|
|
Moderní trendy městského rozvoje jako důležitý komponent lidsko-bezpečnostní politiky urbánních prostor 21. století
Masare, Vít ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato studie má za cíl zodpovědět otázku do jaké míry představují progresivní trendy inkluzivně-participativního městského rozvoje, postavené na principu organického vnímání města-společnosti, z pohledu konceptu lidské bezpečnosti variantu levnější, účinné a dlouhodobé prevence proti násilí ve srovnání se spíše tradiční kontrolní a represivní reakcí pomocí bezpečnostních složek a jsou-li univerzálně aplikovatelné. Jakým směrem se bude ubírat politika městského rozvoje, případně budování městské infrastruktury, má schopnost ovlivňovat bezpečnost a kvalitu života nadpoloviční většiny světové populace prakticky každý den. Nehledě na to jestli a jak jsou připraveny národní armády, jestli a kde dokáže získávat stát základní energetické suroviny či jak je stát připraven čelit případnému teroristickému útoku. Použité příklady průlomové transformace společnosti, fyzického prostoru a bezpečnosti Bogoty za starostů Mockuse a Penalosy spolu s přenastavením rozvojových strategií New York City na základě reflexe globálně se šířícího diskurzu urbanismu lidského měřítka a lidské bezpečnosti ve městech za starosty Bloomberga ukazují, že při snaze o zvyšování celkové kvality života a minimalizace bezpečnostních hrozeb, které ohrožují obyvatele měst a města jako celek, je fyzická transformace prostoru za použití...
|
|
|
Role malých států Perského zálivu v regionu s ohledem na vztah patron-klient
Kocourek, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce na téma Role malých států Perského zálivu v regionu s ohledem na vztah patron-klient je rozdělena do třech částí, jejichž cílem je poukázat na vývoj postavení tzv. malých států v regionu v jejich novodobé historii. První část se věnuje teoretickému pozadí mezinárodních vztahů, které je důležitou součástí jejich výzkumu. V této části jsou vytyčeny nejdůležitější charakteristiky teorií konstruktivismu, neorealismu a teorie regionálního bezpečnostního komplexu a také atributy některých důležitých konceptů jako je vztah mezi patronem a klientem nebo způsob formování aliancí. Druhá část je věnována nejdůležitějším momentům 80. a první poloviny 90. let 20. století v regionu Zálivu, které měly dopad na jeho další vývoj. Ve třetí části je potom kladen důraz na některé důležité momenty, které v posledních 20. letech usměrnily vývoj jednoho z malých států Perského zálivu - Kataru. Hlavní osou druhé a třetí části přitom je především partnerství malých států se Spojenými státy Americkými, které v těchto vztazích vystupují jako patron. Konec teoretické části je doplněn tabulkou, která obsahuje základní předpoklady pro chování malých států přičemž platnost těchto předpokladů v případě Kataru je zhodnocena ve shrnutí práce.
|
|
|
Konflikty v Sýrii a Libyi z hlediska doktríny Odpovědnosti chránit
Filipková, Tereza ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla intervence ze strany mezinárodního společenství v civilním konfliktu v Libyi a neintervence v civilním konfliktu v Sýrii legitimní z hlediska konceptu Odpovědnosti chránit. V práci je nejdříve vymezena metoda komparativní případové studie a teorie liberálního internacionalismu a neoliberálního intervencionismu. Následně jsou vyloženy stěžejní charakteristiky konceptu R2P. K zodpovězení výzkumné otázky bylo potřeba operacionalizovat kritéria pro legitimní provedení ozbrojené intervence, protože Zpráva Komise pro intervenci a státní suverenitu, která je stěžejním dokumentem R2P, se mnohdy vyjadřuje vágně. Poté, co jsem u obou konfliktů porovnala naplnění operacionalizovaných kritérií, jsem došla k závěru, že intervence i neintervence v daných případech legitimními jsou. Případ Libye tak logicky splňoval všechna kritéria. V případě syrské občanské války není naplněno kritérium rozumných vyhlídek. Důvodem jsou rozdílné podmínky, ze kterých konflikty vznikly. Syrská společnost je na rozdíl od té Libyjské jak etnicky, tak nábožensky heterogenní. Což je ještě posíleno faktem, že již několik desetiletí zemi vládne autoritářský režim vedený elitami právě minoritní části obyvatelstva.
|
|
|
Zbrojení v Latinské Americe - nová bezpečnostní hrozba?
