|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Problematika soudržnosti společnosti
Havran, Mikuláš ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Jüptner, Jan (oponent)
Předložená disertační práce řeší problematiku soudržnosti společnosti prostřednictvím analýzy otázek vlivu kulturních hodnot na vývoj sociálních a politických vztahů. Snahou práce není omezit se pouze na artikulaci principů spravedlnosti Johna Rawlse, ale projevuje se v ní i odhodlání propojit je s tematikou základních lidských práv, ze kterých rovněž vyplývají otázky vhodného uspořádání společností, v němž by bylo možné z hlediska intersubjektivních vztahů dosahovat odpovídající úrovně soudržnosti společnosti a tím posilovat významný faktor pro udržitelnost sociálních vztahů ve společnostech jako takových. Metodologicky vzato, tato disertační práce je pro dostatečnou přehlednost a snadnější orientaci v celém spisu rozdělena do čtyř částí, vždy po pěti kapitolách. Těmto čtyřem částem ještě předchází samotný ÚVOD, ve kterém se snažím o praktický, leč zároveň ne méně odborně pojatý seznamovací začátek své práce. Dá se tedy říci, že každá ze čtyř částí této práce se zabývá sociálně-vědní oblastí politologického zkoumání. Mým záměrem však je přesvědčit o tom, že mezi jednotlivými částmi spojitost existuje, čehož chci využít v konkluzivní části označené jako ZÁVĚR, ve kterém celkově shrnu výzkumný záměr a skutečný cíl své disertační práce. Následně se chci pokusit o vysvětlení a vyvození hodnotících soudů,...
|
|
|
Historický vývoj koncepce Univerzálního základního příjmu
Minářová, Markéta ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je zaznamenat historický vývoj politické a politologické koncepce univerzálního základního příjmu, pokusí se jej zmapovat od jeho počátků až do současnosti. Práce bude zpracovávat nepodmíněný základní příjem tak, jak ho popisoval Thomas More a Johannes Ludovicus Vives s tím, že se současně zaměří na jejich pozdější kritiky z řad myslitelů, kteří ovlivnili politiku, ekonomii a filosofii. Na tyto teoretiky pak naváže moderními myšlenkami UZP, které pak budou porovnány s předchozími autory. Diplomová práce ukáže vývoj a prohlubování myšlenek univerzálního základního příjmu prostřednictvím komparace koncepcí jednotlivých autorů.
|
|
|
Občanský příjem a jeho možná implementace v Česku
Mairovský, Štěpán ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem tzv. občanského příjmu neboli všeobecného základního příjmu jakožto nástrojem veřejné politiky a podmínkami, náklady a možnými důsledky částečné či plné implementace tohoto nástroje v Česku. Hlavním cílem práce je popis tohoto konceptu, který v Česku doposud není příliš znám, a jeho zasazení do kontextu veřejné a sociální politiky. Práce popisuje různé modely občanského příjmu i jemu blízké alternativy, jež jsou s ním do jisté míry zaměnitelné, a příklady jeho dosavadní implementace ve světě. Autor se pokouší identifikovat hlavní problémy současné sociální politiky a s ohledem na ně formulovat hlavní důvody pro implementaci občanského příjmu v Česku. Na závěr jsou představeny vybrané modely a způsoby implementace spolu s odhadem jejich finančních nákladů a možné důsledky této implementace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Koncepce participativního rozpočtování jako inovace demokracie
Venclíková, Vendula ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Koncepce participativního rozpočtování jako inovace demokracie Vendula Venclíková Abstrakt (česky): Cílem práce je zachytit teoretická východiska participativního rozpočtování v kontextu teorie uznání a v tomto kontextu také analyzovat podobu soudobých snah o jeho zavedení ve světě i v českém prostředí. Na participativní rozpočet, jako normativní výsledek boje o uznání, je nahlíženo jako na inovativní koncept demokracie, spojující ekonomickou a participativní demokracii.
|
|
|
Selected conceptions of interpretation in intercultural dialogue
Platzner, Alexander ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Predkladaná diplomová práca v nadväznosti na kriticko-hermeneutický prístup Hansa- Herberta Köglera identifikuje ako zásadný predpoklad pre realizáciu interkultúrneho dialógu akt interpretácie. Práca je rozdelená na dve časti. Prvá časť je diskusiou nad kľúčovými konceptmi ako dialóg, identita, komunikácia a uznanie. Možno ju tiež chápať ako pokus o zachytenie vývoja myšlienky interkultúrneho dialógu v historickej perspektíve, pričom interkulturalita je tu definovaná ako étos. Druhá časť potom predstavuje konkrétne hermeneuticky orientované koncepcie interkultúrneho dialógu. Ide o koncepcie Raimona Panikkara, Rama Adhara Malla, Vincenta Shena, Franza Martina Wimmera a Hansa-Herberta Köglera. Súčasný posun v metodológii interkultúrneho dialógu je charakteristický splynutím paradigiem komunikácie a uznania, ktorý identifikujeme práve v integrujúcom prístupe Hansa-Herberta Köglera.
|
|
|
Druhá příroda. Příspěvek k sociální filozofii umění
Stejskal, Jakub ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Resumé - Dizertační práce Druhá příroda. Příspěvek k sociální filozofii umění (Jakub Stejskal) V jakém smyslu je možné mluvit o umění jako o zdroji sociálního poznání? V této práci kritizuji pozici, podle které umění získává svou sociálně-kognitivní relevanci skrze svůj bytostný vztah k normativní vizi společnosti jako smířené druhé přírody: umění buď přináší vhled do povahy sociální reality jakožto takové druhé přírody, nebo nám naopak dává pocítit její nesmířenost a je příslibem jejího smíření. Věnuji se dvěma interpretačním liniím vycházejícím z odkazu německé klasické filozofie, které tuto pozici zastávají: frankfurtské kritické teorii a analytickému kantovskému revizionismu. Jejich představitelé vnímají, ať už implicitně či explicitně, umění jako nástroj zakouzlení a afirmace, který může nanejvýš svůj afirmativní charakter potlačovat ve jménu budoucího smíření. Proti tomuto pojetí stavím chápání uměleckého modernismu jako projevu estetiky odkouzlení, která vnímá umění jako nástroj vytvoření specifické kognitivní distance vůči sociální druhé přírodě bez potřeby vize smíření.
|
host ::
RSS.