as the foundation of political obligation
Cíbik, Matěj ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
V tejto práci, ako už aj jej názov môže naznačovať, sa snažíme vysporiadať sa s problémom politického záväzku, ktorý podľa nás leží v samom srdci politického myslenia. Z histórie filozofie vieme, že ustanovenie nezávislého zdôvodnenia pre akceptovanie štátu, jeho inštitúcií a legislatívneho systému nie je jednoduchou úlohou. Myslíme si, že tie prístupy k riešeniu tohto problému, ktoré môžme nazvať "tradičnými," z rôznych dôvodov zlyhali, a na tomto pozadí sa snažíme skúmať princíp férovosti ako relatívne nový a nádejný prístup k tejto problematike spolu s jeho možnými kritikami. Najprv sa snažíme zrekonštruovať princíp férovosti z diela Johna Rawlsa a Georga Kloska a následne predstavujeme niekoľko rôznych úrovní kritiky od R. P. Wolffa, Roberta Nozicka a M. B. A. Smitha. Výsledkom nášho skúmania je, že je skutočne možné udržať princíp férovosti proti rôznym typom námietok (špeciálne po prijatí niekoľkých predpokladov o povahe morálky), pretože jeho argumentačné základy sú v konečnom dôsledku dostatočne pevné.
|
|
| |
|
|
Kleanthův hymnus na Dia v kontextu řeckého archaického myšlení
Svoboda, Vojtěch ; Kratochvíl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Práce v obecné části stopuje archaické motivy ve stoické a především Kleanthově kosmologii, zvláště v jeho pojetí tonu, věnuje se poměru Kleantha a Stoy ke presokratikům a zejména Hérakleitovi jako takovým. Podrobuje zkoumání zachování textu Hérakleitova spisu pro Stou a vlivy různých verzí chápání Hérakleita na stoickou recepci. Ve zvláštní části se věnuji místu Hymnu na Dia ve hymnické tradici, zejména vlivu Aischylovu, který v sobě nese četné archaické prvky. V závěrečné pasáži následuje snad úplný výčet paralel mezi dochovanými zlomky Hérakleitova spisu a Kleanthovým Hymnem.
|
|
|
Struktura ideologií a její analogie v současné společnosti
Holubová, Renáta ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se týká struktury ideologií a jejich projevů v současné společnosti. Téma, kterému bych se chtěla věnovat, zahrnuje principy, na jakých ideologie fungují. Ačkoli se můžeme setkat v literatuře s mnoha různými definicemi pojmu ideologie, je vždy třeba nejprve provést základní specifikaci tohoto pojmu. Tuto specifikaci a užší přiblížení provedu v následující části.
|
|
|
Ztráta a znovunabytí dobré vůle u Augustina
Valečková, Jitka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
V úvodu jsme si položili otázku, zda jsou lidské bytosti schopny dojít vlastními silami nápravy. Za účelem zodpovězení této otázky jsme se rozhodli prozkoumat nauku svatého Augustina, který se problémem intenzivně zabýval. Nejprve jsme se snažili nalézt Augustinovu definici hříchu. Poté jsme hledali původ zlých činů a pokusili se stručně definovat Augustinovu vůli (voluntas). Pátrali jsme po důvodu schopnosti svobodné volby v člověku a provedli srovnání této svobody volby se svobodou samou. V závěru jsme se ptali po příčině a podobě současné lidské nesvobody i po možnosti osvobození člověka. Nakonec se nám podařilo nalézt uspokojivou odpověď na otázku z úvodu práce. Dosud vykonané činy ovlivňují budoucí chování člověka. Časté zvrácené jednání způsobuje neznalost dobra a obtížnost ve snaze o jeho uskutečnění. Přesto jsem přesvědčena, že člověk je schopen nabýt pravé ctnosti. Věřím totiž, že může dospět k vědění o povaze jednotlivých činů a cvičením posilovat svou vůli k dobru.
|
|
|
Antropologická kritika liberalismu u Charlese Taylora
Boudal, Jiří ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Práce představuje koncepci liberalismu Charlese Taylora, v níž je negativní pojem svobody ukotven hlouběji v pozitivním morálním ideálu autenticity. Autor nejprve zkoumá hlavní liberální motivy pro obhajobu čistě negativní svobody a Taylorovu tezi, že závisejí na atomistické ontologii. Následně toto atomistické východisko zpochybňuje a místo něj představuje Taylorův holistický přístup, který se opírá zejména o pojmy osobní identity a tzv. silného hodnocení. V návaznosti na to je představena autenticita jakožto implicitní ideál moderní identity. Autenticita je vyložena jako pluralitní morální ideál, který oceňuje jedinečnost, jakkoli obsahuje určité obecně platné morální nároky. Autor ukazuje, že autenticita není v rozporu s negativní svobodou, ale naopak ji předpokládá. Nakonec jsou představeny politické důsledky takto formulované koncepce liberalismu.
|
|
|
Vztah k druhému a duchovní vzestup
Kučerová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda existuje nějaká propojenost mezi rozví- jením vztahu s druhými lidmi a individuálním usilováním o nejvyšší poznání, a jakou má případně taková propojenost sféry společenské a epistemologické (či teologické) podobu. Práce se pokouší skrze rozbor díla Já a Ty M. Bu- bera, pasáží z Kritiky čistého rozumu a Základů metafyziky mravů I. Kanta tematizovat, jaké druhy vztahů se světem, s druhými lidmi a s duchovní sférou člověk může zaujímat. V rámci celé této oblasti vztahů chce dále vy- zdvihnout zejména specifičnost vztahu mezilidského. Na základě zvláštnosti tohoto druhu vztahu by následně mohla být ukázána jeho výsadní vztaže- nost k určitému typu poznávání, nebo naopak jeho irelevance při duchovním vzestupu jedince, či dokonce bude muset být připuštěna možnost, že je při tomto procesu nutné vzdát se veškeré opory v mezilidských vztazích. Ať už výstup této úvahy bude jakýkoli, platí, že pokud jsme bytosti existující ve světě a pohybující se ve sféře každodenního života, tak se z angažovanosti v mezilidských vztazích nemůžeme vyvázat a z duchovní oblasti se do každo- dennosti musíme minimálně opakovaně vracet, a proto se dále budu zabývat tím, jaký vliv má ona nejvyšší duchovní oblast, které jsme schopni se podle obou zmíněných autorů dotknout, na náš etický život. 1
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
host ::
RSS.