Jančárková, Andrea ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Andrea Jančárková, Zbrojení v Latinské Americe - nová bezpečnostní hrozba? Abstrakt Diplomová práce s názvem Zbrojení v Latinské Americe - nová bezpečnostní hrozba? zkoumá zvýšené výdaje na obranu od konce 90. let 20. století v Latinské Americe. Během tohoto období došlo k výraznému nárůstu výdajů na obranu a akvizicím nového vojenského vybavení. Tyto aktivity vyvolaly obavy z možné existence závodů ve zbrojení v regionu. Diplomová práce má za cíl zhodnotit skutečný stav zvýšeného zbrojení a pokusit se odhalit jeho příčiny, a to pomocí definice závodů ve zbrojení dle Michaela Wallace a Colina Graye a konceptu bezpečnostního dilematu dle Johna Herze. K zodpovězení výzkumných otázek je v práci využita dále i analýza diskurzu zkoumající politické i odborné texty zabývající se problematikou. Diplomová práce nepotvrdila existenci závodů ve zbrojení v regionu vycházející z použité definice.
|
|
|
Strategické partnerství USA a Indie jako způsob vyvažování Číny
Hadrava, Lukáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce s názvem Strategické partnerství USA a Indie jako způsob vyvažování Číny zkoumá strategické sbližování USA a Indie mezi lety 2000 a 2011. V této době jsme mohli pozorovat transformaci americké zahraniční politiky směrem k Indii. Z pozic nepřátelství z období Studené války a nedůvěry v 90. letech minulého století se americká diplomacie vyvinula do situace, kdy se pokoušela posílit globální význam Indie. Zlepšování bilaterálních vztahů mezi zeměmi práce vysvětluje potřebou USA vyvažovat rostoucí moc Číny. Ústřední východiska analýzy se opírají o realistickou teorii vyvažování moci, která je rozšířena o třídimenzionální pojetí moci podle Josepha Nye. Práce tudíž rozlišuje mocenské ohrožení USA ze strany Číny ve třech různých oblastech. Ve vojenské oblasti to je rozšiřování čínské sféry vlivu do regionů Indického oceánu a Jihočínského moře, v oblasti ekonomiky to jsou hluboký americký obchodní deficit s Čínou a zadluženost americké vlády u Číny. V oblasti soft power je legitimita velmocenské pozice USA poškozována narůstající soft power Číny. V každém z těchto témat jsou sledovány snahy USA o navázání užšího partnerství s Indií za účelem snížení čínského ohrožení. Práce tudíž konstatuje, že motivaci Spojených států k budování strategického partnerství s Indií můžeme vysvětlit pomocí...
|
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Zahraniční politika USA v éře Ronalda Reagana: Strategická obranná iniciativa a proces odzbrojení
Valko, Patrik ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
V magisterské práci "Zahraniční politika USA v éře Ronalda Reagana: Strategická obranná iniciativa a proces odzbrojení" je analyzován vývoj systému Strategické obranné iniciativy a následný proces odzbrojení ve druhé polovině 80. let. Na začátku se práce zaměřuje na stav jaderného odzbrojení do konce 70. let, avšak primárně se zabývá obdobím prezidentské administrativy Ronalda Reagana, kdy začal být systém SDI vyvíjen. V otázce odzbrojení bude práce analyzovat rozhovory mezi představiteli Spojených států amerických a Sovětským svazem, které započaly v r. 1985 na summitu v Ženevě a pokračovaly v následujících letech v Rykjavíku, Washingtonu a Moskvě.
|
|
|
Dopad působení amerických soukromých vojenských společností na monopol státu na legitimní násilí v případě USA a Iráku
Manasterská, Lenka ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením působení soukromých vojenských společností na monopol na legitimní užití násilí ze strany státu. Daná problematika je aplikována v rámci vysílání a působení těchto společností v operaci v Iráku. Je posuzován vliv zapojení těchto společností v případě Spojených států amerických, které zde figurují jako stát vysílající, a zároveň stát s dlouhodobější tradicí zapojení těchto soukromých entit. V druhém případě je tento vliv posuzován v rámci Iráku, tedy státu přijímajícího, který lze označit jako stát slabý a dalo by s tak předpokládat, že soukromé entity a jejich činnost budou monopol ovlivňovat negativním způsobem. Ke zjištění dopadu působení jsou hodnoceny zejména kapacitní možnosti státu v oblasti nástrojů k vynucení monopolu na násilí, tedy možnosti daného státu v oblasti ozbrojených složek státu. Dále je hodnocena jejich efektivní správa spolu s právní regulací, které poukazují na schopnost státu efektivně nakládat s těmito prostředky.
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století: komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor rigorózní práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Rigorózní práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
host ::
RSS.